PALBA.CZ

Klounová loď CSS Manassas

Jako u většiny plavidel Konfederace byla i Manassas původně civilní lodí, přesněji parním remorkérem/ledoborcem Enoch Train hnanou dvěma šrouby (nikoli oblíbeným kolesem). Původní loď byla postavena roku 1855 Jamesem O. Curtisem v samém srdci Unie, ve městě Medford, Massachusetts. Na začátku války ji zakoupil v New Orleans kapitán John A. Stevenson, který se ji rozhodl použít jako korzárskou loď, načež ji odvezl do Algiers v Louisianě. Zde byla budoucí Manassas osazena útočným klounem a byl radikálně přestavěn i její trup. Ochranu tvořil tzv. "želví krunýř", celá loď tedy byla zakuta do železných plátů o síle 1,5 palce (38 mm). Loď byla i velice malým cílem, jelikož byla projektována tak aby nad hladinu vystupovala část o výšce pouhé 2,5 stopy (76 cm), kde byl umístěn především komín a ventilační otvory. Trup měl vypouklý tvar, což v kombinaci se silným pancéřováním způsobovalo, že se od trupu lodi dělové střely jednoduše odrážely. Příď byla osazena již zmíněným železným klounem, který dokázal velice snadno pronikat boky nepřátelských lodí hluboko pod čarou ponoru. Navíc byla loď vybavena jedním 64-liberním dělem typu Dahlgren. Manassas dosahoval díky svému doutníkovitému tvaru velice dobré rychlosti, což v kombinaci s malými rozměry znamenalo, že loď bylo velice těžké zasáhnout. Patrně nikoho nepřekvapí že si CSS Manassas brzy vysloužila mezi námořníky Unie přízvisko "pekelný stroj".

Loď sice byla původně koncipována k přepadům obchodních lodí Unie, leč její kariéra se měla vydat zcela jiným směrem. CSS Manassas byla totiž zabavena konfederačním důstojníkem zodpovědným za obranu vodní cesty k New Orleans, admirálem G. N. Rollinsem. Již 12. října roku 1861 byla Manassas vyslána spolu s dalšími pancéřovanými loďmi, aby napadla unijní blokádu ústí řeky Mississippi. Kapitán lodi poručík A. F. Warley si vybral jako první cíl unijní šalupu USS Richmond. Během přibližovací plavby se nepřátelské střely od jejího trupu jen neškodně odrážely a bezpečně se tak povedlo dosáhnout cíle. Richmond se podařilo zasáhnout pod čarou ponoru, ale udržel se na hladině. Ba co víc, došlo k poškození i Manassasu. Silná rána poškodila komín, příď a motor. I takto poškozený se ale dokázal stáhnout a to i pod těžkou palbou z USS Preble a Richmondu. Jejich střely se ale opět odrážely od trupu pancéřované lodě. Dva měsíce po této bitvě si konfederační vláda povšimla nevšedních úspěchů této konstrukce a loď oficiálně odkoupila. Čtyři měsíce po útoku na USS Richmond rozhodl admirál David Glasgow Farragut, že je nutné prorazit blokádu pod New Orleans nedaleko pevnosti Fort Jackson a St. Philip. Tato bitva později dostala přízvisko Battle of the Passes. Po osmi dnech ostřelování flotily Unie ze samotné pevnosti, vyrazil pod rouškou tmy do boje 24. dubna 1862 i CSS Manassas. Pokusil se prorazit trupy hned tří lodí. Nejprve zaútočil na USS Pensacola a následně i fregaty USS Mississippi a USS Brooklyn. Jediný úspěch ale zaznamenal až u poslední jmenované lodi, ale ani USS Brooklyn nedokázal řádně potopit. Během celého útoku byl Manassas terčem palby ze všech lodí Unie, leč opět hladce proklouzl bez větších potíží. Plavidlo následně začalo pronásledovat lodě Unie, které se snažily dostat hlouběji do vnitrozemí. Proti silnému proudu se ale jednalo o vskutku loudavý hon. K překvapení kapitána Warleyho, se jedna z lodí odpojila od skupiny a namířila si to přímo proti Manassasu. Byla to velká kolesová loď Mississippi a hrozilo že dojde ku srážce. Úhybný manévr se sice podařil, leč obrněnec uvízl na mělčině. V ten moment se stal snadným terčem pro nepřátelská děla a sám mohl odpovídat jen palbou z jediného děla. Kapitán shledal nastalou situaci krajně zoufalou a urychleně vydal rozkaz k opuštění lodi. Několik let po válce se v knize "Battles and Leaders of the Civil War" tvrdilo, že minimálně jeden z členů osádky Manassasu byl zabit námořníkem Unie. Kapitán poručík A. F. Warley ale v oficiální zprávě (ze dne 13. srpna 1863) nezmiňuje ztrátu ani jednoho člena osádky. Je tedy pozoruhodné, že celá osádka této lodi přežila všechny ony urputné boje. Vraťme se ale k osudu samotného torza, které bylo i nadále terčem nepřátelských děl. Hořící plavidlo se brzy odpoutalo od mělčiny a proud jej hnal přímo proti lodi admirála Davida Dixon Portera, který se mu musel vyhnout. Porter se údajně pokusil loď zachránit, jako technickou kuriozitu, ale dřív než se ji podařilo zachytit, Manassas explodovala a okamžitě se potopila. Na dně řeky Mississippi se tak tato nevšední loď nachází dodnes. Údajně je v relativně dobrém stavu, ale zatím není možné vyzvednou žádnou z větších částí trupu.

