PALBA.CZ

Nikdo nemá větší cit pro to jak si vylepšit možnost přežití než voják pod palbou. Toto je toho slušnou ukázkou.
Tento článek je vskutku dobrým doplňkem našeho obrněného stáda.

No to je fakt. Myslím že hlavní nevýhodou betonu bude jeho snadnější narušitelnost(horší soudržnost pramenící z mnohem menší houževnatosti).
Ale nedalo mi to :pokud by platilo 10cm betonu=6-7cm pancíře,pak se v jistém slova smyslu skutečně jednalo o jakýsi kompozitní pancíř. Hustota betonu je 2400 kg/m krychl. hustota oceli je přibližně 8000 kg/m krychl. Hmotnostní účinnost železobetonového pancíře by pak byla 0,65 *8000/2400=2,2. I kdyby tedy beton vykazoval výrazně menší odolnost než v tomto případě, pořád mohl být výhodný.

Jinak díky za zajímavý a pěkně napsaný článek. Přestože je stručný dověděl jsem se z něj nové a zajímavé informace.

Není to až příliš? To mi připadá až příliš...leda snad nějaký speciální beton?

Já vím je to jen spekulace. Jak píšeš záleží na druhu betonu...bohužel se mi nepodařilo najít hustotu železobetonu, ta bude asi vyšší než obyčejného betonu atd. Ale přijde mi skutečně možné, že beton byl hmotnostně výhodnější, alespoň do té doby než se rozpadl. Proč by se jinak nepoužívalo klasického přídavného pancéřování?

Betónový pancier - mechanizmus prebíjania betónu je značne odlišný od mechanizmu prebíjania oceľového pancieru a protipancierové strely naň obvykle nie sú optimalizované, takže pri prebíjaní betónovej vrstvy značne strácajú priebojnosť.
Podkaliberné strely v betóne (a čiastočne i v dreve) strácajú svoje púzdra, ale jadro pritom nie je dostatočne vedené tak, ako v oceľovom pancieri, takže ľahšie stráca stabilitu. Navyše sa to prejaví výraznejšie pri šikmých dopadoch, ktoré sú výrazne častejšie ako kolmé dopady. To isté platí i pre plnokalibrové strely.

Pomer priebojnosti betón-ocel 2:1 je značne optimistický a betón by musel byť veľmi kvalitný a poriadne armovaný, reálnejšia hodnota je 3:1 alebo až 4:1.

prídavné pancierovanie a betón či iné improvizácie - bežné štíty nemuseli byť pre fínske stugy vôbec dodané alebo sa z rôznych príčin nepoužívali - mohli mať napríklad značné problémy v hlbšom snehu. Kryjú pás zboku - sneh z pásu nevypadáva a nabíja sa do priestoru za štítom, okolo pojazdových kolies - pri zastávke poklesne na pás a primrzne - a problém je opätovným rozjazdom je hotový.

Poměr odolnosti pančíře a betonu (cca 600 kg/cm2) vychází asi v poměru 2 : 1 proti kumulativní munici. Ohledně odolnosti betonu proti kinetické munici informace nemám.
Domnívám se, že odolnost prostého betonu vůči kinetickým střelám je velmi nízká s ohledem na jeho křehkost. Pro pancéřování může být významný pouze armovaný beton použitý jako vložka mezi dvěma ocelovými pláty. Samotný beton se při nárazu bude tříštit, lámat a ze zadní strany budou oskakovat úlomky. Jeho odolnost bude pravděpodobně mnohem nižší než v poměru 1 : 2, jak praví alchymista.
Pokud bude umístěn před pancéřem, může zamezit průrazu pančíře. Myslím, že aplikace přídavného betonového pančíře byly v boji odzkoušené, že osádky věděly jakou sílu a kvalitu betonu mají použít.
Mnou neověřené informace praví, že sovětské stroje ISU 152 měly v čelním pancéřování (podrobnosti bohužel neznám) betonovou vložku umístěnou mezi dvěma pancéřovými pláty. Jednalo se o pančéřování před řidičem. Prapůvod kompozitního pancéřování?
Tyto informace mám od člověka, jež se zůčastnil bojů a měl možnosti se se zničenou technikou podrobně seznámit. Vzhledem ke vzdělání, je jeho výpověď věrohodná.
Nemá někdo k tomuto tématu podrobnější informace?

