Na tvůj dotaz jsem narazil náhodou, tak aspoň se zpožděním odpovídám, možná to bude zajímat i ostatní.
Samotnému rozdělení Československé armády na Armádu České republiky (AČR) a Armádu Slovenské republiky (ASR) předcházela řada legislativních opatření přijatých Federální vládou a Federálním shromážděním. K těm nejzásadnějším patřilo Programové prohlášení vlády ČSFR ze dne 7. října 1992, které již v preambuli signalizovalo, že vývoj stále zřetelněji směřuje k formování dvou samostatných států. Vláda ale dále důsledně dbala na plnění nejdůležitějších úkolů, které si předsevzala. K nim patřilo především zabezpečení kontinuity všech procesů započatých po listopadu 1989 a pokračování zahájených reforem, redukce velikosti ústředních orgánů státní správy a zabezpečení přípravy podmínek pro fungování dvou států s mezinárodně právní subjektivitou. K zajištění legitimity procesu případného zániku ČSFR a k realizaci příslušných politických dohod vláda připravila a Federálnímu shromáždění předložila návrh ústavního zákona o způsobu zániku ČSFR.
http://www.psp.cz/eknih/1992fs/tisky/t0124_00.htm
Proces rozdělení čs. armády byl řízen až do doby vzniku republikových vojenských vrcholných řídících orgánů v rozsahu dosavadních působností Federálního ministerstva obrany a Generálního štábu. Vláda uložila v polovině října úkol zpracovat do 30. 10. 1992 harmonogram vyrovnání a přesunů techniky a materiálu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a již od 1. 11. 1992 zahájit jeho realizaci. V jednotlivých případech, kdy to bylo možné a výhodné, zahájit pak přesuny neprodleně.
usnesení FS č. 92, SL č. 121, SN č. 126)
Než přistoupíme k projednání dalšího návrhu, kterým je: Zpráva společného výboru pro dohodovací řízení k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., dovolím si vám přečíst návrh na složení dohodovacího výboru a k návrhu zákona o způsobech dělení majetku.
Za Sněmovnu národů jsou navrhováni poslanci: Kováč Roman, poslanec Gondáš, poslanec Bystrický, poslanec Soldát, poslanec Čupr a poslanec Masopust. (Poslance Masopusta tady jako jediného z těch čtených nevidím, ale jeho kolegové souhlasí.)
Za Sněmovnu lidu: poslanec Čarnogurský, poslanec Grohmann, poslanec Šilhán, poslanec Gawlik, poslanec Daněk a poslanec Kobliha. Vidím, tuším, všechny jmenované poslance. Táži se, zda má k tomuto návrhu někdo nějakou připomínku nebo námitku. Nevidím žádnou přihlášku. Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu. Budeme hlasovat společně, ale samozřejmě každý volí zástupce své sněmovny do tohoto dohodovacího výboru podle seznamu, jak jsem jej přečetl.
11. schůze ČNR – 17.12.1992
Návrh na schválení smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o způsobu vypořádávání vztahů, vyplývajících z rozdělení čs. armády a o převodu majetku, práv, závazků a další spolupráci republikových armád.
Společnou zprávu výborů jste obdrželi jako sněmovní tisk 184. Z pověření vlády České republiky předloženou smlouvu odůvodní ministr mezinárodních vztahů pan Jozef Zieleniec. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr zahraničních vztahů ČR Josef Zieleniec: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, předkládám ke schválení smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o způsobu vypořádávání vztahů vyplývajících z rozdělení čs. armády, o převodu majetku, práv, závazků a další spolupráci republikových armád.
Tato smlouva je smlouvou, která umožní, aby dvě vznikající armády - armáda České republiky a armáda Slovenské republiky - mohly fungovat po 1. lednu a mohly navázat na fungování čs. armády. Jedná se především o řešení problémů logistických, souvisejících s tím, že čs. armáda byla teritoriálně rozložena nesymetricky a že pro funkční akceschopnost je nutná spolupráce obou armád daleko užší, než je to běžné v normálních podmínkách.
