Flakturm
Protiletadlový dvojkanón 128 mm
Byly ustanoveny na pozice v protiletadlových věžích a kolem velkých měst Německé říše. Zároveň se vyráběla i v mobilní variantě, viz obrázek. Do poloviny roku 1944 byl vyroben jeden kus měsíčně. V prosinci 1944 se zvýšila produkce na 12 zbraní. A tak do srpna 1944 to bylo 27, v únoru 1945 34 kusů ve výzbroji. Baterie se skládala ze čtyř zbraní.
Byly ustanoveny na pozice v protiletadlových věžích a kolem velkých měst Německé říše. Zároveň se vyráběla i v mobilní variantě, viz obrázek. Do poloviny roku 1944 byl vyroben jeden kus měsíčně. V prosinci 1944 se zvýšila produkce na 12 zbraní. A tak do srpna 1944 to bylo 27, v únoru 1945 34 kusů ve výzbroji. Baterie se skládala ze čtyř zbraní.
- Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
12,8 cm Flak Zwilling 40
Niekoľko pekných fotiek je i na wiki
http://commons.wikimedia.org/wiki/Categ ... cm_Flak_40
Ten podvozok mi pripadá skôr ako prepravník, než ako "palebný". "Dvojčiat" bolo vyrobených veľmi málo, len niečo cez tridsať kusov (zrejme 33 alebo 34 kusov) a to pre Flakturm.
Veží, presnejšie dvojíc veží - Gefechtsturm (bojová veža) a Leitturm (riadiaca veža) bolo postavených osem, každá Gefechtsturm mala 4 postavenia pre 128mm kanóny (dvojča alebo sólo), to by zodpovedalo aj počtu vyrobených kusov 12,8 cm Flak Zwilling 40 - 8x4=32 + nejaké náhradné.
Niekoľko pekných fotiek je i na wiki
http://commons.wikimedia.org/wiki/Categ ... cm_Flak_40
Ten podvozok mi pripadá skôr ako prepravník, než ako "palebný". "Dvojčiat" bolo vyrobených veľmi málo, len niečo cez tridsať kusov (zrejme 33 alebo 34 kusov) a to pre Flakturm.
Veží, presnejšie dvojíc veží - Gefechtsturm (bojová veža) a Leitturm (riadiaca veža) bolo postavených osem, každá Gefechtsturm mala 4 postavenia pre 128mm kanóny (dvojča alebo sólo), to by zodpovedalo aj počtu vyrobených kusov 12,8 cm Flak Zwilling 40 - 8x4=32 + nejaké náhradné.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Podvozek vypadá vzhledem k velikosti dvojčete jako poddimenzovaný. Opodstatnění tato mobilní varianta měla. Na obrázku vidíme na kolech gumové obruče. Takže Alchymista má zřejmě pravdu. Na železnici se používaly spíše jednohlavňové flaky. Toto dvojče bylo hlavně pro Flakturmy.
Ale možná šlo z toho i pálit. Skutečností ovšem je, že tyto dvojčata byla umísťována na statické palposty kolem velkých měst. Železniční přepravníky údajně také existovaly, ale to není náš případ. Uvedený podvalník tahal SdKfz 9 "Famo" po silnici.
www.fronta.cz/foto/famo
Rychlost palby byla 12 až 20 ran za minutu. K tomu byla zapotřebí i vycvičené obsluhy.
Nějaká videa z hry, sice by taková akce Airborne neměla moc smyslu, ale budiž. Aspoň je solidně ztvárněné zázemí Flakturmu
www.youtube.com/watch?v=0VHFaAG6IgA
The Final Mission
www.youtube.com/watch?v=9KsVreBisvU
Dobové i nedávné záběry
www.youtube.com/watch?v=morpAvNtdYc
Detailní záběry 128mm FlaK 40 Zwilling
http://svsm.org/gallery/128mm_flak40
Mohlo by vás zajímat
http://forum.axishistory.com/viewtopic.php?f=70&t=47722
Kokrétně tento topic, Schwere Flakbatterie Gotenhafen-Grabau (Gdynia-Grabowek)
http://forum.axishistory.com/viewtopic. ... 5#p1197427
Ale možná šlo z toho i pálit. Skutečností ovšem je, že tyto dvojčata byla umísťována na statické palposty kolem velkých měst. Železniční přepravníky údajně také existovaly, ale to není náš případ. Uvedený podvalník tahal SdKfz 9 "Famo" po silnici.
www.fronta.cz/foto/famo
Rychlost palby byla 12 až 20 ran za minutu. K tomu byla zapotřebí i vycvičené obsluhy.
