Srovnání systémů oprav - diskuze

Cokoliv s pancířem mimo NATO a VS
Odpovědět
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Alchymista »

carodejmrakoplas píše:Mel bych dotaz, zda nekdo nevi, jestli se servisovala i hlaven u T72, kolik vystrelu vydrzela (predpokladam, ze u vetsiny stroju se nemenila vubec), a kde se vyrabely?
Čo sa týka životnosti, pôvodná životnosť hlavne 2A46 pre T-64 bola okolo 120 výstrelov podkalibrovou šípovou strelou, u 2A46 pre T-72 a T-80 stúpla na 180 výstrelov, u posledných modifikácií 2A46M-5/6 je ale použitá odlišná technológia výroby (kovanie) a životnosť sa už asi neuvádza.
Kovaná hlaveň pre 152mm húfnicu údajne vydrží okolo 15000 výstrelov, rovnaká sústružená vydrží maximálne okolo 4-5000.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
QVAK
praporčík
praporčík
Příspěvky: 384
Registrován: 31/10/2009, 10:02
Bydliště: Praha

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od QVAK »

Lorde,
soustružené jsou všechny hlavně. Podstatný je způsob (technologie) výroby polotovaru který zapříčiňuje směr vnitřního pnutí (sil, slengově let) v polotovaru a následně v hlavni. Při původní válcováním (jako bezešvé trubky) je vnitřní pnutí orientováno převážně podélně (ve směru válcování) u kování napříč. Proto se kované dále již tepelně nezpracovávají (žíhání, umělé stárnutí) ale jsou hůře obrobitelné takže je možno je obrábět až moderními břitovými destičkami ze slynutých karbidů resp. keramiky. Laicky vysvětlený rozdíl mezi polotovarem válcovaným a kovaným je v tom jako by se kované ještě osadili obručemi.

P.S. Dnes se vyrábějí ocelové bezešvé trubky pro tlaky přepravovaného média (vody) 280 - 750 mPa s obvodovým předepnutím směrem k ose trubky jež je blízké autodestrukci trubky. Používají se na rozvody tlakové vody k a ve vodních nožích. Nejkvalitnější jsou Švýcarské.
Naposledy upravil(a) QVAK dne 8/2/2015, 22:30, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Trabant
četař
četař
Příspěvky: 71
Registrován: 17/10/2014, 15:03
Bydliště: Kralupy nad Vltavou

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Trabant »

Alchymista píše:Čo sa týka životnosti, pôvodná životnosť hlavne 2A46 pre T-64 bola okolo 120 výstrelov podkalibrovou šípovou strelou, u 2A46 pre T-72 a T-80 stúpla na 180 výstrelov, u posledných modifikácií 2A46M-5/6 je ale použitá odlišná technológia výroby (kovanie) a životnosť sa už asi neuvádza.
Kovaná hlaveň pre 152mm húfnicu údajne vydrží okolo 15000 výstrelov, rovnaká sústružená vydrží maximálne okolo 4-5000.
U podkaliberních střel se používá mnohem silnější prachová nálož, životnost hlavně pak výrazně klesá. Při střelbě výbušnými granáty bude životnost hlavně T-72 podobná jako u houfnice.

V televizi byl pořad o boji na Opavsku za WWII a jeden veterán tam říkal, že podkaliberní střely používaly už tanky T-34/85 ( i když asi šlo o jinou konstrukci ). Prý hlaveň v takovém případě vydržela jen tři výstřely, ale dokázalo to na blízko prorazit 200 mm pancíř.
Obrázek

James Bond je pohádka, Vašek Hruška je realita.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Alchymista »

U striel APFSDS nejde len o silnejšiu náplň, ale aj o celkom odlišné rozloženie priebehu maximálneho tlaku. U bežnej strely je priebeh "klasický" - špička v oblasti nábojovej komory a pokles smerom k ústiu. U APFSDS je oblasť maximálneho tlaku roztiahutá skoro na celú dĺžku hlavne. To umožňuje dosiahnuť vysokú počiatočnú rýchlosť strely - prakticky dvojnásobnú proti bežným strelám.

