PALBA.CZ

Máte někdo nějakou lepší představu toho jak probíhaly/probíhají cvičení generálního štábu (tzv. Vojenské hry), ve kterých se simuluje/diskutuje plán bitvy nebo vojenského tažení?

Zajímají mě především tyto věci
1) Jak se řešilo "fog of war" tedy vzhledem k tomu, že např. v wwI a wwII musel byt už velmi významný moment překvapení a skrývání skutečného počtu a přesné pozice alokovaných sil, musel i ve "vojenských hrách" pokud měli mít vypovídající schopnost být tento faktor nějak zahrnut?
2) Jak se vyhodnocovala uspěšnost elementarnich tahů. Tím myslím, když některý z hráčů navrhl nějaký tah (např. Guderian vynucení přechodu tankové formace přez řeku) jakým způsobem se pak rozhodovalo o tom zda je to možné. Případně, když někdo zvolil utok X praporu pěchoty a Y praporu jizdy proti Z praporum pěchoty zakopane na kopci s převyšenim alfa °, jak se rozhodovalo kdo vyhral, kolik stratil mužu a podobně? Protože pochoptitelně na to každy ze zučastněnych mohl mit uplně jinz nazor, tak by to chtělo trochu pravidla. Ale zase ty pravidala nemohly být (bez počítačů) moc složité. Už průtahy v dračím doupěti, když se počítá v ruce úder orka palicí proti kouzelníkovy jsou nehorázné

S tebou je to ťažké. Aj keby som ti opísal celý priebeh, asi by si mi neporozumel. Ale asi takto. Za starých čias sa to nazývalo VŠC - veliteľsko štábne cvičenie. Cvičenie sa odohráva na mapách. Ma svoj scénár, rozdelenie úloh a rozhodcov.
k bodu 1 ti musím všeobecne povedať - rôzne podľa situácie, záležalo na veliteľovi a štábe. Vôbec najdôležitejší člen štábu na začiatku bol spravodajec.
k bodu 2 podľa skúsenosti z vojen a cvičení boli stanovené tabuľky strát, vzbúr atď. Hlavne slovo mali rozhodcovia.

S tebou je to ťažké. Aj keby som ti opísal celý priebeh, asi by si mi neporozumel.

z ceho tak soudis?

1) "Fog of war": Velice jednoduše, představ si štáb nad mapou, přiběhne spojka, nahlásí změnu stavu, objevení nepřátelských jednotek atd. Všechno jako při skutečném konfliktu. Jen ta spojka ( nebo taky telefonní, rádiové hlášení ) nejde od podřízených jednotek, ale od skupiny řídící cvičení.

2) to co napsal jmmodrak...
Jen nesmíš zapomenout, že to nebyl žádný " tah ", tebou zmíněný Guderian prostě vydal rozkaz a jeho štáb musel zařídit vše potřebné k vyplnění. Ještě bych dodal, že " válečné hry " jeden na jednoho nebyly úplně obvyklé, většinou někdo zadal " námět cvičení " a procvičoval se třeba ten zmíněný přechod přes řeku. Obvykle nešlo o zjišťování jestli to tak půjde, ale o procvičování funkce štábu...
EDIT: Ještě si představ, jak zábavné musel být nacvičování prostého přesunu ( třeba pěší divize ) z bodu A do bodu B
Všechno realtime a bez videí na ukrácení času

Z čoho tak súdim, prečo si si vybral práve GŠ. Keby aspoň si začal rotou, praporom. Ale tí hneď vrcholom.

Genearalni štab uvadim jen jako příklad o kterém jsem slyšel. Jestli existovaly podobne "virtualní" cvičení na nižších úrovních tak se rád něco dozvím o nich.
Navíc mi připadá, že podobná hra může lépe fungovat na věších úrovních, protže se k tomu dá přístupovat vyloženě statisticky, zatimco při souboji dvou vojáků nebo dvou malých jednotek je to strašně o jednotlivostech a fyzickem světě který se moc zjednodušit v představě nemůže. I clausewitz např. píše že strategie je jednodužší a fundamentálnější než taktika.

Jde mi prostě obecně o vážně míněné metody simulace (představování si) války v předpočítačovém věku (nebo i v tom moderním, ale v tom předpočítačovém musely být modely jednodužší a proto pochopitelnější).

Obvykle nešlo o zjišťování jestli to tak půjde, ale o procvičování funkce štábu...

Aha to je asi dost podstatny moment. Mě to pravě zajima z toho hlediska jak přesne/funkční byly takové simulace, a tedy i jak vyspělá je vojenská věda (jakou prediktivkí schopnost mají její modely), a taky mě zajímájí prostředky jaké armáda má aby "desingovala" své budoucí bojové působení.

"Bych se s dovolením připojil k otázce, na jaké nejnižší ůrovni velení se tohle dá provozovat, nebo se provozovalo, aby to k něčemu bylo?

OT-Vzpomněl jsem si ted na Procházkovu Přestřelku, jak se jim tam pod štábním pískovištěm provalil strop.

VŠC a iné virtuáne hry si mohol vykonávať aj s jednotlivcom. Ale robili sa od stupňa rota - prapor. Na GŠ sa už riešili dalo by sa povedať úlohy v inom levely a zapojených ľudí okolo a úloh bolo zase viac. Dobýjanie vrchu a násilný prechod rieky pokiaľ to nebol Dunaj alebo Rýn riešil tak max. GŠ San Marína. Na GŠ sa riešili veci ako čiary postupu armád, rozhrania, hl. smery útokov, hl. úlohy a ciele celej armády. úlohy letectva, raketové údery, presuny zväzkov, zóny zatarasovania atď. Proste veľké globálne veci. To je proste to, čo nachádzaš v rôznych knihách v zjednodušenej forme.

Změnil jsem název, snad je výstižnější. Původně jsem se chtěl vyvarovat dojmu, že mi jde o počítačové hry s vojenskou tématikou určené k zábavě.

V nejakom článku o histórii hier typu AD&D alebo Dračí doupě som čítal, že americká armáda používala už pred druhou svetovou vojnu na vyhodnocovanie a simuláciu veliteľsko-štábnych hier systém pravidiel s použitím hracích kociek ako generátora náhodných čísiel.
Tieto pravidlá sa neskôr údajne stali ideovým základom pre herný systém GURPS a niektoré stolné hry s vojenskou tematikou, taktické i strategické.