rosomak - buran je z titanu?
Myslíš že pokud by dělaly američani shuttle z titanu tak by to vydržel?
Já myslím že by k té havárii došlo také i když by američani nedělaly z hliníku .
Extrémně vysoké rychlosti letounů a jejich materiály
Titan - Teplota tání 1668°C
Hliník - Teplota tání 660°C
Dural - Teplota tání 650°C
Tepelná ochrana raketoplánu:
A. Zesílená uhlíkovo-uhlíková izolace RCC (teploty nad 1 260°C)
B. Keramické destičky (648–1 260°C)
C. Destičky z keramických vláken (370–648°C)
D. Plsť (do 370°C)
Tepelná odolnost na spodní straně raketoplánu:
Maximální teplota naměřená při prvním letu na přídi (největší tepelné namáhání) - 1094°C!
Předpokládáno 1427-1482°C...
Jak je vidno, kdyby byl trup z titanové slitiny, tak i přímé tepelné namáhání by nevedlo s velkou pravděpodobností k degeneraci křídla, v podstatě se dá říci, že keramická ochrana by na stroji z titanu nebyla potřebná, pouze kritická místa by byla pro jistotu opatřena ablativní vrstvou, která by se po každém letu (nebo spíše dle potřeby) znovu nanesla (kosmické lodi které přistávají po strmější dráze s větším tepelným zatížením mají ablativní vrstvu silnou 8-40 mm (srovnávám ablativní materiály z éry Apollo, protože odpovídá času vývoje raketoplánu), dnes se bavíme o vrstvách do 10 mm.
Často se udává teplota použití titanových slitin kolem 450°C, ale v leteckých motorech např. lopatky turbín, spalovací komory jsou z titanových slitin. Kerosen hoří při 950°C a jak vidíme, letadla létají.
U Shuttle je nutné vzít také do úvahy, že tepelné zatížení je velmi krátké, v podstatě deset - patnáct minut.
Někde jsem zaslechl názor, že USA utajovali SR-71 především proto, že letadlo bylo kompletně z titanu. USA tehdy titan neuměli průmyslově vyrábět (SSSR za to ano), takže i když získali špionáží pracovní postup používaný v SSSR, nechtěli jej pustit mimo armádu (produkce titanu na začátku padesátých let byla v kg/rok, takže veškerou produkci tehdy sežraly tajné letecké projekty, o titanové ponorce se asi vůbec nikomu nesnilo), v současnosti je to cca 10 milionů tun ročně.
To je jen tak na vysvětlenou, proč USA stavělo shuttle z duralu, ale SSSR v té době produkoval z titanu běžně stíhačky. Později některé části z oceli nahradili titanem, proto je hmotnost pozdějších shuttle nižší.
Obdobný význam mají niklové slitiny, že z nich může být část letadla USA zjistily po přeletu MIG-25.
Ad Buran: Samozřejmě v Buranu najdeme také hliníkové slitiny. Ale převážná část konstrukce je nových materiálů - na Buranu bylo použito přes 30 nových slitin, použity kovy jako berylium, niob... Ve velké míře kompozitní materiály. Z jakých materiálů a slitin je Buran skutečně postaven, myslím zůstane ještě dlouho neznámé.
Hliník - Teplota tání 660°C
Dural - Teplota tání 650°C
Tepelná ochrana raketoplánu:
A. Zesílená uhlíkovo-uhlíková izolace RCC (teploty nad 1 260°C)
B. Keramické destičky (648–1 260°C)
C. Destičky z keramických vláken (370–648°C)
D. Plsť (do 370°C)
Tepelná odolnost na spodní straně raketoplánu:
Maximální teplota naměřená při prvním letu na přídi (největší tepelné namáhání) - 1094°C!
Předpokládáno 1427-1482°C...
Jak je vidno, kdyby byl trup z titanové slitiny, tak i přímé tepelné namáhání by nevedlo s velkou pravděpodobností k degeneraci křídla, v podstatě se dá říci, že keramická ochrana by na stroji z titanu nebyla potřebná, pouze kritická místa by byla pro jistotu opatřena ablativní vrstvou, která by se po každém letu (nebo spíše dle potřeby) znovu nanesla (kosmické lodi které přistávají po strmější dráze s větším tepelným zatížením mají ablativní vrstvu silnou 8-40 mm (srovnávám ablativní materiály z éry Apollo, protože odpovídá času vývoje raketoplánu), dnes se bavíme o vrstvách do 10 mm.
