Stránka 1 z 1

Snaha o příměří

Napsal: 24/1/2009, 23:37
od lkala
Příměří
Chtěl bych se čtenářů tohoto fóra zeptat, co si myslí o reálnosti následujících odstavců. Všechny jsou o pokusech Němců uzavřít příměří se SSSR v roce 1943.


„V červnu 1943 se Molotov sešel s Ribbentropem v Krivogradu, který byl tehdy v Němci obsazené oblasti. Zde prodiskutovaly možnosti ukončení války. Podle německých důstojníků, kteří byly u schůzky přítomni jako poradci, navrhoval Ribbentrop jako podmínku míru to, že ruská poválečná hranice bude probíhat na Dněpru. Molotov požadoval obnovení předválečných hranic. Z důvodu těchto rozdílů, ze kterých něchtěli ani jeden ustoupit, se nakonec ocitla jednání ve slepé uličce a byla ukončena.“

„Peter Kleist, který pracoval v Dienststelle v roce 1943 na repatriaci švédských menšin z okupovaných pobaltských států, často pracovně jezdil do Stockholmu. Zde se seznámil s Edgarem Klausem, což byl pobaltský Němec, který měl dobré kontakty na sovětském velvyslanectví ve Stockholmu. Dne 18. 6. 1943 Klauss Kleistovi nečekaně zavolal do hotelu a nabídl mu schůzku s vysokým sovětským úředníkem velvyslanectví, který se jmenoval Alexandrov. Kleist tohoto muže znal ještě z doby před Barbarossou. Klauss Kleistovi řekl, že SSSR je rozmrzelý ze západních spojenců a jejich příspěvku k válce a jsou ochotni se s Německem dohodnout. Linie hranic by se vrátila zpět do roku 1939 s drobnými úpravami u pobaltských států a Polska. K setkání s Alexandrovem nedošlo a Kleist se krátce poté vrátil zpět do Berlína. Po příjezdu byl zatčen a vyslýchán Gestapem, ale nakonec propuštěn.“


O týden později začala bitva U Kurska.


„Koncem července 1943, po neúspěchu v bitvě U Kurska, se osobně Ribbentrop rozhodl navázat na Kleista. Ověřil si pomocí zpravodajských služeb, že Kleist byl skutečně v kontaktu s vyššími sovětskými úředníky. V polovině srpna 1943 se Ribbentrop s Kleistem osobně setkal a poté ho s Hitlerovým svolením poslal zpět do Švédska. Zde se znovu 4. a 8. září 1943 setkal s Klausem. Od něho se dozvěděl, že sověti jsou rozladěni z výsledku posledních pokusů, ale stále jsou ochotni s němci jednat. Vzhledem ke změně vojenské situace ovšem trvají na obnovení hranic ne v podobě z roku 1939, ale z roku 1914. Německo by dále muselo nechat SSSR volnou ruku v Asii. Vhodným gestem mělo být odstoupení Ribbentropa z úřadu. Při druhém setkání Klauss sdělil Kleistovi, že od 12. do 16. září 1943 bude ve Stockholmu náměstek ministra zahraničí SSSR Děkanozov, který dostat z nejvyšších sovětským míst svolení jednat s Kleistem. Ten se poté vrátil zpět do Berlína, kde podal zprávu o tomto jednání Ribbentropovi. Ten celou věc probral s Hitlerem, který údajně nebyl úplně proti. O možností příměří se SSSR se údajně svěřil o několik dnů později i Mussolinimu, který k němu přijel po svém osvobození z Grand Sassa. Nakonec ovšem Děkanozov odjel se Stockholmu s nepořízenou. Kleist se koncem září 1943 do Stockholmu opět vrátil, znovu se setkal s Klausem, ale bylo mu sděleno, že sověti momentálně již nemají zájem na dalších jednáních“


Všechny tří odstavce jsou zkrácené verze z knihy Ribbentrop od Michaela Blocha. Sám autor v poznámce píše, že první odstavec o údajném jednání je vysoce nepravděpodobný. Poznámku o této údajné schůzce je možno nalézt i v Dějinách druhé světové války od Liddella-Harta. Další dva odstavce považuje naopak za velmi pravděpodobné.

Neví někdo z vás o těchto údajných schůzkách něco bližšího?

Napsal: 25/1/2009, 02:27
od Alchymista
Zastávam podobný názor - jednanie Ribbentrop - Molotov na nacistami obsadenom území sa mi nezdá pravdepodobné - Molotov bol príliš vysoko postavená a hlavne príliš známa postava, vedel príliš veľa než aby mohol podstupovať riziko prípadnej pasce.
Takéto jednanie by sa určite dostalo do nemeckých archívov (sovieske môžu byť utajené) a tiež politická hodnota takejto informácie je dosť vysoká, takže ak sa niektorý z prítomných nemeckých dôstojníkov dostal do zajatia na západe, určite by sa to dostalo von.

Na druhej strane jednania "nižších zástupcov" sa nedajú vylúčiť nikdy a nie všetko sa dostane do archívu - ostatne podobne jednal s nacistami aj relatívne vysokopostavený Allen Dulles vo Švajčiarsku i na iných miestach. Podľa popisu to ani neboli nemecko-sovietske "jednania", skôr len "sondovanie" možností kontaktu cez neoficiálne postavy.

Napsal: 25/1/2009, 13:18
od Pátrač
Ikala - zajímavé , nedávno jsem něco podbného diskutoval ve vláknu pana Michana:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=53674#53674

Zkus si to spárovat, třeba z toho něco vypadne. Je to od poloviny stránky dolů s další dikusí a vstupy Palbáků.

Napsal: 25/1/2009, 22:53
od K225
Jednání v srpnu 1943 mi připadá nepravděpodobné až nemožné. Rusi by na to nepřistoupili - zvláště po Kursku.

Napsal: 25/1/2009, 23:35
od Rosomak
Já si naopak myslím, že takováto jednání probíhala. Jedno vítězství výhru nedělá.
Problém byl v tom, že Německo reálně nevyhodnotilo situaci a bálo se reakce ve vlastních řadách.
Takových jednání mohlo být mnohem více. Mohly být různé zájmové skupiny, které dohlédly dále než jejich vůdcové. Např. věděly že pád Německa musí být logicky vyvážen vzestupem jiné velmoci, což znamená změnu rozložení světové rovnováhy, což pro některé skupiny znamená ztrátu moci či vlivu. Pokud to ale reálně nedokázaly přetavit v dohodu, tak bylo něco zásadně špatně. Typicky víra ve vlastní nadřazenost.

Napsal: 3/7/2009, 13:17
od Hektor
Nemá niekto spracovanú mapu ako plánovali Nemci rozporciovať Európsku časť ZSSR. Viem o veľkých ziskoch územia pre Maďarsko, Fínsko a Rumunsko.
Ďakujem

Napsal: 25/5/2010, 22:21
od kacermiroslav
Stalin podle všeho pracoval vždy hned na několika frontách zároveň. Podle tohoto článku pro změnu v roce 1943 chystal na Hitlera atentát.

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa ... tlera.html