Nějaká videa z hry, sice by taková akce Airborne neměla moc smyslu, ale budiž. Aspoň je solidně ztvárněné zázemí Flakturmu
www.youtube.com/watch?v=0VHFaAG6IgA
The Final Mission
www.youtube.com/watch?v=9KsVreBisvU
Dobové i nedávné záběry
www.youtube.com/watch?v=morpAvNtdYc
Detailní záběry 128mm FlaK 40 Zwilling
http://svsm.org/gallery/128mm_flak40
Mohlo by vás zajímat
http://forum.axishistory.com/viewtopic.php?f=70&t=47722
Kokrétně tento topic, Schwere Flakbatterie Gotenhafen-Grabau (Gdynia-Grabowek)
http://forum.axishistory.com/viewtopic. ... 5#p1197427
tyhle stavby se mi vzdy dost libily
jen nemam predstavu nakolik byly 128mm AA kanony efektivni? Jako ze mam za to ze u protiletadlove palby jde o to pokryt urcity prostor/objem vzduchu co nejhusteji strepinami/projektily, coz je snazsi pokud je tech projektilu vice (hustota projektilu klesa s druhou mocninou vzdalenosti a jeste straci rychlost)
jen nemam predstavu nakolik byly 128mm AA kanony efektivni? Jako ze mam za to ze u protiletadlove palby jde o to pokryt urcity prostor/objem vzduchu co nejhusteji strepinami/projektily, coz je snazsi pokud je tech projektilu vice (hustota projektilu klesa s druhou mocninou vzdalenosti a jeste straci rychlost)
Proti bombardérům byly tyto těžké flaky relativně efektivní, když se zaměřovaly radarem. Resp. nic lepšího jako rakety v té době ještě nebylo, resp. ne v takovém množství a kvalitě. Zbytek pak pokrývaly lehčí flaky. Německý flak je vyhlášený dodneška.
Flak baterie - defenzíva
www.palba.cz/viewtopic.php?t=1184
Více v tomto článku ...
Flak baterie - defenzíva
www.palba.cz/viewtopic.php?t=1184
Více v tomto článku ...
- Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Prestrelka v preplnenom muničákuLord píše: Nějaká videa z hry, sice by taková akce Airborne neměla moc smyslu, ale budiž. Aspoň je solidně ztvárněné zázemí Flakturmu
www.youtube.com/watch?v=0VHFaAG6IgA
The Final Mission
www.youtube.com/watch?v=9KsVreBisvU
Zrejme už po prvom granáte by bola väčšina zúčastnených jedincov rozhádzaná po celom Berlíne
efektívnosť:
Črepiny granátu 12,8cm Sprgr. L/4,5 m. R9 (hmotnosť 26kg, náplň 3,3kg alebo 3,7kg TNT alebo amatol 40/60, zapalovače ZtZ.S30, Zt.Z.S30 Fg, AZ.23/28) mali proti vzdušným cieľom typu ťažký bombardér účinnosť v okruhu cca 50 metrov od miesta rozprasku. Výbuch bližší ako cca 5-7 metov možno považovať za priamy zásah.
12,8 cm Flak 40 mal výškový dostrel 14 800m a diaľkový 20 950m, pri počiatočnej rýchlosti strely 880m/s. V typickej letovej hladine vtedajších bombardérov cca 9000m ohrozoval priestor v polomerom 14-15km - bombardéru trvalo 120-140 sekúnd, kým touto oblasťou preletel a obsluha stačila za ten čas vystreliť okolo 24-28 rán (40-50 z "dvojčaťa").
