PALBA.CZ

Konflikt si vyžádal přes 200.000 obětí a Asad je stále u moci. Umírnění bojovníci kontrolují jen zlomek severní Sýrie, zatímco Islámský stát a Fronta an-Nusrá, odnož al-Káidy, si pozice drží. Celé jednotky, které CIA podporovala a které prošly americkým výcvikem, se buď přidaly na stranu Islámského státu, přestaly bojovat nebo se pohřešují.

CIA si od začátku programu v polovině roku 2013 prověřovala syrské velitele. Tajně vyhodnocovala jejich telefonní hovory a e-mailové zprávy, aby se ujistila, že skutečně stojí v čele povstalců. Ti, kdo prošli, se stali "důvěryhodnými veliteli", podepsali smlouvy, poskytli údaje o výplatách svých mužů a detaily strategie na bitevním poli. Až poté dostali pomoc. Bylo to ovšem mnohem méně, než s čím počítali.
Původně měl plán pomoci umírněným bojovníkům proti Asadovu režimu

Některé dodávky zbraní byly tak malé, že velitelé museli dávat munici jen na příděl. Jeden velitel dostal zásilku, po jejímž rozdělení zbylo každému muži 16 nábojů na měsíc. Rebelové, kteří chtěli dostat nové odpalovací zařízení protitankových střel, museli nejdříve odevzdat to staré.

CIA před nedávnem až na pár výjimek přestala pomáhat rebelům, se kterými donedávna spolupracovala. Pozornost přesouvá na jih země, kde jsou povstalci jednotnější. I ti nicméně říkají, že dostávají jen mezi pěti a dvaceti procenty dodávek zbraní, které od CIA požadují.

Někteří představitelé americké vlády tvrdí, že tajná operace dosáhla maxima. Více toho kvůli chaotickým okolnostem v severní Sýrii a neshodám ve Washingtonu prý nebylo možné. Původně měl plán pomoci umírněným bojovníkům proti Asadovu režimu. CIA nicméně nepředpokládala tak rychlý vzestup Islámského státu (IS), který rozvrátil spojenectví mezi rebely a stal se hlavní prioritou Spojených států v Sýrii. Představitelé vlády si také stojí za rozhodnutím o malých dodávkách zbraní. Podle nich bylo riziko, že by se zbraně mohly dostat do nesprávných rukou.
Pentagon nyní v Sýrii rozjíždí nový program. Počítá i s vytvořením jednotek rebelů, které by bojovaly ne proti Asadovu režimu, ale proti IS.

V roce 2012 prezident Barack Obama sponzorovat umírněné bojovníky odmítl

WSJ vycházel z rozhovorů s americkými, tureckými a arabskými představiteli, kteří byli do programu zapojeni, a z rozhovorů s povstaleckými veliteli. CIA v Sýrii vycvičila skoro pět tisíc bojovníků, ale zveřejněno bylo jen pár detailů o programu a jeho finanční náklady jsou stále utajené.

V roce 2012 prezident Barack Obama sponzorovat umírněné bojovníky odmítl. Měl prý obavu, že by to USA mohlo vtáhnout do další války. Analýza CIA pro Bílý dům předpověděla, že program nebude mít velký účinek. Obama mu dal zelenou až v roce 2013. Operace měla být nicméně jen omezená, hlavně kvůli protestům klíčových arabských spojenců.

USA a spojenci vytvořili v severní Sýrii společné operační centrum (MOM), které mělo program na starosti. Jakmile CIA vyhodnotila velitele, dala jim k podpisu kontrakty, které by zavázaly jejich jednotky k používaní amerických dodávek proti Asadovu režimu.

Jelikož američtí představitelé došli k závěru, že umírněná opoziční Svobodná syrská armáda není schopná ochránit americké dodávky zbraní, rozhodla se je CIA přesměrovat rovnou do rukou svých "věrohodných" velitelů. Někteří vojenští představitelé varovali CIA, že tento krok může přispět k vytvoření množství místních vůdců, kteří nebudou nikomu zodpovědní. CIA ale nenašla lepší řešení.