Triv výstrely - to bolo (aj?) pre tanky IS-2 so 122mm kanónom a platilo pre použitie "náplne plnej" pre protipancierový granát. Problém nebol v samotnej zbrani ale v uchytení kanónu vo veži.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
rabo
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 2134
Registrován: 16/1/2007, 11:52

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od rabo »

Když se podíváš do mapy kde leží Rusko a Gruzie a kde třeba USA a Irák, tak už to nevypadá zase tak skvěle. Nemluvě o tom, že blesk z čistého nebe to mohl být leda pro západní veřejnost, ale Rusové zcela bez přípravy nepracovali. Takže s nějakým nepředstavitelným a nekritickým obdivem bych byl velice opatrný. Mimochodem v Gruzii nebylo pooužito letectvo?
No ten šok to nebol ani tak pre verejnosť ako pre odborníkov. Gruzínska armáda bola cvičená a vyzbrojovaná a až prezbrojovaná "západom" a pripravovaná na niečo takéto a následne konajúca počas olimp. hier. Irak by som tu neplietol. Vieme ak to v tedy bolo, to bola skutočne pripravovaná akcia vedená hlavne najprv letecky a zbraňami s ďalekým dosahom. Rusi použili veľmi decentne pozemnú armádu. Mohli poraziť Gruzíncov, potiahnuť až do Tbilisi a úplne ich ochromiť, ale to neurobili. Gruzíncov si neznepriatelili. Stále môžu tisíce Gruzíncov pracovať v Rusku a Gruzínci obchodovať s Ruskom bez EU obmedzení. Vstup Gruzínska do NATO, je len o tom, že ak , tak Rusko tam bude mať svojho ďalšieho koňa.Mediálne budú proti Rusku, ale v skutočnosti ....

Máš pravdu v Gruzínsku nebolo použité letectvo. Mohli na neho padať tony bômb z TU-95, Tu-22, ale to nebolo potrebné a hlavne chcené.

Možno pre Teba je akcia v Gruzínsku len taká drobnosť, ale z pohľadu veľkých to bola ukážka rýchlej reakcie v časovom tlaku. Od tej doby je Ruská armáda pokladaná za extrémne bojaschopný nástroj. Nepochopenie tohto faktu u časti politikov malo za následok Majdan a následne Krym a východ Ukrajiny.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11580
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Dzin »

rabo píše:Od tej doby je Ruská armáda pokladaná za extrémne bojaschopný nástroj.
Pouze část ruské armády, vesměs hlavně elitní a speciální (plně profesionalizované) síly. Jako celek je hodnocena tak, že v rámci bojeschopnosti nedosahuje standartu NATO. Což jí ale nemusí být líto, protože to se vztahuje i na některé armády NATO, což ale není žádné tajemství.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Sholva
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 268
Registrován: 22/8/2012, 20:07

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Sholva »

No jo Dzine, jenže zatímco Ruská armáda se postupně profesionalizuje, čili k těmto standardům spěje jako celek, tak státy NATO dělají co mohou, aby armádám nemuseli přidat - ono to totiž něco stojí, držet si vysokou úroveň. Netroufám si říct, kdo z evropských členů NATO ty standardy opravdu splňuje. My to stopro nejsme...
"Každý šermíř na ho..., když nepřátel nerovno."
(A. Sapkowski)
klingy
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1869
Registrován: 15/1/2011, 20:35

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od klingy »

No ja sa obavam, ze z NATO je to tak maximalne USA, VB a mozna Francuzsko...
Ono Ruska armada sa od 2008 posunla kvalitativne hore, ale to mozme rozoberat v prislusnom vlakne...
---
Spat k teme vie mi niekto opisat prosim vo vseobecnosti ako meni tankovy kanon v polnych podmienkach... :oops:
Naposledy upravil(a) klingy dne 8/2/2015, 22:17, celkem upraveno 1 x.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11580
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Dzin »

Jj, zlepšuje se, záleží, jestli se Rusku podaří dokončit modernizační programy nejen výzbroje. A státy NATO se naopak propadají, ovšem spíše než ve výviku mají největší problém se zásobama. V tomhle se mi líbí nová ministryně obrany Německa, kdy konečně zadala audit Bundeswehru. Jen doufám, že to nijak neusne a taky se vyvodí patřičné závěry. Něco podobného by prospělo i ostatním (evropským) státům NATO.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Sholva
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 268
Registrován: 22/8/2012, 20:07

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Sholva »

Což Německo. Tam to zas takový malér nebude - na to jsou Němci moc Němci :)

klingy: jednoduchá odpověď - blbě :D
"Každý šermíř na ho..., když nepřátel nerovno."
(A. Sapkowski)
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Alchymista »

Sholva, to je síce vtipná, ale príliš málo informatívna odpoveď...

