Tak jo vy otcové:-))) Kdyby někteří přestali číst a použily hlavu a né jen to co si přečtou, o politické orientaci některých ani nemluvě, tak by jste asi byli dost překvapeni.
hydrostar: tady šlo o čistě teoretickou úvahu, nikoliv o to popsat jak by to skutečně vypadalo. Ano, já souhlasím a to co jsi napsal jsem věděl ještě dřív než tě to napadlo. Skutečnost by byla jakákoliv jiná než taková jak si ji tu občas popisujeme. Přesněji jak by to vypadalo a jestli vůbec někdy by se něco dělo, o tom víme všichni prd a můžeme jenom spekulovat.
rabo: taťko klídek:-) Máš pravdu v tom že to do značné části byla provokace. Chtěl jsem znát vaše reakce. Nejsem tak blbej jak by se mohlo zdát a o soudobé vojenské technice toho nevím zrovna málo. Jen občas si v tom udělám guláš. Buď bez obav, ve verzích ruských tanků se vyznám. Možná né tak dobře jako ty ale vyznám. Na hromadu tebou položených otázek, né na všechny tolik času nemám, odpovím jednoduše. Cena. No a pokud jde o tu arenu, tak si to spočítej... Pokud ovšem vedle čtení a psaní umíš počítat...
Tímto upozorňuji že nejde o to do vás zbytečně rýpat. Chtěl jsem jen znát vaše reakce a pár drobností. A trochu rozhýbat debatu. Nic víc nic míň. Koho se to dotklo tak tomu se omlouvám.
Sovětský základní bojový tank T-72
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Hydrostar:
Redgar:
Předpokládám, že osádka jakéhokoli tanku ( pokud tu raketu vůbec zaregistruje ) bude spíš předpokládat. že na ně střílí " normální " PTRK a to i v případě, že bude vědět, že poblíž toho místa se potuluje tank. A snad víš co dělá osádka tanku, pokud na ně letí PTŘS?ale neviděl sem eště žádného člověka, který by za 6s byl schopný zjistit, co se na něho valí,
Redgar:
Pokud myslíš T-72, můžeš napsat, kde dostali na frak od tanků? V Iráku? Tam tvořily většinu starší tanky a modernější ( T-72, M-84 ) většinou rozstřílelo letectvo, případně PTŘS ... Navíc ty okolnosti. Prostě Sovětské tanky nikdy nebyly konstruovány do pouště.Pokud je mi známo tak téčka dostali na "neslušný výraz" téměř všude kde se objevily.
Kontakt-5 dokáže při výbuchu přepůlit i podkaliberní střelu.Hm, ono má téčko Kontakt-5.
Ať počítám jak chci, tak zjištuju, že něco podobného jako Aréna najednou zkouší spousta firem...No a pokud jde o tu arenu, tak si to spočítej...
Tady se obvykle neřeší jakou kdo má politickou orientaci, ta totiž na znalosti nemá vliv.Tak jo vy otcové:-))) Kdyby někteří přestali číst a použily hlavu a né jen to co si přečtou, o politické orientaci některých ani nemluvě, tak by jste asi byli dost překvapeni.
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
kopapaka: A snad víš co dělá osádka tanku, pokud na ně letí PTŘS?
Ne to opravdu nevím. Ve třicátých letech žádná taková vymoženost nebyla. Asi uskočí s tankem nebo počítač vypustí návnady. A to, co sem napsal byla enom taková teze, která měla stejný základ pravdy, jako myšlenka od Redgara. Tedy pouhý výmysl, co by kdyby.
Ne to opravdu nevím. Ve třicátých letech žádná taková vymoženost nebyla. Asi uskočí s tankem nebo počítač vypustí návnady. A to, co sem napsal byla enom taková teze, která měla stejný základ pravdy, jako myšlenka od Redgara. Tedy pouhý výmysl, co by kdyby.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Slovo politika jsem použil záměrně. Ono mi totiž přijde že je tu dost lidí kteří vidí sovětskou/ruskou techniku jako tu nej i kdyby to nebyla pravda.
Nechci se tu pouštět do rozebírání modelové situace, ale šlo o to že obě posádky mají stejné podmínky. To znamená že o sobě vědí a vystřelí na sebe i současně. V praxi téměř nemožné. Jen jeden použije raketu a druhý podkaliberku.
Slovy ruských machrů Kontakt-5 dokáže přepůlit i tu podkaliberku. Jenže ono to má jeden háček. On nestihne explodovat včas. Ve chvíli kdy už finálně zareaguje je střela už dávno za ním/za pancířem.
Ano, arenu už zkouší několik firem. Ale ono to asi nebude tak slavné. Kontakt nebo jakékoliv podobné udělátko potřebuje čas na reakci. Kinetické střely na rozdíl od kumulativních žádný čas na reakci nepotřebují. Po kontaktu s těmito pancíři prostě "jedou" dál mezi tím co pancíři běží čas.
Téčka(Irácké T-72) v boji na příklad zrovna s Abramsem už to štěstí měli. A sedm amerických plechovek dostalo hóóódně sladkej bonbónek při bočním zásahu. Nedávno jsem někde četl že za první války v Iráku bylo poškozeno nebo zničeno něco málo přes padesát Abramsů prostředky nepřítele, nikoliv přátelskou palbou.
