Podivná válka
Napsal: 27/6/2005, 18:59
Podivná válka
Jistě znáte tento pojem, který se používá pro období od konce německého tažení v Polsku, do jara roku 1940, kdy němci vpadli do Nizozemska, Belgie a Francie. Jak vlastně vznikl tetnto název pro toto období ?? Toto pojmenvání vzniklo v americkém tisku, ale brzo se přeneslo i do Evropy. Lidi si tento klid vysvělovali dvěma způsoby. Buď že spojenci to s tím vyhlášením války zase nemysleli tak vážně a teď se s Hitlerem znovu snažili vyjednat mír, nebo že spojenci se snaží Němce vlákat do pasti. Historie se nakonec spíše naklání k první možnosti. Jde o to, že 6. října Hitler nabídl západním mocnostem mír. Ten byl z hlediska závazků, které Velká Británie a Francie měla k Polsku odmítnut. Zajímavou kapitolou bylo taky plánování útoků na Německo. Šlo o to Německo dostat do obklíčení. Boje měli probíhat na několika frontách. Jeden směr útoků měl vést z Francie přes Rýn a co nejrychleji do Berlína. Druhý útok měl vést ze Skandinávie. Spojenci se měli vylodit v severním Německu a otevřít tak druhou frontu. Počítalo se taky s útokem, který měl být veden z Balkánu. Je to trochu Sci-fi, ale tyto plány opravdu existovali. Mělo to však jeden háček. Ani Briti, ani Francouzi neměli tolik jednotek, aby dokázali operaci takového rozsahu zorganizovat a udržet nějakou dobu při životě. Přece jen ještě briti museli chvíli počkat, než si utrhli svoje první vítězné sousto. Rýn steží překonávali s pomocí američanů.
Hitlera zároveň povzbuzoval i fakt, že Francouzi vlastní většinou starší zbrně, které podle něho nemohli nějakým způsobem ohrozit jeho vojsko. Zároveň ho však strašilo i to, že u německých vojáků mohlo rychle pominout nadšení z tažení v Polsku a mohla na ně tvrdě dopadnout realita války. Proto chtěl zahájit útok už na podzim roku 1939, hned po skončení tažení v Polsku, dříve, než Francouzi a Briti vtáhnou do Belgie, odkud by mohli ohrožovat Německá průmyslová centra v porůří. Dalším faktorem, který hrál proti Hitlerovy bylo to, že Wehrmacht nebyl tak zdaleka dobře vycvičen, jak jeho francouzský protějšek. Proto byl i ze začátku generální štáb vedený Halderem šokován tím, co Hitler hodlá udělat. Halder a uzký okruh jeho lidí v generálním štábu dokonce hodlal na Berlín vyslat elitní jednotku z fronty a Hitlera zlikvidovat. Vše však selhalo na generalovi Frommovi, který odmítal něco takového udělat. Navíc by bylo otázkou, jestli by vůbec vojáci něčeho takového byli schopni. Němcům byla vštepována zpráva, že spojecni si nepřejou mír a že německo jde do války čistě z obraných důvodů.
Nakonec byl datum počátku ofenzívy stanoven na 12. listopad roku 1939. Halder se vůdce několikrát pokoušel přemluvit, ale neúspěšně. Nakonec Hitler dal více na meteorology, než na své generály a tak 7. listopadu útok odvolal s tím, že počasí bude nevyhovující. Hitlera to, že útok nezačal velice znepokojovalo. Měl panickou hrůzu z toho, že by spojenci mohli proniknout do porůří ( což bylo ale velice nepravděpodobné ). Dále se i obával nebezpečí z Ruska. Generální štáb se i nadále pokoušel o rozmluvení tažení na západ. Hitler je vždy ale odmítl. Skončilo to až tím, že Brauchtisch ( vrchní velitel německých sil ) podal rezignaci, ale Hitler ho odmítl. A zase mělo počasí větší moc, než generální štáb. Počasí bylo i po novém roc pro ofenzívu nepřijatelné. Hitler však už nechtěl čekat a 17. leden se měl stát datem, kdy německé jdnotky vyrazí. Vše však zkazila jedna nehoda, která by mohla celou ofenzívu ohorozit.