Klingy - keďže zadok hlavne so záverom, brzdovratným zariadením, závesmi a "ďalším cirkusom okolo" je obvykle o dosť väčší ako otvor vo veži, musí sa celý kanón "zasunúť dovnútra" veže. :-?
A jediný spôsob, ako sa to dá urobiť, je celú vežu dostatočne zdvihnúť a kanón nejak vysunúť dozadu a dolu. Manipuluje sa s tým "extra blbo", celý kanón váži cca dve a pol tony a samotná hlaveň niečo vyše tony, takže ťažisko má celý kanón skoro na konci (zrejme menej ako meter od "záverového" konca)
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
kozlustechnykus
poručík
poručík
Příspěvky: 769
Registrován: 9/3/2014, 20:24

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od kozlustechnykus »

Tusim, ze v tematu o T-90 bylo video, jak montujou/zasouvaji do veze kanon behem vyroby. Uz je to ale nejakou dobu a ted to nemuzu najit.
„Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků, nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení."
Michal Jankovec clen rady CT
klingy
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1869
Registrován: 15/1/2011, 20:35

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od klingy »

Este sa opitam inak da sa hlaven kanonu napr. na Tecku alebo modernych zapadnych tankoch vymenit bez toho aby sa musela davat dole veza a vytahovat cely zaverovy mechanizmus podobne ako to je napr. ako pri Centurione

cca. od 26:54
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11580
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Dzin »

Ohledně systému oprav, další rozdíl je i v údržbě. SSSR měl systém postupné výměny. Tedy každá součást měla stanovenou svojí životnost a po její uplynutí došlo k jejímu vyměnění. NATO má řekněme průběžný systém, kdy po uplynutí životnosti dojde k prověření součásti a pokud stále vyhovuje, dojde k prodloužení životnosti. První systém je jednodušší na provoz, ale nákladnější na nutnost mít dostatek náhradních prostředků.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Alchymista »

to ano, ale nestane sa ti, že "zrazu zistíš", že na výmenu je zrelých x súčiastok a na sklade sú dve, pretože tie predošlé vydržali dosť dlho a nové sa ešte neobjednali.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Hans S. »

Alchymista píše:to ano, ale nestane sa ti, že "zrazu zistíš", že na výmenu je zrelých x súčiastok a na sklade sú dve, pretože tie predošlé vydržali dosť dlho a nové sa ešte neobjednali.
S tímhle spíš nesouhlasím. Cyklické výměny nejsou dle mého názoru z hlediska plánování o nic jednodušší, než ty necyklické. Oboje je v praxi řešeno určitým "bufferem" náhradních dílů. Ostatně stejně jako pro případ nenadálé závady (zmetek, poškození nevhodným provozem). Nedá se říci, že by v jednom systému mohl snáze nastat nedostatek ND, než v druhém.

Dle mého názoru hlavní výhoda striktně cyklických výměn tkví v absenci nutnosti nedestruktivně kontrolovat stav opotřebovaných součástek (a tedy udržovat k tomuto účelu techniky a techniku) a nevýhoda v oněch zpravidla dlouhodobějších vyšších finančních nákladech. Ostatně jak píše Dzin.
1stCLJan
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 519
Registrován: 29/7/2014, 10:06

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od 1stCLJan »

Dzin píše:Ohledně systému oprav, další rozdíl je i v údržbě. SSSR měl systém postupné výměny. Tedy každá součást měla stanovenou svojí životnost a po její uplynutí došlo k jejímu vyměnění. NATO má řekněme průběžný systém, kdy po uplynutí životnosti dojde k prověření součásti a pokud stále vyhovuje, dojde k prodloužení životnosti. První systém je jednodušší na provoz, ale nákladnější na nutnost mít dostatek náhradních prostředků.
to Dzin:
Pokud se jedná o tankovou techniku, tak tank řekněme T-72 je zkonstruován tak aby všechny součástky měli životnost danou dobou provozu do střední, nebo generální opravy. Nesetkal jsem se u tanku s nějakým omezením životnosti nějakých součástek a nutnosti je vyměňovat mimo omezení hlavně na počet výstřelů zejména podkaliberních střel a spotřebního materiálu měněného při TO (filtry atd. )
V plánované střední opravě se tank rozebral v podstatě do šroubku a zdefektovaly se součástky s nevyhovujícími parametry poškození a ty se vyměnili.Některé součásti se měnili automaticky díky jejím opotřebení, nebo se prováděla jejich oprava aby se mohli používat nadále.
Nesetkal jsem se na tanku s nějakou součástkou s omezenou životností, než je maximální doba provozu do střední nebo generální opravy, čili nechápu co tím autor chtěl říci tou postupnou výměnou v SSSR.
Při provozu se samozřejmě měnili součásti tanku , ale jen ty, které vykazovali poškození a opotřebení (vytahané ojeté pásy, opotřebená pojezdová kola, rozety, nefunkční akumulátory atd. ). Žádné omezení životnosti neexistovalo a neexistuje stylem například dynamostartér má 300 startů tak ho vyměníme, hydrogenerátor stabilizátoru má 5 let a 200 hodin tak ho vyměníme.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11580
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Dzin »