Pro upřesnění, nemyslete si že jsem toho názoru, že co je ruské to je špatné a že amíci jsou "khůůl". Snažím se být objektivní i když to na to někdy moc nevypadá.
Nechci se tu pouštět do rozebírání modelové situace, ale šlo o to že obě posádky mají stejné podmínky. To znamená že o sobě vědí a vystřelí na sebe i současně. V praxi téměř nemožné. Jen jeden použije raketu a druhý podkaliberku.
Slovy ruských machrů Kontakt-5 dokáže přepůlit i tu podkaliberku. Jenže ono to má jeden háček. On nestihne explodovat včas. Ve chvíli kdy už finálně zareaguje je střela už dávno za ním/za pancířem.
Ano, arenu už zkouší několik firem. Ale ono to asi nebude tak slavné. Kontakt nebo jakékoliv podobné udělátko potřebuje čas na reakci. Kinetické střely na rozdíl od kumulativních žádný čas na reakci nepotřebují. Po kontaktu s těmito pancíři prostě "jedou" dál mezi tím co pancíři běží čas.
Téčka(Irácké T-72) v boji na příklad zrovna s Abramsem už to štěstí měli. A sedm amerických plechovek dostalo hóóódně sladkej bonbónek při bočním zásahu. Nedávno jsem někde četl že za první války v Iráku bylo poškozeno nebo zničeno něco málo přes padesát Abramsů prostředky nepřítele, nikoliv přátelskou palbou.
Pro upřesnění, nemyslete si že jsem toho názoru, že co je ruské to je špatné a že amíci jsou "khůůl". Snažím se být objektivní i když to na to někdy moc nevypadá.
hydrostare když si pořádně přečteš co jsem prvně napsal a zamyslíš se nad tím místo toho aby jsi okamžitě hledal fakta na netu. Tak ti možná dojde že to co vypadá jako nesmysl může být pravda. Ono holt někdo čumí do netu a někdo se jde rovnou zeptat bývalých příslušníků ruské armády. Nevím jak ty, ale já tu možnost občas mám. A možná by jsi byl překvapen co se člověk dozví za zajímavé věci. To pak můžeš fakta z netu obrazně zmuchlat a zahodit:D
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Nevím co je tu myšleno " časem na reakci ". Problém je totiž v tom, že jakýkoli dynamický pancíř rozhodně nezareaguje na dopad kumulativní střely. Reaguje až na kumulativní paprsek, který je minimálně 3x rychlejší než podkaliberní střely. Takže pokud reaguje na pomalejší, tak má poměrně dost času.
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Cena modernizácie T-72M, napr. do úrovne T-72M4,alebo PT-91 Twardy, vyšla drahšie ako cena mierne ojazdeného Leo-2A4 . A cena chorvátskeho M-95 Degman a ukrajinského Jataganu, je skoro porovnateľná s cenou nových moderných tankov. Tu by sa skôr hodilo - cena/čo za to dostanem.Cena.
Niečo málo aj o Kontakte-5.Slovy ruských machrů Kontakt-5 dokáže přepůlit i tu podkaliberku. Jenže ono to má jeden háček. On nestihne explodovat včas. Ve chvíli kdy už finálně zareaguje je střela už dávno za ním/za pancířem.
http://www.btvt.narod.ru/4/armor.htm
http://www.btvt.narod.ru/4/kontakt5_.htm
No a keď aj dôjde k zničeniu prídavného dynamického panciera, tak je tam ešte veľmi, veľmi hrubá vrstva vrstveného panciera. Týka sa to samozrejme T-72B a vyššie, T-80BV a vyššie a T-90 a vyššie.
No a to išlo o exportnú verziu T-72 na úrovni 70. rokov, vyzbrojenú APFSD, ktoré boli vyradené v Sov. armáde v 70. rokoch s tankom z konca 80. rokov. A to neberieme do úvahy x ďalších "veličín" hovoriacich v prospech "Koaličných vojisk"Téčka(Irácké T-72) v boji na příklad zrovna s Abramsem už to štěstí měli.
No a to som si aj ja myslel o sebe, že som po tom čo som čítal, počul a videl, objektívny. A nakoniec z toho vyšlo, že som len nejaký zaslepený komouš.Pro upřesnění, nemyslete si že jsem toho názoru, že co je ruské to je špatné a že amíci jsou "khůůl". Snažím se být objektivní i když to na to někdy moc nevypadá.
Redgar: hydrostare když si pořádně přečteš co jsem prvně napsal a zamyslíš se nad tím místo toho aby jsi okamžitě hledal fakta na netu.
Jaká fakta sem hledal na netu? O žádných nevím. Jen jsem přeformuloval tvou myšlenku na pohled z druhé strany a použil jsem tebou uvedená označení a časy. Nic jiného. Promiň, ale na netu opravdu nepotřebuji hledat něco, co je mimo můj zájem. Já jen reaguji selským rozumem na velice nepovedenou reakci.
Jaká fakta sem hledal na netu? O žádných nevím. Jen jsem přeformuloval tvou myšlenku na pohled z druhé strany a použil jsem tebou uvedená označení a časy. Nic jiného. Promiň, ale na netu opravdu nepotřebuji hledat něco, co je mimo můj zájem. Já jen reaguji selským rozumem na velice nepovedenou reakci.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
And here we go again...
