bublifuk - na hádku a rozchod treba dvoch.
Či vojne zabránila angažovanosť Ferdinada neviem, viem len, že Nemecko nepodporilo Viedeň v jej ťažení preto, lebo malo dosť starostí s Marockou krízou. Tým pádom by sa spustil mechanizmus zmlúv, čomu Nemecko chcelo zabrániť. Faktom je, že Ferdinada začala "Schonbrunska manažeria" odstavovať od kormidla a asi pripravovala zmenu nástupnictva. Čo sa Rakúskym vládcom, ak boli inteligentný, stávalo od roku 1848.
Johan
Tomu, že sa Srbi uchytia na Jadrane aj tak nezabránili, pomohli im Taliani, a ak nemalo RU problém s rozširovaním Srbska, malo mu dať Srbskú časť Bosny. Potom by nemuselo riešiť problém Srbska, pripútalo by si ho viac ako keby malo tisíc zmlúv. Lenže to by musel byť vo Viedni štátnik typu Bismarcka, nie to čo tam bolo.
1. Popravde, dnešnej dobe konštitučných monarchii je to už úplne jedno. Aj tak sú dotyčný monarchovia v krajinách niekoľko sto rokov, takže s vlasťou "predkov" nemajú už nič spoločné.
Mňa zase udivuje, že v "mnohonárodnostnej Europe" niekto vážne verí, že neexistujú národy ako základne prvky usporiadania "mnohonárodnostnej Europy" . Každý verí v čo chce. U mňa je "europský národ" nezmysel, ale keď naňho niekto verí, je to je ho vec.
2. Takže bolo v pohostinstve.
3. V podstate mohla byť politika v Číne RU akákoľvek, vplyv a rozhodovanie mali iný. To, že RU držalo defakto operetnú armádu v Číne odráža aj je ho postavenie. Belgičania nepotrebovali ani to, im stačilo mať zmluvy so skutočnými hráčmi v regióne a byť za solídneho partnera. Asi preto ho veľký hráči púšťali k sebe bez problémov a Číňania bez problémov udeľovali koncesie. Toľko k prítomnosti RU vojsk v Číne. Ale ak malo RU pocit, že musí ochraňovať svoju štvrť v Tiensine krížnikom a plukom pechoty, malo na to plné právo.
4. Pochybujem, že svoje dodávky nekonzultovalo napr. s Angličanmi. Veď to bolo predsa aj v je ho záujme mať dobré vzťahy s GB, nie ?
Kdo rozpoutal Velkou válku?
Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav
Napr. H.W. Steed 30 rokov novinárom, ale dá sa to nájsť aj inde. Začalo to ako inak, mediálnou kampaňou, že je blázon. Rovnako ako u F.D. v roku 1848.
Inak som aj čítal jednú konšpiračku, že za atentátom bola nemecká tajná služba, ktorej agentom naletela čierna ruka. Faktom je, že Rusi RU varovali prostredníctvom určitých ľudí, ale nikoho to nezaujímalo.Údajne aj sam Ferdinad prehlásil, nech sa stane, čo sa má stať.
Inak som aj čítal jednú konšpiračku, že za atentátom bola nemecká tajná služba, ktorej agentom naletela čierna ruka. Faktom je, že Rusi RU varovali prostredníctvom určitých ľudí, ale nikoho to nezaujímalo.Údajne aj sam Ferdinad prehlásil, nech sa stane, čo sa má stať.
Ježíííš, tak to raději nekomentuji. Jen jsi mne dost zklamal, kolego...Napr. H.W. Steed 30 rokov novinárom, ale dá sa to nájsť aj inde. Začalo to ako inak, mediálnou kampaňou, že je blázon
Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Pánové začíná to ztrácet tak nějak jiskru. Mám obavu, že jste se vyčer, pali a to je dobře. Ale než ukončíme R -U chtěl bych, aby jste se pokusili každý podle svého vědomí vyhodnotit, jaká podle vás byla mocenská situace monarchie poslední dva roky před válkou. To za prvé. A za druhé - proč si myslíte, že byly či nebyly pro Rakousko- uhersko důležité koloniální aktivity.
