XI. díl. " Operace Husky", Sicílie 1943. Č 10.

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6829
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XI. díl. " Operace Husky", Sicílie 1943. Č 10.

Příspěvek od michan »

XI.díl. Operace Husky, Sicílie 1943. Č 10.

Mapa Sicílie s místy dislokace italských a německých jednotek, které měly vyloděné spojence zahnat zpět do moře – dislokace k 10. červenci 1943.

Obrázek


O obraně Sicílie se spojenečtí velitelé vyjadřovali tak, že s ní nebudou žádné velké potíže, neboť tam je malá hustota vojsk obránců, ale především nedostatek dělostřelectva. Hovořilo se o tenké skořápce italských vojsk. Dokonce americký admirál Nimitz to vyjádřil slovy, cituji:
„Sicílie byla prázdným ořechem.“
Obrana byla členěna jen do malé hloubky. Co však bylo vůbec největším nedostatkem italské obrany, byl morální stav Italů. Italové již v této době považovali vojenskou situaci své země za beznadějnou a dá se říci, že většina na invazi čekala. Když pak invaze přišla tak Italové vítali anglo-americké jednotky, které jak Italové doufali, je dostanou z té „šlamastiky“, z té nenáviděné války a pomůžou jim vyhnat Němce z jejich země.
Jestli někde na Sicílii čekalo na invazní jednotky nebezpečí, tak to bylo až za plážemi, kde ještě nějaké útočné jednotky Italů byly, ale kde byly především útočné jednotky Němců.
Mussolini, aby vůbec posílil nějakou vůli Italů bojovat a to i na plážích, u jednotek pobřežní obrany, nechal tam zařadit co nejvíce vojáků pocházejících ze Sicílie, které byli promíchány s německými jednotkami.
Jenomže.
On se stal pravý opak, Siciliáni totiž nechtěli, aby byly rozbity jejich domovy, aby byli jejich blízcí zabiti, nebo zmrzačeni. A tak se právě obránci pobřeží při vylodění houfně vzdávali, nebo utíkali přímo domů (například jako italská obrana přístavu v Catánii, která celá utekla domů).
Tak se stalo, že také v průběhu prvního týdne po vylodění, se do zajateckých táborů Pattonovy 7. armády dostalo 22 000 Italů, z čehož celá ¼ byli Siciliáni.

Někteří historičtí spisovatelé, kteří píší o „Operaci Husky“ zamlčují, nebo nezdůrazňují, případně se zmiňují jen okrajově, ještě jeden velký fenomén:

Sicilská mafie.

