Obrněné vozidlo budoucnosti, část 4, zbraňový systém.

[kopapaka]

Bezzákluzový kanón se používá kvůli minimálnímu zpětnému rázu (podle mne), jeho účinost je obecně nižší než u klasického děla, v čem by podle tebe byl v tomto případě výhodnější?

Nevím, co by mohlo být výhodnější... Ale BZK má menší zákluz, jestli by to mohlo zvětšit účinnost...

Pokud jde o ten náporový či raketovýá motor, tělo tvé střely je už samo o sobě dost složité, s motorem by nebylo ( o moc ) složitější...
Pokud jde o ten náporový motor, jako palivo by mohla jít použít náplň co urychluje granáty s dnovou dutinou.... Nebo jak se to sakra jmenuje...

[Petrz]

no mohu se mýlit ale u BZK kanónu jde hlavně o malý zpětný ráz(nebo malý zákluz jak píšeš to je v podstatě to samé) ,což je dáno tím že prachové plyny se neopírají o dno nábojové komory(a tím i o celý tank) čímž ale ztrácejí na účinnosti. Na účinnost vymetení by to tedy podle mne mělo spíš opačný vliv(nejsem si tím ale jistý) ale mohlo by to zvýšit přesnost.
S raketovým pohonem jsem to asi špatně pochopil, ty myslíš urychlení celé střely(ne jenom jádra)?

[kopapaka]

S raketovým pohonem jsem to asi špatně pochopil, ty myslíš urychlení celé střely(ne jenom jádra)?

Víceméně máš pravdu. Ale nešlo by o celou střelu.
Bylo by to APFSDS s urychlovačem. Něco takového zkoušeli v SSSR v r.125mm.
Výhodnější by snad měl být ten náporový motor. Teoreticky by se mohl zažehnout sám ( odhození vodítek, atd ) a zvyšovat nebo alespoň udržovat rychlost na celé dráze...

[asija]

Petrz > promin, ale jsem si prakticky jisty ze ucinnost tohoto "mini kanonu" by byla naprosto minimalni. Proc?

1) wolframovy prut ma naprosto minimalni prurez (tedy effektivni plochu ve smeru ve kterem ma byt urychlen). Pri pouziti trhaviny jako urychlujici naplne, je pevnost materialu zanedbatelna vuci silam, a energie se distribuuje umerne plose => takovych 95-98 % energie by se vyplytvalo na rozmetani tela granatu kolem dokola, a procento energie ktera by urychlovala prut vpred by byla naprosto minimalni.

2) detonacni vlna v trhavine ma extremni rychlost (7km/s v TNT). To je rychlost podstatne vyzsi nez rychlost na kterou chces projektil urychlit. => Tato energie nemuze byt ucine predana na urychleni projektilu jako celku ale spise na deformaci jeho casti.
Muzes si predstavit ze srazka urychlovaneho prutu s detonacni vlnou, je podobna srazce urychlovaneho prutu s pancirem. Jenze zatimco srazka APDFS projektilu s pancirem je pri rychlosti <2km/s tak tady je to 7km/s. => Detonacni vlna s prutem jako celkem prakticky nepohne (protoze ma oproti nemu malickou hybnost) ale ma obrovskou nenergii a rychlost, takze ho muze deformovat.

.... proste kanony hnane do predu trhavinou nefungujou, prptoze sou tam moc velke tlaku nez aby je dokazal "pist" nejak usmernit a vyuzit ke konani prace. Jedine co by fungovalo by byla exploxi formovana strepina (tj. tenaka vrstva kovu na velke plose, do ktere se opre detonacni vlna jako celek, a teprve protom ji zformuje do prutu).

A nebo ten naporovy motor ktery by to urychloval po mnohem delsi dobu/drahu.

[asija]

Nicmene - kdyz bych to trochu upravil - myslenak vystrelit z kanonu kanon abych dosahl vyzsi ustove rychlosti nesmyslna neni, mohlo by to docela dobre fungovat (i kdyz vyhody oproti rakete jsou diskutabilni )

co bych zmenil
1) nemuzes pouzit trhavinu
2) plocha prurezu hlavne by mela byt co nejvetsi
3) delka hlvavne by mela byt co nejvetsi
4) hmotnost hlavne by se mela priblizne rovnat hmotnosti projektilu. To odopovida nejlepsimu vyuziti energie : Uvazujme v soustave souradnic spojene se zemi.

