Dzin píše:Ohledně systému oprav, další rozdíl je i v údržbě. SSSR měl systém postupné výměny. Tedy každá součást měla stanovenou svojí životnost a po její uplynutí došlo k jejímu vyměnění. NATO má řekněme průběžný systém, kdy po uplynutí životnosti dojde k prověření součásti a pokud stále vyhovuje, dojde k prodloužení životnosti. První systém je jednodušší na provoz, ale nákladnější na nutnost mít dostatek náhradních prostředků.
to Dzin:
Pokud se jedná o tankovou techniku, tak tank řekněme T-72 je zkonstruován tak aby všechny součástky měli životnost danou dobou provozu do střední, nebo generální opravy. Nesetkal jsem se u tanku s nějakým omezením životnosti nějakých součástek a nutnosti je vyměňovat mimo omezení hlavně na počet výstřelů zejména podkaliberních střel a spotřebního materiálu měněného při TO (filtry atd. )
V plánované střední opravě se tank rozebral v podstatě do šroubku a zdefektovaly se součástky s nevyhovujícími parametry poškození a ty se vyměnili.Některé součásti se měnili automaticky díky jejím opotřebení, nebo se prováděla jejich oprava aby se mohli používat nadále.
Nesetkal jsem se na tanku s nějakou součástkou s omezenou životností, než je maximální doba provozu do střední nebo generální opravy, čili nechápu co tím autor chtěl říci tou postupnou výměnou v SSSR.
Při provozu se samozřejmě měnili součásti tanku , ale jen ty, které vykazovali poškození a opotřebení (vytahané ojeté pásy, opotřebená pojezdová kola, rozety, nefunkční akumulátory atd. ). Žádné omezení životnosti neexistovalo a neexistuje stylem například dynamostartér má 300 startů tak ho vyměníme, hydrogenerátor stabilizátoru má 5 let a 200 hodin tak ho vyměníme.
