PALBA.CZ

*** Diskuse byla uzamčena. Pokračovat v ní je možné ZDE ***


Ju-87

Ju-87G Stuka
Dvoumístný střemhlavý bombardovací letoun

Pohon: motr Junkers Jumo 211 J-1 s výkonem 1 051kW
Max.rychlost:410 km/h - ve 3480 m
Dostup:7 290m
Dolet:1535 km

Výzbroj: 2x 7,92 kulomety v křídlech
1x 7,92 kulomet MG 81Z ve střeleckém stanovišti
2x 37mm palubní kanon Flak 18
1800 kg pum (pod trupem) - ETC 501,SC 50 aj.
Ost.: Zalomená křídla (kousek za zlomem instalovány palubní 7,92
kulomety),Silný podvozek chráněný velkýmy kryty,siréna
podporující psychologický účinek útoku.

Mám zatím jen pár obrázků...


Ju-87 s kanony FLAK 18

Junkers sloužili od 1.září 1939 4:26 hodin, kdy z Elbingu vzlétly tři Ju 87B 3. letky Stukageschwader 1 k prvnímu bojovému letu 2. světové války, až do závěrečných měsíců války, kdy Ju 87D sloužily u několika Nachtschlachtgruppen a z nich odvozené protitankové Ju 87G bojovaly v rámci specializovaných protitankových letek.

Pro Ju-87,ale "jiné" německé střemhlavé bombardéry byly vyvynuty i speciální bomby pro tento způsob náletu.Bohužel nemám žádnou fotku těchto bomb (za to se omlouvám).Nárazníky těchto bomb se skládaly z tyče které byla asi 70 cm dlouhá a při dopadu bomba explodovala asi v takovéto vzdálenosti od země čímž měla devastující účinek hlavně na vojáky.

Sorry trochu mi blbne pc

Ano Stuky sloužily od začátku až takřka do konce války.Byly pevnou součástí plánování a realizace německé bleskové války.Bojovali na všech frontách tažení proti Francii,Anglii,součást Afrikakorps,východní fronta...

i přes jisté nedostatky svědčí o jeho kvalitách fakt, že s tímto strojem létal nositel nejvíce ozdobeného Rytířského kříže - Hans-Ulrich Rudel, který vykonal nejméně 2530 bojových vzletů a připisuje se mu zničení 519 tanků.

Rudelovi se připisuje i potopení ruské bitevní lodi Marat v Leningradském přístavu

Ju 87 je dobrá ukázka neschopnosti Německa nahradit zastaralý letoun jiným. Už v roce 1941 měla být nahrazována letounem Me 210, ten se však, jak známo, totálně nepovedl. Ani jeho konkurent, Ar 240, nebyl úspěšnější. Me 210/ Ar 240 měli nahradit také Bf 110, čili dvojnásobný neůspěch. Proto byly vyvíjeny další varianty (Ju 87 D, Bf 110 G), které sice přinesly výrazná zlepšení, ale oproti plánovaným Me 210/ Ar 240 podstatně menší.

To samé postihlo i řadu dalších typů. Bf 109 měl být nahrazen Me 209 či Me 309, opět nepovedenými stroji. He 177, náhrada za He 111-další fiasko. Projekt Bomber B (Ju 288/ FW 191)-neůspěch. Takto by se dalo pokračovat.

Čili Luftwaffe po značnou část války bojovala s typy, které měly být z velké části dávno nahrazeny novými! Většina z nich byla zavedena již před válkou: Bf 109, Bf 110, He 111, Ju 87, Do 17...

Ty speciální bomby se jmenovaly "STABO" měly ráži 50, 70, 250 a 500. Ta čísla by měla určovat asi váhu bomby, ale co jsem našel tak 250 měla 282 kg a 500 305 kg

jj,dík.Právě verze G ale nemohla nosit z důvodu nainstalování těch 37mm kanonů místo křídelních závěsníků,ale experimentovalo se i s použitím pumového závěsníku pod trupem na kterém mohly být přepravovány tyto a jiné pumy.Tento typ závěsníku používal i Fw-190 F-8.

Další obrázek


k Rudelovi

A ještě dalších několik fotek ty první budou o vývoji samotného letadla,jde to od verzí které se zapojili do klasické výzbroje Luftwafe,ne o prototypy.A ta třetí bude nákres 37mm AT kanonu Flak 18.


A až D


G a Ju-187(ta už do války nezasáhla)


kanon byl nainstalován u verze G

Kanon BK 3,7 byl vyvinut z Flaku 36. Zajímavé je srovnání se sovětským NS-37 stejné ráže. Většina parametrů je lepší u NS: rychlost palby 250 střel/min oproti 140střel/min u BK, úsťová rychlost střely 900 m/s oproti 860 m/s, hmotnost zbraně 150 kg vůči 290 kg, množství munice na zbraň u Il-2 s NS-37 50 kusů, u Ju 87 G 12střel. Tyto rozdíly byly dříve tendenčně vydávány za důkaz lepší kvality sovětského kanonu a zbraní všeobecně. Ale vzhledem k určení, boji s obrněnými cíly, je nejdůležitějším údajem průraznost pancíře. A vida: skvělý NS-37 prorážel max. 40 mm silný pancíř, špatný BK-3,7 prorážel 70-80 mm, po vylepšení dokonce až 120 mm! Takže zatímco NS-37 obrněnce v lepším případě na čas vyřadil z bojů, tak BK-37 je dokázal dosti spolehlivě likvidovat.

Inženýři Junkersu začali pracovat na nové verzi Ju-87 F. Změny byly však tak velké, že na jaře roku 1943 vzniklo úplně nové letadlo Ju-187. Na Ju-187 zůstaly z Ju-87 jen křídla, a i ty byly částečne upravené. Ju-187 měl úplně nový trup s nízko posazeným motorem, což poskytovalo pilotovi vynikající výhled. Vyzbrojený byl 13 mm kulometem MG-131, 20 mm kanónem MG-151/20 v každém křídle. Pod trupem byla jedna 1 000 kg bomba a pod křídly čtyři 250 kg bomby. Přistávací podvozek byl plně zatahovatelný. Stroj byl poháněný motorem Jumo 213 se vzletovým výkonem 1 325 kW. Avšak jěště roku 1943 byl program opuštěn bez toho, aby prototyp vůbec vzlétl.

Zajímavě měla být řešena SOP. Po startu se měla překlopit na spodní stranu trupu a umožnit tak nerušený výstřel obranných zbraní.

vypadá to velice pěkně. a je to hezčí než klasická Ju-87.

přidávám pár počítačově dělaných obrazků


nálet


za letu


Ju-187

Dost by mě zajímalo, jak měla být ta SOP řešena.