PALBA.CZ

Historické dokumenty

Pastoralis Sollicitudinis Tuae

List papeže Jana VIII. arcibiskupu Metodějovi
23.března 881

Arcibiskupu Metodějovi ve jménu víry.
Schvalujeme pastýřskou péči tvé starostlivosti, kterou prokazuješ v získávání duší věrných našemu Pánu Bohu. Pozorujeme, že jsi horlivý pěstitel pravé víry a nesmírně se v Pánu radujeme a nepřestáváme vzdávat nezměrné chvály a díky [tomu], který tě více a více v přikázáních rozněcuje a ze všech protivenství milostivě k prospěchu své církve vysvobozuje.
Když jsme se dozvěděli z tvého listu o tvých různých případech či příhodách, jakou účast jsme spolucítili, [to] můžeš poznat z toho, že když jsi byl u Nás, [právě My] jsme tě napomínali, že jsi povinen následovat učení svaté Římské církve podle hodnověrné tradice svatých Otců, a poučili jsme tě jak o Symbolu, tak o pravé víře, jak ji máš učit a kázat.
A totéž jsme naznačili slavnému vladaři Svatoplukovi v Našem Apoštolském listě [pozn.: Industriae Tuae], o němž ujišťuješ, že mu byl doručen. A jiný dopis jsme ani jemu neposlali, ani onomu biskupovi [Vichingovi] jsme veřejně nebo tajně nepřikázali jinak činit a neustanovili jsme, abys ty konal něco jiného. Tím méně je třeba věřit, že jsme požadovali přísahu od téhož biskupa, před nímž jsme se o této záležitosti ani patrně nezmínili. Proto nechť pomine tato pochybnost a s Boží pomocí vštěpuj všem věřícím pěstování pravé víry, jak to obsahuje učení evangelia a apoštolů, aby z výsledků svého boje přinesl panu Ježíši Kristu bohaté ovoce a jeho milostí obdařen přijal náležitou odplatu.
Ostatně, co se týká jiných zkoušek, které jsi různým způsobem zakusil, nermuť se, ba spíše je podle apoštola považuj za úplnou radost ... . Když se přece Božím vedením vrátíš, cokoliv se proti tobě neřádného spáchalo, čehokoliv se již zmíněný biskup proti svému úřadu na tobě dopustil, přivedeme vyšetřováním obou [stran] probíhajícím před Námi ke spravedlivému konci a jeho tvrdošíjnost neopomineme ostře pokárat výrokem našeho soudu.

Dáno X. dne před dubnovými Kalendami, ve IV. indikci.
Řím, 23. března 881

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Slovanská liturgie, jakožto velice důležitý prvek církevní nezávislosti Velké Moravy, prodělávala od svých počátků řadu těžkostí a bojů s jejími odpůrci. Metoděj musel své učení několikrát obhájit v Římě před papežem, ale i když mu byla slovanská liturgie povolena, přesto neustále narážel na odpor v německy mluvících zemích (Východofranská říše). V zájmu knížete Rostislava tak bylo udržet slovanskou liturgii a nezávislost na franské říši. Metoděj však za to platil velkou cenu, mimo jiné u tříletým vězením (870-873).

"Pastoralis Sollicitudinis Tuae" je název papežské buly, kterou vydal papež Jan VIII. v roce 880. Bula se týká moravské misie a potvrdila moravským věřícím používání staroslověnštiny jako liturgického jazyka.

- Potvrdil moravským věřícím právo používat staroslověnštinu v liturgii, což bylo v té době velmi důležité pro zachování slovanské kultury a identity.
- Řešil spory mezi moravskými biskupy a duchovenstvem.
- Umožnil Metodějovi pokračovat v jeho misijní práci na Velké Moravě.

Důležitým prvkem buly je zmínka o cestě Metoděje do Konstantinopole, kam se vydal zřejmě v roce 881. Tato cesta měla za cíl objasnit situaci na Moravě, kde se Metoděj potýkal s odporem ze strany některých duchovních, zejména Wichinga.

Zdroj: (AI)

Industriae tuae a papežské listy
V Římě byl Jan VIII. informován o situaci na Velké Moravě zejména od salcburského arcibiskupa a zdá se, že byl obeznámen se spisem Conversio Bagoariorum et Carantanorum.V reakci na obvinění východofranských duchovních a na příchod Jana z Benátek, který zcela jistě nepatřil mezi Metodějovy příznivce a záležitost popsal v neprospěch arcibiskupa, vydal v roce 879 papež Jan VIII. dvě listiny.525 Obě listiny byly detailně zhodnoceny již několika generacemi historiků526 a v rámci této práce bude pouze shrnut jejich hlavní obsah a jejich interpretace bude zaměřena především na to, jakým způsobem je v nich pohlíženo na případné kulturní či náboženské odlišnosti v Metodějově nauce a praxi. V listu známém pod názvem Scire vos volumus se Jan VIII. obrátil na knížete Svatopluka, kterého informoval o tom, že arcibiskupovi Metodějovi přikázal dostavit se do Říma, aby prověřil jeho pravověří. Jan z Benátek totiž podle dopisu papeže informoval, že arcibiskup Metoděj učí jinak, než jak to vyznal u apoštolského stolce. Druhý list známý jako Predicationis tuae adresoval Jan VIII. přímo arcibiskupovi Metodějovi. Papež arcibiskupovi
bezodkladně přikázal přijít do Říma, neboť byl informován, že jeho učení se neshoduje s naukou apoštolského stolce, a to zejména v jeho praxi sloužit liturgii ve slovanském jazyce. Na základě tohoto předvolání se arcibiskup Metoděj začátkem roku 880 vydal na svou již třetí cestu do Říma. O úspěchu Metodějova jednání v Římě podává zprávu známý list Jana VIII. knížeti Svatoplukovi – Industiae tuae. Z listu vyplývá, že v Římě byla uspořádána biskupská synoda, na které Metoděj obhájil svou pravověrnost, a to jak v liturgické praxi, tak ve vyznání víry. Jelikož v té době sama římská církev filioque jako součást vyznání víry neužívala, zcela jistě se nesetkal Metoděj při své obhajobě s výtkami namířenými právě proti
vyznání. Podobně bylo přistupováno pravděpodobně k dalším aspektům. Zatímco pro bavorské duchovní představoval Metoděj a jeho církevní nauka a praxe něco zcela nového a poměrně odlišného, z papežova postoje je patrné, že v Římě byli v té době zvyklí na případné odlišnosti východních křesťanů a Metodějovo učení ani církevní praxe proto v Římě nevzbuzovaly zdání hereze. Papež tedy v listu uvádí že jej shledal pravověrným ve všech církevních naukách tak, jak je učí i svatá římská církev.

Zdroj:
Martin Šenk - Christianizace Velké Moravy jako součást kulturně desintegračních procesů mezi Byzantskou říší a Západem