Jak se stát námořním důstojníkem u K.u.k. Kriegsmarine...
Napsal: 12/6/2010, 13:10
Jak se stát námořním důstojníkem u K.u.k. Kriegsmarine...
K.u.k. Marineakademie
Když v lednu 1798 získalo Rakouské císařství území Benátské republiky, převzalo v Benátkách i zbytky jejího loďstva a arsenál. Námořní škola ovšem chyběla. Veliteli nového rakouského válečného loďstva tak byli benátští Italové, Francouzi, Irové, Skotové, Španělé či Dánové, často to však byli důstojníci od obchodního loďstva. Výchova a výcvik vlastních námořních důstojníků chyběly.
V roce 1802 vydal Erzherzog Carl nařízení, jímž byla založena v Benátkách k.k. Marine-Kadetten-Schule (Cesarea regia scuola dei cadetti di marina). Jenže po ztrátě Benátek v roce 1805 tato škola zanikla a obnovena byla až v roce 1815 s italštinou jako vyučovacím jazykem. B době benátské revoluce v letech 1848-49 byla škola přemístěna do Terstu a do Benátek se už nevrátila. V roce 1852 dostala nový německý název: K.k. Marine-Akademie. V roce 1857 pak byla znovu přestěhována, tentokrát do novostavby ve Fiume. (Základní kámen byl položen 26. března 1856) za účasti tehdejšího Marine-Kommandanta Vize-Admirala Erzherzoga Ferdinanda Maximiliana a dokončena byla 3. října 1857. (Vezmeme-li v potaz rozsáhlost této monumentální budovy i to, že byla z cihel, tak to byl vskutku výkon).
Budova akademie sestávala z na jih směřující hlavní budovy a dvou postranních křídel.
Obrázky viz. http://www.kuk-kriegsmarine.at/fiume.htm
V této budově zůstala K.k. Marine-Akademie (od r. 1889 K.u.k. Marine-Akademie a od roku 1908 K.u.k. Marineakademie) až do roku 1914, kdy byla z bezpečnostních důvodů přestěhována do zámku Hof v Dolním Rakousku a později do hornorakouského Brannau am Inn, zatímco budova byla změněna na Marinespital.
K.u.k. Marineakademie ve Fiume měla každoročně 4 třídy. Každá třída byla totožná s ročníkem 1., 2., 3. a 4.
Studovat na ni mohli jen ti chlapci, kteří po 5 letech triviální školy složili přijímací zkoušky, absolvovali pohovor a obstáli u zdravotní prohlídky. Přijímací zkoušky byly dosti těžké, asi takové jako na 8 letá klasická gymnázia. Absolvovat je směli chlapci ve věku mezi 12. a 15. rokem věku. Tzn., že se na ně mohli přihlásit i ti, kteří po triviální škole absolvovali ještě 3 roky tzv. měšťanky (asi jako dnes 2. stupeň ZŠ).
Záleželo také na movitosti adeptových rodičů či pěstounů, protože studium se muselo každoročně hradit školným a to nebylo malé – vždyť šlo o prestižní elitní střední školu.
Přijatý uchazeč se stal posluchačům čili (něm. Zögling auf Marineakademie)
Každý školní rok z oněch čtyřech sestával z 9 měsíců výuky na pevnině a po té ze 2 měsíců praktické výuky při plavbě na školní lodi (plachetní fregatě „SMS Lily“) Prázdniny pak byly 4 týdenní.
V roce 1914 bylo v Marineakademii ve Fiume 200 posluchačů ve třídách po 40 až 67 osobách (mezi nimi bylo 9 Čechů).
