PALBA.CZ

to Firefly

Tanky Panther používaly radiostanici Fu5 s kmitočtovým rozsahem 27,2 - 33,3 MHz, lze snadno dohledat na netu, třeba zde: "http://wermaht.pp.ua/war242=fu5" (spojeno s pocvičením azbuky).
Tyto kmitočty leží na pomezí krátkých a velmi krátkých vln, rozhodně se však nejedná o vlny střední. Pro pozemní spojení jsou tyto kmitočty používány dodnes.
Můžeš poskytnout zdroj o jejich zvýšené poruchovosti?

RAYTHEON píše:to Firefly

Tanky Panther používaly radiostanici Fu5 s kmitočtovým rozsahem 27,2 - 33,3 MHz, lze snadno dohledat na netu, třeba zde: "http://wermaht.pp.ua/war242=fu5" (spojeno s pocvičením azbuky).
Tyto kmitočty leží na pomezí krátkých a velmi krátkých vln, rozhodně se však nejedná o vlny střední. Pro pozemní spojení jsou tyto kmitočty používány dodnes.
Můžeš poskytnout zdroj o jejich zvýšené poruchovosti?

Ta frekvence SV a poruchovost je popsaná buď: Panther vs T-34 či Panther vs Sherman, vydavatel: Grada. Díky za odkaz.

to Firefly

Díky za zdroj, pokud na něj narazím, prozkoumám to. Domnívám se, že to SV vzniklo tak, že někdo ve zkratce SW (short wave) zaměnil W za V a nějaký přičinlivý redaktor z toho udělal střední vlny.

!!! Pozor !!!
Všeobecne býva uvádzané že čelný pancier veže tohto tanku má 90 mm ale to platí pre masku veže v ktorom je štít dela a ten má len 75 mm!!
Zdroje:

http://temneuzemi.webzdarma.cz/Historie ... s_PzIV.htm

Kniha duel osprey T-34-85 vs M26

Celkovo pancier T34 85 sa už nedá hodnotiť v pozitívnom svetle. Rusáci boli celkom posadnutý kvantitou, jediné o čo sa snažili bolo čo najviac znížiť cenu výroby tohoto tanku. Na odolnosť panciera úplne sraly.
Je pravda že nová veža bola dobre balisticky tvarovaná že z čelného pohľadu boky zaberaly veľa miesta. Vďaka tomu bol štít dela podstatne užší ako v prípade panthera a pri jeho zosílení by nenabral až takú hmotnosť. Ale k zosíleniu nikdy nedošlo. Povedzte mi niekto, čo také hrozné by sa stalo keby zosílili štít dela na 100 mm a čelo korby na 60 mm.
Vtedy by ten tank mal nejakú ochranu aspoň proti kwk 40 čo bolo najbežnejšie protitankové delo u Nemcov v období keď prišiel na front T34 85.
A čo sa tíka kvalita panciera t34 tak neverím tomu že by bola lepšia než u Panthera.
Pancier T34 sa len odlieval a nijako sa ďalej neupravoval. Ak hej tak mi sem dajte link o tom jak sa upravoval budem rád keď ma presvedčíte o opaku.

Ohledne toho pancire, ten link co jsi postnul to vcelku pekne popisuje, neni k tomu co dodavat. Pancir posledních
Panteru, zejména baujahru 45 stal za prd. Nelze to takhle
zobecňovat.

krabozubec píše:Celkovo pancier T34 85 sa už nedá hodnotiť v pozitívnom svetle. Rusáci boli celkom posadnutý kvantitou, jediné o čo sa snažili bolo čo najviac znížiť cenu výroby tohoto tanku. Na odolnosť panciera úplne sraly.
Je pravda že nová veža bola dobre balisticky tvarovaná že z čelného pohľadu boky zaberaly veľa miesta. Vďaka tomu bol štít dela podstatne užší ako v prípade panthera a pri jeho zosílení by nenabral až takú hmotnosť. Ale k zosíleniu nikdy nedošlo. Povedzte mi niekto, čo také hrozné by sa stalo keby zosílili štít dela na 100 mm a čelo korby na 60 mm.
Vtedy by ten tank mal nejakú ochranu aspoň proti kwk 40 čo bolo najbežnejšie protitankové delo u Nemcov v období keď prišiel na front T34 85.
A čo sa tíka kvalita panciera t34 tak neverím tomu že by bola lepšia než u Panthera.
Pancier T34 sa len odlieval a nijako sa ďalej neupravoval. Ak hej tak mi sem dajte link o tom jak sa upravoval budem rád keď ma presvedčíte o opaku.

Jak se zdá tak ruský pancíř byl kvalitnější než německý.

