Fotografie veteránů z napoleonských válek
Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu
Fotografie veteránů z napoleonských válek
"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -
Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
- El Diablo
- Kapitán
- Příspěvky: 1876
- Registrován: 21/11/2008, 14:11
- Bydliště: Xeenemünde
- Kontaktovat uživatele:
Těsně před dvousetletým výročím Vlastenecké války 1812 se spory historiků na toto téma stávají stále více temperamentními. Není pochyb o tom, že Napoleonova Velká armáda, která vtrhla do Ruska, byla během půl roku zcela zničena. Jaké jsou ale příčiny úplného krachu neporazitelného dobyvatele Evropy? Byla dopředu ruskými vojevůdci a imperátorem vypracována nějaká strategie?
http://czech.ruvr.ru/2012_04_22/72485613/
http://czech.ruvr.ru/2012_04_22/72485613/
"Co cítíte, když střílíte teroristy?"
"Zpětný ráz."
Takže se sejdeme v Šestce na Šedesát šestce zejtra ráno v šest. Zapamatuješ si to?
Můžeš mi to ještě šestkrát zvopakovat?
I šestiletý dítě by si to pamatovalo.
To bude zrejme jeden z Napoleonových mamelukov.Lord píše:Taky bych k tomu uvítal nějakou legendu. Jsou v tom i Turci? Předposlední fotka tak vypadá.Tkuh píše:Nechci nějak moc rýpat. Ale nebyl by nějaký popis, třeba zda se jedná o řadového pěšáka, dělostřelce nebo kavaleristu? Osobně mě zaujal především ten druhý.
To je soukromá kolekce fotografií z této nebo podobné stránky:
http://www.bing.com/images/search?q=fra ... ORM=IDFRIR
asi military photos bez bližší identifikace.
http://www.bing.com/images/search?q=fra ... ORM=IDFRIR
asi military photos bez bližší identifikace.
Stuka ten odkaz nějak nesedí? Jsou tam us helmy.
Nebo se to načte až později
Sahidko jo bude to mameluk
www.militaria.cz/archiv/391/clanky/391-06.html
Nebo se to načte až později
Sahidko jo bude to mameluk
www.militaria.cz/archiv/391/clanky/391-06.html
Naposledy upravil(a) Lord dne 24/4/2012, 21:50, celkem upraveno 1 x.
To je divný. Předtím mi to šlo a teď najednou fotka helmy. No, ještě štěstí, že ne něco jiného.
Tak znova.
Asi jde o tyhle fotky a zdá se, že jde o soukromou sbírku fotek vojákú Grand Armeé.
http://www.armchairgeneral.com/forums/s ... hp?t=72496
Tak znova.
Asi jde o tyhle fotky a zdá se, že jde o soukromou sbírku fotek vojákú Grand Armeé.
http://www.armchairgeneral.com/forums/s ... hp?t=72496
Stuka dáváš vyhledávání přes Bing, proto to blbne
Lepší dát adresu na přímo a je to OK, včetně popisů, tak jak to má být.
Dobrej blog
http://thelongleadline.blogspot.com/
Lepší dát adresu na přímo a je to OK, včetně popisů, tak jak to má být.
Dobrej blog
http://thelongleadline.blogspot.com/
- Ejdou Rotacak
- Kapitán
- Příspěvky: 1218
- Registrován: 23/7/2012, 14:54
- Bydliště: Praha - Zbraslav
Re: Fotografie veteránů z napoleonských válek
Nějak se mi nedaří najít pro příspěvek vhodnější topic. Možná některý z módů přemístí do topicu vhodnějšího.
Kolorované fotografie britské pěchoty
https://dodiri.cz/2022/04/28/britska-pe ... ske-valky/
Krymská válka byl ozbrojený konflikt, který probíhal v letech 1853–1856 mezi carským Ruskem a Osmanskou říší podpořenou koalicí Francie, Spojeného království a Sardinského království. Konflikt se odehrával především na poloostrově Krymu. Válku vyvolala mocenská expanze Ruska na Balkáně a obava o osud „nemocného muže na Bosporu“, jak byla oslabená Osmanská říše označována. Výsledkem byla porážka Ruska stvrzená Pařížskou mírovou smlouvou. Velká Británie se k Osmanské říši připojila v březnu 1854. Spojené království Velké Británie a Irska, v němž tehdy žilo 27 452 000 lidí, nasadilo 97 864 vojáků, z nichž padlo v boji jen 2755, ale 1847 zemřelo na zranění a 17 580 na nemoci. Celkem tedy Britové odepsali 22 182 mrtvých. K nim je nutno připočítat 2484 mimořádných událostí, z nichž 532 skončilo smrtelně a 20 osob spáchalo sebevraždu, zranění utrpělo 18 283 vojáků.