Většina bojovníků podporovaných Spojenými státy si měsíčně vydělala mezi 100 a 150 dolary

Na schůzkách v MOM vznášeli vůdci rebelů požadavky na munici a další vojenské vybavení. Mnohdy trvalo až dva týdny, než se požadavky vyhodnotily. Tým, který to měl na starosti, se skládal z představitelů CIA a zpravodajských služeb ze Saúdské Arábie, Kataru, Turecka a Spojených arabských emirátů. Než se požadavek vyhodnotil, navrhovaná operace se již většinou nedala uskutečnit. Pokud byly jejich požadavky zamítnuty úplně, důvod se vůdci rebelů nedozvěděli.

"Proč jste nám dali naději, když jste nebyli připraveni jednat?" stěžoval si jeden z velitelů. Jeho frustrovaní bojovníci s programem CIA skončili a přidali se na stranu islamistických skupin.

Na konci měsíce předkládali syrští velitelé finanční požadavky. Po pár dnech si peníze na výplaty bojovníků a administrativní náklady mohli vyzvednout. Vše dostávali hotově a ve stodolarových bankovkách. Ty byly tak nové, že se špatně počítaly. Jeden z velitelů rebelů řekl, že peníze pro jeho jednotku se mu vešly do příruční tašky.

Většina bojovníků podporovaných Spojenými státy si měsíčně vydělala mezi 100 a 150 dolary. Jejich velitelé dostali o něco málo více. IS a An-Nusrá vyplácely svým bojovníkům dvakrát tolik. Pro velitele, kteří byli do amerického programu zapojeni, bylo obtížné si své muže udržet.

V Obamově administrativě byly údajně kolem An-Nusry neshody

Světlejší chvilkou bylo americké rozhodnutí o dodávce amerických protitankových řízených střel TOW určených k útokům na tanky Asadovy armády. Spojené státy určovaly, kdo je dostane a jaké bude jejich množství. Aby je velitelé získali, museli nejdříve odevzdat svá stará odpalovací zařízení na určeném hraničním přechodu s Tureckem.

Napětí se ještě zvýšilo, když IS loni nabral na síle a někteří ze syrských velitelů začali žádat zbraně na pronásledování An-Nusry. Američtí představitelé to zamítli. Mysleli si, že boj s An-Nusrou by jen vyčerpal prostředky, který měl program CIA k dispozici.

V Obamově administrativě byly údajně kolem An-Nusry neshody. Humanitární pracovníci řekli americkému ministerstvu zahraničí, že An-Nusrá nezasahuje do dodávek humanitárního materiálu. Naproti tomu některé skupiny ze Svobodné syrské armády, jejichž součástí byli i "věrohodní" velitelé, humanitární konvoje narušovaly.

An-Nusrá získala peníze a nové členy po amerických leteckých útocích proti IS v Sýrii. V první vlně útoků Spojené státy bombardovaly i teroristickou buňku Chorásán, která byla na An-Nusru napojena. To poskytlo An-Nusře příležitost se prezentovat jako americký terč. Syrští velitelé nebyli o útoku informováni a cítili se zrazeni. Nyní byli spojováni s americkou ofenzívou, která nebyla zaměřena na Asadův režim.

Když An-Nusrá obklíčila v provincii Idlib základnu hnutí Hazm podporovaného Američany, nechali raději někteří bojovníci An-Nusru projít, než aby s ní bojovali. Jiní se k nim dokonce přidali. An-Nusrá se na základně zmocnila vojenského vybavení, které skupině Hazm dodala CIA.

Bývalý velvyslanec v Sýrii Robert Ford se na nedávné schůzce ve Washingtonu zeptal vůdce hnutí Hazm, proč se jeho skupina rebelů přidala k americkému programu. "Mysleli jsem si, že se přidáme na tu nejsilnější stranu," odpověděl. "Mýlili jsme se."