Problém je u flaku presné zamierenie - určenie diaľky a rýchlosti cieľa a odhad potrebnej doby letu strely (cca 15s do 9000m a cca 25-28s na maximálny dosah) - tam vzniká najväčšia chyba.
Zaujímalo by ma, či mali nemci nejaké automatické prediktory na tento účel, alebo to riešili nomograficky.
Naposledy upravil(a) Alchymista dne 20/9/2011, 23:25, celkem upraveno 1 x.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Toto video to názorně vysvětluje - doporučuji!
www.youtube.com/watch?v=PIYVwqHM488
Radar zaměřil, "počítač" spočítal odchylku, pak se zadaly pokyny flakbaterii ... a bombardér to buď koupil nebo ne
Náklady na vybudování protivzdušné obrany byly poměrně velké a děla pak chyběla třeba na frontě, ale svůj význam to mělo. Problém byl zkrátka pokrýt celé území říše. Kanon 88mm bylo možné použít proti tankům.
Odkazy:
http://histclo.com/essay/war/ww2/air/eu ... /flak.html
http://operatorchan.org/v/arch/res/26502-100.html
http://www.youtube.com/watch?v=9MztGDswqus
www.youtube.com/watch?v=PIYVwqHM488
Radar zaměřil, "počítač" spočítal odchylku, pak se zadaly pokyny flakbaterii ... a bombardér to buď koupil nebo ne
Náklady na vybudování protivzdušné obrany byly poměrně velké a děla pak chyběla třeba na frontě, ale svůj význam to mělo. Problém byl zkrátka pokrýt celé území říše. Kanon 88mm bylo možné použít proti tankům.
Odkazy:
http://histclo.com/essay/war/ww2/air/eu ... /flak.html
http://operatorchan.org/v/arch/res/26502-100.html
http://www.youtube.com/watch?v=9MztGDswqus
- Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
- Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
105mm a 128mm flak sa obvykle nemontoval na spodnú lafetu, ale na železobetónovú základňovú "kocku" (častejšie osemuholníkový hranol) s rozmerom 3-4 metre. Palpost bol stacionárny, a zodolnený - pohotovostné skladištia na muníciu a úkryt pre obsluhu boli často železobetónové, polozapustené.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Leda, že by se na ten podvalník kvůli stabilitě při palbě montovaly ještě nějaké boční opěry. Flakem muselo jít otáčet a střílet kolem dokola. Ale většinou se to dávalo na palpost, jak píše Alchymista a taky to je vidět na výše uvedených odkazech axishistory. Statické palposty měly kolem sebe většinou nějaké další zázemí, hliněné valy, chráněné radarové stanice, bunkry, a jiné.
Debata palposty
http://hloubkari.cz/forum/index.php?topic=872.0
Planžetový systém převzala v podstatě celá Varšavská smlouva. Dokonce i já jsem kreslil obrácená čísílka na plexisklo. Planžeta sloužila pro převádění polárních souřadnic z radaru na kartézské respektive mapové čtverce. Přeci jenom pohodlnější, alespoň pro velitele, než britský systém ukázaný ve filmu o bitvě o Británii...
První mechanické počítače se užívali ve spojení s akustickými přístroji pro vedení palby už dávno. Německá děla (například 8,8cm Flak 18) byla vybavena pro tento ústřední zaměřovač už v polovině třicátých let.
Zdroj: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/338/start/20
Debata palposty
http://hloubkari.cz/forum/index.php?topic=872.0
Planžetový systém převzala v podstatě celá Varšavská smlouva. Dokonce i já jsem kreslil obrácená čísílka na plexisklo. Planžeta sloužila pro převádění polárních souřadnic z radaru na kartézské respektive mapové čtverce. Přeci jenom pohodlnější, alespoň pro velitele, než britský systém ukázaný ve filmu o bitvě o Británii...
První mechanické počítače se užívali ve spojení s akustickými přístroji pro vedení palby už dávno. Německá děla (například 8,8cm Flak 18) byla vybavena pro tento ústřední zaměřovač už v polovině třicátých let.