Kontakt-5 dokázal přepůlit starší APFSDS - zcela určitě M829E3 a snad už i M829A2 byly zesíleny tak, aby je dynamická ochrana přelomit nedokázala. Dále, když posádka tanku zaregistruje, že na ně letí PTŘS, rozhodně neotvírá poklopy. Na TIS vidí, odkud to letí - a osádky jsou zvyklé střílet na OT, které může být nosičem (BMP, BRDM...) - a pěchota se kropí COAXem taky s využitím balistického počítače. Nehledě na to, že žádný palubní kulomet Abramse nemá použitelný dostřel nad 3 km, ergo je použití proti pěchotě na 5km irelevantní - takže sled je:
-Na TIS detekována PTŘS
-(odpálena dýmová clona)
-zapnut generátor kouře z motoru
-tank couvá, aby se schoval do kouře
-velitel overridne střelce a nasměruje ho na odpalovače PTŘS
-střelec to vozidlo sejme (kanonem)
-tank zapadne za nejbližší terénní překážku (kdyby střelec netrefil a proto, že PTŘS pokračuje [většinou] dál rovně)
[btw, od zjištění příchozí PTŘS do výstřelu na nosič uběhnou asi 4 vteřiny]
A opravdu bych si nemyslel, že jsou západní posádky tak blbé, aby nevěděly, že umí T-90 pálit 9M119. Dalším bonbonkem je, že 9M119 nedokáže probít čelní pancíř Abramse - pár cm mu chybí. To zaprvé. A zadruhé - Abrams ani nemusí probít pancíř Tčka - stačí, když třeba MPATem práskne do věže tak, že "orve" nebo začoudí navádění 9M119, tedy laser. Opačně to samozřejmě platí taky - ikdyž 9M119 nedokáže probít čelní pancíř Abramse, z boje ho vyřadit dokáže, poněvadž pokud se trefí do spodku věže, vyřadí z provozu hydrauliku otáčení, pokud do vršku, optiku řízení a zásah samotný s docela slušnou pravděpodobností vyřadí balistický počítač.
Krom toho, pokud je mi známo, 9K119 je "laser-beam-riding" - takže tank musí po výstřelu buď stát, nebo jet rovně/v rovině se střelou a cílem (přinejmenším první verze T-80 musely). Což přežití na bojišti zrovna moc neprospívá...
Tady bych pak napsal něco o tom, že v Evropě nemáš skoro nikde (vyjma moravských příhraničních rovin) výhled na 5km s možností palby - ale to bychom se s rabem zase dostali do oné staré debaty "jsou v ČR všude kopečky za kterými se je možno schovat?", na které jsme se nikdy neshodli... (rabo, ČR nejsou jen rovinky jako na jihu moravy - pojem "pražská pahorkatina" nevznikl náhodou
)
Kontakt-5 dokázal přepůlit starší APFSDS - zcela určitě M829E3 a snad už i M829A2 byly zesíleny tak, aby je dynamická ochrana přelomit nedokázala. Dále, když posádka tanku zaregistruje, že na ně letí PTŘS, rozhodně neotvírá poklopy. Na TIS vidí, odkud to letí - a osádky jsou zvyklé střílet na OT, které může být nosičem (BMP, BRDM...) - a pěchota se kropí COAXem taky s využitím balistického počítače. Nehledě na to, že žádný palubní kulomet Abramse nemá použitelný dostřel nad 3 km, ergo je použití proti pěchotě na 5km irelevantní - takže sled je:
-Na TIS detekována PTŘS
-(odpálena dýmová clona)
-zapnut generátor kouře z motoru
-tank couvá, aby se schoval do kouře
-velitel overridne střelce a nasměruje ho na odpalovače PTŘS
-střelec to vozidlo sejme (kanonem)
-tank zapadne za nejbližší terénní překážku (kdyby střelec netrefil a proto, že PTŘS pokračuje [většinou] dál rovně)
[btw, od zjištění příchozí PTŘS do výstřelu na nosič uběhnou asi 4 vteřiny]
A opravdu bych si nemyslel, že jsou západní posádky tak blbé, aby nevěděly, že umí T-90 pálit 9M119. Dalším bonbonkem je, že 9M119 nedokáže probít čelní pancíř Abramse - pár cm mu chybí. To zaprvé. A zadruhé - Abrams ani nemusí probít pancíř Tčka - stačí, když třeba MPATem práskne do věže tak, že "orve" nebo začoudí navádění 9M119, tedy laser. Opačně to samozřejmě platí taky - ikdyž 9M119 nedokáže probít čelní pancíř Abramse, z boje ho vyřadit dokáže, poněvadž pokud se trefí do spodku věže, vyřadí z provozu hydrauliku otáčení, pokud do vršku, optiku řízení a zásah samotný s docela slušnou pravděpodobností vyřadí balistický počítač.
Krom toho, pokud je mi známo, 9K119 je "laser-beam-riding" - takže tank musí po výstřelu buď stát, nebo jet rovně/v rovině se střelou a cílem (přinejmenším první verze T-80 musely). Což přežití na bojišti zrovna moc neprospívá...
