benzíno-elektrický pohon – část 3

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

benzíno-elektrický pohon – část 3

Příspěvek od sa58 »

benzíno-elektrický pohon – část 3

Obrázek
Název tohoto článku je v dnešní době již trochu zavádějící, nemíním se zabývat BE pohonem v provedení jak jsem o něm psal v předchozích částech tohoto miniseriálu. Dnes snad již nikdo nebude provozovat podobné složité soustrojí s mizernou účinností, dneska je přece jen technika někde jinde. I když přiznávám, že bych chtěl někdy vidět na běžící pohon Ferdinanda…

Když se dnes podíváte na obrněnou techniku, zjistíte, že snad na všude najdete dieselové či vícepalivové motory. Výjimkou je použití spalovacích turbín u tanků, ale ty se snad vyjma dvou typů (i když velmi rozšířených) nepoužívají. Dnes není problém vyrobit motor který dokáže více než 50-ti tunový tank rozjet na velmi dobrou rychlost. Před pár lety jsem při cestě po německé dálnici měl možnost sledovat tank Leopard 2, řítící se rychlostí cca 70 km/h. No motor o nějakých 1100 kilowatech dokáže i takové monstrum pořádně rozhýbat. Jen bych nechtěl platit to palivo…

Ale i takové stádo koníků se musí dát zkrotit, stále je třeba k přenosu mechanické síly množství namáhaných mechanických dílů. Takové obrněné vozidla v konfiguraci 6x6 nebo 8x8 sebou nosí v podvozku poměrně velké množství železa. To zabírá nějaké místo a taky něco váží. K tomu je ho třeba chránit, vozidlo bez pohonu je k ničemu. V dnešní době se již dá této mechanické „konfiguraci“ vyhnout. A to paradoxně použitím elektromotorů, poháněných pomocí dieselového motoru a generátoru. Ale oproti staré BE konfiguraci dnes ještě přibývají akumulátory. U osobních vozů se již nějaký čas tento hybridní pohon používá, u obrněných vozidel je však tento pohon stále popelkou.

Vývoj elektromotorů za poslední desetiletí vyřešil nepříjemné vlastnosti stejnosměrných pohonů. Snížila se hmotnost elektromotoru, začaly se používat synchronní pohony s permanentními magnety. To vše by se samozřejmě nemohlo udát bez vývoje ve výkonové elektronice. Regulace pohonů pomocí měničů kmitočtu již dávno není výsadou jen drahých strojů, dnes ho najdete třeba i v pračce. Ceny klesly na takovou úroveň, že pořízení asynchronního elektromotoru s měničem je levnější než dvouotáčková varianta stejného motoru. A to se již nezmiňuji o možnosti regulace otáček od nuly do x-násobku jmenovitých otáček (záleží potom na mechanice).

Co z toho se dá použít u obrněného vozidla? Můžeme začít u dieselového pohonu, díky využití akumulátoru a využití rekuperace při brzdění je možno snížit maximální výkon motoru. Ten se využívá jen krátkodobě, na pokrytí špičky se použije energie z akumulátorů. Tak je možno do vozidla zabudovat méně výkonný (lehčí a menší) diesel. Ten navíc většinu času běží v optimálních otáčkách, což je rozhodně lepší pro spotřebu paliva.

Je zde ještě jedna vlastnost kterou nemůže vozidlo vybavené spalovacím motorem asi dosáhnou. Po omezenou dobu se může vozidlo pohybovat pouze v elektrickém režimu. Může stát na místě a napájet své systémy nebo může urazit nějaký ten kilometr pouze díky akumulátorům. A to je ideální varianta pro průzkumná vozidla. Samozřejmě nejde používat akumulátory na ujetí desítek kilometrů, ale každý kilometr v tichém režimu je určitě dobrý. Ale kolik se dá takto v tichosti ujet kilometrů si výrobci nechávají jen pro sebe.