Zdroj: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/338/start/20
Živě si pamatuji klasiku, když jednou u nás ujely nervy vedoucímu směny na VS a pak měnili planšet, který rozbil hodem sluchátkem od polního telefonu.Lord píše:Planžetový systém převzala v podstatě celá Varšavská smlouva. Dokonce i já jsem kreslil obrácená čísílka na plexisklo. Planžeta sloužila pro převádění polárních souřadnic z radaru na kartézské respektive mapové čtverce. Přeci jenom pohodlnější, alespoň pro velitele, než britský systém ukázaný ve filmu o bitvě o Británii... První mechanické počítače se užívali ve spojení s akustickými přístroji pro vedení palby už dávno. Německá děla (například 8,8cm Flak 18) byla vybavena pro tento ústřední zaměřovač už v polovině třicátých let.
O první mechanický počítač (parní) se pokoušel už sto let předtím Charles Babbage. Měl sloužit hlavně pro výpočty balistických tabulek pro lodní dělostřelectvo. Dokonce se pokoušel i o počítačovou tiskárnu.
Pro tento, nevyrobený počítač vymyslela lady Ada Lovelace, dcera lorda Byrona první programovací jazyk v historii a je považována za první programátorku na světě. Někdy v 90. letech minulého století podle návrhu téhle mašiny zkoušeli nadšenci počítač postavit a kupodivu fungoval. Prostě jakákoliv technika pro zabíjení lidí má při vývoji přednost.
Je to paradox, že k největším objevům a technologickému posunu dojde většinou kvůli válkám. Ať to je rozvoj letectví, radar, proudové motory, rakety, a-bomba, jaderná energie, atd. A může jít i o válku studenou. Od té doby nic moc převratného, jen spíše vylepšování dosavadního. Kolikrát se taky vymysleli skopičiny, ale nakonec se vyprofilovalo to "užitečné".
A Internet? Snad vzniknul na akademické půdě. I když v únoru 1958 byla založena agentura ARPA (později DARPA, v podstatě grantová agentura pro řešení krátkodobých projektů v malých týmech), která měla po úspěšném vypuštění Sputniku v SSSR zajistit v období studené války obnovení vedoucího technologického postavení USA. Takže jsme zase u ...
A Internet? Snad vzniknul na akademické půdě. I když v únoru 1958 byla založena agentura ARPA (později DARPA, v podstatě grantová agentura pro řešení krátkodobých projektů v malých týmech), která měla po úspěšném vypuštění Sputniku v SSSR zajistit v období studené války obnovení vedoucího technologického postavení USA. Takže jsme zase u ...
Lorde, pokud odhlédneme od intošského pohoršení nad lidskou nízkostí (ještě že nepatřím k těmto into-zeleno-sociálněinženýrským případům), musíme si připustit, že je to logické, přirozené, a že je to dobře.
Pokud bude kdokoli v situaci trosečníka, bude řešit přednostně jídlo, vodu, teplo, a bezpečí. Poslední dvě věci zahrnují zbraně a bydlení. Jestli vyhrála Sparta nebo Slavie není podstatné, to bude řešit až vyřeší to podstatnější.
Stejně tak lidstvo. Jako první vynalézá věci, které souvisí s jídlem, vodou, teplem a bezpečím. A bezpečí zahrnuje i vojenství - neboť, nejsme-li trosečníky, jsme také nebezpeční jeden druhému, či jedna skupina druhé.
Kdysi si kdosi povzdech, že každý vynález byl použit ve vojenství. Já bych to viděl naopak - zavýskl bych si, že každý vojenský vynález je nakonec použitelný i v civilním životě
Pokud bude kdokoli v situaci trosečníka, bude řešit přednostně jídlo, vodu, teplo, a bezpečí. Poslední dvě věci zahrnují zbraně a bydlení. Jestli vyhrála Sparta nebo Slavie není podstatné, to bude řešit až vyřeší to podstatnější.
Stejně tak lidstvo. Jako první vynalézá věci, které souvisí s jídlem, vodou, teplem a bezpečím. A bezpečí zahrnuje i vojenství - neboť, nejsme-li trosečníky, jsme také nebezpeční jeden druhému, či jedna skupina druhé.
