PALBA.CZ

Ataman píše: ↑27/2/2024, 14:13

Alfik píše: ↑27/2/2024, 09:14 No, taky to nebyl střelný prach, ale střelná bavlna

Kdepak, byl to "prach":
http://www.navweaps.com/Weapons/WNUS_16-50_mk7.php
SPD - bezdýmný prach s difenylaminen coby stabilizátorem
SPDN - SPD nehygroskopický
SPCG - bezzáblesková slož s nitroguanidinem, stabilizovaná carbamitem
http://www.navweaps.com/index_tech/tech-100.php

Aaaha. Dík. Zase jsem chytřejší

Sice to zrovna není Iowa, ale .....

Zemakt píše: ↑1/3/2024, 12:25 Sice to zrovna není Iowa, ale .....
428659609_788349383327887_1373250359424898233_n.jpg

Nejsou to náhodou ty britské 457 mm granáty pro ta děla co měla být na HMS Furious?

Už ani nevím kde jsem to vzal, ale co teď tak koukám po netu, tak nejspíš ano. Nejtěžší lodní dělostřelecké granáty vůbec. Těžší než u mnohem profláknutějšího japonského sesterského dua.

Podle Imperiálního válečného muzea jsou to britské 18 palcové projektily a prachové slože. A co jsme tak hledal, tak vlevo je APC a vpravo HE.

Tak to sedí, díky.

granáty HMS Belfast
posting.php?mode=reply&t=2794#tabs

Zemakt píše: ↑13/3/2024, 20:29 Už ani nevím kde jsem to vzal, ale co teď tak koukám po netu, tak nejspíš ano. Nejtěžší lodní dělostřelecké granáty vůbec. Těžší než u mnohem profláknutějšího japonského sesterského dua.

Jj, na tyhle britské osmnáctipalcovky se občas zapomíná.

A zcela oprávněně. Přeci jen to byl opravdu úplný krok mimo. Neberu to, že měla být dána na bitevní křižník špatné konstrukce, ale ona na něj ani nemohla být použita, protože konstrukce Furious na něj nebyla stavěna a prokázalo se to při střeleckých zkouškách. Podle mě díky těmto dělům ji začali přestavovat na letadlovou loď ještě dřív, než C+G, které aspoň mohli ukázat v boji, o jak chybný koncept lodí se jedná.

Jj, na takovou ráži byl ten trup HMS Furious ze strukturního hlediska opravdu těžce poddimenzován.

Ve zkratce se tento typ britských BK dá v podstatě také nazvat "vrtochem starého pána".

Možná přesněji až do absurdity dovedená myšlenka o nutnosti velké rychlosti a palebné síly. Za mě s tímhle měli skončit u třídy Renown.

Stejně tak byla chyba, že ikdyž měli konstrukci lodí založenou primárně na tomto poznaku, nepřizpůsobili k tomu celý systém. Narážím na povážlivě nízkou úroveň střelby britských válečných lodí a nízkou kvalitu dělostřelecké munice. Tyto dva faktory strašně negovaly vše pozitivní na tomto přístupu. Říkám si, na kolik bylo to první ovlivněno velmi výkoným SŘP na britkých těžkých lodích. Tedy, že admiralita podlehla uspokojení z moderní konstrukční novinky. A když už, tak kdyby aspoň měly daleko kvalitnější dělostřelecké granáty, což by ve výsledku také stačilo na projevení palebné převahy britských těžkých lodí.

Dzin píše: ↑18/3/2024, 13:03 Možná přesněji až do absurdity dovedená myšlenka o nutnosti velké rychlosti a palebné síly. Za mě s tímhle měli skončit u třídy Renown.

Jj, souhlas. Nicméně i ta třída Renown byla v původní podobě (po dokončení před těmi modernizacemi) dosti kontroverzní - boční pancíř měl max. 152 mm a navíc kryl jen omezenou část boků. Navíc nesly pouze šest děl hlavní ráže, což se mi jeví jako málo, zkrátka daň za tu vysokou rychlost.

Dzin píše: ↑18/3/2024, 13:03 Říkám si, na kolik bylo to první ovlivněno velmi výkoným SŘP na britkých těžkých lodích. Tedy, že admiralita podlehla uspokojení z moderní konstrukční novinky.

Tohle bylo (mimo jiné) dosti ovlivněno úrovní britských dálkoměrů, které dosti zaostávaly za těmi německými. Obzvláště se to projevovalo za horší viditelnosti, kdy Němci stále byli schopni relativně snadno zjistit vzdálenost cíle s uspokojivou přesností, zatímco Britové měli značné problémy. Němci navíc byli schopni i za dobrých podmínek cíl zaměřit se srovnatelnou přesností na větší vzdálenost než Britové. Neboli britský systém řízení palby byl opravdu výkonný a dosti nadčasový, nicméně to bylo do značné míry devalvováno nepřesnými vstupními daty (údaje o vzdálenosti cíle, důsledek té nižší úrovně dálkoměrů).