10. ledna podal geneál Student zprávu o havárii letadla, které mířilo z Munsteru do Bonnu. Letadlo pilotoval major, který měl projednat nějaké neduležité podrobnosti ohledně letecké podpory vojsk. Měl se sebou kompletní osnovu útoku na západ. Ve vánici se mu podařilo přeletět Rýn a dostal se tak do Belgie, kde musel nouzově přistát. Tam se spolu s dokumenty dostal do belgických rukou. Všichni se zděšením v očích čekali na vyjádření Hitlera. Ten se překvapivě zachoval klidně. Nejdříve chtěl zaútočit ihned. Po nějaké době si to však rozmyslel a měla přijít řada na plán Mansteina, který se nakonec ukázal jako velice úspěšný. Nakonec se této nehody mělo využít jako klamného manévru. Ofenzíva byla opět odložena na neurčito. Nakonec se přípravy útoku dopracovaly až k datu 10. května 1940, kdy se měla celá německá armáda hnát na západ.
Mělo by být jasno, že Mansteinův plán vznikal už někdy na podzim roku 1939. Byl i zaslán na OKH, ale zdál se velice odvážný a i sám Manstein se zeptal Guderiana, jestli by bylo vůbec možné s tanky projít Ardeny. Hlavní bylo, že se o plánu dozvěděl samotný Hitler. Nakonec našel využití až po oné nehodě, která tomuto plánu dala velkou šanci na zrealizování. OKH se ho snažilo uklidit trochu do zákulisí, protože Mansteinův plán byl protivníkem proti plánu Haldera a Brauchtishe. Jenže Manstein byl k Hitlerovi pozván a tento čas náležitě využil k tomu, aby vůdce do podrbností obeznámil s plánem.
10. května 1940 němci začali svoji ofenzívu., 20. května 1940 bylo dosaženo města Abbeville a tak se britské, francouzské a belgické vojska dostala do obklíčení. 26. května začala evakuace vojsk od Dunkerqueku. 2. června odplouvá poslední loď od Dunkerqueku. 25. červa je podepsána kapitulace francouzských vojsk.
Toto tažení bylo založeno na několika náhodách. Nakonec bylo pro Hitlera i dobře, že se plány starého útoku dostali do rukou spojenců. Se starým plánem, který byl vytvořen roku 1905 a který byl už jednou neúspěšně použit by se daleko nedostal a skončilo by to dost možná stejně, jako v letech 1914 – 1918. Docela zajímavý byl i postoj spojenců k ukořsitěným dokumentům. Nebyly z nich odvozeny žádné důsledky. Spojenci prostě klidně přehlíželi podněty, které přícházeli z druhé strany „barikády“ a které nasvědčovali toimu, že útok nebude veden tama, kde jsou na to skvěle připraveni.
Jistě znáte tento pojem, který se používá pro období od konce německého tažení v Polsku, do jara roku 1940, kdy němci vpadli do Nizozemska, Belgie a Francie. Jak vlastně vznikl tetnto název pro toto období ?? Toto pojmenvání vzniklo v americkém tisku, ale brzo se přeneslo i do Evropy. Lidi si tento klid vysvělovali dvěma způsoby. Buď že spojenci to s tím vyhlášením války zase nemysleli tak vážně a teď se s Hitlerem znovu snažili vyjednat mír, nebo že spojenci se snaží Němce vlákat do pasti. Historie se nakonec spíše naklání k první možnosti. Jde o to, že 6. října Hitler nabídl západním mocnostem mír. Ten byl z hlediska závazků, které Velká Británie a Francie měla k Polsku odmítnut. Zajímavou kapitolou bylo taky plánování útoků na Německo. Šlo o to Německo dostat do obklíčení. Boje měli probíhat na několika frontách. Jeden směr útoků měl vést z Francie přes Rýn a co nejrychleji do Berlína. Druhý útok měl vést ze Skandinávie. Spojenci se měli vylodit v severním Německu a otevřít tak druhou frontu. Počítalo se taky s útokem, který měl být veden z Balkánu. Je to trochu Sci-fi, ale tyto plány opravdu existovali. Mělo to však jeden háček. Ani Briti, ani Francouzi neměli tolik jednotek, aby dokázali operaci takového rozsahu zorganizovat a udržet nějakou dobu při životě. Přece jen ještě briti museli chvíli počkat, než si utrhli svoje první vítězné sousto. Rýn steží překonávali s pomocí američanů.