Tady bych pak napsal něco o tom, že v Evropě nemáš skoro nikde (vyjma moravských příhraničních rovin) výhled na 5km s možností palby - ale to bychom se s rabem zase dostali do oné staré debaty "jsou v ČR všude kopečky za kterými se je možno schovat?", na které jsme se nikdy neshodli... (rabo, ČR nejsou jen rovinky jako na jihu moravy - pojem "pražská pahorkatina" nevznikl náhodou
)
Naposledy upravil(a) cover72 dne 16/7/2009, 12:08, celkem upraveno 1 x.
Na tomto type projektilu je jedna zaujímavá vec. Ak si porovnáš jeho letovú rýchlosť so všetkými ostatnými modernými projektilmi, tak je najpomalší. Pozor, to by mala byť údajne práve jeho výhoda. Dynamické panciere z konca 80. rokov, kam patrí aj Kontakt-5 majú práve problém s pomalšími projektilmi APFSD, ako s rýchlejšími. Možno by to vedel ozrejmiť Alchymista. V prípade potreby, by som mu vedel poskytnúť nejaký podklad. Tento problém bol vyriešený až v modernejších dynam. pancieroch - Relikt / prijatý, ale nezavádzaný / a Kaktus / na len objekte 640 /. Posledne menovaný mal byť úplne nová úroveň a stupeň dynamickej ochrany, zatiaľ čo Relikt, len rozvinutie Kontaktu -5.Kontakt-5 dokázal přepůlit starší APFSDS - zcela určitě M829E3 a snad už i M829A2 byly zesíleny tak, aby je dynamická ochrana přelomit nedokázala.
Už aj vo vyššom príspevku som však uvádzal, že aj keď by projektil prenikol DO, bez výraznejšieho poškodenia, spomalenia..., tak ho ešte čaká vrstva "klasického" panciera.
To to je však veľmi mylný pohľad na stretnutie tankových formácií / ku ktorým už nikdy nedôjde ,ale to je asi nepodstatné /. Už samotná taktika použitia tankov či už v útoku, alebo obrane, je koncipovaná tak aby po sebe nestrieľali čelne. Veď je to úplne logické a je to logické už od WWII, keď Nemci "napochodovali" s extrémne silnými tankmi v čelnom panciery. Pri vhodnej taktike si s "Kingom" poradila aj T-34/85 a naopak, Hetzer s "Josifom". Preto majú Tčka, vo väčšine prípadov, širšie čelá veží, ako zadné časti - aby silnejšie pancierované čelo chránilo aj z väčších uhlov zadnú, menej pancierovanú časť. Okrem toho, ak by si si pozrel rez vežami tankov T a NATO , tak lepšie pancierovaná je väšia časť veže u Téčiek, ako u tých druhých z dôvodu očakávanej streľby pod uhlom.ikdyž 9M119 nedokáže probít čelní pancíř Abramse, z boje ho vyřadit dokáže, poněvadž pokud se trefí do spodku věže, vyřadí z provozu hydrauliku otáčení, pokud do vršku, optiku řízení a zásah samotný s docela slušnou pravděpodobností vyřadí balistický počítač.
Nie je tajomstvom, že počas vojny v Iraku bola dosť veľká časť Abramsov vyradená z boja vlastnou streľbou a to dokonca aj streľbou z 25mm kanónov M242 a to do zadných a bočných partií. Ak si zrátaš akú plochu má Abrams, Leo atď. a koľko z nej je silne pancierovaná tak zistíš, že je to nepatrná časť.
O.K., zabudnime na rakety. Dajme tomu, že pošleš tanky do kopcov, kde sa výhoda použitia rakiet na diaľku stráca. Akú získava, napr. Abrams, výhodu ? Že môže vystreliť na akceptovateľnú vzdialenosť náboj APFSD ? Ale to môže aj Tčko. Už pôjde len o to, kto sa trafí lepšie. Takýto nerovný Európsky terén však dáva Tčkam dve výhody :Tady bych pak napsal něco o tom, že v Evropě nemáš skoro nikde (vyjma moravských příhraničních rovin) výhled na 5km s možností palby - ale to bychom se s rabem zase dostali do oné staré debaty "jsou v ČR všude kopečky za kterými se je možno schovat?", na které jsme se nikdy neshodli... (rabo, ČR nejsou jen rovinky jako na jihu moravy - pojem "pražská pahorkatina" nevznikl náhodou Usměv )
1. je to ich malá silueta. Už som to písal dávnejšie, podrobnejšie a hlavne presnejšie. NATO tanky cvične strieľajú na ciele o rozmere 2,5m x 3m a to s perfektnou presnosťou. Pri takomto teréne však reálne hrozí, že z Tčka bude trčať len veža a možno trošíčka podvozku a to je cieľ o rozmeroch ani nie polovičných na aké sa cvičia .
2. Prehliadaný "kameň úrazu" väčšiny tankov - nabíjač. Nech si vraví kto chce- čo chce, ale pri pohybe a v teréne je to veľká nevýhoda. Po púšti, cestičkách, v stoji, to nie je až také markantné, ale v teréne...kto videl ako sa nabíja ručne tank, tak vie o čom hovorím. Tam nejde o mierne nerovnosti terénu, to ako tak vykryje pruženie, ale stúpanie, klesanie, bočné náklony, to sa nabíja veľmi ťažko.