Minikanon je vystrelen rychlosti 1km/s vpred. Tesne pred cilem je odpalen druhy stupen. Hlaven minikanonu je urychlena o 1km/s vzad, jeji vysledna rychlost je ~0km/s, a jeji kineticka energie 0 J. Zatimco druhy stupen projektilu (prubojne jadro) se urychli na 2km/s, jeho hmotnost bude priblizne polovicni, a jeho energie priblizne 4x-nasobna.

5) Konstrukce prubojneho jadra - mel by to byt prut tezkeo materialu zezadu podepreny uhlikovymi vlakny ktere jsou upnuty na kruhovou ucpavku z lehke slitiny nebo keramiky na zacatku projektilu. Zasadni je aby hmotnost tehle "vodici casti" (tedy ucpavky a uhlikoveho vypletu) byla co nejnizsi, jeho polomer co nejvetsi a jeho pevnost co nejvyzsi.

6) Telo "minikanonu" by melo mit co nejtenci steny, co nejnizsi hustotu, a byt schopno po kratkou dobu vystrelu vydrzet vyzsi tlaky nez hlaven klasickych kanonu. Myslim ze je toho mozne docilit pomoci uhlikovych nebo snadi polymernich vlaken. U beznych kanonu to neni mozne protoze by selhaly pri opakovanem tepelnem a mechanickem namahani. Tady (hlaven na jedno pouziti) by to bylo mozne dotlacit vic k pevnostnim limitum materialu.

[Alchymista]

No a navyše - v navrhovanej podobe je hlaveň "minikanonu" veľmi krátka - nedosahuje ani dlžku strely.

V navrhovanej podobe by podľa mňa prírastok rýchlosti dosahoval ani nie 100-150m/s.
Treba si uvedomiť jednu vec - energia výbušnín je typicky 4-4,5MJ/kg, hustota žiadnej neprevyšuje 1,8g/cm3.
Efektivita premeny chemickej energie výbušniny/streliviny na mechanickú energiu strely v strelnej zbrane s dlhou hlavňou "puškového" kalibru nedosahuje ani 20%, v zbrani s krátkou hlavňou ešte menej. Len u najväčších delostreleckých kalibrov (lodných a väčších) dosahuje niečo málo cez 33-35%.
Takže pomerne ľahko spočítaš, koľko výbušniny/streliviny do svojej strely dostaneš a koľko energie z nej získaš - a odtiaľ už ľahko spočítaš, aký prírastok rýchlosti môžeš dosiahnuť.

jo fyzika je sviňa...

[Petrz]

Zatím jen krátká reakce:

asija: jsou mi jasné všechny námitky, krom jedné-proč by mělo být tělo střely co nejlehčí? Mne naopak připadá že čím těžší bude tím větší oporu bude skýtat pro výstřel,ne?

Alchymista: ve výpočtu jsem použil předpoklad 10% účinnosti,podle tebe je to nadsazené? Tak kolik odhaduješ %?

[asija]

namitky jsou jen v prvnim prispevku.
v druhem prispevku je "jak bych to udelal ja" a tam jsem chtel aby veskera kineticka energie byla nakonec nesena prubojnym jadrem.

kdyz udelam prubojne jadro lehci nez "hlaven" minikanonu, potom by zpetny raz nebyl dostatecny na to aby ji uplne zabrzdil, takze by ji zbyla nejaka kineticka energie ktera by se zbytecne vyplytvala (protoze zbytek strely krome jadra nijak neprispiva k prubojnosti - je moc "mekky" a nevic je pri vystrelu prubojneho jadra nejspise rozmetan do stran)

Je treba si uvedomit ze vysokotlaky kanon ma prakticky vzdy mnohem tezsi hlaven nez projektil. Je opravdu tezke ziskat hmotnost hlavne srovnatelnou s hmotnosti projektilu. Takze ja se k tomu snazim co nejvice priblizit, abych dosal nejlepsiho vyuziti kineticke energie. Saozdrejme je to mozne volit i s trochu jinymi pomery rychlosti primarniho a sekundraniho "kanonu"

(btw. tyhle uvahy jsou dost podobne uvaham o delta-V v raketovem inzenyrstvi... ono vlastne je to vystrelene mini-delo dost podobne rakete)

[Skeptik]