Totiž v rámci hesla, že ve válce, krvavé a totální válce, a tou 2. světová válka určitě byla – „účel světí prostředky“ – zapojily tajné služby do největšího vylodění té doby i sicilskou mafii.
Již celou řadu týdnů před invazí navázala americká námořní zpravodajská služba styky se sicilskou mafií.
Než budeme pokračovat řekněme si některé základní znalosti.
V 20. letech, když přišel Mussolini k moci, prohlásil, volně parafrázuji:
Že pro italský fašismus a pro mafii není současně pod italským nebem místo. Vládnout může jen jeden. Tím se stal pro italskou mafii nepřítelem číslo 1.
A fašisté konali, čistili města a místa, a tady zvláště na Sicílii, od odvěké moci, kterou mafie byla.
No jo, jenomže zavírali do vězení jen „ty menší ryby“. Ty „větší ryby“ – „bossové mafie“ – utekli do USA, kde v té době začali vyvíjet nebývalou činnost, zvláště v době „prohibice“. Získali velkou moc, kterou jen ztěžka americká justice omezovala.
Pro naše vysvětlení je nutno říci, že podle statistik v té době v USA žilo 2, 5 miliónu Italů pocházejících ze Sicílie. Tedy vlastně nebyla v USA italská rodina, která by neměla příbuzné na Sicílii. Když vypukla 2. světová válka, začalo mnoho lumpů a gangsterů předstírat velké vlastenecké nadšení a než by je zatknulo FBI, skryli se v americké vojenské uniformě. Totiž přihlásili se dobrovolně do americké armády.
Z „velkých ryb“ – „bossů mafie“ se stal užitečným pro americkou námořní zpravodajskou službu tzv. „Lucky“ (Salvattore) Luciano, který předtím, než byl odsouzen na 50 let vězení, byl mafiánským šéfem v USA. Luciano, za snížení trestu, souhlasil se spoluprací s americkou rozvědkou a přes své podřízené se staral o to, že na ostrově Sicílie byla rozpoutána kampaň, která vyzývala všechny italské vojáky k dezerci.
Kuriozitou bylo, že se Luciano dokonce nabídl, že by jako parašutista seskočil na Sicílii, kde by připravil podmínky pro invazi, neboť tam má stále velký vliv a jeho přání jsou na Sicílii respektována. No a přímo americké armádě doporučoval, aby vylodění proběhlo v zátoce Castellammare u Palerma.
Tak dalece samozřejmě výzvědné služby Spojených států nešly a tuto Lucianovu službu zamítly.
Jinak však byla v USA provedena kampaň na získání potřebných údajů o Sicílii.
Luciano totiž vydal pokyn z vězení a jeho podřízení pak vyzvali Siciliány žijící v Americe, aby zpravodajské centrále v Church Street poskytli všechny možné informace. Italové nosili na zpravodajské centrály USA všechno možné o Sicílii. Nosili pohlednice, nosili fotografie, mapy, turistické průvodce. Na zpravodajských centrálách Italové informovali o poměrech na Sicílii, o stavu mostů, o pobřeží, o silnicích, o přílivu a odlivu moře, o hloubce pobřežních vod, umístění kasáren, opevnění.
Podle některých historiků prý nebyla v New Yorku jediná sicilská rodina, která by o Sicílii nepřispěla nějakou informací.
Americká zpravodajská služba také vyhledávala lidi, kteří ovládali sicilské nářečí a zapojovala je do svých služeb. Po vylodění měli být využiti jako prostředníci ve styku s místním obyvatelstvem. Americká armáda před vyloděním vítala prakticky všechny lidi, kteří uměli italsky a znali terén na Sicílii a v Itálii. Tak se stalo, že v amerických jednotkách, které se vylodily na Sicílii bylo 15% amerických vojáků italského původu (vojensky je známo, že v některých místech skutečně američtí vojáci italského původu v noci přemluvili obránce v pevnostech, aby je opustili a šli s nimi. Skutečně se pak druhý den z těchto pevností neozval ani jeden výstřel).
Tak se stalo, že 2. světová válka a vlastně vylodění na Sicílii pomohlo stovkám podvodníků, gangsterů a zlodějů, aby se v amerických uniformách dostali na Sicílii v prvém sledu. Za nimi se pak začali stěhovat i jejich bossové i s rodinami.
Když skončily boje na Sicílii, začali se samozřejmě tito bossové se svými komplicem starat o své soukromé zájmy a upevňovat moc.
Pomocí ziskuchtivých amerických důstojníků začali tito mafiáni ovládat „černý trh“, když za peníze, nebo přímo vykradením některých amerických vojenských skladů získali zboží, které pak prodávali a pomocí takto získaných peněz a přes ekonomickou moc získali i moc politickou.
Byla to bohužel právě sicilská mafie, která byla vlastně jedinou fungující organizací a právě po skončení 2. světové války začal její velký rozmach, s kterým se Itálie vyrovnává dodnes.
Tehdy řada mafiánských bossů byla přímo s pomocí Američanů pověřena funkcemi starostů měst a vesnic a dalšími funkcemi. Tak například capomafie Calón byl americkou civilní zprávou jmenován starostou městečka Villalby a okolí s neomezenou mocí. Podle některých pramenů mafie ovládla polovinu ostrova Sicílie.