Kdysi si kdosi povzdech, že každý vynález byl použit ve vojenství. Já bych to viděl naopak - zavýskl bych si, že každý vojenský vynález je nakonec použitelný i v civilním životě
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Alfiku hezky jsi to napsal, jen bych polemizoval, zda každý vynález z vojenství, je použitelný v civilním životě, jistě hodně věcí ano, ale dost také ne. Jsou to přeci jen třeba nějaké speciální zbraně, ale nebudeme zabíhat a rozpitvávat
V tomto ohledu je zajímavá Kondratěvova vlna 1800-20??
Červená linie – velkoobchodní ceny v U.S.A.
Modrá linie – idealizovaná dlouhá vlna.
Válka roku 1812, start druhé recese,
rok 1843, americká občanská válka, primární recese, pozvolna klesající plató,
1. světová válka, recese, bouřlivá 20. léta,
2. světová válka,
Vietnamská válka,
ranná 70. léta, recese,
rok 2000, válka proti terorismu.
Období od 2. světové války po válku s terorismem má rozpětí 60 let.
Jinak řečeno graf značí, že jsme na konci dlouhé technologické vlny, která začala druhou světovou válkou. Ale je to také období, kdy vypukají obchodní, a možná i skutečné války. Podle těch, kteří s konceptem tzv. Kondratěvových dlouhých vln pracují, měly dosud v naší civilizaci proběhnout čtyři tyto dlouhé vlny. A každá taková vlna měla být složena z první vzestupné fáze a druhé sestupné.
Ty první, vzestupné fáze každé jednotlivé „dlouhé“ vlny Kondratěvova cyklu bývají spojeny s výraznějším zapojováním živé práce do produktivních procesů. Naopak ty sestupné fáze jsou vůči zapojování práce do produktivních procesů nepříznivé …
"Produktivním procesem" je myšleno také zbrojení.
Jinak řečeno, aby se na něco přišlo a posunulo se to dál, musí se to neskutečně natlačit! A k tomu musí být nějaký důvod. Dále je možné operovat s hypotézou, že technologie, jež možná již máme k dispozici, by vedly k tak zásadní změně, že současný systém by už byl neudržitelný.
Technologie jsou a jsou i využívány, ale nejsou masově aplikovány.
V tomto ohledu je zajímavá Kondratěvova vlna 1800-20??
Červená linie – velkoobchodní ceny v U.S.A.
Modrá linie – idealizovaná dlouhá vlna.
Válka roku 1812, start druhé recese,
rok 1843, americká občanská válka, primární recese, pozvolna klesající plató,
1. světová válka, recese, bouřlivá 20. léta,
2. světová válka,
Vietnamská válka,
ranná 70. léta, recese,
rok 2000, válka proti terorismu.
Období od 2. světové války po válku s terorismem má rozpětí 60 let.
Jinak řečeno graf značí, že jsme na konci dlouhé technologické vlny, která začala druhou světovou válkou. Ale je to také období, kdy vypukají obchodní, a možná i skutečné války. Podle těch, kteří s konceptem tzv. Kondratěvových dlouhých vln pracují, měly dosud v naší civilizaci proběhnout čtyři tyto dlouhé vlny. A každá taková vlna měla být složena z první vzestupné fáze a druhé sestupné.
Ty první, vzestupné fáze každé jednotlivé „dlouhé“ vlny Kondratěvova cyklu bývají spojeny s výraznějším zapojováním živé práce do produktivních procesů. Naopak ty sestupné fáze jsou vůči zapojování práce do produktivních procesů nepříznivé …
"Produktivním procesem" je myšleno také zbrojení.
Jinak řečeno, aby se na něco přišlo a posunulo se to dál, musí se to neskutečně natlačit! A k tomu musí být nějaký důvod. Dále je možné operovat s hypotézou, že technologie, jež možná již máme k dispozici, by vedly k tak zásadní změně, že současný systém by už byl neudržitelný.