Pánové, číst Vaše diskuze je skutečně zajímavé. Proč se ale pořád upínáte na dvě základní myšlenky:
1) Nejlepším způsobem zničení obrněného prostředku (tanku) je penetrace jeho pancéřování (brnění)
2) Nejlepším způsobem penetrace pancéřování tanku je kanón (tedy zbraň fungující na principu penetrátoru urychleného chemickou reakcí (hořením)

Je to stejný způsob uvažování jako zneškodnění rytíře ve špičkovém brnění zvětšením luku či kuše.
A přitom stačilo:
a) eliminovat pohyblivost rytíře ... rozuměj schromit koně a dostat tak "plecháče" ze sedla
b) změnit systém boje ... napadnout rytířova slabá místa = střelit ho do zad
c) "změnit" princip napadení ... přejít na střelnou zbraň
a rytíři se odebrali na smetiště dějin.
Proč se tedy zamýšlet nad tím, jak penetrovat stále odolnější čelní pancíř tanku, když jsou tady jiné možnosti:
a) pojezdová soustava (kůň)
b) slabá místa (boky, střecha, motorová soustava)
a samozřejmě nový "princip napadení" tj. změnit buď způsob urychlení penetrátoru nebo samotný penetrátor.

P.S. Vím, že tento návrh je poněkud "nekonstruktivní", ale necítím se dostatečně kovaný ve fyzice, abych navrhoval nový princip.
Kanón však považuji za systém navýsos zastaralý - zvláště pak s rozvojem nových principů pancéřování.
Jistě, lze ještě chvíli jít extenzivním rozvojem a začít používat kanóny v ráži 155 či třeby 206 mm, ale co z toho?
Přímá střelba je prostě pasé. Tedy alespoň do doby než přijde nový princip - částicové / laserové čo obdobné zbraně.
K napadení zhora se kanónový projektil moc nehodí - gravitace je "slabá" síla. Pro to jsou vhodnější rakety - či reaktivně urychlovaný projektil.
Má-li tedy být vozidlo budocnosti vyzbrojené proti "všem" cílům, nezbývá než jeho výzbroj rozdělit. Na:
1) zbraň proti většině pozemních cílů ... kanón ráže 75 - 90 mm spřažený s druhým ráže 25-30 mm by měl být dostatečný
2) zbraň proti vzdušným a silně obrněným cílům ... např. vertikálně odpalované střely schopné napadat jak pancéřovaný cíl shora (či zezadu) tak nízko letící prostředky nepřítele (vrtulníky, UAV) a to na vzdálenost min. 10 km

P.S.S. Fakt nechápu, proč se rusové zabývají vývojem z kanónu odpalovaných řízených střel a proč prostě neumístí na boky věže modul s trojicí Chryzantem. Tedy na každý bok :o)

[kopapaka]

P.S.S. Fakt nechápu, proč se rusové zabývají vývojem z kanónu odpalovaných řízených střel a proč prostě neumístí na boky věže modul s trojicí Chryzantem. Tedy na každý bok :o)

Taková výkoná PTŘS může klidně stát mega. Nebo třeba tři, jako ty naše na Pandurech. A stačí střepina nebo střela z kalacha a je po ní...

[Alchymista]

Petrz - nie, výpočet máš v poriadku, matematicky to sedí. Hmotnosť náplne vychádza 82 gramov a objem 49,6ml, energia cca 350 000 J.
ale
Množstvo plynov nech je 700l/kg a výbuchová teplota 3100°C (zhruba pre TNT) - ak dobre počítam, tlak horúcich splodín výbuchovej premeny vychádza na nejakých 16000 atmosfér (1,6 GPa)... To je dosť ďaleko za medzou pevnosti ocele, takže obal náplne sa rozpadne pri prechode detonačnej vlny, plyny vyexpandujú do okolia a na urýchlovanie projektilu sa využije len veľmi malá časť.

V prípade, že sa použije strelivina s nižšou rýchlosťou výbušnej premeny, strela bude vytlačená z krátkej hlavne skôr, než mohutná náplň dohorí.

[Petrz]

asija: nechci se přít ale(podle mých znalostí) tělo střely by mělo být co nejtěžší, ty ho vůbec nepotřebuješ zastavit, naopak mělo by si zachovat co nejvyšší rychlost,když ho zastavím musím mu naopak energii předat(na zpomalení) sice si tím nejsem jistý ale tak to vidím já.