A čo sa tíka kvalita panciera t34 tak neverím tomu že by bola lepšia než u Panthera.
Pancier T34 sa len odlieval a nijako sa ďalej neupravoval. Ak hej tak mi sem dajte link o tom jak sa upravoval budem rád keď ma presvedčíte o opaku.

Je síce pravda, že sovieti panciere odlievali a ďalej už príliš tepelne neupravovali, ale na druhej strane legovacích kovov mali relatívny dostatok, takže nimi nemuseli nejak šetriť. Navyše, odlievanú vežu či iné veľké kusy pancieru nie je možné, pri rozumnej pracnosti a sovietom dostupnej technológii v evakuovaných závodoch, ďalej tepelne upravovať - použiteľné maximum zrejme bolo dodržať nejaký tepelný režim pri chladnutí odliatku. Takže je veľmi pravdepodobné, že kým nemci museli pancierové dosky tepelne upravovať, sovieti to robiť nemuseli, pretože mali k dispozícii dostatočne legované ocele, ktoré dávali pancier s potrebnými vlastnosťami aj bez dodatočného tepelného spracovania.
Ostatne, aj dnes existujú ocele pre odlievanie veľkorozmerných odliatkov, ktorým dodatočné tepelné spracovanie odliatku, ako popúšťanie či kalenie, vyslovene škodí.

Nikde som ale nenašiel nejaké porovnanie sovietskych pancierových ocelí na odlievanie a nemeckých pancierových ocelí, kde by bolo urobené porovnanie formou testov vzoriek vypílených z reálnej techniky. Proste štandardné skúšky na pružnosť, pevnosť, tvrdosť, pevnosť v ťahu a tlaku, vrubovú húževnatosť a podobné mechanické vlastnosti hotových dielov...

T 34 byl v roce 1943 testován ve Škodovce - tam bylo kosntatováno, že podle chemického rozboru německá pancéřová ocel má téměř dvojnásobné zastoupení uhlíku i markantně větší množství škodlivin (P, S) a menší zastoupení legur s výjimkou chromu. A tím pádem měla horší mechanické vlastnosti.

Bleu - Nižší obsah uhlíku, fosforu a síry nasvedčuje lepšej technológii skujňovania železa - konvertory, siemens-martinské pece, možno i ranné varianty "povojnovej" donawitzovej metódy.

Totiž: Piotrom Kapicovom vytvorené skvapalňovače vzduchu na princípe odstredivého turboexpandéru boli v sovietskom priemysle experimentálne prevádzkované od roku 1939 a masovo zavádzané v období 1942-1944.
Kapica bol počas vojny okrem iného vedúcim "Oddelenia Kyslíkového priemyslu" pri Soviete ministrov ZSSR. Z toho by sa dal vysloviť predpoklad, že sovieti mali už počas vojny k dispozícii "dostatočné množstvá" kyslíku pre využitie v oceliarskom priemysle - a mohli to výdatne využívať pri spracovaní železa na ocele s nízkym obsahom nežiadúcich prvkov.
Výhoda odstredivého turboexpendéru je v tom, že je energeticky veľmi efektívny, na rozdiel od mnohých iných postupov skvapaňovania vzduchu a prípravy čistého kyslíku v priemyslových merítkach.

krabozubec píše:Celkovo pancier T34 85 sa už nedá hodnotiť v pozitívnom svetle. Rusáci boli celkom posadnutý kvantitou, jediné o čo sa snažili bolo čo najviac znížiť cenu výroby tohoto tanku. Na odolnosť panciera úplne sraly.
Je pravda že nová veža bola dobre balisticky tvarovaná že z čelného pohľadu boky zaberaly veľa miesta. Vďaka tomu bol štít dela podstatne užší ako v prípade panthera a pri jeho zosílení by nenabral až takú hmotnosť. Ale k zosíleniu nikdy nedošlo. Povedzte mi niekto, čo také hrozné by sa stalo keby zosílili štít dela na 100 mm a čelo korby na 60 mm.
Vtedy by ten tank mal nejakú ochranu aspoň proti kwk 40 čo bolo najbežnejšie protitankové delo u Nemcov v období keď prišiel na front T34 85.
A čo sa tíka kvalita panciera t34 tak neverím tomu že by bola lepšia než u Panthera.
Pancier T34 sa len odlieval a nijako sa ďalej neupravoval. Ak hej tak mi sem dajte link o tom jak sa upravoval budem rád keď ma presvedčíte o opaku.