1stCLJan
To co píšeš. Jen to vyjadřuješ jinými slovy. Funguje to tak, že v rámci naplánované generální opravy jí projde vše, co má a nezáleží na tom, jaký je její reálný stav. Pokud se dá opravit, opraví se, pokud ne, je nahrazena jinou. Je to zaběhlý ruský systém, který se ale začíná poslední dobou měnit. Myslím, že se toho dotkli i v ATM minulý ročník při hodnocení Ka-52 a Mi-28.
Jak to bylo v případě (kdy si sloužil) ČSLA Nnebo AČR před přijetím do NATO, nemohu sloužit. Současný stav je, že bylo převzato hodnocení NATO.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od Pátrač »

Obecně bych si troufal tvrdit, že systém oprav ČSLA tedy měl charakter jakési hybridní formy.

Například letectvo striktně jelo a asi i dnes jede na hodinové termíny. Tedy životnost dané skupiny je tolik a tolik hodin a po tomto čase se měnila za novou nebo šla na opravu předepsaného rozsahu a ještě aby to bylo komlikovanější celé stroje procházeli revizemi stavu opět po dosažení časovho temínu.

U pozemní techniky to bylo podobné jen se kombinoval proběh kilometrů nebo motohodin s časovým intervaly, třeba u uložené techniky.

Ale mimo samotné opravy jako důsledek poškození nebo vypovězení poslušnosti čehokoliv na vozidle, měla ČSLA vytvořený systém preventivních zásahů.

Vemte si třeba tank T-55:

Každodenní ošetření po ukončení denního provozu, prováděla posádka

parkové dny, prováděla posádka za pomoci dílenských specialistů

přechody techniky na letní nebo zimní provoz, prováděla posádka za pomoci dílenských specialistů

Technické ošetřování č.1 a č.2
Technické ošetřování (TO) je součástí pravidelné preventivní údržby a starostlivosti o tank. Provádí se v prostorech TOV nebo ROTe ( rota oprav techniky). Cílem je všestranně zkontrolovat technický stav a vytvořit příznivé podmínky pro práci ústrojí a skupin a tím preventivně předcházet předčasnému opotřebení součástek.

Provádí se:

TO č. 1 .......1000km +/- 5%

TO č. 2 .......2000km +/- 5%

Veškeré odborné práce při TO prováděli dílenští specialisté z ROTe. Osádka se vykonávání zúčastňovala po celou dobu a pomáhá dílenským specialistům ( starší tankový mechanik, tankový mechanik-mazač, elektromechanik, stabilizátorčí).

Opravy prováděné v míru se dělily na:

- opravy běžné, kdy šlo o opravu agregátu, zařízení nebo napravení špatné funkce izolovaného zařízení bez ovlivnění dalších prvků

- střední, kdy šlo o opravu skupiny agregátů nebo agregátu - zařízení zádaní důležitosti pro chod celého zbraňového sysztému.- havaroavný motor, nefunkční brzdovratné zařízení a podobně

- generální, kdy procházelo celé vozidlo - zbraňový systém komletní prohlídkou a výměnou všech vadných skupin agregátů, agregátů a zařízení a to i preventivně, pokud byo jasné že další kolo proběhu nebudou schopné absolvovat.

Ale kdyby jste mě umlátili už si nevzpomenu další kilometrové, či motohodinové údaje.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Srovnání systémů oprav - diskuze

Příspěvek od kenavf »

Páni, a nemiešajú sa nám tu dve rôzne záležitosti?
Jedna vec je oprava(výmena) dielu na základe jeho životnosti,určite bola snaha od konštruktérov aby životnosť každého dielu bola aspoň do "strednej opravy" prípadne až do "generálnej opravy".Neberiem do toho spotrebný materiál a veci s ktorými sa počíta že sa opotrebovávajú(fíltre,pásy,..)
Druhá vec(a chúlostivejšia) sú opravy porúch súčiastok.A tu by sa malo ukázať,ktorý systém je vhodnejší.Napríklad ak sa pokazí vstrekovacie čerpadlo alebo alternátor a pod.U nás sa asi menil len alternátor ale v NATO celý power pack,ktorý sa opravil niekde v opravárenskom oddiely.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Obrněná technika“