Jinak ohledně koncepce střely ono světle zelené kolem jádra jsou klasické vodící obroučky jsou tedy spojené s jádrem(né tedy (modře vyznačeným)tělem střely) akorát že napevno. Hlaveň má průměr odpovídající onomu šedému prostoru před jádrem. Podle mne by to mohlo fungovat,je to klasická hlaveň s podkaliberní municí, jen je kratší a obroučky jsou s jádrem spojeny napevno.

TnT jsem uvedl jen jako příklad-pro orientační výpočet energie,chápu že by byly vhodné jiné hnací slože(mé znalosti v této oblasti jsou však omezené)

Alchymista: díky za info. To by mohlo být překážkou, musím si to promyslet, zítra odpovím.

Skeptik,Kopapaka: odpovím zítra.

[Alchymista]

Petrz - energeticky to zhruba sedí, TNT a NC sa príliš nelíšia, typicky je výbuchová energia výbušnín 4-6,5MJ/kg. Problém je skôr v rýchlosti výbušnej premeny - ak je príliš vysoká, ide spravidla o detonáciu a prechod detonačnej vlny obal roztrhá a strela sa chová ako ťažká a pomalá črepina, ak je rýchlosť výbušnej premeny (explozívneho horenia) naopak nízka, premena náplne trvá dlho a tlak rastie postupne - ale strela sa dá do pohybu už pri relatívne nízkom tlaku, a krátku hlaveň opustí skôr než náplň dohorí, takže sa zďaleka nevyužije celá energia náplne.

[Alchymista]

Sketik - zoberiem to trochu filozoficky
Konečným cieľom bojovej činnosti je znemožniť protivníkovi pokračovať v boji. To sa dá dosiahnuť dvomi spôsobmi:
1) spôsobiť protivníkovi väčšie utrpenie, ako je schopný zniesť (či už na úrovni jednotlivca, alebo na úrovni spoločnosti)
2) znemožniť pokračovať v boji zničením jeho bojových prostriedkov
Pritom prvý spôsob - spôsobením utrpenia - je podstatne efektívnejší, pretože zlomí nielen okamžitú schopnosť viesť bojovú činnosť, ale i vôľu v boji pokračovať. Na úrovni "spoločnosti" to znamená nevratne vyradiť protivníkovu živú silu, ktorú má protivníkove vojsko k dispozícii.

V prípade obrnenej techniky to znamená zabiť alebo zmrzačiť posádku bojového vozidla. A na to je potrebné preniknúť pancierom obrneného vozidla, ktorého hlavnou úlohou je práve chrániť osádku pred vyradením.

Aby útočný prostriedok prekonal pancierovú ochranu, musí dosiahnuť nejakú minimálnu medznú hodnotu výkonu a energie na jednotku plochy.
Zatiaľ jediný známy a použiteľný princíp, ktorý umožňuje dosiahnuť potrebné sústredenie energie a výkonu je použitie chemických výbušnín.
Iné fyzikálne princípy - laser, lineárne motory (elektromagnetické kanóny) a podobne sú síce perspektívne, ale v súčastnosti a dohľadnej budúcnosti neumožňujú dosiahnuť efektivitu chemických výbušnín. Pomer hrúbky prekonaného pancieru a účinku za pancierom k hmotnosti a objemu použitého zariadenia je veľmi nedostatočný.

Pokiaľ rast kalibrov tankových kanónov predstavuje "extenzívnu cestu" vývoja, rovnako extenzívnou cestou je ale i zvyšovanie efektívnej hrúbky pancieru, pretože prináša významný rast hmotnosti vozidla pri limitovanom výkone pohonnej jednotky a s tým spojený pokles taktickej, operačnej a strategickej pohyblivosti.

[Skeptik]

Alchimysto, tvoje odpovědi evokují pouze další otázky. Proč by mělo platit že:

V prípade obrnenej techniky to znamená zabiť alebo zmrzačiť posádku bojového vozidla.