Na závěr několik údajů:
Výtlak: 387 tun
Rozměry: 43,6 x 10 x 5,18 m
Pohon: parní stroj, dvojitý šroub
Osádka: 36 mužů a důstojníků
Výzbroj: 64-liberní Dahlgren, později nahrazený 32-liberním dělem
Pancéřování: 38 mm

Zdroj:
http://www.cottage-industries.com/store ... at=33&ID=0
http://www.history.navy.mil/photos/sh-u ... nsas-k.htm
http://www.squidoo.com/cssmanassas
http://www.numa.net/expeditions/manassa ... ansas.html
http://www.history.navy.mil/photos/sh-u ... nassas.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/CSS_Manassas



původní Stevensonova kresba, pro porovnání vzhledu


Manassas taranuje USS Brooklyn




výřez z velkého obrazu (Manassas zcela vpravo)


moderní kresba - Joe Hinds

Zajímavý článek o opravdu nevšedním plavidle. Přidávám pár technických parametrů, které jsem našel v ruské publikaci Kasematnyje bronenoscy južan: Délka 143 stop, šířka 33 stop, ponor 17 stop, výtlak 387 tun, rychlost 4 uzle, posádka 104 mužů.

Nějaké další údaje a obrázky se dají najít zde: http://www.cityofart.net/bship/frameset5.htm

Je zajímavé, že Manassas svým klounem úspěšně napadl několik nepřátelských plavidle, ale ani jedno se mu nepodařilo potopit.

Připomíná mi to tohle -

http://www.newworldencyclopedia.org/ent ... _Merrimack

vzpomínám si také na jeden článek v ábíčku (někdy v 80. letech) o těchto dvou lodích, dokonce tam byly i jednoduché papírové modely jako panorama.

Koukal sem teď na některé pancéřové lodě Seveřanů a některé působí úžasným steampunkovým dojmem - třeba USS Choctaw je velice bizardní:
http://www.cityofart.net/bship/frameset5.htm
Slyšel sem, že v rebelských státech byl takový nedostatek kvalitní ocele, že pro stavbu vlastních pancéřových lodí, bylo nutné vytrhat téměr všechny koleje v oblasti. Zmínili se o tom při popisu CSS Merrimac, jestli je to ale pravda netuším.
Zdeněk: někde bych snad i našel nevystřižený model Monitoru, ale něco tady najít není vůbec lehké

e zajímavé, že Manassas svým klounem úspěšně napadl několik nepřátelských plavidle, ale ani jedno se mu nepodařilo potopit.

Jestli to právě nebylo způsobeno tou velikostí, 387tun. Není to málo? A ten kloun mi připadá takovej no,..."mrňavej".