Často se udává teplota použití titanových slitin kolem 450°C, ale v leteckých motorech např. lopatky turbín, spalovací komory jsou z titanových slitin. Kerosen hoří při 950°C a jak vidíme, letadla létají.
U Shuttle je nutné vzít také do úvahy, že tepelné zatížení je velmi krátké, v podstatě deset - patnáct minut.
Někde jsem zaslechl názor, že USA utajovali SR-71 především proto, že letadlo bylo kompletně z titanu. USA tehdy titan neuměli průmyslově vyrábět (SSSR za to ano), takže i když získali špionáží pracovní postup používaný v SSSR, nechtěli jej pustit mimo armádu (produkce titanu na začátku padesátých let byla v kg/rok, takže veškerou produkci tehdy sežraly tajné letecké projekty, o titanové ponorce se asi vůbec nikomu nesnilo), v současnosti je to cca 10 milionů tun ročně.
To je jen tak na vysvětlenou, proč USA stavělo shuttle z duralu, ale SSSR v té době produkoval z titanu běžně stíhačky. Později některé části z oceli nahradili titanem, proto je hmotnost pozdějších shuttle nižší.
Obdobný význam mají niklové slitiny, že z nich může být část letadla USA zjistily po přeletu MIG-25.
Ad Buran: Samozřejmě v Buranu najdeme také hliníkové slitiny. Ale převážná část konstrukce je nových materiálů - na Buranu bylo použito přes 30 nových slitin, použity kovy jako berylium, niob... Ve velké míře kompozitní materiály. Z jakých materiálů a slitin je Buran skutečně postaven, myslím zůstane ještě dlouho neznámé.
V L&K bylo popsány nižší tepelná odolnost konstrukce Buranu oproti Space shuttle. Po vstupu do atmosféry se musel drak rychle zchladit. Až budu doma, tak sem to stať písnu. Ale izolaci měl prý zase lepší. 
Nešlo by ten Buran osamostatnit? Sice jsem kdysi četl, že záložní dráha pro jeho přistání měla být u nás v Ralsku, ale asi by tu už přistával bez atomovek
Nešlo by ten Buran osamostatnit? Sice jsem kdysi četl, že záložní dráha pro jeho přistání měla být u nás v Ralsku, ale asi by tu už přistával bez atomovek
-
Sgt.Pierro
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
Rosomak - Titan má opravdu teplotu použití na vzduchu cca 400 st. Je to vzhledem k afinitě titanu k prvkům O, N , H a C
V motorech už je kyslík spálen a proto je titan možné použít i při vyšší teplotě.
USA sice SR71 sice tajilo ale především kvůli technologiím které používal!!
Shuttl se stavěl z alu protože 1. je lehčí 2. lépe se zpracovává 3. nové slitiny Alu se blíží pevností k oceli. Většinou to jsou už kompozity k alu to má daleko.
Můžu vědět které stihačky byli v rusku z titanu?
Naopak po přeletu mig 25 američané zjistily že rusové nepoužívají titan ani niklové slitiny jen v min míře. Rusové používaly "běžné oceli " a proto se u migu 25 měnil celý motor po přeletu izraele na max speed. A izrael z egypta do sýrie to je 20 min letu , možná i méně. a za tu dobu odešel motor. Doslova se utavil. To opět není z mé hlavy.
mig 25 byl ocelový !! výrazně korodoval!!
jinak rusové používají hodně borová vlákna při leteckých aplikacích.
a hodne se prosazují kompozity s kovovou matricí
Hroznou nevíhodou je že rusové všechno tají i dnes.
V motorech už je kyslík spálen a proto je titan možné použít i při vyšší teplotě.
USA sice SR71 sice tajilo ale především kvůli technologiím které používal!!
Shuttl se stavěl z alu protože 1. je lehčí 2. lépe se zpracovává 3. nové slitiny Alu se blíží pevností k oceli. Většinou to jsou už kompozity k alu to má daleko.
Můžu vědět které stihačky byli v rusku z titanu?
Naopak po přeletu mig 25 američané zjistily že rusové nepoužívají titan ani niklové slitiny jen v min míře. Rusové používaly "běžné oceli " a proto se u migu 25 měnil celý motor po přeletu izraele na max speed. A izrael z egypta do sýrie to je 20 min letu , možná i méně. a za tu dobu odešel motor. Doslova se utavil. To opět není z mé hlavy.
mig 25 byl ocelový !! výrazně korodoval!!
jinak rusové používají hodně borová vlákna při leteckých aplikacích.
a hodne se prosazují kompozity s kovovou matricí
Hroznou nevíhodou je že rusové všechno tají i dnes.
reddog: Afinita titanu se potlačuje speciálními sloučeninami.