Tato smlouva je rámcem, který umožní uzavřít smlouvy mezi příslušnými ministry obrany o jejím konkrétním naplnění. Prosím proto váženou sněmovnu, aby tuto smlouvu schválila.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo. Otevírám rozpravu. Protože se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Doporučuji, abychom přijali následující usnesení:
"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi ČR a SR o způsobu vypořádání vztahů vyplývajících z rozdělení Československé armády a o přechodu majetku, práv, závazků a další spolupráce republikových armád."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku. 125.
Kdo je proti? Nikdo.
---------------------------------------------------
Pokud jde o samotnou armádu, vláda zabezpečila naplňování zásad vojenské doktríny ČSFR v souladu s ekonomickými možnostmi státu. Armáda ČSFR dokončovala rozhodující část první etapy transformace a dosáhla rovnoměrné dislokace pozemních vojsk na území státu. Byl dobudován základ protivzdušné obrany a zpravodajského zabezpečení ve Slovenské republice, zpracován byl nový plán mobilizačního rozvinutí armády. Na území Slovenské republiky bylo na začátku října 1992 umístěno 27,9 % počtů armády. Od 1. 10. 1992 bylo doplňování vojáků v základní službě realizováno již podle republikového principu. Armáda zahájila plánovitou likvidaci vojenské techniky z deklarovaných míst podle Smlouvy o KOS a přijala opatření umožňující převedení nevojenské části civilní obrany do kompetence republik k 1. 1. 1993. V Radě obrany státu byla projednána a přijata základní opatření armády k zabezpečení jejího rozdělení na dva samostatné subjekty při rozdělení ČSFR. Federální shromáždění uložilo vládě připravit Program opatření proti živelnému a neústavnímu zániku federace a proti případnému riziku vyvolávání konfliktů mezi občany v souvislosti s řešením státoprávních otázek a koncepci spolupráce České republiky a Slovenské republiky pro případ ústavního rozdělení ČSFR. Týkaly se opatření zejména v oblastech zahraniční politiky, obrany, měnové, finanční, rozpočtové, celní politiky, dopravy, telekomunikací, pohybu osob a případně i celkové hospodářské politiky. Další činnost vlády týkající se vzniku dvou samostatných států, závisela na rozhodnutí Federálního shromáždění a národních rad. Vláda byla připravena v případě rozhodnutí o rozdělení společného státu zajistit, aby tento proces probíhal ústavně, klidně a kulturně. Na 5. společné schůzi Federálního shromáždění ČSFR byl pak dne 13. listopadu 1992 schválen ústavní zákon o dělení majetku federace a jeho převodu na jednotlivé republiky. Jeho základem se stal územní princip, počet obyvatelstva a poměr 2:1.
Hodnota armádního majetku činila podle odhadu 418 miliard korun. V případě nemožnosti jej fyzicky rozdělit byl deponován až do doby, kdy si druhá strana vytvoří podmínky pro jeho umístění na svém území. Zbraně a technika byly rozděleny podle jednotlivých typů, modifikací a opotřebování, případně byl rozdíl kompenzován. Rozhodující bylo zachování funkčnosti zbraňových systémů. Tak si například AČR ponechala protiletadlový raketový systém dalekého dosahu S-200 Vega a Slovensku připadl systém středního dosahu S-300. Výjimku tvořila dvacítka moderních jednomístných a dvoumístných proudových stíhacích letounů MiG-29A/UB, která byla rozdělena v poměru 1:1. Vojenské státní podniky a příspěvková zařízení, stejně jako školy a výcviková zařízení se nedělily. Nemovitý majetek zůstal na místě. Pokud nešlo něco dělit podle stanoveného klíče (armáda měla dvě letadla Tu-154), bylo dělení jiné, např. stejným dílem, a rozdíl byl kompenzován (v uvedeném případě měla armáda ještě jedno letadlo Tu-134 a jedno typu Jak-10, takže česká strana dostala to lepší, Tu-134, i s dalšími kompenzacemi).
Jak se dělila letecká technika :
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/tit ... FR/t/91146
Na přelomu září a října 1992 bylo rozhodnuto o variantě případného dělení protivzdušné obrany a letectva, založené analogicky na ekvivalentní bojové a ekonomické hodnotě blížící se poměru 2 : 1 ve prospěch budoucí Armády České republiky. Dělení zachovávalo funkčnost zbraňových systémů včetně pozemního raketového vojska zachováním funkčních celků.
Rozdělení pozemní techniky jsem bohužel nenašel.