Zajímavé fotografie tříd posluchačů-absolventů jsou se jmennými seznamy na: http://www.kuk-kriegsmarine.at/
Jak už jsem uvedl, K.u.k. Marineakademie byla stejně jako K.u.k. Maria Theresia Militärakademie ve Wiener Neustadt elitní vojenskou střední školou a proto byla plna mladých šlechticů i synků z tradičních rodin námořních důstojníků. Blbci a protekcionisté však neměli šanci. Výuka byla dosti náročná a kdo neprospíval, byl vyloučen. Opakování ročníku se nepřipouštělo.
Vyučujícími byli buď civilní profesoři nebo zkušení námořní důstojníci.. Chcete-li vědět, kdo Marineakademii velel, protože ona neměla direktora nýbrž Kommandanta, jděte na
http://de.wikisource.org/wiki/Österreic ... hematismus
Co se na Marineakademii vyučovalo?
• Dějepis s důrazem na Habsburskou monarchii, Rakousko-Uhersko, dějiny námořních válek a dějiny K.u.k. Kriegsmarine.
• Jazyky (Němčina, italština a angličtina)
• Matematika
• Biologie zaměřená na mořskou faunu a floru
• Zeměpis
• Kartografie
• Hydrografie
• Astronimie
• Nautika
• Námořní taktika
• Vlajková a semaforová signalizace
• Světelná morsetelegrafie
• Konstrukce lodí
• Rakouské a mezinárodní námořní předpisy
• Tělesná výchova zaměřená na gymnastiku, veslování a plavání.
Ve vyšších ročnících přibyl:
• Šerm šavlí
• Střelecká příprava z revolveru a pušky
• Společenské chování (spol. konverzace, tanec, stolování)
Na konci 4. ročníku studium vyvrcholilo závěrečnou písemnou a ústní maturitní zkouškou, po jejímž úspěšném složení byli všichni úspěšní absolventi slavnostně vyřazeni s hodností Seekadett (do roku 1908 Seekadett 2. Klasse) a ti veleúspěšní, kteří měli vyznamenání (max. 2 dvojky) jako Seefähnrich (do roku 1908 Seekadet 1. Klasse). Následovala 2 měsíční dovolená a po ní 18 měsíční instruktážní dálková plavba na velké válečné lodi, zpravidla do Asie a na Dálný východ.
Z absolventů Marineakademie se stávali tzv. Manöveroffizieren.
Námořním důstojníkem bylo možno se stát ještě přes několik odborně specializovaných Kadettenschule, které byly jen dvouleté a hlásit se do nich mohli absolventi průmyslovek a reálných gymnázií, tedy maturanti. Ti, kteří nechtěli být námořními důstojníky z povolání a byli ansolventy nějaké vysoké nebo střední školy, mohli si vojnu odkroutit po dobu 1 roku jako tzv. Einjährigfreiwillige, když po 2 měsíčním základním výcviku absolvovali některý z půlročních specializovaných kurzů a zbytek si pak odsloužili v přístavu či na lodi. Do civilu pak odcházeli jako vyšší poddůstojníci s možností pozdějšího povýšení na důstojníka po složení důst. Zkoušky (vysokoškoláci jako důstojníci, zpravidla jako Korvettenleutnant in die Reserve). Středoškolák-rezervista, pokud by chtěl dosáhnout této hodnosti, musel by odsloužit další 3 roky jako délesloužící v hodnosti Seefähnrich, jinak byl na hodnost Korvettenleutnant in die Reserve povýšen a ž po absolvování několika voj.
cvičení u Kriegsmarine.
Důstojníci z Kadettenschule ale nebyli nikdy Manöveroffizieren ale jen Deckoffizieren u různých služeb na lodích nebo v přístavech.
Za WW1 při mobilizaci byli povoláváni i důstojníci od Obchodní paroplavby. Ti měli svou akademii v Terstu, ale tam se vyučovalo ryze civilním námořním předmětům, které byly potřebné k obchodní plavbě a řízení obchodní či pasažérské lodi. Kapitánské zkoušky pak skládali v sídle svého rejdařství a licenci jim muselo udělit příslušné ministerstvo obchodu. Proto tito důstojníci sloužili vesměs na zrekvírovaných civilních lodí nebo u nějakých služeb.