Se SR-71 nejsme v rozporu. Určitě ale neříkali, že je postavený z titanu či jeho slitiny.
Dural - 2,8 g/cm3, Titan - 4,506 g/cm3, Nikl - 8,908 g/cm3, železo - 7,86 g/cm3.
Takže používám dural všude, kde je to možné, kde potřebuji pevnost, používám železo, kde potřebuji kombinaci s tepelným namáháním, tak používám titan nebo nikl. Ale především používám slitiny, ke kterým potřebuji mít špičkovou metalurgii.
Píši, že části letadla byly z niklových slitin - proto např. drak letadla nesnášel vysoké g jako stíhačka (dovolené 4,5g, nouzově 11,5g - drak na odpis). Byli pro něj vybíráni elitní piloti, aby s ním netřískali o zem. Případné trhliny v niklových částech se běžně v polních podmínkách svařovaly.
Ano, MiG-25 byl konstruován původně z 80% slitiny železa a niklu, 11% dural, 8% titan - a to je rok 1960...
Ono se hezky říká, že je ze železa, ale že to železo má v sobě spoustu příměsí, to se už člověk moc nedozví. Třeba taková ocel typu 316 (Fe, <0.03% C, 16-18.5% Cr, 10-14% Ni, 2-3% Mo, <2% Mn, <1% Si, <0.045% P, <0.03% S) je odolná do 870°C a může se používat až do 925°C. Takže proč se tehdy párat s titanem, když mám k dispozici takovouto slitinu?
Výměna motoru při letu MiG-25 nad 2,5 Mach znamenala výměnu motoru po přistání (tj. po skončení bojové životnosti letadla) - známé přetáčení turbín nápory vzduchu - ale to se píše rok 1969, s novými verzemi motorů k tomu už tolik nedocházelo (vrcholem byl prototyp E-266).
Spalovací komory MiGu byly legovány stříbrem kvůli lepšímu rozdělení tepla. Jeden MiG-25 znamenalo 5 kg stříbra. Takže jaký nesmysl o drahých materiálech že na motorech nebyly používány?
A to že SSSR/Rusko jde především po ceně strojů (nebude dělat celý stroj z titanu když to nepotřebuje vzhledem k bojové životnosti stíhačky), takže podíl titanu určitě není 100% hmotnosti draku. I když - třeba takto může konstruovat pouze stroje určené na vývoz, pro vlastní využití si může nechávat stroje postavené s převahou titanu nad ocelovými slitinami.
Se SR-71 nejsme v rozporu. Určitě ale neříkali, že je postavený z titanu či jeho slitiny.
Dural - 2,8 g/cm3, Titan - 4,506 g/cm3, Nikl - 8,908 g/cm3, železo - 7,86 g/cm3.
Takže používám dural všude, kde je to možné, kde potřebuji pevnost, používám železo, kde potřebuji kombinaci s tepelným namáháním, tak používám titan nebo nikl. Ale především používám slitiny, ke kterým potřebuji mít špičkovou metalurgii.
Píši, že části letadla byly z niklových slitin - proto např. drak letadla nesnášel vysoké g jako stíhačka (dovolené 4,5g, nouzově 11,5g - drak na odpis). Byli pro něj vybíráni elitní piloti, aby s ním netřískali o zem. Případné trhliny v niklových částech se běžně v polních podmínkách svařovaly.
Ano, MiG-25 byl konstruován původně z 80% slitiny železa a niklu, 11% dural, 8% titan - a to je rok 1960...
Ono se hezky říká, že je ze železa, ale že to železo má v sobě spoustu příměsí, to se už člověk moc nedozví. Třeba taková ocel typu 316 (Fe, <0.03% C, 16-18.5% Cr, 10-14% Ni, 2-3% Mo, <2% Mn, <1% Si, <0.045% P, <0.03% S) je odolná do 870°C a může se používat až do 925°C. Takže proč se tehdy párat s titanem, když mám k dispozici takovouto slitinu?