Pro zajímavost, v roce 1855 vydal německý politický filosof Friedrich Engels, novinový článek popisující nevalný stav britské armády na Krymu, zde je krátký výňatek:
„Z více než 60 000 mužů, kteří byli od loňského února posláni na Východ, je nyní schopno služby nejvýš 17 000; a z nich denně asi 60 až 80 umírá a přibližně 200 nebo 250 mužů je denně vyřazeno pro nemoc, přičemž málokterý nemocný se uzdraví. Ze 43 000 mrtvých nebo nemocných nebylo ani 7000 vyřazeno přímou nepřátelskou akcí.“ Jak můžete vidět, hodnoty to jsou výrazně zveličené, ale pěkně ukazují, co všechno se mohli lidé dočíst v dobovém tisku.
Krymská válka byla první, v níž byla veřejnost informována o válce prostřednictvím fotografií a zpráv, posílaných telegrafem. Nejvlivnějším reportérem byl zřejmě W. H. Russell z The Times, jenž si jako první novinář vysloužil označení „válečný zpravodaj“. Díky jeho zprávám v britském tisku se rozšířilo povědomí o všeobecné nekompetentnosti politického vedení války, což v lednu 1855 vyústilo v pád britské vlády.
Moderně kolorované snímky pocházejí z dílny Rogera Fentona (průkopníka válečné fotografie), který je vytvářel ve svém pojízdném ateliéru přímo během konfliktu.
Kolorované fotografie britské pěchoty
https://dodiri.cz/2022/04/28/britska-pe ... ske-valky/
Krymská válka byl ozbrojený konflikt, který probíhal v letech 1853–1856 mezi carským Ruskem a Osmanskou říší podpořenou koalicí Francie, Spojeného království a Sardinského království. Konflikt se odehrával především na poloostrově Krymu. Válku vyvolala mocenská expanze Ruska na Balkáně a obava o osud „nemocného muže na Bosporu“, jak byla oslabená Osmanská říše označována. Výsledkem byla porážka Ruska stvrzená Pařížskou mírovou smlouvou. Velká Británie se k Osmanské říši připojila v březnu 1854. Spojené království Velké Británie a Irska, v němž tehdy žilo 27 452 000 lidí, nasadilo 97 864 vojáků, z nichž padlo v boji jen 2755, ale 1847 zemřelo na zranění a 17 580 na nemoci. Celkem tedy Britové odepsali 22 182 mrtvých. K nim je nutno připočítat 2484 mimořádných událostí, z nichž 532 skončilo smrtelně a 20 osob spáchalo sebevraždu, zranění utrpělo 18 283 vojáků.
Pro zajímavost, v roce 1855 vydal německý politický filosof Friedrich Engels, novinový článek popisující nevalný stav britské armády na Krymu, zde je krátký výňatek:
„Z více než 60 000 mužů, kteří byli od loňského února posláni na Východ, je nyní schopno služby nejvýš 17 000; a z nich denně asi 60 až 80 umírá a přibližně 200 nebo 250 mužů je denně vyřazeno pro nemoc, přičemž málokterý nemocný se uzdraví. Ze 43 000 mrtvých nebo nemocných nebylo ani 7000 vyřazeno přímou nepřátelskou akcí.“ Jak můžete vidět, hodnoty to jsou výrazně zveličené, ale pěkně ukazují, co všechno se mohli lidé dočíst v dobovém tisku.
Krymská válka byla první, v níž byla veřejnost informována o válce prostřednictvím fotografií a zpráv, posílaných telegrafem. Nejvlivnějším reportérem byl zřejmě W. H. Russell z The Times, jenž si jako první novinář vysloužil označení „válečný zpravodaj“. Díky jeho zprávám v britském tisku se rozšířilo povědomí o všeobecné nekompetentnosti politického vedení války, což v lednu 1855 vyústilo v pád britské vlády.
Moderně kolorované snímky pocházejí z dílny Rogera Fentona (průkopníka válečné fotografie), který je vytvářel ve svém pojízdném ateliéru přímo během konfliktu.