Stránka 2 z 2

Napsal: 15/7/2008, 21:47
od hydrostar
Trochu chronologie. LT vz.35 tedy Š-II-a byl vyvíjen od roku 1934 a jeho zkoušky společně s konkurenčním P-II-a probíhaly v létě 1935. Zato pokrokový TNH v projektové fázi spatřil světlo světa někdy v zimě 1935 a prototyp někdy v září téhož roku, ale už po soutěži o nový jezdecký tank. To, že se nezačalo zrovna s hledáním nástupce je spojeno s tím, že se předpokládalo, že LT vz.35 je pokroková konstrukce. Což byl, ale své kvality prokázal až po dlouhém vylaďování. Jenže to nemohl nikdo v roce 1935 tušit. A stejně soupeř byl P-II-a a ne TNH...

Napsal: 16/7/2008, 09:24
od kacermiroslav
Pokud se nepletu tak prototyp TNH byl vyroben již v září 1935. Objednávka na výrobu tanků a tančíků pro Irán byla uzavřena již v květnu 1935. TNH pak v průběhu roku 1936 prodělával testy a poslední sériové stroje byly do Iránu dodány v květnu 1937. V té době již mohlo vedení armády vidět, co se v ČKD postavilo, protože jistě měli možnost dohlížet i na exportní techniku. A když tak mě oprav....nebyl náhodou LT-35 poněkud předražen v porovnání s LT-38? Tím chci říct, že vedení armády asi nebylo s LT-35 moc spokojeno a byly tam jistě snahy najít nějaký jiný, lepší, levnější tank pro ČSR.

Prostě velká škoda, že se včas nerozpoznali kvality a výhody TNH, ze kterého až po mnoha letech vznikl LT-38. Beru to tak, že LT-35 byl pokrový a dobrý stroj, ale trpěl řadou dětských nemocí a jeho výroba se dosti vlekla. Zatímco LT-38 se dokázal vyprodukovat v množství 150 ks během necelého jednoho roku. Samozřejmě nedokážu posoudit co vše způsobilo to zpoždění u LT-35.

Napsal: 16/7/2008, 10:19
od hydrostar
...nebyl náhodou LT-35 poněkud předražen v porovnání s LT-38? Tím chci říct, že vedení armády asi nebylo s LT-35 moc spokojeno a byly tam jistě snahy najít nějaký jiný, lepší, levnější tank pro ČSR...
Když vydělíme cenu hmotností vozidla dojdeme k jednoduchým číslům, které někteří považují za hlavní porovnávací cenový parametr. I když i ten nepočítá se složitostí konstrukce, inflací...

LT vz.34 - 57 Kč/kg
LT vz.35 - 51 Kč/kg
LT vz.38 - 79 Kč/kg

Takže podle tohoto měřítka byl LT vz.35 nejlevnější. A to musíme dodat, že LT vz.35 byl z těchto tří nejsložitější. Hlavním důvodem k objednání nového typu byla právě jeho složitost a poddimenzování určitých částí konstrukce. Sekundárně to byl stísněný prostor (jak ale víme, Němcům se nezdál být malý a přidali ještě jednoho člena posádky...). Úpravy to ale všechno vyřešily. Zas takové problémy s nimi v roce 1938 nebyly.

Napsal: 16/7/2008, 10:28
od kacermiroslav
Tak to pak beru:-)
dá se někde dohledat kolik hodin bylo potřeba na výrobu LT-35 a LT-38?

Napsal: 16/7/2008, 10:44
od hydrostar
Tak to fakt nevím.

Napsal: 10/7/2009, 16:47
od kacermiroslav
Neví náhodou někdo kolik by stálo repasování LT-34 na výkonnější verzi LT-34R ?

Napsal: 21/7/2009, 21:58
od hydrostar
No tak to nevím, ale říkalo se, že získá relativně levně 50 tanků s vyšší hodnotou než mají LT vz. 35. Díval sem se do Tanků Praga, kde je obchodování dobře popsané, ale cenu neuvádí ani pro tanky pro případný obchod do Lotyšska

Napsal: 24/7/2009, 01:34
od kopapaka
Tu cenu už asi nikdo nedohledá, ale vem to takhle, armáda by získala 50 tanků na úrovni a přitom by se dál mohly vyrábět bez přerušení nové tanky.

Napsal: 14/4/2011, 14:27
od kacermiroslav
Zpráva I/7.oddělení útočné vozby MNO ze dne 31.ledna 1939 hovoří o rekonstruovaných LT. vz. 34 R takto:

"U zkušebního oddílu Učiliště útočné vozby byl vyzkoušen rekonstruovaný typ LT vzor 34, aby byly získány podkaldy pro generální opravy tohoto materiálu, k nimž bude nutno v dohledné době přikročit. Všechny úpravy, hlavně zesílený motor, Wilsonova převodová skříň, planetária a úpravy podvozku (v první řadě zařízení, aby nespadávaly kolejové pásy) se plně osvědčily. Poskytne-li hlavní štáb potřebný finanční náklad na generální úpravu těchto vozidel v plném vyzkoušeném a osvědčeném rozsahu, získáme 50 lehkých tanků větší bojové hodnoty, než jsou LT vzor 35 a schopných další řadu let polní služby".

Trošku se divím, že třeba Němci neuvažovali a realizaci této úpravy a následném prodeji LT vz. 34 R některé z jejich spřátelených zemí. Když už nic jiného, tak je mohli zhodnotit více, než následným sešrotováním těch 27 tanků, které zůstaly na území protektorátu.