Resp. Proč by nemělo stačit pouhé zničení konkrétního kusu obrněné techniky? Ideálně doplněné eliminací posádky, která opustí útroby zničeného / znehybněného stroje zajetím či fyzickou likvidací (mnohem jednodušší než uvnitř stroje)?

rovnako extenzívnou cestou je ale i zvyšovanie efektívnej hrúbky pancieru, pretože prináša významný rast hmotnosti vozidla pri limitovanom výkone pohonnej jednotky a s tým spojený pokles taktickej, operačnej a strategickej pohyblivosti

Ale to přeci nemusí. Reaktivní pancíř přinesl změnu principu a tím i výraznou úsporu hmotnosti při současném skokovém nárůstu efektivní tloušťky pancíře. Jistě první varianty nebyly dokonalé - ale to ani první proudová letadla. Důležitý je potenciál.
Potenciál kanónu jako protitankové zbraně je vyčerpaný nebo téměř vyčerpaný. Jistě je tu ještě možnost zvyšování ráže, ale to přináší stejné, či spíše větší, problémy jako extenzivní nárůst tloušťky pancíře. Jenže u pancéřování jsou zde ještě ty kvalitativně nové způsoby.
U kanónů nic takového zatím nevidím, a jak správně uvádíš, nové principy - elektromagnetický, laserový či nějaký jiný, jsou zatím sci-fi.
Proto říkám, že při současné úrovni technologie nevidím budoucnost protitankového (a ještě jednou zdůrazňuji protitankového) boje v kanónech.
Kanón je skvělá a levná zbrań. Proto se proti ostatním cílům jistě udrží, ale všespasitelná není.
Jedinou smysluplnou možnost vidím v současnosti v zařazení řízených střel (raket) do výzbroje tanku. Ideálně umístěných ve vertikálních vypouštěcích zařízeních oddělených od motorového prostoru a prostoru pro posádku pancéřovou přepážkou. Řídicí a naváděcí systém raket by samozřejmě musel být součástí ISRP.
Tato změna by sňala z kanónu úkol protitankového boje a umožnila by kanón přizpůsobit ostatním potřebám - pravděpodobně by se snížil jeho výkon a zvýšila ráže, aby byl schopen vypalovat účinější projektily pro boj s pěchotou a zodolněnými opěrnými body.

Druhou, radikálnější, možností je sejmout z tanku úlohu protitankového boje úplně a převést ji na specializovaný bojový prostředek - např. obdobný typu 9P157-2 Chryzantema S jehož střela 9M123 má deklarovanou průbojnost 1100–1250 mm RHA za ERA.
http://www.youtube.com/user/tvroscosmos ... poa2ZJrGks
A tanky by se pak mohly plně věnovat úloze, pro kterou byly kdysi stvořeny - podpoře pěchoty při útoku. Navíc by mohla výrazně klesnout jejich hmotnost a tím i operativnost.
Ano, za cenu toho, že budu potřebovat dva různé prostředky. Ale po F-22 taky nikdo nechce, aby měl schopnosti F-15E a naopak.

Záleží na Petrzovi, zda koncepci kanónovo-raketové výzbroje pro Svůj koncept vozidla budoucnosti přijme či nikoli, nebo rozdělí-li ho na vozidla dvě - úderné a ochranné.
Já pouze doporučuji řešení při současné úrovni technologií

[asija]

Petrz > skusim to vysvetlti jeste nazorneji

Prvni stupen hmotnosti 10kg je vystrelen rychlosti 1km/s nese 5MJ energie.
Druhy stupen je vymrsten energii dalsich 5MJ (hypoteticky).

a) tezka hlaven (tvoje predstava) - druhy stupen hmotnosti 2kg je vymrstne z tela hmotnosti 8kg. Energie se deli v opacnem pomeru hmotnosti. 4MJ energie urychli projektil o 2km/s. Jeho vysledna energie pri rychlosti 3km/s bude 9 MJ. Zbytek prvniho stupne bude spomalen 1MJ energie o rychlost 0.5 km/s
tedy na 0.5km/s. Zbytkova energie bude 1MJ. Tato energie 1MJ prijde vnivec protoze zbytek tela se neucastni prorazeni pancire.

Vsmini si ze nergie se zachovava 5MJ + 5MJ = 9MJ + 1MJ.

b) muj model - hmotnost obou casti je stejna (5kg), kazdemu sekundarni urychleni da 2.5MJ energie v opacnem smeru. Projektil je urychlen o 1km/s vpred, zbytek tela je urychlen o 1km/s vzad. Vysledna rychlost je 2km/s u projektilu, a 0km/s u tela. Vysledna energie je 10MJ u projektilu, a 0 MJ u tela. opet plati zachovani energie

5MJ + 5MJ = 10MJ + 0MJ.

btw. tohle je znama poucka u raket - ze nejefektivneji raketa funguje tehdy kdyz leti prave rychlosti rovne vytokove rychlosti spalin, protoze spaliny pak vlastne stoji na miste a neodnasi zadnou energii.