Ano, tak to chtějí rusové. Tanky NATO mají nejsilnější čelní pancíř a boční slabší, jak jsi sám napsal - NATO totiž logicky nechce, aby mu ty tanky někdo vymanévroval a roztřílel zezadu. I proto jsou tu všechny ty datalinky atp...rabo píše:To to je však veľmi mylný pohľad na stretnutie tankových formácií / ku ktorým už nikdy nedôjde ,ale to je asi nepodstatné /. Už samotná taktika použitia tankov či už v útoku, alebo obrane, je koncipovaná tak aby po sebe nestrieľali čelne.
Abramsy byly (krom pouští, ale ty přišly až později) koncipované pro rovné pláně německa, kde byly nasazeny odpovídající americké jednotky. A měly hrát hlavně v obraně - a sorry, tam si úhel vybírá obránce. Když brání pozici, může se klidně natočit k nepříteli čelem - nemusí někam jet a tím muset vystavovat i boky atp.
Myslím, že bychom to dost dobře mohli ukončit s tím, že východ i západ mají prostě každý svoji "ideologii" a to jak stavby, tak nasazení - a není dost dobře možné je srovnvát. Západ protěžuje ochranu posádky a pancíř v čelním kvadrantu, rusové malý cíl a vysokou mobilitu. Každý má své výhody a nevýhody - a v Evropě už se snad neutkají. Tyhle debaty nemají celkem smysl, protože zastánci západní i východní konstrukční školy stejně svoje priority a tedy ani oblíbené konstrukce nezmění a tedy jsou takovéto debaty IMO jen sice pěkným, ale přeci jen mrháním místem.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Neisté. Záleží od verzie PTRS a pre systém 9K119 je ich niekoľko - 9M119M Invar má obvykle uvádzanú priebojnosť 700-800mm za dynamickou ochranou a 800-850mm RHA, 9M119M1 Invar-M 800-850mm za dynamickou ochranou a 900-950mm RHA.Dalším bonbonkem je, že 9M119 nedokáže probít čelní pancíř Abramse - pár cm mu chybí.
Je tu samozrejme známy problém porovnávania priebojnosti RHA vs. reálny pancier, ktorý sa v poslednom období dosť posunul tým spôsobom, že priebojnosť RHA stagnuje ale súčasne rastie priebojnosť voči mnohovrstvým a kompozitným pancierom, napríklad pri použití tantalových a iných exotických vložiek.
Deštrukcia/zneškodnenie APDSFS penetrátoru sa obvykle nedosahuje jeho rozseknutím (rozbitím na časti), ale v počiatočnej fáze ohnutím, rozkmitaním a vychýlením, takže na pancier dopadá v šikmej polohe.
O penetrátore M829A3 nemám dostatok informácií, rýchlosťou nijak výnimočne nezaostáva za ostatnými APDSFS, je však veľmi dlhý (viac ako 900mm - siaha až takmer na dno nábojnice) a celý projektil = penetrator+sabot je výrazne ťažší (okolo 10kg oproti 9kg M829A1 a 7,9kg M829A2), ťažšia/väčšia je i prachová náplň.
Zvýšená odolnosť penetratoru voči pôsobeniu dynamickej ochrany sa dá dosiahnuť niekoľkými spôsobmi - napríklad konštrukciou penetratoru, ktorý je v prednej časti zhotovený z "neaktívneho materiálu" - napríklad hliníku či železa, táto časť penetratoru aktivuje dynamickú ochranu a jej činnosťou je zničená/odlomená (je to vlastne funkčný ekvivalent prekurzoru kumulatívnych striel) v definovanom mieste penetratoru - prudký impulz plátu dynamickej ochrany sa neprenesie alebo len málo za zvyšok strely - tá si zachováva smer letu a priestorovú orientáciu. Podobný efekt sa dá dosiahnuť aj vhodnou konštrukciou aktívnej časti penetratoru - napríklad aktívny materiál (uran) bude umiestnený v niekoľkých valcových telesách zoradených za sebou a umiestnených v trubkovom púzdre - pri údere platne dynamickej ochrany sa penetrator zlomí na styku valcových telies a impulz sa neprenesie na zvyšok penetratoru - opäť si zachová smer a priestorovú orientáciu.
Vo zvyšovaní priebojnosti hrá veľmi veľkú úlohu i materiál aktívnej časti penetrátoru, predovšetkým chovanie a mechanické vlastnosti jeho vysokotlakej fázy (pri tlakoch nad 1-4GPa) - je to doslova alchýmia.
Vyskytujú sa tu dosť podivné javy - napríklad pre materiál "DU-3/4 Ti" v oblasti dopadových rýchlosti 1000-1500m/s rastie priebojnosť s dopadovou rýchlosťou výrazne rýchlejšie než u ekvivalentného "wolframového" projektilu, pri vyšších rýchlostiach sa potom rast priebojnosti spomaluje a pri dopadovej rýchlosti 1900m/s sú už priebojnosti takmer identické.