Já si troufám tvrdit, a diskuse s velmi zajímavými informacemi mě v tom utvrdila, že zhlediska politického i mocenského na tom byla monarchie nejlépe za posledních 30 let. A to ji dovedlo k tomu, že jí příliš narostlo sebevědomí tedy ji také dovedlo k válce.
K druhé otázce si myslím, že pro monarchii koloniální aktivity měly minimální důležitost. To co jste zde probrali mě v tom jen utvrdilo a celá Rakouská aktivita byla modelována jako povinná účast - když všichni tak i my, abychom nevypadali jako že nejsme.
Já si troufám tvrdit, a diskuse s velmi zajímavými informacemi mě v tom utvrdila, že zhlediska politického i mocenského na tom byla monarchie nejlépe za posledních 30 let. A to ji dovedlo k tomu, že jí příliš narostlo sebevědomí tedy ji také dovedlo k válce.
K druhé otázce si myslím, že pro monarchii koloniální aktivity měly minimální důležitost. To co jste zde probrali mě v tom jen utvrdilo a celá Rakouská aktivita byla modelována jako povinná účast - když všichni tak i my, abychom nevypadali jako že nejsme.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Z hlediska Maďarů a Rakušáků musel být asi FF skutečně blázen - federativní uspořádání, autonomie slovanských částí monarchie. Prostě zřejmě na něm byl vidět vliv manželky, příslušnice jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů i averze, kterou získal vůči uherské šlechtě, která měla velké námitky proti jeho svatbě. Pokud by se dostal na trůn, tak by nejspíš došlo k dalšímu rozvoji českých zemí, Maďaři by přišli o "Horní uherskou zemi" i o území dnešního Chorvartska. Prostě udělal si dost nepřátel mezi těmi politiky, kteří neviděli dál, než na špičku svého nosu, včetně jeho strýce.jmodrak píše:Čo, ti si nevedel, že Ferdinad preskákal tuším tuberu a mával záchvaty ? Vtedy ešte antibiotika neboli, takže ho bolela hlava. Inak klebietky o je ho duševnom zdraví šíril grof Sturgkh. A vsadil by som sa,že s požehnaním starého Prochazku.
Pátrač s tým, že monarchia bola najsilnejšia za cc. 30 rokov, by som súhlasil. Skutočne prešla premenou čo sa týka dynamiky jej politiky. Ako veľmi však bola silná, resp. slabá, by ukázal až ďalší vývoj v miery.Hlavne po smrti J.F.I. Inak som narazil na zaujímavú vec, keď v Berlíne 26.7. presvedčili cisára a ministerského predsedu, že vojnu možno vyhrať aj s účasťou V.B. ako protivníkom, informoval o tom Molte Conráda a Berchtolda. Berchtold sa vtedy opýtal Conráda, kedy ma vyhlásiť vojnu Srbsku. Ten mu odpovedal 12. augusta. 27.7. posiela Británia ďalšiu ponuku na mierovú konferenciu, kde by získalo RU ďalšie diplomatické víťazstvo. Aby Viliam nemohol pristúpiť na nejakú diplomatickú ponuku V.B. , vyhlásilo RU vojnu. Tak že z čisto diplomatického hľadiska je vinník jasný. Inak to bolo samozrejme omnoho zložitejšie. Vojnu si prialo aj Nemecko.
K koloniam by som to až tak nevidel, aj keď prestíž tom tiež hrala úlohu. Viedeň videla, aké možnosti sa otvárajú v Číne a chcela sa tiež zúčastniť porcovania. Len asi bola nešikovnejšia ako ostatný. Alebo ju ako nespoľahlivú nikto nechcel do spolku. Na veľké projekty, ktoré sa tam otvárali bola kapitalovo slabá aj V.B. Preto sa utvárali spolky štátov.
Vladimír Všetci , čo ho poznali tušili, že RU riadne vyvetrá. A to sa mnohým nepáčilo. Ani staremu pánovi. Môžme sa dohadovať, ktorý model by si vybral, ale bolo by to zemetrasenie , ktoré by otriaslo nie len Viedňou, ale aj Berlínom a Európou. A celá politika RU za JFI bola vlastne o udržaní Status quo - t.j. Čo kto má, to mu zostáva. Ferdinad bol natoľko inteligentný, že vedel, že bez porušenia tohto pravidla RU neprežije a bol ochotný pustiť chlp. Ale to už je viac menej sci fi.