K.u.k. Marineakademie
Když v lednu 1798 získalo Rakouské císařství území Benátské republiky, převzalo v Benátkách i zbytky jejího loďstva a arsenál. Námořní škola ovšem chyběla. Veliteli nového rakouského válečného loďstva tak byli benátští Italové, Francouzi, Irové, Skotové, Španělé či Dánové, často to však byli důstojníci od obchodního loďstva. Výchova a výcvik vlastních námořních důstojníků chyběly.
V roce 1802 vydal Erzherzog Carl nařízení, jímž byla založena v Benátkách k.k. Marine-Kadetten-Schule (Cesarea regia scuola dei cadetti di marina). Jenže po ztrátě Benátek v roce 1805 tato škola zanikla a obnovena byla až v roce 1815 s italštinou jako vyučovacím jazykem. B době benátské revoluce v letech 1848-49 byla škola přemístěna do Terstu a do Benátek se už nevrátila. V roce 1852 dostala nový německý název: K.k. Marine-Akademie. V roce 1857 pak byla znovu přestěhována, tentokrát do novostavby ve Fiume. (Základní kámen byl položen 26. března 1856) za účasti tehdejšího Marine-Kommandanta Vize-Admirala Erzherzoga Ferdinanda Maximiliana a dokončena byla 3. října 1857. (Vezmeme-li v potaz rozsáhlost této monumentální budovy i to, že byla z cihel, tak to byl vskutku výkon).
Budova akademie sestávala z na jih směřující hlavní budovy a dvou postranních křídel.
Obrázky viz. http://www.kuk-kriegsmarine.at/fiume.htm
V této budově zůstala K.k. Marine-Akademie (od r. 1889 K.u.k. Marine-Akademie a od roku 1908 K.u.k. Marineakademie) až do roku 1914, kdy byla z bezpečnostních důvodů přestěhována do zámku Hof v Dolním Rakousku a později do hornorakouského Brannau am Inn, zatímco budova byla změněna na Marinespital.
K.u.k. Marineakademie ve Fiume měla každoročně 4 třídy. Každá třída byla totožná s ročníkem 1., 2., 3. a 4.
Studovat na ni mohli jen ti chlapci, kteří po 5 letech triviální školy složili přijímací zkoušky, absolvovali pohovor a obstáli u zdravotní prohlídky. Přijímací zkoušky byly dosti těžké, asi takové jako na 8 letá klasická gymnázia. Absolvovat je směli chlapci ve věku mezi 12. a 15. rokem věku. Tzn., že se na ně mohli přihlásit i ti, kteří po triviální škole absolvovali ještě 3 roky tzv. měšťanky (asi jako dnes 2. stupeň ZŠ).
Záleželo také na movitosti adeptových rodičů či pěstounů, protože studium se muselo každoročně hradit školným a to nebylo malé – vždyť šlo o prestižní elitní střední školu.
Přijatý uchazeč se stal posluchačům čili (něm. Zögling auf Marineakademie)
Každý školní rok z oněch čtyřech sestával z 9 měsíců výuky na pevnině a po té ze 2 měsíců praktické výuky při plavbě na školní lodi (plachetní fregatě „SMS Lily“) Prázdniny pak byly 4 týdenní.
V roce 1914 bylo v Marineakademii ve Fiume 200 posluchačů ve třídách po 40 až 67 osobách (mezi nimi bylo 9 Čechů).
Zajímavé fotografie tříd posluchačů-absolventů jsou se jmennými seznamy na: http://www.kuk-kriegsmarine.at/
Jak už jsem uvedl, K.u.k. Marineakademie byla stejně jako K.u.k. Maria Theresia Militärakademie ve Wiener Neustadt elitní vojenskou střední školou a proto byla plna mladých šlechticů i synků z tradičních rodin námořních důstojníků. Blbci a protekcionisté však neměli šanci. Výuka byla dosti náročná a kdo neprospíval, byl vyloučen. Opakování ročníku se nepřipouštělo.