Tajné služby – oklamání nepřítele.

Protože i Němcům a Italům bylo celkem jasné, když Spojenci vítězili a 13.května 1943 skutečně zvítězili, v severní Africe, že budou někde útočit v oblasti Středomoří. Němci jen nevěděli kdy a kde. O tom, že to bude ve Středomoří svědčilo soustřeďování spojeneckých výsadkových plavidel a výcvik vojsk v severoafrických přístavech.
Stejně jako Mussolini, byl i velitel jižního křídla německých vojsk polní maršál Kesselring, přesvědčen, že to bude Sicílie. Mussolini proto přikázal, aby byla na Sicílii zorganizována velmi silná obrana.
Adolf Hitler však byl přesvědčen, že to bude Sardinie a řecký Peloponés, kde se Spojenci vylodí. Chtěl sem dokonce stáhnout i některé jednotky ze sovětské fronty.
Hitlera a přes Hitlera OKH ovlivnily informace zpravodajské služby Německa – Abwehru – která spolkla jako návnadu „klamnou operaci spuštěnou britskou výzvědnou službou MI 6“, která říkala o místě příštího výsadku Spojenců.
Nejprve si řekněme, že Spojenci chtěli udržet tajemství ve čtyřech nejdůležitějších bodech, v plánu „Operace Husky“:
1) Místo vylodění.
2) Termín vylodění.
3) Síla a složení vyloďujících se vojsk.
4) Taktika, která bude použita.
Aby tyto 4 body zachovala, spustila britská MI 6 úspěšnou operaci, kterou navrhl člen MI 6 korvetní kapitán Ewen Montagua.
O co šlo?
Šlo o to, že se Němcům předhodila mrtvola důstojníka zpravodajské služby, který měl u sebe, samozřejmě klamná místa vylodění Spojenců, vydávaná jako ta pravá a konečná..
Britští lékaři opatřili vhodnou mrtvolu, kterou z ponorky vyhodili již 30. dubna 1943 na hladinu moře, poblíž španělského města Huelva nedaleko Sevilly.
Mrtvola neměla žádné znaky vnějšího poranění, nezemřela na žádnou chorobu, muselo jít o utopence, který i při pitvě jasně prokazoval, že se utopil po havárii letadla. Byl oblečen do uniformy vysokého štábního důstojníka a dokumenty u něho nalezené dokazovaly, že vylodění Spojenců bude zcela jinde než na Sicílii.
I místo, kde byla mrtvola vyložena, bylo zvoleno dobře. Britové věděli kde na španělském pobřeží pracuje velice aktivní německý zpravodajec, který disponuje rozsáhlou sítí informátorů, neboť se vědělo, že až frankistické úřady mrtvolu objeví, budou Němce kontaktovat a předají mu kopie nalezených dokumentů. A tak se také stalo.
Naposledy upravil(a) michan dne 7/3/2011, 07:05, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6829
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

XI.díl. Operace Husky, Sicílie 1943. Č 11.