Alebo si predstavte "lano" spletené z tenkých wolframových drôtov a zaliate do mikrokryštalickej či amorfnej kovovej matrice. Priebojnosť voči štandardnému RHA pancieru je asi 80% ekvivalentného wolframového penetratoru. Pri použití proti sklonenému vrstvenému pancieru, alebo vrstvenému pancieru s premenlivým sklonom jednotlivých vrstiev jeho priebojnosť v porovnaní s homogénnym penetrátorom výrazne narastá, pretože takmer nedochádza k zlomeniu penetrátoru a prierez prierazu (otvoru v pancieri) sa takmer nemení a je prevážne kruhový, na rozdiel od eliptických prierazov od homogénnych penetrátorov.
Momentálne študujem "Частные вопросы конечной балистики" ... a prestávam rozumieť aj veciam, o ktorých som si myslel, že im celkom rozumiem
BTW - zaujímavý názor/tvrdenie z jedného fóra - Drvivá väčšina "rozsypaných" T-72 (údajne viac ako 700 kusov) v Iraku nebola zničená "v boji", ale vyhodená do vzduchu americkými ženistami potom, ako ich posádky opustili.
Alchymista dík za odborné vysvetlenie.
Pri "pomalých" nábojoch, ako je napr. М829А3, ktorý má počiatočnú rýchlosť 1555m/s a na 2 tisíc metrov mu klesá pod 1400 m/s, je uvádzané, že nespôsobujú iniciovanie výbušnej zmesi v starších dynam. pancieroch. Viac nič neviem.
Takto by sa mal správať APFSD náboj, pri prechode novým dynam. pancierom
Pri "pomalých" nábojoch, ako je napr. М829А3, ktorý má počiatočnú rýchlosť 1555m/s a na 2 tisíc metrov mu klesá pod 1400 m/s, je uvádzané, že nespôsobujú iniciovanie výbušnej zmesi v starších dynam. pancieroch. Viac nič neviem.
Takto by sa mal správať APFSD náboj, pri prechode novým dynam. pancierom
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
ženisti - logiku by to malo...
Prvosledové jednotky nemajú ani čas ani prostriedky na odsun irackých tankov do zabezpečeného tylu. Pritom značná časť tankov je len opustená, ale inak často pojazdná a bojaschopná, s ostrou muníciou.
Stačí jeden nadšenec, ktorý prestane byť posratý alebo sa dokonca stane nasratým a "opustený" tank začne paľbu - v prvom momente sa mŕtvych nedorátaš...
Ako trofejné ich nepotrebuješ a potrebovať nebudeš - najlepším riešením je potom skutočne tank vyhodiť do vzduchu za pomoci náložky a jeho vlastnej munície.
Edit:
Rabo - príklad - dve varianty prenikania penetratoru cez dynamickú ochranu pri rôznej rýchlosti penetratoru a rôznej rýchlosti reakcie DO na prienik a rôznej rýchlosti pohybu platní DO
Aj bez ďalšieho je zrejmé, ako bude penetrator počas prienikania namáhaný - ale dá sa to tiež brať aj ako dva momenty pri tom istom prieniku ako počiatočná a neskoršia fáza.
Aby to nebolo jednoduché, nákres konštrukcie Kontakt-5 v prednej časti tanku ukazuje ešte jednu vec. Kryt kontajneru s elementami DO má celkom podstatný význam pri pôsobení bloku DO proti penetratoru APDSFS - platne umiestnené priamo na elemente DO sú relatívne ľahké a tenké a majú vysokú rýchlosť pohybu - uplatňujú sa hlavne proti kumulatívnemu lúču s vysokou rýchlosťou a malou hmotnosťou, "vonkajší" kryt bloku DO je masívny (u Kontakt-V sa uvádza 15-25mm). Má teda pomerne veľkú hmotnosť a menšiu rýchlosť, ktorú získava od úderu hornej platne elementu DO a splodín výbuchu náplne DO, čo mu umožňuje efektívne pôsobiť na masívny penetrator APDSFS (podstatne tažší, ale i pomalší ako kumulatívny lúč).
Znížená rýchlosť šípovej strely APDSFS - ono to dáva zmysel. Element dynamickej ochrany je aktivovaný rázovou vlnou šíriacou sa materiálom hornej platne počas prieniku penetrátora cez platňu. Je to v podstate akustická vlna v kove a tá je rýchlejšia (cca 7000m/s) ako je rýchlosť penetrátorov, takže na zadnú/spodnú stranu hornej platne dospeje skôr ako pentrator prenikne hornou platňou DO a aktivuje výbušninu.
U väčšiny výbušnín je detonačná rýchlosť významne závislá na intenzite iniciačného impulzu a to pri stabilnej i pri metastabilnej detonácii. Pokiaľ intenzita impulzu nedosiahne istú minimálnu úroveň, detonácia sa môže rozvinúť len do metastabilnej detonácie, kde je detonačná rýchlosť výbušniny výrazne nižšia ako v prípade stabilnej detonácie (kľudne len polovičná) alebo vôbec do detonácie neprejde, prípadne je rozbeh detonácie tak pomalý, že to nemá na zníženie priebojnosti penetratoru žiadny efekt.
