O kamufláži Lozenge vyšel podrobný článek v časopise Letectví a Kosmonautika někdy kolem roku 1990. Na jeho základě jsem tehdy ručně a podle šablonek matlal Fokker D-VII v měřítku 1:48... Práce strašná, výsledek ještě horší ... Co jsem si z té doby zapamatoval:
Kamufláž Lozenge byla vyvinuta snad na základě nějakých experimentů, s cílem rozbít siluetu letounu a znemožnit, nebo alespoň ztížit, jeho zpozorování. De facto se jedná o druhý pokus o "stealth" v letectví. Jen mimochodem, první pokus o zneviditelnění letounu mají na svědomí také Němci, jednalo se o potažení letounu nitrocelulózovou fólií, která byla průhledná. Takto "průhledný" měl být následně celý letoun. Značná křehkost použitého materiálu a jeho minimální odolnost vůči UV záření pak znamenala neúspěch. Ostatně, dřevěná konstrukce letounu skrz průhledný potah moc hezky "svítila" a zpozorování spíše usnadňovala.
Zpět k Lozenge. Jednalo se o běžné tehdejší letecké plátno, které bylo standardní technikou potisku opatřeno vzorem, skládajícím se ze šesti různých barev. Existovala minimálně dvě plátna, celkově tmavší na horní a boční plochy, světlejším se potahovaly spodní plochy křídel a spodní část trupu. Potahování probíhalo běžným způsobem, plátno Lozenge bylo přišito, následně přilepeno pomocí nitrolaku a napnuto důkladným prolakováním. Vzor tvořily nepravidelné skvrny, které se v ploše opakovaly. Tmavé a světlé plátno byly opatřeny stejným vzorem a při potahování letounu měly skvrny pokud možno navazovat.