Britská MI 6 nenechala nic náhodě. Mrtvola vyplaveného štábního důstojníka byla vybavena osobním dopisem zástupce náčelníka generálního štábu generála Neye jeho příteli, veliteli britských vojsk v Tunisku generálu Alexandrovi, z něhož bylo jasně patrné, že dalším cílem vylodění Spojenců bude Řecko a Sardinie, zatímco všechny dezinformační akce k zmýlení Němců budou vždy ukazovat na vylodění na Sicílii. Mrtvola měla dále u sebe pověřovací dopis admirála Mountbattena veliteli Středomořského loďstva admirálovi Cunninghamovi. Mrtvola dostala doklady na jméno majora britské námořní pěchoty Martina. Protože šlo velmi těžko získat „opotřebovaný“ průkaz totožnosti, byl vystaven duplikát za ztracený průkaz. A Britové nezapomněli ani na drobné detaily – takovéto jak se říká – „lidské zátiší“ – pro získání důvěryhodnosti. Pomyslný major Martin měl u sebe 2 milostné dopisy, fotografii snoubenky, po dvou lístcích do kina a na autobus. Měl u sebe dopis od otce, upomínku z banky, že přečerpal účet, měl také účetní doklad na dva snubní prstýnky, doklad o přenocování v důstojnickém klubu. Měl klíče, cigarety, bankovky, mince a 2 knihy o činnosti jednotek commandos, které měl spolu s dopisy v kožené brašně připevněné řetízkem k zápěstí. Přesně tak, jak to nosili v té době kurýři.
Když španělské úřady daly na vědomí britskému vicekonzulovi v Huevě, že byl nalezen mrtvý britský důstojník, kterého vyplavilo moře, zařídil konzulát důstojný pohřeb a v britských novinách byl zveřejněn nekrolog. Nic nesmělo být ponecháno náhodě. K oklamání Němců sloužilo i několik naléhavých depeší z Londýna britskému námořnímu atašé, aby rychle, ale takticky dostal od Španělů brašnu s dokumenty. Vše mělo vypadat tak, že na Britské Admiralitě vypukl poprask. Britové dostali brašnu až 2 týdny po nalezení mrtvoly a ta byla ihned odeslána do Gibraltaru a odtud pak rovnou do Londýna.
Britští specialisté při bližším ohledání zjistili, že samozřejmě byla taška otevřena.
Když se po válce nalezly německé dokumenty k této události, potvrdilo se, že lest byla úspěšná a zařadila se mezi ty nejlépe provedené v 2. světové válce.
Dne 9. července 1943, tj. 1 den před vyloděním na Sicílii, oznámil polní maršál Kesselring velitelům skupin armád „Süd“ (Jih) a Südost (Jihovýchod), že část anglo-amerických sil se přesunula do oblasti východního Středomoří, aby se připravila k vylodění v Řecku (některé historické prameny také uvádějí, že do oblasti Řecka byl vyslán polní maršál Rommel, který měl zabránit, jako velitel všech vojsk v Řecku a Jugoslávii, vylodění Spojenců, později byl však stažen). Možnost vylodění Spojenců v Řecku totiž vzbuzovala u Hitlera ty nejhorší obavy, neboť by tím byly ohroženy zásobovací linie, kterými do Německa proudily pro zbrojní průmysl ony životně důležité suroviny, kterými byly bauxit, chrom, měď, ale především rumunská ropa. Také proto byla na Hitlerův rozkaz poslána z Francie do Řecka německá 1. td k posílení jednotek, které tam již byly. Němci tam v té době měli 3 pěší divize a byla tam i italská 11. armáda.
No a Sardinii, tu posílily 4 italské divize a nová německá 90. divize pancéřových granátníků a na jih Francie pak byly přesunuty 1. a 2. výsadková divize z 11. výsadkového sboru generála Studenta (což bylo celkem 30 000 perfektně vyzbrojených a vycvičených parašutistů, kteří byli ve velké většině vyzkoušeni v boji a hovořilo se o nich jako o nekvalitnější a nepohyblivější záloze celého německého OKW. Německá 1. parašutistická divize vznikla v listopadu 1942 ze 7. letecké divize a 2. parašutistická divize pak vznikla koncem ledna 1943 ze zbytků parašutistů, kteří zůstali v Německu a neodjeli do Afriky a z částí 5. parašutistického pluku, které také již neodjely do Afriky. Štáb 11. výsadkového sboru generála Studenta byl v Nimes na jihu Francie).
Německý 11. výsadkový sbor generála Studenta měl provést, v případě vylodění Spojenců na Sardinii, s oběma divizemi protiútok ze vzduchu.
Posílení obrany Řecka a Sardinie nařídil šéf OKW polní maršál Keitel ještě také 4 dny po vylodění Spojenců na Sicílii, které, jak víme, bylo 10. července 1943.