Výměna motoru při letu MiG-25 nad 2,5 Mach znamenala výměnu motoru po přistání (tj. po skončení bojové životnosti letadla) - známé přetáčení turbín nápory vzduchu - ale to se píše rok 1969, s novými verzemi motorů k tomu už tolik nedocházelo (vrcholem byl prototyp E-266).
Spalovací komory MiGu byly legovány stříbrem kvůli lepšímu rozdělení tepla. Jeden MiG-25 znamenalo 5 kg stříbra. Takže jaký nesmysl o drahých materiálech že na motorech nebyly používány?
A to že SSSR/Rusko jde především po ceně strojů (nebude dělat celý stroj z titanu když to nepotřebuje vzhledem k bojové životnosti stíhačky), takže podíl titanu určitě není 100% hmotnosti draku. I když - třeba takto může konstruovat pouze stroje určené na vývoz, pro vlastní využití si může nechávat stroje postavené s převahou titanu nad ocelovými slitinami.
Máš něco o těch sloučeninách na potlačení afin. u titanu?
Já vím jen o keramických povlacích.
Proč se nepárat s titanem? Je lehčí, pevnější než ocel. Nezvládli to rusove asi technologicky?
Ten motor se měnil po každém letu který trval celý tak max. 40 minut.
To je docela málo i na rok 69 .A pokud měly trhliny v niklových částech tak to asi ještě nezvládali technologicky výrobu . Motor SR 71 vydržel podstatně déle a větší namáhání. A slitiny hasteloy nebo inconel nepraskají na letadlech a není potřeba je v polních podmínkách opravovat
5 kg sříbra je jako nic v porovnání s cenou letadla . To neber vůbec v úvahu.
Jen pořád nevím které stihačky byli v rusku z převahou titanu
To se dá tvrdit snad jen o SR 71 že byla skoro celá z titanu.
Já vím jen o keramických povlacích.
Proč se nepárat s titanem? Je lehčí, pevnější než ocel. Nezvládli to rusove asi technologicky?
Ten motor se měnil po každém letu který trval celý tak max. 40 minut.
To je docela málo i na rok 69 .A pokud měly trhliny v niklových částech tak to asi ještě nezvládali technologicky výrobu . Motor SR 71 vydržel podstatně déle a větší namáhání. A slitiny hasteloy nebo inconel nepraskají na letadlech a není potřeba je v polních podmínkách opravovat
5 kg sříbra je jako nic v porovnání s cenou letadla . To neber vůbec v úvahu.
Jen pořád nevím které stihačky byli v rusku z převahou titanu
To se dá tvrdit snad jen o SR 71 že byla skoro celá z titanu.
Životnost R15 v prvních verzích byla pouhých 50hodin, prostě to pro mezikontinetální střelu na jedno použití stačilo. Pro MiG-25 se posléze začala přestavovat, až skončil na životnosti 1000hodin.
Proč by to nezvládali technologicky? Ocel je levnější než titan! V té době určitě několika násobně. MiG-25 byl určen pro masovou produkci, nebyla to "hračka" jako Blackbird.
Proč by to nezvládali technologicky? Ocel je levnější než titan! V té době určitě několika násobně. MiG-25 byl určen pro masovou produkci, nebyla to "hračka" jako Blackbird.
Migy-25 na našem území oficiálně nikdy nebyly. Ono jim tady ani žádné letiště snad kromě Mošnova a Ruzyně ani nevyhovovalo. A na Ruzyni bylo v té době nemyslitelné přistání takového letounu. MiG-25 v průzkumné verzi byly dislokovány u jednoho útvaru na území PLR. Další průzkumné MiG-25 byly na území NDR. Jeden útvar Západní skupiny vojsk v NDR byl vyzbrojen přepadovou modifikací MiG-25 P/PD. Přepadové MiG-25P sloužily především proti SR-71. Po ukončení provozu SR-71 přešel stíhací pluk z Migů-25 na stroje MiG-29. Byl to jediný stíhací pluk v rámci VVS s letouny MiG-25P/PD. Jinak MiGy-25P/PD byly výhradně ve výzbroji stíhacích útvarů PVO Sovětského svazu.skelet píše:Reddogu pokud envíš co znamená slovo pokud je v uvozovkách, tak nevím nevím.
Byly na našem území někdy MiG-25?
Ještě zde je docela zajímavé počtení o letectvu SSSR u nás.
http://www.japo.eu/download/RA%201_CZ.pdf
http://www.japo.eu/download/RA%201_CZ.pdf