Technologie jsou a jsou i využívány, ale nejsou masově aplikovány.
trochu pozdě, ale pro upřesnění:Protiletadlový dvojkanón 128 mm
Byly ustanoveny na pozice v protiletadlových věžích a kolem velkých měst Německé říše. Zároveň se vyráběla i v mobilní variantě, viz obrázek. Do poloviny roku 1944 byl vyroben jeden kus měsíčně. V prosinci 1944 se zvýšila produkce na 12 zbraní. A tak do srpna 1944 to bylo 27, v únoru 1945 34 kusů ve výzbroji. Baterie se skládala ze čtyř zbraní.
na obrázku není mobilní varianta, ta u dvojčete vůbec neexistovala. Je to dvojkanón sejmutý z nějaké pevné lafety a umístěný na kořistním osmdesátitunovém trajleru Culemeyer. Pravděpodobně to takhle po válce Američané v Německu naložili a sakumprásk to celé postavili do muzea.
Existovala mobilní verze jednohlavňového flaku a to železniční nebo silniční.
Tažená silniční verze byla označena 12,8-cm Flak 40/1, na podvozku Sonderanhänger 220, který vyráběla firma Meiller. Tato potvůrka měla bojovou hmotnost 17 t a přepravní 27 t. Byla jich vyrobena asi jen hrstka, pro frontové použití to bylo neohrabané a drahé monstrum.
viz: http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Waf ... ffen-R.htm
a obrázek:
Rominusi, díky za upřesnění. Bylo to zajímavé, protože se zdálo, že tomu dvouhlavňovému flaku chybí lafeta a místo toho to je uchyceno na ten trajler Culemeyer.
Trochu jsem googlil a našel něco u "konkurence", už tomu rozumím o něco lépe. Podvozek Culemeyera byl docela sofistikovaný a šlo na něj nakládat vše možné.
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/67434
Trochu jsem googlil a našel něco u "konkurence", už tomu rozumím o něco lépe. Podvozek Culemeyera byl docela sofistikovaný a šlo na něj nakládat vše možné.
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/67434
Vida pěkný odkaz, díky. Tyhle přepravníky po válce používala i ČSAD pro dopravu nadměrných nákladů.
tandem Tatra 141 a Culemeyer při stavbě Orlíku (od 1:40)
http://www.youtube.com/watch?v=E_lml7v4d7Q
přeprava vagonů:
http://www.pshzd.cz/akt-cullmeyer.html
a dobový článek z roku 1958:
http://www.tatraportal.com/clanky/t141v ... 958_10.jpg
tandem Tatra 141 a Culemeyer při stavbě Orlíku (od 1:40)
http://www.youtube.com/watch?v=E_lml7v4d7Q
přeprava vagonů:
http://www.pshzd.cz/akt-cullmeyer.html
a dobový článek z roku 1958:
http://www.tatraportal.com/clanky/t141v ... 958_10.jpg
OK, hezké to je. Doplním něco přímo k tématu ...
G-Tower v Hamburgu z ptačí perspektivy
Nebo www.youtube.com/watch?v=CDWv917ZhjU
Tyto obrovské betonové domy bylo obtížné zlikvidovat. Nacisté je plánovali přeměnit na „památníky vítězství“ tím, že je pokryjí dodatečným betonem a mramorem, leštěnou žulou, reliéfy a tak dále. Naštěstí "konečné vítězství" nikdy nepřišlo. Rusové pak vydali značné prostředky na zklikvidování těchto staveb. Asi pro to neměli pochopení , hlavně "Badeleben" v Berlíně.
Ukázka plánovaného poválečného designu Flaktower v Hamburku od architekta Friedricha Tammse.
Autor projektů protiletadlových věží je nazýval „Střílejícími chrámy“ (Schiessendome) a upozorňoval, že hlavní role protiletadlových věží je analogická roli náboženské stavby - chrámů a kostelů. Šlo o to hlavně vnést do německých duší klid, naději v lepší výsledek. Jeden z účastníků projektových prací Hans Tabor řekl: „Neopouštěje vojenský účel jsme v těchto stavbách od samotného počátku viděli pouze architekturu. Je to něco jako egyptské pyramidy. Slouží jako věčný pomník“.
Další foto … protiletadlové čtyřče 2 cm Flakvierling 38, efektivní dostřel 2200 metrů.