S přípravou a utajením „Operace Husky“ je také spojena jedna zvláštní událost se sdělovacími prostředky. Vysvětlení události podával sám generál Eisenhower po válce ve svých pamětech.
Volně parafrázuji. Tak generál Eisenhower říkal, že chtěl zabránit tomu, aby jejich novináři moc nespekulovali kdy a kde se spojenecká vojska vylodí. Sám o tom hovořil jako, že chtěl zabránit tomu, aby tzv. „lenoškový novináři“ – stratégové daleko od bojiště – vlastně svými spekulacemi nenavedli Němce a Italy na místo kde se bude válčit a kdy se bude válčit.
A proto, jak říkal, v hrubých rysech, cituji:

„V hrubém nárysu jsme sicilské tažení nastínili zástupcům tisku měsíc předtím než jsme je skutečně provedli.
Zní to paradoxně, ale tento nebývalý krok jsme podnikli v zájmu utajení.“

Eisenhower hovořil pak dál o tom, že takový experiment by nerad opakoval. Ale, že - po zvednutí roušky jsem vložil břímě na toho, kdo potom musel tajemství střežit. U reportérů jsem vyvolal stejný pocit zodpovědnosti, jako jsem nesl já a moji kolegové před zahájením útoku.
A skutečně se to povedlo.
Od novinářů, od toho okamžiku, nevyšly z válčiště žádné spekulativní zprávy. Nic z čeho by mohl nepřítel usoudit kde se vylodíme. A co bylo ještě zajímavé?
Novináři o invazi nehovořili ani mezi sebou.
Prý všichni jeho kolegové a samozřejmě také novináři žasli, když generál Eisenhower zahájil tiskovou konferenci sdělením, že

– „Na Sicílii zaútočíme počátkem července. Patton se 7. americkou armádou na jižním pobřeží a britská 8. armáda generála Montgomeryho se vylodí na východě jižně od Syrakus.“

Dokonce tehdy Eisenhower přítomným řekl, že leteckou ofenzívu provedeme tak, abychom u nepřítele vyvolali dojem, že napadneme západní břeh Sicílie. Ještě prý dodal, že je naplánována dosud největší vzdušně-výsadková operace v dějinách válek.

No a jak již dneska víme a po několika článcích o tom také budeme hovořit – skutečně se vše po 9. červenci 1943 tak stalo a Němci o tom nevěděli nic.

Čas příprav vylodění.

Když byl CCS (Sbor náčelníků štábů) odsouhlasen plán „Operace Husky“ (stalo se tak 13. května 1943, jeden den po kapitulaci německo-italských vojsk v severní Africe) zbývalo do operace jen 9 týdnů.
Těch 9 týdnů bylo naplněno perným výcvikem. Ten výcvik se musel podobat svými přírodními podmínkami místům, kde budou vojska na Sicílii vysazena. Místa kde vojáci cvičili, měla odpovídat těm místům, na která se dostanou v průběhu vylodění, nebo vzdušného výsadku. To si samozřejmě vyžádalo vybudování speciálních výcvikových středisek s postupnými etapami. První etapa byl výcvik na zemi, druhá etapa byl výcvik naloďování vojáků na výsadkové čluny (již vzpomínané LCI a DUKW). Tento výcvik druhé etapy se prováděl v zátoce Clyde ve Skotsku, s využitím výsadkových člunů v Castle, Toward, Rosythu, Glasgow, Dundoaldu, Inveraray, Dorlin House, Greenocku. Dalšími místy, kde probíhal výcvik bylo speciálně pro ten účel zřízené středisko v pásmu Suezského průplavu, dále v zátoce Akaba, kde byla dokonce ve skutečné velikosti postavena maketa bráněné pláže u Syrakus.
Zvláštní školení musely dostat posádky lodí a plavidel, které vyplouvaly s výsadkovými čluny plných vojáků a techniky – všeho co se mělo vylodit.
Jak Britové, tak Američani zde plně využili zkušenosti z „Operace Torch“, které ukazovaly jak důležité je lidi i náklad správně umístit na vyloďovacích plavidlech, aby vylodění bylo bezpečné a bez potíží.
Ve Francouzské severní Africe, v Bizertě a La Goulette prováděla výcvik americká 3. pěší divize generálmajora Truscota, který zároveň cvičil i vojáky americké 1. pěší divize.
Britská 50. pěší divize generála Kirkma provedla 500 km pěší přesun z Enfidaville do Káhiry na počátku května a pak začala s výcvikem na výcvikovém středisku Kabrit. Britská 51. vysokohorská pěší divize generála Wimberleyho začala s nácvikem v Sousse, poblíž Káhiry cvičila pak 231. pěší (maltská) brigáda generála Urquharta.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6829
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