1. Není pravda, že T-34/76 nebo T-34/85 byly vyráběny z málo odolné ocele. Ocel, která byla použita pro výrobu zmíněných tanků, je obdobná, jako ocel použitá pro letecké podvozky od 50. let. Ona letecká ocel postrádá jen molybden. Jedná se o bainitickou ocel, tedy ocel nízkolegovanou a kalenou do oleje. Navíc obdobná ocel (s navýšeným obsahem molybdenu) se objevuje od osmdesátých let v USA jako standard pancéřové ocele pro balistické zkoušky. Tanky T-72 mají obdobné složení. Lze opět pozorovat jen nárůst některých legur (molybdenu). Naše současná ocel 2P je opět obdobná svým složením pancíři sovětských tanků T-34.

2. Není pravda, že by nedocházelo k tepelnému zpracování. Je to nesmysl. Už jen z důvodu různých analýz tvrdosti. Ke všemu T-34 nebyl "jen odlévaný". Korba je z válcovaného pancíře. Některé věže t-34/76 byly tažené na lisu.

Link není k dispozici, protože některé výše uvedené informace byly uvedeny v článku a posléze v knize.

Kopecký, M., Klínek P.: Tank T-34/85 versus Panther aneb jak se počítá tank, Technický týdeník 2002/2003
Kopecký M., Štěpánek P.: Sovětský střední tank T-34/76, ISBN 80-86524-13-2 (složení pancíře a něco málo o technologii)

3. Navýšení pancíře nebylo účelné. Zkoušelo se to, ale nemělo prakticky efekt. Korba byla zesílena na 60 mm bez většího úspěchu na balistickou odolnost vůči rážím 75 mm a výše.

Alchymista píše:Je síce pravda, že sovieti panciere odlievali a ďalej už príliš tepelne neupravovali, ale na druhej strane legovacích kovov mali relatívny dostatok, takže nimi nemuseli nejak šetriť. Navyše, odlievanú vežu či iné veľké kusy pancieru nie je možné, pri rozumnej pracnosti a sovietom dostupnej technológii v evakuovaných závodoch, ďalej tepelne upravovať - použiteľné maximum zrejme bolo dodržať nejaký tepelný režim pri chladnutí odliatku. Takže je veľmi pravdepodobné, že kým nemci museli pancierové dosky tepelne upravovať, sovieti to robiť nemuseli, pretože mali k dispozícii dostatočne legované ocele, ktoré dávali pancier s potrebnými vlastnosťami aj bez dodatočného tepelného spracovania.
Ostatne, aj dnes existujú ocele pre odlievanie veľkorozmerných odliatkov, ktorým dodatočné tepelné spracovanie odliatku, ako popúšťanie či kalenie, vyslovene škodí.

Nikde som ale nenašiel nejaké porovnanie sovietskych pancierových ocelí na odlievanie a nemeckých pancierových ocelí, kde by bolo urobené porovnanie formou testov vzoriek vypílených z reálnej techniky. Proste štandardné skúšky na pružnosť, pevnosť, tvrdosť, pevnosť v ťahu a tlaku, vrubovú húževnatosť a podobné mechanické vlastnosti hotových dielov...

1) Sověti prováděli ohřev indukčně => rovnoměrný ohřev celého povrchu, kontrolovatelná hloubka ohřevu. Bohužel není zřejmé, od kdy. Jestli už od zavedení výroby T-34 nebo až se zavedením automatu na svařování koreb T-34 (asi v průběhu roku 1943)

krabozubec píše:!!! Pozor !!!
Všeobecne býva uvádzané že čelný pancier veže tohto tanku má 90 mm ale to platí pre masku veže v ktorom je štít dela a ten má len 75 mm!!
Zdroje:

http://temneuzemi.webzdarma.cz/Historie ... s_PzIV.htm

Kniha duel osprey T-34-85 vs M26

75 mm je údajně na mašinách podle standartu roku 1943, tedy s kanóny D-5T. Štít kanónu T-34/85 s kanónem ZiS-S-53 má na nejširším místě 90 mm. Zaloga ví kulový. Kniha "duel osprey T-34-85 vs M26" patří mezi nejhorší knihy, které jsem měl možnost přečíst. Jsou tam hodně zavádějící informace a nesmyslné "důkazy".

2) Test dělali Američané na ukořistěných T-34/85 z Berlína (Podle chlapíka z USA). Byly nemile překvapení, že vrubová houževnatost byla u nejhorších vzorků stejná nebo nepatrně vyšší, než u US ocele a nejlepší vzorky měly skoro dvojnásobné hodnoty. Dlužno dodat, že vrubová houževnatost není ukazatelem balistické odolnosti.

jean2005 píše: Jak rychle to stíhali u téčka nevím, ale když už se do dílny dostal, určitě to nebylo na celý týden.

Od začátku do vytažení motoru s převodovkou asi 30 normohodin pro jednoho člověka.

EDIT:
Bez dílny.

Příspěvky spojil Jarl