Nemohla existovat taková protiletadlová obrana, aby všemu zabránila. Avšak reálné bylo dosáhnout takového stavu, že bombardovací letectvo Angličanů během náletů utrpí takové ztráty, které je donutí od těchto vzdušných náletů upustit. Možnosti konstrukčních úvah a průmyslu USA ponechávali němečtí vládci na pokraji zájmu a vycházeli z toho, že Amerika se do války, jež se jí netýká, plést nebude.
Například Hamburk, posílený ochranným stíhacím letectvem a protiletadlovým dělostřelectvem (včetně dvou protiletadlových věží), byl zničen během čtyř masivních náletů ve dnech od 24.července do 3.srpna 1943. Během těchto náletů svrhlo letectvo 7931 tun bomb, zahynulo 42 000 lidí, zranění utrpělo 37 000 lidí, zničit se podařilo 183 z 524 velkých průmyslových podniků.
Protiletadlové dělostřelectvo a tím spíše protiletadlové věže s největší pravděpodobností moc vlivu neměly. Avšak věže se ukázaly býti až příliš drahé a spotřebovalo se na ně velmi mnoho nedostatkového cementu, oceli a pracovních sil.
Dobrý článek na vojna.net
Spojenci měli na mapách věže přesně zaznamenané a věže se obvykle nacházely dále od obytných domů, pro letce se staly snadno identifikovatelné.
Pokračování, druhý díl
G-Tower v Hamburgu z ptačí perspektivy
Nebo www.youtube.com/watch?v=CDWv917ZhjU
Tyto obrovské betonové domy bylo obtížné zlikvidovat. Nacisté je plánovali přeměnit na „památníky vítězství“ tím, že je pokryjí dodatečným betonem a mramorem, leštěnou žulou, reliéfy a tak dále. Naštěstí "konečné vítězství" nikdy nepřišlo. Rusové pak vydali značné prostředky na zklikvidování těchto staveb. Asi pro to neměli pochopení , hlavně "Badeleben" v Berlíně.
Ukázka plánovaného poválečného designu Flaktower v Hamburku od architekta Friedricha Tammse.
Autor projektů protiletadlových věží je nazýval „Střílejícími chrámy“ (Schiessendome) a upozorňoval, že hlavní role protiletadlových věží je analogická roli náboženské stavby - chrámů a kostelů. Šlo o to hlavně vnést do německých duší klid, naději v lepší výsledek. Jeden z účastníků projektových prací Hans Tabor řekl: „Neopouštěje vojenský účel jsme v těchto stavbách od samotného počátku viděli pouze architekturu. Je to něco jako egyptské pyramidy. Slouží jako věčný pomník“.
Další foto … protiletadlové čtyřče 2 cm Flakvierling 38, efektivní dostřel 2200 metrů.
Nemohla existovat taková protiletadlová obrana, aby všemu zabránila. Avšak reálné bylo dosáhnout takového stavu, že bombardovací letectvo Angličanů během náletů utrpí takové ztráty, které je donutí od těchto vzdušných náletů upustit. Možnosti konstrukčních úvah a průmyslu USA ponechávali němečtí vládci na pokraji zájmu a vycházeli z toho, že Amerika se do války, jež se jí netýká, plést nebude.
Například Hamburk, posílený ochranným stíhacím letectvem a protiletadlovým dělostřelectvem (včetně dvou protiletadlových věží), byl zničen během čtyř masivních náletů ve dnech od 24.července do 3.srpna 1943. Během těchto náletů svrhlo letectvo 7931 tun bomb, zahynulo 42 000 lidí, zranění utrpělo 37 000 lidí, zničit se podařilo 183 z 524 velkých průmyslových podniků.
Protiletadlové dělostřelectvo a tím spíše protiletadlové věže s největší pravděpodobností moc vlivu neměly. Avšak věže se ukázaly býti až příliš drahé a spotřebovalo se na ně velmi mnoho nedostatkového cementu, oceli a pracovních sil.
Dobrý článek na vojna.net
Spojenci měli na mapách věže přesně zaznamenané a věže se obvykle nacházely dále od obytných domů, pro letce se staly snadno identifikovatelné.
Pokračování, druhý díl