Z toho je dobre si uvedomit ze volny kanon je vlastne raketa kteara misto spalin za sebe haze hlaven , a je na miste se zeptat - jake ma tohle vyhody oproti raketovemu koncovemu urychleni?

[Alchymista]

Proč by nemělo stačit pouhé zničení konkrétního kusu obrněné techniky? Ideálně doplněné eliminací posádky, která opustí útroby zničeného / znehybněného stroje zajetím či fyzickou likvidací (mnohem jednodušší než uvnitř stroje)?

Stroj sa dá nahradiť za pár dní, maximálne za niekoľko týždňov, vycvičená posádka za pol roka až rok a mŕtvi, ako je známe už nemôžu nikdy znovu bojovať, čo sa o zajatcoch tvrdiť nedá.
Znehybnenie stroja neznamená jeho zničenie - potrebuješ "druhú ranu", na ktorú ale už nemusíš dostať príležitosť...

Reaktívny pancier je iste efektívna vec, ale má jasné limity - napríklad proti plnokalibrovej strele priebojnej je prakticky bezmocný.
Podobne bezmocný bude i proti kumulatívnym strelám tankového kanónu, pokiaľ sa na strelách urobia úpravy na zvýšenie ich odolnosti a zabezpečenie kinetického prierazu bloku ERA.
Stojí za povšimnutie, že väčšina systémov ERA a aktívnej agresívnej ochrany typu Arena je efektívna hlavne proti strelám z RPG a riadeným strelám. Tieto strely sú totiž veľmi krehké - ich telo je totiž obvykle duralové, s hrúbkou niekoľko málo milimetrov, takže na ich zničenie či prerazenie nie je potrebná veľká energia.
Zosilniť ("zodolniť") tankovú kumulatívnu strelu nie je nič zložité, zvlášť pokiaľ sa použije kanón väčšie kalibru - prakticky stačí zosilniť hrúbku steny a distancieru z dnešných niekoľko milimetrov na 10-15 milimetrov - to predstavuje nárast hmotnosti strely zhruba o 2-4 kg.
Kovové dosky v blokoch ERA majú hrúbku okolo 5 mm, pokiaľ bude zapalovač kumulatívnej strely chránený pri prenikaní týmito prekážkami proti predčasnej aktivácii a poškodeniu (napríklad nejakým tvrdým kovovým púzdrom), tak pre tankovú kumulatívnu strelu nepredstavujú vážnu prekážku - pri dopadovej rýchlosti okolo 700-750m/s má strela dostatok kinetickej energie, aby dosiahla priebojnosť aspoň 50mm, i viac, teda blokom ERA distancier kumulatívnej strely pohodlne prejde.
Pritom blok ERA na dopad takto upravenej strely nemôže (a nesmie!) reagovať - rozmery distancieru kumulatívnej strely a je dopadová rýchlosť totiž zodpovedajú rozmerom a rýchlosti strely z malokalibrového kanónu. Ak by blok ERA na takýto impulz reagoval, po zásahu dávkou z malokalibrového kanónu by tank prišiel o významnú časť blokov ERA a tým by sa významne oslabila jeho ochrana.
Navyše, na takto upravenú strelu nebudú reagovať ani bloky ERA účinné proti rýchlym šípovým strelám APFSDS - kumulatívna strela je na to zasa príliš pomalá...
Podobne málo účinné budú systémy typu Arena - strelu ničia prúdom črepín, ale navrhovaná strela má robustnúa relatívne hrubú oceľovú prednú časť, takže pravdepodobnosť , že črepina prerazí túto zodolnenú časť tankovej kumulatívnej strely je značne nižšia než u duralovej konštrukcie draku PTRS a striel z RPG a strela má zároveň značnú hybnosť a kinetickú energiu, takže nie je celkom jednoduché ju vychýliť zo smeru letu. Navyše, energia črepín zo systémov aktívnej agresívnej ochrany je zhora limitovaná - črepiny nesmú mať energiu, ktorá by postačovala na prerazenie pancierovania typických doprovodných vozidiel a OT, inak by totiž vozidlo brániace sa proti strele RPG alebo PRTS smrteľne ohrozovalo iné vlastné vozidlá a ich posádky.