XI.díl. Operace Husky, Sicílie 1943. Č 12.

Americká 82. výsadková divize generála Matthewa B. Ridgewaye, po svém přesunu z USA, měla být vlastně v „Operaci Husky“ prvně bojově nasazena. Přesunula se z francouzského Maroka do Kairouna v Tunisku, kde cvičila s 12. jednotkou transportního letectva, která měla právě americkou 82. výsadkovou divizi vysadit na Sicílii. V té době se americká 82. výsadková divize skládala z:
504. pluk parašutistů,
505. pluk parašutistů,
325. pluk letecké pěchoty dopravovaný kluzáky.

Britská 1. výsadková divize generála Hopkinsona měla svou výcvikovou základnu v Mascara.
V té době se britská 1. výsadková divize skládala z:
1. padáková brigáda,
2. padáková brigáda,
1. vzdušně-výsadková brigáda pěchoty.
Ze všech těchto brigád, měla pouze 1. padáková brigáda bojové zkušenosti ze severní Afriky, ostatní dvě jmenované brigády byly teprve v dubnu 1943 přepraveny z Británie.
Britská výsadková divize neměla vlastní dopravní letadla a měla jen velmi málo kluzáků. A právě opožděná dodávka kluzáků „Horsa“

Obrázek


ztěžovala výcvik divize.
Těžké kluzáky „Horsa“ měly být naloženy tanky a přepraveny na vzdálenost 2 000 km, kam je měly dotáhnout čtyřmotorové bombardéry „Halifax“( viz na Palbě zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=853
), přičemž většina této trasy vedla nad územím ovládaným nepřítelem. Proto také z 29ti kluzáků „Horsa“, které odstartovaly z Anglie, jich doletělo do Tuniska jen 19.

Američani na tom byli lépe, celkem 150 amerických kluzáků „Waco“

Obrázek


bylo přepraveno na lodích a složeno v Bizertě ( jak uvidíme vypomohli Američané Britům a přes stovku jich předali).

Samotnou předehru k vylodění na Sicílii provádělo skoro celé dva měsíce spojenecké letectvo. Celé 2 měsíce útočily americké a anglické bombardéry na přístavy, letiště, vojenské základny a průmyslová centra, a to nejen na Sicílii, ale i na Sardinii, jižní Itálii a pobřeží Řecka. Tak například jenom v době od 16. května do 9. července 1943 podniklo spojenecké bombardovací letectvo 42 227 vzletů, při kterých ztratilo 250 letadel.
Velká vzdušná ofenzíva Spojenců v květnu a červnu a na začátku července 1943 způsobila těžké ztráty německo-italskému letectvu na zemi i ve vzduchu, a to takové, že muselo svá letadla stáhnout do bezpečného týlu, do vnitrozemí, v severní části střední Itálie, v oblasti Foggie (na mapě je to směrem k Jaderskému moři).

Pro přehled mapa Itálie - je zde i zmiňovaná Foggia.