Problém s APDSFS penetratormi mali všetky typy návesnej DO prvej a druhej generácie. Boli umiestnené externe v relatívne tenkostenných kontajneroch. Museli teda obsahovať výbušninu, ktorá je pomerne necitlivá - spravidla to bola plastická trhavina - aby nereagovali zbytočne na strely z ručných zbraní, ktoré ľahko prenikali do tenkostenného kontajneru. Lenže relatívna necitlivosť spolu s tenkostenným kontajnerom a ľahkými doskami DO spôsobovala, že DO na podkalibrové strely APDSFS nereagovala vôbec, alebo efekt jej výbuchu bol kvôli rýchlym ale ľahkým doskám malý. Preto sa zaviedli DO ako je Kontakt-V - s masívnym krytom. Ten na jednej strane predstavuje doplnkový predstavný pancier proti kumulatívnemu lúču (za dobu pôsobenia kumulatívneho lúča sa vonkajší masívny kryt tažkej DO do považovať za "stacionárny" alebo "takmer stacionárny", kým sa začne pohybovať, podstatná časť lúča prejde počiatočným otvorom) ale hlavne má dve funkcie pri pôsobení proti APDSFS - chráni trhavinovú náplň proti paľbe malokalibrových zbraní a črepinám, takže táto môže byť citlivejšia a spoľahlivo reagovať aj na strely APDSFS a zároveň predstavuje hlavný prvok DO pôsobiaci proti masívnym strelám APDSFS.
"Masívne APDSFS" - kým celá vložka kumulatívnej nálože má hmotnosť do pol kilogramu a kumulatívnu lúč predstavuje asi jednu tretinu počiatočnej hmotnosti vložky, strela APDSFS má hmotnosť cez 4kg, často až ku 6kg i viac. V porovnaní s hmotnosťou lúča je teda strela 20 (i viac) krát ťažšia. Podobne priemer lúča dosahuje maximálne 5mm (čím tenší, tým lepšie), strela má naopak priemer 25-30mm, i viac, opäť teda má 20 krát väčší prierez ako kumulatívny lúč.
Prvosledové jednotky nemajú ani čas ani prostriedky na odsun irackých tankov do zabezpečeného tylu. Pritom značná časť tankov je len opustená, ale inak často pojazdná a bojaschopná, s ostrou muníciou.
Stačí jeden nadšenec, ktorý prestane byť posratý alebo sa dokonca stane nasratým a "opustený" tank začne paľbu - v prvom momente sa mŕtvych nedorátaš...
Ako trofejné ich nepotrebuješ a potrebovať nebudeš - najlepším riešením je potom skutočne tank vyhodiť do vzduchu za pomoci náložky a jeho vlastnej munície.
Edit:
Rabo - príklad - dve varianty prenikania penetratoru cez dynamickú ochranu pri rôznej rýchlosti penetratoru a rôznej rýchlosti reakcie DO na prienik a rôznej rýchlosti pohybu platní DO
Aj bez ďalšieho je zrejmé, ako bude penetrator počas prienikania namáhaný - ale dá sa to tiež brať aj ako dva momenty pri tom istom prieniku ako počiatočná a neskoršia fáza.
Aby to nebolo jednoduché, nákres konštrukcie Kontakt-5 v prednej časti tanku ukazuje ešte jednu vec. Kryt kontajneru s elementami DO má celkom podstatný význam pri pôsobení bloku DO proti penetratoru APDSFS - platne umiestnené priamo na elemente DO sú relatívne ľahké a tenké a majú vysokú rýchlosť pohybu - uplatňujú sa hlavne proti kumulatívnemu lúču s vysokou rýchlosťou a malou hmotnosťou, "vonkajší" kryt bloku DO je masívny (u Kontakt-V sa uvádza 15-25mm). Má teda pomerne veľkú hmotnosť a menšiu rýchlosť, ktorú získava od úderu hornej platne elementu DO a splodín výbuchu náplne DO, čo mu umožňuje efektívne pôsobiť na masívny penetrator APDSFS (podstatne tažší, ale i pomalší ako kumulatívny lúč).
Znížená rýchlosť šípovej strely APDSFS - ono to dáva zmysel. Element dynamickej ochrany je aktivovaný rázovou vlnou šíriacou sa materiálom hornej platne počas prieniku penetrátora cez platňu. Je to v podstate akustická vlna v kove a tá je rýchlejšia (cca 7000m/s) ako je rýchlosť penetrátorov, takže na zadnú/spodnú stranu hornej platne dospeje skôr ako pentrator prenikne hornou platňou DO a aktivuje výbušninu.
U väčšiny výbušnín je detonačná rýchlosť významne závislá na intenzite iniciačného impulzu a to pri stabilnej i pri metastabilnej detonácii. Pokiaľ intenzita impulzu nedosiahne istú minimálnu úroveň, detonácia sa môže rozvinúť len do metastabilnej detonácie, kde je detonačná rýchlosť výbušniny výrazne nižšia ako v prípade stabilnej detonácie (kľudne len polovičná) alebo vôbec do detonácie neprejde, prípadne je rozbeh detonácie tak pomalý, že to nemá na zníženie priebojnosti penetratoru žiadny efekt.
To je práve ten problém. DO je dosť "blbá", nevie čo ju "zobudilo", takže reaguje vždy rovnako = rýchlo.kopapaka píše:Takže pokud reaguje na pomalejší, tak má poměrně dost času.