Vyučujícími byli buď civilní profesoři nebo zkušení námořní důstojníci.. Chcete-li vědět, kdo Marineakademii velel, protože ona neměla direktora nýbrž Kommandanta, jděte na
http://de.wikisource.org/wiki/Österreic ... hematismus
Co se na Marineakademii vyučovalo?
• Dějepis s důrazem na Habsburskou monarchii, Rakousko-Uhersko, dějiny námořních válek a dějiny K.u.k. Kriegsmarine.
• Jazyky (Němčina, italština a angličtina)
• Matematika
• Biologie zaměřená na mořskou faunu a floru
• Zeměpis
• Kartografie
• Hydrografie
• Astronimie
• Nautika
• Námořní taktika
• Vlajková a semaforová signalizace
• Světelná morsetelegrafie
• Konstrukce lodí
• Rakouské a mezinárodní námořní předpisy
• Tělesná výchova zaměřená na gymnastiku, veslování a plavání.
Ve vyšších ročnících přibyl:
• Šerm šavlí
• Střelecká příprava z revolveru a pušky
• Společenské chování (spol. konverzace, tanec, stolování)
Na konci 4. ročníku studium vyvrcholilo závěrečnou písemnou a ústní maturitní zkouškou, po jejímž úspěšném složení byli všichni úspěšní absolventi slavnostně vyřazeni s hodností Seekadett (do roku 1908 Seekadett 2. Klasse) a ti veleúspěšní, kteří měli vyznamenání (max. 2 dvojky) jako Seefähnrich (do roku 1908 Seekadet 1. Klasse). Následovala 2 měsíční dovolená a po ní 18 měsíční instruktážní dálková plavba na velké válečné lodi, zpravidla do Asie a na Dálný východ.
Z absolventů Marineakademie se stávali tzv. Manöveroffizieren.
Námořním důstojníkem bylo možno se stát ještě přes několik odborně specializovaných Kadettenschule, které byly jen dvouleté a hlásit se do nich mohli absolventi průmyslovek a reálných gymnázií, tedy maturanti. Ti, kteří nechtěli být námořními důstojníky z povolání a byli ansolventy nějaké vysoké nebo střední školy, mohli si vojnu odkroutit po dobu 1 roku jako tzv. Einjährigfreiwillige, když po 2 měsíčním základním výcviku absolvovali některý z půlročních specializovaných kurzů a zbytek si pak odsloužili v přístavu či na lodi. Do civilu pak odcházeli jako vyšší poddůstojníci s možností pozdějšího povýšení na důstojníka po složení důst. Zkoušky (vysokoškoláci jako důstojníci, zpravidla jako Korvettenleutnant in die Reserve). Středoškolák-rezervista, pokud by chtěl dosáhnout této hodnosti, musel by odsloužit další 3 roky jako délesloužící v hodnosti Seefähnrich, jinak byl na hodnost Korvettenleutnant in die Reserve povýšen a ž po absolvování několika voj.
cvičení u Kriegsmarine.
Důstojníci z Kadettenschule ale nebyli nikdy Manöveroffizieren ale jen Deckoffizieren u různých služeb na lodích nebo v přístavech.
Za WW1 při mobilizaci byli povoláváni i důstojníci od Obchodní paroplavby. Ti měli svou akademii v Terstu, ale tam se vyučovalo ryze civilním námořním předmětům, které byly potřebné k obchodní plavbě a řízení obchodní či pasažérské lodi. Kapitánské zkoušky pak skládali v sídle svého rejdařství a licenci jim muselo udělit příslušné ministerstvo obchodu. Proto tito důstojníci sloužili vesměs na zrekvírovaných civilních lodí nebo u nějakých služeb.