Docela mě překvapilo, že do konstrukce obrněného vozidla s hybridním pohonem pustila švédská společnost Hägglunds, součást koncernu BAE. Jedná se o modulární koncepci SEP, jehož vývoj si objednala švédská armáda v roce 1996. Zajímavostí je vývoj dvou variant s pásovým i kolovým podvozkem (6x6). Švédská armáda hodlá vozidla SEP zavést do výzbroje (až 500 kusů). Další zajímavostí SEP je využití dvou dieselových motorů pro pohon generátorů, prototypy byly osazeny motory Volkswagen (2x130 kW) a Steyer M16 (2x130 kW). Motor Steyer je se již používá ve vozidlech Bv206, proto je asi jeho nasazení u sériových vozidel pravděpodobnější. Motory s generátory jsou umístěny po obou stranách v místech kde je umístěna posádka. Pásová varianta využívá pásy podobné konstrukce jako u Bv206, jedná se pásy s gumovými prvky. Pásový podvozek má odolat výbuchu až 7 kg TNT pod pásem. Vozidla můžou být vybavena různými variantami výzbroje jako je to i u dalších moderních obrněných vozidel.
Vozidla mohou být vybavena přídavným pancéřování odolávající protipancéřové munici ráže 14,5 mm, případně bude k dispozici těžší varianta odolávající střelám APFSDS ráže 30 mm. Díky příznivé hmotnosti je možno SEP přepravovat letouny C-130.


technická data SEP – pás / 6x6 / 8x8
délka – 6 m
šířka – 2,8 m
výška – 1,9 / 2,2 / 2,2 m
hmotnost (prázdná) – 11,5 / 11,5 / 14 t
hmotnost maximální – 17,5 / 17,5 / 24 t
výkon motoru – 2x130 kW
max. rychlost – 85 / 100 / 100 km/h


Pro US speciální jednotky se testuje bojové vozidlo RST-V. Jeho vývoj začal u firmy General Dynamics Land Systems v roce 1999. První prototypy byly dodány v roce 2002, vůz dostal bojové jméno Shadow. Jedná se o terénní vozidlo pro čtyřčlennou osádku s hliníkovou karosérií, je zde možnost namontování přídavného pancéřování. Podvozek má hydropneumatické pérování umožňující měnit světlou výšku vozidla v rozsahu 28 cm. Lze změnit i šířku vozidla až o 34 cm.
Pohon vozidla je hybridní, základem je turbodiesel Detrit Diesel o objemu 2500 ccm a výkonu 114 kW. Ten pohání generátor o výkonu 110 kW sloužící k pohonu čtyř motoru o výkonu 50 kW. Ty jsou namontovány přímo v nábojích kol. Hybridní systém doplňují dva Li-Ion akumulátory se špičkovým výkonem až 80 kW. Ty umožňují při čistě elektrickém pohonu dojezd 32 km.
Vozidlo je určeno pro průzkum, základní verze má k dispozici senzorový stožár (3 m) s kamerou, IČ senzorem, laserovým dálkoměrem a zaměřovačem. Na střechu lze nainstalovat různou výzbroj od kulometu po odpalovací zařízení ŘS TOW nebo Javelin.


technická data RST-V
délka – 5,45 m
šířka – 2,01 / 1,67 m
výška – 1,67 / 1,39 m
hmotnost bojová – 3629 kg
max. rychlost – 112 km/h
max. dojezd – 758 km


Použité zdroje:
časopis ATM 01/2006, 04/2006
http://www.baesystems.com/
http://www.army-technology.com
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


Obrázek
SEP - obě varianty

Obrázek Obrázek
SEP - verze 6x6 a s pásovým podvozkem

Obrázek
možnosti modulární koncepce SEP

Obrázek
opravdu jen orientační schéma pohonu 6x6
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


Obrázek
RST-V

Obrázek
RST-V s vysunutým senzorovým stožárem

Obrázek
RST-V v transportní poloze
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: benzíno-elektrický pohon – část 3

Příspěvek od Lord »

Doplním ... v současné době je ambiciózním programem příští generace bojového vozidla pěchoty - známý jako Ground Combat Vehicle (GCV). Jednou z uvažovaných platforem je návrh od BAE-Northrop Grumman a lithium-ion akumulátorech od Saft.

Obrázek

A elektromotorů od firmy QinetiQ.

Obrázek

BAE Systems tvrdí, že bojové vozidlo poháněné hydridním systémem bude o 10 až 20 procent efektivnější než dieselový pohon, ale nabídne také rychlejší akceleraci a manévrování ...

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Zdroj: http://defense-update.com/20121207_gcv_hed.html
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“