Druhou, radikálnější, možností je sejmout z tanku úlohu protitankového boje úplně a převést ji na specializovaný bojový prostředek - např. obdobný typu 9P157-2 Chryzantema S jehož střela 9M123 má deklarovanou průbojnost 1100–1250 mm RHA za ERA.
http://www.youtube.com/user/tvroscosmos ... poa2ZJrGks
A tanky by se pak mohly plně věnovat úloze, pro kterou byly kdysi stvořeny - podpoře pěchoty při útoku. Navíc by mohla výrazně klesnout jejich hmotnost a tím i operativnost.
Ano, za cenu toho, že budu potřebovat dva různé prostředky. Ale po F-22 taky nikdo nechce, aby měl schopnosti F-15E a naopak.

Tým pripravíš tank o jeho hlavnú výhodu - univerzálnosť. Takto koncipované sily by v momente, keď prídu o všetky svoje protitankové prostriedky mali dve možnosti - ustúpiť, alebo byť zničené klasickými tankami.

[Alchymista]

Z toho je dobre si uvedomit ze volny kanon je vlastne raketa kteara misto spalin za sebe haze hlaven , a je na miste se zeptat - jake ma tohle vyhody oproti raketovemu koncovemu urychleni?

Toť otázka
Je tam otázok viac - napríklad problém účinku za pancierom. Z neveľkého a tenkého penetratoru veľa sekundárnych črepín nebude a ich energia bude malá, pritom rôzne "záchytné" vrstvy za pancierom sú čoraz častejšou súčasťou konštrukcie bojových vozidiel, pretože sú relatívne ľahké a zvyšujú jednak odolnosť vozidla a pravdepodobnosť prežitia posádky (bránia rozletu črepín a odrazom od stien) a jednak konfort vo vozidle - pôsobia i ako tepelná a hluková izolácia, môžu plniť i úlohu "protiradiačnej" vrstvy atď.

[Petrz]

Alchymista: Tvá námitka může být hrobem pro můj návrh, nemohl bys mi tedy ,prosím, předložit výpočet tlaku, stačí mi jaký jsi použil vzorec. Díky

Asija: Předně díky za zajímavý poznatek(účinnost kanónu). Jelikož mne zajímají tvoje výhrady prosím nakresli svojí představu,přiznám se že si to nějak nedokážu představit. Jinak, zapomněl si vzít v potaz jednu důležitou skutečnost,a to velikost čelního průřezu střely. 5 kg střela bude mít sice o 1MJ větší kinetickou energii ale zároveň (obecně,beru li v potaz zvětšení při zachování proporcí) o 80% větší čelní průřez než 2kg, její průbojnost tedy bude podstatně menší. Chápu že to co ztratí na průbojnosti získá na ničivém účinku (ať už na povrchu či uvnitř cíle),ale mne jde především o zvýšení průbojnosti.

Kopapaka,asija: Jaké má můj návrh výhody vůči APFSDS raketově urychlovanému v koncové fázi letu? No velmi malá spotřeba wolframu(uranu), rozměry munice a podle mne (možná) i větší jednoduchost.

[Alchymista]

Ako som to presne počítal, si nespomeniem - hlavne si nespomeniem, aké hodnoty som presne dosadzoval.

Z 1kg výbušniny nech máme 700 litrov plynu (pri normálnom tlaku a teplote - 0,1MPa, 300K), výbuchová teplota nech je 3400K (3100°C)
použijem radšej http://www.wolframalpha.com (včera som to počítal hlavy a konštanty bral odhadom...)
Z 82 gramov vybušniny máme 57,4 l plynu, ten je stlačený na objem 49,6 ml (pri stálej teplote - Izotermický dej - Isothermal process ) -> 115,7 MPa
a zohriaty na 3400K (pri stálom objeme - izochorický dej - Isochoric process) -> 1311,3 MPa -> 1,3116 GPa -> 12941 atm. To je stav plynu po prechode detonačnej vlny náložou. Tlak na čele detonačnej vlny (detonačný talk - hlavný činiteľ rozrušenia obalu nálože) je potom ešte najmenej o rád vyšší.

Možno namietnuť, že nepôjde o detonáciu - aj v tom prípade sa hodnota 1,3GPa príliš nezmení. 1,3GPa je totiž tlak, ktorý dosiahnu plyny uzatvorené v dutine strely, keď náplň dohorí.
Objem sa môže zmeniť o niekoľko cm^3 pohybom strely v "hlavni", čo spôsobí istý pokles tlaku a teploty, ale keď strela opustí hlaveň pred dohorením náplne, zvyšok náplne sa už na je urýchľovaní nebude podielať.