Napsal: 12/4/2007, 10:03
Ať chtěl nebo nechtěl promítal Hitler do svých úvah a postupů svou osobnost. Tak jako každý se hodí k něčemu jinému, v něčem je slabší, v jiném relativně silnější. Ano, měl dar si vybrat schopný lidi, pochopit rychle jejich úvahy. Ale měl i osobní vlastnosti, které ledacos deklasovaly. Němcům se v předválečných letech líbila jeho neústupnost, proto ho taky volili. V pozdějších letech ovšem byla tato vlastnost nežádoucí. Dále jak už bylo zmíněno, tak jako diktátor zasahoval téměř do všeho. Což by znamenalo, že by musel mít patent na rozum.
Němci dokázali díky své organizaci mnoho věcí překonat, přizpůsobit se za pochodu, přesto Hitler neznal míru. Neznal míru, kdy je přepínání sil prospěšně, a kdy už může vést ke kolapsu. Podle jeho filozofie byli Němci národ vyvolený, nadřazený, který překoná jakékoliv problémy.
Jako vojevůdce měl některé pozitivní vlastnosti, ale jako stratég stál za starou belu. Možná také jeden z důvodů proč se nestal ke konci první světové války velitelem, ale byl stále desátníkem. Jeho nadřízení sice oceňovali jeho statečnost, na druhou stranu do velení ho odmítali pro určitou bezhlavost.
Němci dokázali díky své organizaci mnoho věcí překonat, přizpůsobit se za pochodu, přesto Hitler neznal míru. Neznal míru, kdy je přepínání sil prospěšně, a kdy už může vést ke kolapsu. Podle jeho filozofie byli Němci národ vyvolený, nadřazený, který překoná jakékoliv problémy.
Jako vojevůdce měl některé pozitivní vlastnosti, ale jako stratég stál za starou belu. Možná také jeden z důvodů proč se nestal ke konci první světové války velitelem, ale byl stále desátníkem. Jeho nadřízení sice oceňovali jeho statečnost, na druhou stranu do velení ho odmítali pro určitou bezhlavost.