K koloniam by som to až tak nevidel, aj keď prestíž tom tiež hrala úlohu. Viedeň videla, aké možnosti sa otvárajú v Číne a chcela sa tiež zúčastniť porcovania. Len asi bola nešikovnejšia ako ostatný. Alebo ju ako nespoľahlivú nikto nechcel do spolku. Na veľké projekty, ktoré sa tam otvárali bola kapitalovo slabá aj V.B. Preto sa utvárali spolky štátov.
Vladimír Všetci , čo ho poznali tušili, že RU riadne vyvetrá. A to sa mnohým nepáčilo. Ani staremu pánovi. Môžme sa dohadovať, ktorý model by si vybral, ale bolo by to zemetrasenie , ktoré by otriaslo nie len Viedňou, ale aj Berlínom a Európou. A celá politika RU za JFI bola vlastne o udržaní Status quo - t.j. Čo kto má, to mu zostáva. Ferdinad bol natoľko inteligentný, že vedel, že bez porušenia tohto pravidla RU neprežije a bol ochotný pustiť chlp. Ale to už je viac menej sci fi.
Modrak: Pátrač má pravdu, pozici FF necháme např. na soukromý e-mail.
to Vladimir: politický vliv Chotkové bych do toho taky raději netahal. Jednak FF uměl česky lépe, než ona, druhak federalizace byla až posledním plánem, jak monarchii reformovat, až do začátku 20 stol. chtěl nikoli dualismus, ale trialismus s tím, že třetí zemí nebudu Čechy, ale Chorvatsko. Je pravda, že "vekoněmci" s vlivem ZCh operovali, protože se jim to hodilo do krámu, ale to je asi tak všechno.
to pátrač: neřekl bych minimální. V tomhle byli rakušané prostě racionální. Nové kolonie moc nebylo kde získat a než by to dělali jako Němci, tj. mít kolonie pro kolonie, které by byly zoufale prodělečné a musely být dotovány, tak se soustředili na hospodářské pronikání a zde souhlasím s Johanem, že značně úspěšně. Trochu znoucectnost, ale vyplatila se. Jisté koloniální rysy ze ale vysledovat právě v RU balkánské politice. Bosna po Novopažacké smlouvě 1878 byla v podstatě RU kolonií, nikoli právně, ale fakticky. Srbsko bylo od 1881 in fact "polokolonií", což je termín, který je běžně užíván např. pro Čínu na konci 19. stol. I zde byl stát, který nemohl provozovat zcela samostatnou mez. politiku, ani hospodářskou politiku a bylo zcela pod vlivem RU.
to Vladimir: politický vliv Chotkové bych do toho taky raději netahal. Jednak FF uměl česky lépe, než ona, druhak federalizace byla až posledním plánem, jak monarchii reformovat, až do začátku 20 stol. chtěl nikoli dualismus, ale trialismus s tím, že třetí zemí nebudu Čechy, ale Chorvatsko. Je pravda, že "vekoněmci" s vlivem ZCh operovali, protože se jim to hodilo do krámu, ale to je asi tak všechno.
to pátrač: neřekl bych minimální. V tomhle byli rakušané prostě racionální. Nové kolonie moc nebylo kde získat a než by to dělali jako Němci, tj. mít kolonie pro kolonie, které by byly zoufale prodělečné a musely být dotovány, tak se soustředili na hospodářské pronikání a zde souhlasím s Johanem, že značně úspěšně. Trochu znoucectnost, ale vyplatila se. Jisté koloniální rysy ze ale vysledovat právě v RU balkánské politice. Bosna po Novopažacké smlouvě 1878 byla v podstatě RU kolonií, nikoli právně, ale fakticky. Srbsko bylo od 1881 in fact "polokolonií", což je termín, který je běžně užíván např. pro Čínu na konci 19. stol. I zde byl stát, který nemohl provozovat zcela samostatnou mez. politiku, ani hospodářskou politiku a bylo zcela pod vlivem RU.
Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Protože už zase nějak nemůžu vložit obrázek, tak alespoň odkaz:O tom jaký typ federace by byl použit se můžeme asi už jen dohadovat,
http://www.thomasgraz.net/glass/map-popov.htm
S tímto návrhem se dle dostupných pramenů FF nakonec ztotožnil.
Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Kdo rozpoutal Velkou válku?
ad.skelet:
Návrhů na federaci bylo víc. Pozoruhodné je, že Uhry s federalisací nakonec vyslovují souhlas, pakliže se tato bude týkat toliko Předlitavska. Na základfě toho vznikl "projekt" království Česko-Haličského se 3 zeměmi (Čechy, Moravam a Slezsko a Halič) a o 3 státotvorných národech (Češi, Němci a Poláci-řadím abecedně). Kdo má pocit, že Ukrainci trošilinku vypadli z osudí, tak se neplete. To byla totiž zas podmínka Poláků ...
--------------------------------------------------------------------------------------
ad. Zemkat:
Tohle je spíš návrh k zamyšlení, než resolutní tvrzení. Možná by stálo za zvážení prohodit R-U a Rusko.
--------------------------------------------------------------------------------------
ad.kolonie
Rakousko o koloniích vážně diskutovalo v období 1815 až 1848. Ani tehdy však nevznikl jednoznačný názor na jejich zřízení ... na úsilí o koloniální expansi. V podstatě bylo důvodem jeho postavení na Apeninském poloostrově (de-facto koloniální).
V období 1848 až 1868 na kolponiální expanzi, samozřejmě, pomýšlet nemohlo. Šlo o čas ztrát, vyzbrojení pro trvalý mír a čerpání mírové dividendy z míru, který se nekonal. Prostě klasické chyby nezralých demokracií.
Následně pak již nebyl, ke koloniální expansi, jakýkoliv (hospodářský, politický i vojenský) důvod. A tahle říše kroky "jen tak na efekt" více-méně nepodnikala. S Bublifukem naprostá shoda. Jen doplním, že po oslabení postavení v Srbsku se monarchie velmi silně prosadila v celé oblasti západního Černomoří. Nakonec šlo o zásadní překážku ve snahách Německa o smíření Vídně s Petrohradem. Rusové navrhovali výměnu sfér vlivu, tak-že oni západní černomoří (a tedy nakročení k úžinám) a R-U jihovýchodní Adrii, tedy vč. Srbska. To bylo ovšem něco, čemu se na Dunaji (a já se domnívám, že oprávněně) nevěřilo. Tedy-nevěřilo se tomu, že by Rusové vyklidili Srbsko, ať už by slíbili dříve cokoliv
Návrhů na federaci bylo víc. Pozoruhodné je, že Uhry s federalisací nakonec vyslovují souhlas, pakliže se tato bude týkat toliko Předlitavska. Na základfě toho vznikl "projekt" království Česko-Haličského se 3 zeměmi (Čechy, Moravam a Slezsko a Halič) a o 3 státotvorných národech (Češi, Němci a Poláci-řadím abecedně). Kdo má pocit, že Ukrainci trošilinku vypadli z osudí, tak se neplete. To byla totiž zas podmínka Poláků ...
--------------------------------------------------------------------------------------
ad. Zemkat:
Tohle je spíš návrh k zamyšlení, než resolutní tvrzení. Možná by stálo za zvážení prohodit R-U a Rusko.
--------------------------------------------------------------------------------------
ad.kolonie
Rakousko o koloniích vážně diskutovalo v období 1815 až 1848. Ani tehdy však nevznikl jednoznačný názor na jejich zřízení ... na úsilí o koloniální expansi. V podstatě bylo důvodem jeho postavení na Apeninském poloostrově (de-facto koloniální).
V období 1848 až 1868 na kolponiální expanzi, samozřejmě, pomýšlet nemohlo. Šlo o čas ztrát, vyzbrojení pro trvalý mír a čerpání mírové dividendy z míru, který se nekonal. Prostě klasické chyby nezralých demokracií.