Tak i ona samotná velikost lodi byla více méně totožná jako u lodí na které útočila- zase takový drobek to tedy nebyl. Velikost klounu taky není přesně určitelná, protože když porovnáte původní Stevensonovu kresbu a moderní verzi od Hindse, tak rozdíly jsou patrné i v oblasti klounu. I tvar samotného klounu se nejspíš jednou změnil, jelikož první útok na loď USS Richmond skončil jak poškozením pohonu, tak i klounu - možná jej nahradily něčím jiným, co bylo po ruce.
Nejsem si jistý, ale osobně spíš vidím neúspěch Manassasu v obrnění jeho protivníků. Samozřejmě se nejednalo o nějak extra pancéřové lodě, ale již zmíněný USS Richmond nebyl jen tak nějakou plachetnicí, ale jednalo se o parou hnanou plachetnici, vyzbrojenou děly a jako taková možná měla i lehce obrněný trup. Fotografie Richmondu:
http://www.pictures-civil-war.com/galle ... ship_.html
USS Pensacola, USS Mississippi na tom byly obdobně. Další z terčů Brooklyn měla výtlak 2,532 tun a dosahovala délky 71 metrů (Manassas 43,6 metrů). Našel sem zmínku z hlášení od kapitána USS Brookly, který hlásil po střetu s Manassasem jen malé škody. Při následných opravách ale byl nalezen na trupu lodi šrám (nebo poškození) dlouhé 24 metrů. Dle mého také němel Manassas, při samotných útocích, dostatečnou rychlost, aby mohl nepřátelské lodě nějak tvrdě poškodit (lajcky nebyl pořádně rozjetý).

Na tomto obrázku bojuje USS Richmond s pancéřovou lodí CSS Tenessee:
http://www.fineart-china.com/upload1/fi ... 924793.jpg

Rase píše:Koukal sem teď na některé pancéřové lodě Seveřanů a některé působí úžasným steampunkovým dojmem - třeba USS Choctaw je velice bizardní:
http://www.cityofart.net/bship/frameset5.htm
Slyšel sem, že v rebelských státech byl takový nedostatek kvalitní ocele, že pro stavbu vlastních pancéřových lodí, bylo nutné vytrhat téměr všechny koleje v oblasti. Zmínili se o tom při popisu CSS Merrimac, jestli je to ale pravda netuším.
Zdeněk: někde bych snad i našel nevystřižený model Monitoru, ale něco tady najít není vůbec lehké

Na té titulní stránce jsou ovšem i některé lodi, které vypadají jako kdyby byly z dnešní doby pokusů o stealth plavidla, i když většinou se jedná o lodě Konfederace.

Jinak CSS Merrimac neexistovala, existovala pouze parní fregata USS Merrimac, kterou zabavila v poničeném stavu Konfederace a přestavěla na CCS Virginia (ostatně i ta by byla těžko zjistitelná radarem . ).

No já se setkal i s tím, že se používalo i původní jméno, tedy CSS Merrimac, ale Virginia je samozřejmě správně. (Tento omyl je tak rozšířený že je v podstatě použitelný a mě zní lépe). Tady je perfektní článek o lodních klounech (sou tam i čínské lodě):
http://www.cityofart.net/bship/rambow.html

V roce 1981 provedla organizace National Underwater and Marine Agency (NUMA) vedená Clivem Cusslerem průzkumnou expedici v oblasti dolního toku Mississippi, kde loď ztroskotala po průlomu Farragutovy flotily. Expedice použila magnetometr a prohledávala oblast v Plaquemines Parish poblíž Venice v Louisianě, kde byly v dubnu 1862 potopeny konfederační lodě.

Podle výsledků tohoto průzkumu byla nalezena anomálie odpovídající vraku Manassasu, který měl ležet pod pozdějším protipovodňovým valem na břehu Mississippi. Lokalita tak není přístupná klasickému podvodnímu průzkumu a vrak je pravděpodobně pohřben v říčních nánosech a překryt moderními úpravami toku. Žádný další pozdější průzkum se podle všeho po roce 1981 neprováděl.

Moc děkuju za doplnění a oživení tématu. Text jsem trochu učesal a přidám i nějaké ty obrázky.