Problém s APDSFS penetratormi mali všetky typy návesnej DO prvej a druhej generácie. Boli umiestnené externe v relatívne tenkostenných kontajneroch. Museli teda obsahovať výbušninu, ktorá je pomerne necitlivá - spravidla to bola plastická trhavina - aby nereagovali zbytočne na strely z ručných zbraní, ktoré ľahko prenikali do tenkostenného kontajneru. Lenže relatívna necitlivosť spolu s tenkostenným kontajnerom a ľahkými doskami DO spôsobovala, že DO na podkalibrové strely APDSFS nereagovala vôbec, alebo efekt jej výbuchu bol kvôli rýchlym ale ľahkým doskám malý. Preto sa zaviedli DO ako je Kontakt-V - s masívnym krytom. Ten na jednej strane predstavuje doplnkový predstavný pancier proti kumulatívnemu lúču (za dobu pôsobenia kumulatívneho lúča sa vonkajší masívny kryt tažkej DO do považovať za "stacionárny" alebo "takmer stacionárny", kým sa začne pohybovať, podstatná časť lúča prejde počiatočným otvorom) ale hlavne má dve funkcie pri pôsobení proti APDSFS - chráni trhavinovú náplň proti paľbe malokalibrových zbraní a črepinám, takže táto môže byť citlivejšia a spoľahlivo reagovať aj na strely APDSFS a zároveň predstavuje hlavný prvok DO pôsobiaci proti masívnym strelám APDSFS.
"Masívne APDSFS" - kým celá vložka kumulatívnej nálože má hmotnosť do pol kilogramu a kumulatívnu lúč predstavuje asi jednu tretinu počiatočnej hmotnosti vložky, strela APDSFS má hmotnosť cez 4kg, často až ku 6kg i viac. V porovnaní s hmotnosťou lúča je teda strela 20 (i viac) krát ťažšia. Podobne priemer lúča dosahuje maximálne 5mm (čím tenší, tým lepšie), strela má naopak priemer 25-30mm, i viac, opäť teda má 20 krát väčší prierez ako kumulatívny lúč.
Alchymista super. Dovolím si napísať, že ide o najtechnickejší rozbor DO aký som čítal na území ČSR.
O tom postupnom zlepšovaní DO v oblasti znižovania účinnosti podkalibroviek, svedčia aj nasledujúce údaje.
Kontakt - 1 nezabezpečuje ochranu voči nim
Kontakt - 5 znižuje účinnosť nie menej ako 20%
Relikt - do 50%
Nož - do 90% - tento údaj je však reklamného charakteru a odborníci sa vyjadrujú, že táto odolnosť je len voči starým typom, zatiaľ čo voči novým je účinnosť obdobná ako u "Relikt-u"
Najúčinnejšia mala byť ochrana "Kaktus", ale tá odišla s "Čiernym orlom" - obj.640
Nič však nie je ešte stratené, v NII Stali stále pracujú na tom to druhu ochrany a je dosť pravdepodobné a určité náznaky už v tomto smere sú, že "niečo nové" sa ukáže na modernizovanom tanku T-90 / zatiaľ sa používa názov T-90M, ale môže to byť aj T-90B a iný /
už len malá grafická príloha
Kaktus a Kontakt - 5
a Relikt. Zobrazené je aj umiestnenie na čele podvozku,ale aj veži tanku T-72B.
Mimochodom, je tu pekne vidno to čo som spomínal vyššie - široké, silne pancierované, čelo veže a úzka zadná časť .
PS: možno by to chcelo presunúť do samostatnej témy
PS2 : Alchymista, si skúsený ruštinár a v prípade záujmu, Ti na veľa otázok vedia odpovedať priamo ľudia z NII Stali. Majú na stránke na to vyčlenenú jednu sekciu. Veľa Rusov, z odborných fór, to využíva.
O tom postupnom zlepšovaní DO v oblasti znižovania účinnosti podkalibroviek, svedčia aj nasledujúce údaje.
Kontakt - 1 nezabezpečuje ochranu voči nim
Kontakt - 5 znižuje účinnosť nie menej ako 20%
Relikt - do 50%
Nož - do 90% - tento údaj je však reklamného charakteru a odborníci sa vyjadrujú, že táto odolnosť je len voči starým typom, zatiaľ čo voči novým je účinnosť obdobná ako u "Relikt-u"
Najúčinnejšia mala byť ochrana "Kaktus", ale tá odišla s "Čiernym orlom" - obj.640
Nič však nie je ešte stratené, v NII Stali stále pracujú na tom to druhu ochrany a je dosť pravdepodobné a určité náznaky už v tomto smere sú, že "niečo nové" sa ukáže na modernizovanom tanku T-90 / zatiaľ sa používa názov T-90M, ale môže to byť aj T-90B a iný /
už len malá grafická príloha
Kaktus a Kontakt - 5
a Relikt. Zobrazené je aj umiestnenie na čele podvozku,ale aj veži tanku T-72B.
Mimochodom, je tu pekne vidno to čo som spomínal vyššie - široké, silne pancierované, čelo veže a úzka zadná časť .
PS: možno by to chcelo presunúť do samostatnej témy
PS2 : Alchymista, si skúsený ruštinár a v prípade záujmu, Ti na veľa otázok vedia odpovedať priamo ľudia z NII Stali. Majú na stránke na to vyčlenenú jednu sekciu. Veľa Rusov, z odborných fór, to využíva.