Hitlera zároveň povzbuzoval i fakt, že Francouzi vlastní většinou starší zbrně, které podle něho nemohli nějakým způsobem ohrozit jeho vojsko. Zároveň ho však strašilo i to, že u německých vojáků mohlo rychle pominout nadšení z tažení v Polsku a mohla na ně tvrdě dopadnout realita války. Proto chtěl zahájit útok už na podzim roku 1939, hned po skončení tažení v Polsku, dříve, než Francouzi a Briti vtáhnou do Belgie, odkud by mohli ohrožovat Německá průmyslová centra v porůří. Dalším faktorem, který hrál proti Hitlerovy bylo to, že Wehrmacht nebyl tak zdaleka dobře vycvičen, jak jeho francouzský protějšek. Proto byl i ze začátku generální štáb vedený Halderem šokován tím, co Hitler hodlá udělat. Halder a uzký okruh jeho lidí v generálním štábu dokonce hodlal na Berlín vyslat elitní jednotku z fronty a Hitlera zlikvidovat. Vše však selhalo na generalovi Frommovi, který odmítal něco takového udělat. Navíc by bylo otázkou, jestli by vůbec vojáci něčeho takového byli schopni. Němcům byla vštepována zpráva, že spojecni si nepřejou mír a že německo jde do války čistě z obraných důvodů.
Nakonec byl datum počátku ofenzívy stanoven na 12. listopad roku 1939. Halder se vůdce několikrát pokoušel přemluvit, ale neúspěšně. Nakonec Hitler dal více na meteorology, než na své generály a tak 7. listopadu útok odvolal s tím, že počasí bude nevyhovující. Hitlera to, že útok nezačal velice znepokojovalo. Měl panickou hrůzu z toho, že by spojenci mohli proniknout do porůří ( což bylo ale velice nepravděpodobné ). Dále se i obával nebezpečí z Ruska. Generální štáb se i nadále pokoušel o rozmluvení tažení na západ. Hitler je vždy ale odmítl. Skončilo to až tím, že Brauchtisch ( vrchní velitel německých sil ) podal rezignaci, ale Hitler ho odmítl. A zase mělo počasí větší moc, než generální štáb. Počasí bylo i po novém roc pro ofenzívu nepřijatelné. Hitler však už nechtěl čekat a 17. leden se měl stát datem, kdy německé jdnotky vyrazí. Vše však zkazila jedna nehoda, která by mohla celou ofenzívu ohorozit.
10. ledna podal geneál Student zprávu o havárii letadla, které mířilo z Munsteru do Bonnu. Letadlo pilotoval major, který měl projednat nějaké neduležité podrobnosti ohledně letecké podpory vojsk. Měl se sebou kompletní osnovu útoku na západ. Ve vánici se mu podařilo přeletět Rýn a dostal se tak do Belgie, kde musel nouzově přistát. Tam se spolu s dokumenty dostal do belgických rukou. Všichni se zděšením v očích čekali na vyjádření Hitlera. Ten se překvapivě zachoval klidně. Nejdříve chtěl zaútočit ihned. Po nějaké době si to však rozmyslel a měla přijít řada na plán Mansteina, který se nakonec ukázal jako velice úspěšný. Nakonec se této nehody mělo využít jako klamného manévru. Ofenzíva byla opět odložena na neurčito. Nakonec se přípravy útoku dopracovaly až k datu 10. května 1940, kdy se měla celá německá armáda hnát na západ.
Mělo by být jasno, že Mansteinův plán vznikal už někdy na podzim roku 1939. Byl i zaslán na OKH, ale zdál se velice odvážný a i sám Manstein se zeptal Guderiana, jestli by bylo vůbec možné s tanky projít Ardeny. Hlavní bylo, že se o plánu dozvěděl samotný Hitler. Nakonec našel využití až po oné nehodě, která tomuto plánu dala velkou šanci na zrealizování. OKH se ho snažilo uklidit trochu do zákulisí, protože Mansteinův plán byl protivníkem proti plánu Haldera a Brauchtishe. Jenže Manstein byl k Hitlerovi pozván a tento čas náležitě využil k tomu, aby vůdce do podrbností obeznámil s plánem.
10. května 1940 němci začali svoji ofenzívu., 20. května 1940 bylo dosaženo města Abbeville a tak se britské, francouzské a belgické vojska dostala do obklíčení. 26. května začala evakuace vojsk od Dunkerqueku. 2. června odplouvá poslední loď od Dunkerqueku. 25. červa je podepsána kapitulace francouzských vojsk.
Toto tažení bylo založeno na několika náhodách. Nakonec bylo pro Hitlera i dobře, že se plány starého útoku dostali do rukou spojenců. Se starým plánem, který byl vytvořen roku 1905 a který byl už jednou neúspěšně použit by se daleko nedostal a skončilo by to dost možná stejně, jako v letech 1914 – 1918. Docela zajímavý byl i postoj spojenců k ukořsitěným dokumentům. Nebyly z nich odvozeny žádné důsledky. Spojenci prostě klidně přehlíželi podněty, které přícházeli z druhé strany „barikády“ a které nasvědčovali toimu, že útok nebude veden tama, kde jsou na to skvěle připraveni.