Tak to slyším prvně.

To by byla naprosto převratná informace. Já byl doposud přesvědčen, že vrstvený pancíř je americký vynález a pochází také z doby II.SV. Tehdy USA vyzkoušely na tancích Sherman vrstvu křemene mezi dvěma ocelovými deskami. Významně to oslabilo účinnost kumulativních střel Panzerfaustů a Panzerschreků německé pěchoty. Ale zůstalo u pokusů.

Tady by možná byl schopen něco dodat rabo. Osobně si myslím, že to není relevantní informace ale uvidíme.

Podkaliberné strely v betóne (a čiastočne i v dreve) strácajú svoje púzdra, ale jadro pritom nie je dostatočne vedené tak, ako v oceľovom pancieri, takže ľahšie stráca stabilitu. Navyše sa to prejaví výraznejšie pri šikmých dopadoch, ktoré sú výrazne častejšie ako kolmé dopady. To isté platí i pre plnokalibrové strely.

Takže kombinace betonu a oceli mohla být ideální, v betoně ztratí střela stabilitu a část energie, což se výrazně projeví v její menší schopnosti probít samotný pancíř....nebo ne?

Pomer priebojnosti betón-ocel 2:1 je značne optimistický a betón by musel byť veľmi kvalitný a poriadne armovaný, reálnejšia hodnota je 3:1 alebo až 4:1.

Tedy vzhledem k hustotě betonu mohl být betonový pancíř stále mírně výhodný,či aspoň srovnatelný s ocelovým.

Mnou neověřené informace praví, že sovětské stroje ISU 152 měly v čelním pancéřování (podrobnosti bohužel neznám) betonovou vložku umístěnou mezi dvěma pancéřovými pláty. Jednalo se o pančéřování před řidičem. Prapůvod kompozitního pancéřování?

To zní zajímavě,
ale ještě jsem o tom nikde neslyšel.

Osobně jsem stále více přesvědčen, že je to celé nesmysl.



Nevidím zde na čele vozidla nic, kde by bylo možno popisovaný vrstvený pancíř instalovat. Bude to UFO a raději se vrátíme k původnímu článku.

Měl bych dotaz: byly tyto samochodky nasazeny i v jiných spojeneckých armádách než ve finské? A nevíš jsetli se po válce v rámci reparací dostali i do armád vítězů?

Edit: sapíku všiml jsem si odkonu a snad se vrátíme k původní zbrani.

Teda mluvíme tu ještě pořád o StuG IV....

Toto téma snad sponzoruje SKANSKA

Toto téma snad sponzoruje SKANSKA

Proč SKANSKA?Kvůli tomu železobetonu?

Myslím, že kromě původně zamýšlené standardizace, přinášelo osazení nástavby na větší podvozek přece jen nějaké výhody. A to větší autonomnost stroje. STUG IV měl až dvojnásobný dojezd oproti Stugu III G a o 9 granátů navíc (což není moc ale vše se počítá). Dále měl při srovnatelném pancéřování nižší hmotnost a menší měrný tlak na půdu.

YAMATO píše:Tan motor DKW pravděpodobně zůstal při rychlé přestavbě prvních 31 strojů a nejspíš i u dalších, protože často nebylo jisté, pro co který vyrobený podvozek bude použit. Proto byl např. zachován i průlez v podlaze pro radistu, který také u StuGu neměl význam.

Zastavení montáže motorů k pohonu věže nesouviselo ani tak s jasnozřivou myšlenkou, že u bezvěžového vozidla nemá využití, jako spíše s přechodem na provedení podvozku PzKpfw IV Ausf. J, tento tank totiž představoval jakousi nouzovou, "úspornou" verzi, a měl pouze ruční otáčení věže. Místo motoru pro pohon věže byla u něj umístěna přídavná palivová nádrž. Takže do StuG-ů se tento motor přestal montovat jednoduše proto, že se přestal montovat i do tanků.