Následně pak již nebyl, ke koloniální expansi, jakýkoliv (hospodářský, politický i vojenský) důvod. A tahle říše kroky "jen tak na efekt" více-méně nepodnikala. S Bublifukem naprostá shoda. Jen doplním, že po oslabení postavení v Srbsku se monarchie velmi silně prosadila v celé oblasti západního Černomoří. Nakonec šlo o zásadní překážku ve snahách Německa o smíření Vídně s Petrohradem. Rusové navrhovali výměnu sfér vlivu, tak-že oni západní černomoří (a tedy nakročení k úžinám) a R-U jihovýchodní Adrii, tedy vč. Srbska. To bylo ovšem něco, čemu se na Dunaji (a já se domnívám, že oprávněně) nevěřilo. Tedy-nevěřilo se tomu, že by Rusové vyklidili Srbsko, ať už by slíbili dříve cokoliv
Takže kolegové. Pokud tedy R-U na koloniích de facto zájem nemělo, víme naopak že Německo na nich zájem mělo a to velký. Jeho aktivity byly v tomto velikéa mimo jiné to vedlo k velkému rozvoji námořních sil.
Je tedy otázka, nakolik tento německý zájem na koloniích měl vliv na vznik Velké války.
Je tedy otázka, nakolik tento německý zájem na koloniích měl vliv na vznik Velké války.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Kdo rozpoutal Velkou válku?
S koloniema R-U je to, do značné míry, věcí definice 
O rozsáhlé teritoriální zisky opravdu zájem nebyl. Ale o posádkové a uhelné stanice v místech svých zájmů naopak velký. Tím tedy myslím podobné základny, jaké byly v jeho plném a nezpochybňovaném vlastnictví i držení, jaká byla ta v Tiensingu
Co se Německa týče ono je tématem samým o sobě, jak moc ve 20.st.ještě o kolonie (alespoň ty velké) usilovalo. A zároveň o kolik větší vliv mělo na vznik války např.jeho úsilí o získání převahy na Baltských úžinách (i jinde ...).
Zároveň si troufnu nadhodit další otázku:A co takhle Francie. Jediná evropská velmoc, která usilovala o přímou konfrontaci mezi velmocemi (přesněji s Německem). Pozor-tím netvrdím, že F Velkou válku rozpoutala, ani-že jí chtěla. Ale byla v Evropě zřejmě jediná, která chtěla přímý střet s jinou velmocí-ne vytlačování ze sfér vlivu nebo "postraní" oslabování postavení soupeře... 
O rozsáhlé teritoriální zisky opravdu zájem nebyl. Ale o posádkové a uhelné stanice v místech svých zájmů naopak velký. Tím tedy myslím podobné základny, jaké byly v jeho plném a nezpochybňovaném vlastnictví i držení, jaká byla ta v Tiensingu Co se Německa týče ono je tématem samým o sobě, jak moc ve 20.st.ještě o kolonie (alespoň ty velké) usilovalo. A zároveň o kolik větší vliv mělo na vznik války např.jeho úsilí o získání převahy na Baltských úžinách (i jinde ...).
Zároveň si troufnu nadhodit další otázku:A co takhle Francie. Jediná evropská velmoc, která usilovala o přímou konfrontaci mezi velmocemi (přesněji s Německem). Pozor-tím netvrdím, že F Velkou válku rozpoutala, ani-že jí chtěla. Ale byla v Evropě zřejmě jediná, která chtěla přímý střet s jinou velmocí-ne vytlačování ze sfér vlivu nebo "postraní" oslabování postavení soupeře...
Bublifuk
Johan - RU bolo v Tiensine v pohostistve. Prakticky ak by na to malo, mohlo by sa takto realizovať ešte aj v iných medzinárodných mestách nie len v Číne, ale aj Afrike, Amerike, Európe, Azii a dokonca aj v Indii ovládanej Britmi.