Obrázek


Těžké bombardování Spojenců narušilo komunikace na Sicílii a v jižní Itálii, což omezovalo veškeré přísuny materiálu a zásob směrem na Sicílii a snižovalo pohyblivost vojsk.
Spojenci samozřejmě bombardovali námořní základny v Cagliari, Trapani, Palermu a Livornu, při tom potopili italské torpédoborce „Bersagliere“ a „Geniere“ a torpédovku „Monsore“. Při těžkém bombardování Spezie dne 5. června 1943, byla poškozena dokonce bitevní loď „Vittorio Veneto“, která musela být přemístěna do Janova, neboť ve zničené Spezii nebylo možno provést opravy. Ten samý den také spojenecké bomby zasáhly další italské bitevní lodě – „Littorio“ a „Roma“, z nichž ta poslední, tedy „Roma“ byla zařazena do služby až v konci června 1943.
Silně a pravidelně byl bombardován přístav v Messině, aby se tak zabránilo přesunům posil z kontinentální Itálie na Sicílii přes Messinskou úžinu. V jednu chvíli se dosáhlo toho, že když v době míru byla přepravní kapacita přes Messinskou úžinu 4 000 tun denně, tak po těžkých bombardování to byla prakticky nula a nějaké převážení šlo jenom v noci.
Spojenecká letadla denně po celé 2 měsíce vysílala letadla, která kontrolovala přístavy, zvláště ten ve Spezii, zda nezvedly kotvy a nevypluly největší italské válečné lodě „Littorio“ a bitevní lodě třídy „Cavour“ z Tarenta a křižníky z Janova. Spojenecké letectvo potopilo 4 z 5 trajektů, které převážely vojska a bojovou techniku z kontinentální Itálie na Sicílii.
Letectvo Spojenců ovládalo vzdušný prostor v okolí pevninské Itálie a ve Středomoří, což umožňovalo bezpečnou plavbu spojeneckých konvojů.
Ovládnutí vzdušného prostoru umožňovalo provádět průzkum a fotografování 500 km pobřežní linie na Sicílii. Nejprve fotografie sloužily k výrobě maket pláží a úseků určených k vylodění, což sloužilo k výcviku vojsk. Mimo toho prováděly průzkum pláží i spojenecké ponorky.
Prakticky od 2. července 1943 zahájilo spojenecké letectvo mohutné bombardování letišť na Sicílii a Sardinii a podařilo se jim mnohá letiště zcela vyřadit z provozu. V této etapě – v červenci 1943 – se bombardování ve prospěch vylodění účastnilo více jak 1 000 letadel Spojenců.
Těžké bombardování zasáhlo severozápadní část Sicílie, ale až do D + 1 (do 11. července, 1 den po vylodění) nebylo těžce bombardováno pobřeží jižní Sicílie, aby se nepříteli neprozradilo, že k vylodění dojde právě tady. Spojenci skutečně dělali vše pro to, aby dosáhli taktického překvapení a zastíracími manévry se ho snažili do poslední chvíle držet v nejistotě o místě, kde bude vylodění provedeno.
Bombardovací akce proti komunikačním liniím byly zahájeny 24. května 1943, to když byly bombardovány železniční mosty u Messiny a zařízení pro prámy na obou březích Messinské úžiny. Jako druhá etapa pak byly ve dnech 13. až 30. června 1943 bombardovány především malé přístavy, kam po rozbombardování přístavů velkých začali Němci a Italové směřovat své transporty s vojsky a zásobami. V té době také byly zničeny železniční uzly Foggia a Olbra. Ostřelování a bombardování byla vystavena i obranná zařízení a vojenské objekty.
Teprve až v pozdním odpoledni dne 9. července 1943 bylo rozbombardováno velitelské stanoviště velitele italské 6. armády a zároveň velitele obrany Sicílie generála Guzzoniho ve starém klášteře San Domenico v Taormine.


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu
www.Palba.cz
je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463

V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821

Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180

O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.

O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné připomínky a doplnění směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=112
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Západní fronta 1939-1945“