Žiadna kolónia nie je nezisková. Ani Nemci nemali kolónie pre kolónie. Nezisková bola aj Bosna a predsa sa RU jej nevzdalo. Je to jednoducho o investovaní a návratnosti kapitálu. Čo sa týka hospodárskeho prenikania RU, tak to bolo skôr príštipkárenie ako skutočné prenikanie na hociktorý trh. Zase je to o vloženom kapitále. Do kolónii (závislých území) treba najprv vraziť, ako vo všetkom podnikaní a až potom môžme vyberať zisky. Čím prichádzame k otázke kolónii a Nemecka. Cecil Rhodes vyhlásil, že kolónie sú vecou žalúdku. V podstate to bolo územie, kde si kolonista mohol lacno opatriť suroviny a draho vyvážať výrobky. Ďalej mali strategický a vojenský význam, ktorý bol niekedy dôležitejší ako vlastný zisk z kolónii. Istý USA námorný veliteľ o tom spracoval celú knihu a cisár Viliam ju potom odporučil všetkým svojim námorným dôstojníkom ako bibliu, ktorú majú na nočnom stolíku. Kolónie boli potrebné pre ochranu kapitálu a trhov. Prvá svetová vojna bola vlastne boj o prerozdelenie trhov. Nemci ani tak nechceli nové kolónie, ako sa dostať do tých stávajúcich. Klasický príklad je Portugalsko -Nemecká zmluva o využívaní Portugalských kolónii v Afrike a prednostnom práve ich zabrať za finančnú náhradu. Nemecko dostáva do sporu s Francúzskom a Britániou v Marockej kríze. Šlo vlastne o to, kto bude protektorom Maroka. Nakoniec ešte vyhráva F a Nemecko ustupuje, ale vojna bola medzi nimi už na spadnutie a napnuté vzťahy ostávajú. Vojna mohla vypuknúť aj kvôli Maroku. Nemecko po roku 1871 neuveriteľné expanduje a vytláča V.B. z vedúcej pozície veľmoci v hospodárskej a politickej oblasti. Čo sa samozrejme nepáči V.B. a jej spojencom, ktorých si narýchlo získava ústupkami, viz entente cordiale alebo aj Srdečná dohoda.V tomhle byli rakušané prostě racionální. Nové kolonie moc nebylo kde získat a než by to dělali jako Němci, tj. mít kolonie pro kolonie, které by byly zoufale prodělečné a musely být dotovány, tak se soustředili na hospodářské pronikání a zde souhlasím s Johanem, že značně úspěšně. Trochu znoucectnost, ale vyplatila se. Jisté koloniální rysy ze ale vysledovat právě v RU balkánské politice.
Johan - RU bolo v Tiensine v pohostistve. Prakticky ak by na to malo, mohlo by sa takto realizovať ešte aj v iných medzinárodných mestách nie len v Číne, ale aj Afrike, Amerike, Európe, Azii a dokonca aj v Indii ovládanej Britmi.
Naposledy upravil(a) jmodrak dne 10/8/2010, 12:48, celkem upraveno 1 x.
-
Destroyman
- Kapitán
- Příspěvky: 1288
- Registrován: 25/6/2008, 08:35
- Kontaktovat uživatele:
Kdo rozpoutal Velkou válku?
Tohle jsme již probírali 
To dogma znám, ale je to jen dogma. Existuje/ovala celá řada kolonií, které se nevyplácely. Ať pro chyby "hospodářů" (francouzská Kanada), nebo pro samou podstatu založení (některé trestanecké kolonie), nebo pro nízkou tržní výtěžnost (prakticky všechny kolonie Německa a It.). Účel německých kolonií byl ovšem strategický-šlo o kameny na šachovnici hry proti GB a z části i F. Proto je dobré ptát se i zda měl Berlín ve 20.st.(pozor: ne tedy v 19.st.!)zájem o přímou koloniální expanzi... .
To dogma znám, ale je to jen dogma. Existuje/ovala celá řada kolonií, které se nevyplácely. Ať pro chyby "hospodářů" (francouzská Kanada), nebo pro samou podstatu založení (některé trestanecké kolonie), nebo pro nízkou tržní výtěžnost (prakticky všechny kolonie Německa a It.). Účel německých kolonií byl ovšem strategický-šlo o kameny na šachovnici hry proti GB a z části i F. Proto je dobré ptát se i zda měl Berlín ve 20.st.(pozor: ne tedy v 19.st.!)zájem o přímou koloniální expanzi... .
Modrák má zrejme na mysli kapitána Alfreda Thayera Mahana. Jeho tvorba zaoberajúca sa námornou silou a jej významom je rozsiahla, nejedná sa o jedno dielo.Destroyman píše:Který velitel a jak se ta kniha jmenovala? Tohle by mě docela dost zajímalo. Dík.jmodrak píše:Istý USA námorný veliteľ o tom spracoval celú knihu a cisár Viliam ju potom odporučil všetkým svojim námorným dôstojníkom ako bibliu, ktorú majú na nočnom stolíku.