PALBA.CZ

Viem viac o lietaní, ale pripravujem príbeh o našej malej Odyssei s kamarátmi k poľským hraniciam na Dukle, kde sa to zomlelo a trhalo, skúsim to zladiť s postupom sovietov na iných stránkach.
O benzíne len jedno - ak to má vzduch vybuchne, ak je nádrž plná dá sa uhasiť, ohriať sa v tanku v 40-45tom bolo ľahké, ujsť z tanku niekedy pre blbinu, zaseknutý-zamrznutý poklop desivé. Zranený bol aj mamin brat, v 87 mu poklop T55 rozmlatil ruku.


rezerva, čo keď stopnú policajti:)

OK - Foxbat beru, a asi i ostatní berou. Skvělé co říkáš.

michan:
Pořád nechápu, co tím chtěl básník říct. Vím, že benzín vybuchuje (a tedy má tankista minimum šancí na přežití při zásahu), ale zároveň sem tvrdil, že nejen ruské tanky byly na benzín. Tak co tu furt píšeš jakési těžko luštitelné vzkazy se svíčků a benzinem?

Nejvíce vynikne přežití osádek, když vítěz má zasažen tank. Jsou- li benzíňáky oba, u vítěze je vždy větší naděje záchrany posádky ( když pominu knstrukci).
Německé osádky i z benzíňáků, ale především z nafťáků zachraňovali více posádek v letech 1941 a 42 než sověti - opanovali totiž většinou bojiště.
Sověti mezi většinou benzíňáků, měli jen málo nafťáků - T 34, KV 2 a většinou bojiště neopanovali - proto ty svíčky - pomoc se k nim ( oproti např Kursk 1943) nedostala. A ty T 34 a KV 2, popisuji - dostali se na německé plukovní, nebo divizní dělostřelectvo a byli Ti sovětští tankisté zabiti několikrát - symbolika... Tyto osádky co jsem sledoval - na 99% smrt roztrháním - nemám žádné vědomosti o tom, že by končili v zajetí. Symbolika - smrt jistá několikrát.
Je to už jasné?
No a benzíňák - nafťák - sekundy - minuty na záchranu to jasné je?
Ještě snad pro úplnou ilustraci. V roce 1941, sověti útočili, nejvíce tak tankovým praporem ( mimo dvou tankových bitev) - spíše to byly roty čety. Ten tankový prapor měl 43 benzíňáků a 2 - 5 nafťáků ( T 34). Je z toho patrné, že zásahy většinou končili katastrofou.

Já ti rozumím s tím zachraňováním osádek, ale proč sem pořád pleteš ten fakt, že sověti měli benzinové motory a tedy že hořely. Němci je měli až do konce války a taky hořely, tak proč furt dáváš jako nevýhodu ruských tanků benzinový motor?

Německé osádky i z benzíňáků, ale především z nafťáků zachraňovali více posádek v letech 1941 a 42 než sověti

Jmenuj ty německé především nafťáky.

To nedávám jenom já. To se dává ( technici, historici) jako všeobecná špatná koncepce - benzínový motor. Největší nasazení tanků ve ww2 měli co do ks sověti - nejvíce a zvláště v roce 1941 to potkalo sověty ( měli horší zabezpečení týlu) - byli prohrávající strana. Proto byl všeobecný další technický postup - od benzíňáků k nafťákům.
Já to zde dávám, aby byl jasný ten ústup od benzíňáků k nafťákům. Proč především šla ta koncepce k nafťákům( Nafta vyšší stupeň zápalnosti, později bouchá - větší naděje záchrany)?
A ještě to sem několikrát dej to tvé proč - přestanu odpovídat. Tanky a linky najeté na benzín dodávaly dál i benzínový tanky, bylo však směřováno k nafťákům. Proč, je to jasné Proč!!!

No to pořád omíláš to samé, ale už konečně řekni, proč teda ostatní válčící strany nepřešly brzo na naftu? A udělali to jen Rusáci? (na konci války udělali pokus aj Němci, ale znamenalo by to velký propad ve výrobě, ale až na konci války, ne dřív)

Řekli jsme linky, seriové výroby. Já znovu melu jako ty - problém byl nejvíce vidět u Rusů - důvod - největší nasazení tanků v celé ww2 z jejich strany ( desítky tisíc) . Nekvalitní výroba jejich benzíňáků.. Proto přešli na naftu jako první.
No ten pokus u Němců byl již 1943 u Panzer V - Panther - opět linky - zdržení výroby.

jeikob píše:No musel to být šok,když vyrazili téčka a kv tanky.K temstarším ruským tankum ,mne se líbej vizualne.Velmi se tešim až seženu model T-35. Trochu se posunu vdo minulosti, co řikáte na tenhle vehicl:)

Rikam: Co je to proboha za silenost? Ale peknou silenost

elbosmog:experimentální ruský tank s názvem lebedev asi ze začátku první svetový ,velkej jako činžák .víc nevím.pochybuju zda se to vubec pohybovalo.no rusové jsou experti na ty monstra

Omluva ten tank se jmenuje Tzar a udelali jen dva prototypy.Více na tehlech stránkách ,který jsou docela fajn a jsou tam nákresy vetšiny ruský obrnený techniky

http://www.nemo.nu/ibisportal/5pansar/index.htm

Já bych se moc neomlouval, spíš bych řekl, že to byl stroj Lebeděv, těm stránkám bych moc nevěřil, nepřipadajů mně moc věrohodně.

No co se informací týkám to nemohu posoudit.ale mne přijdou dobrý kvuli tem nákresum kvuli modelařine

michan píše:To nedávám jenom já. To se dává ( technici, historici) jako všeobecná špatná koncepce - benzínový motor. Největší nasazení tanků ve ww2 měli co do ks sověti - nejvíce a zvláště v roce 1941 to potkalo sověty ( měli horší zabezpečení týlu) - byli prohrávající strana. Proto byl všeobecný další technický postup - od benzíňáků k nafťákům.
Já to zde dávám, aby byl jasný ten ústup od benzíňáků k nafťákům. Proč především šla ta koncepce k nafťákům( Nafta vyšší stupeň zápalnosti, později bouchá - větší naděje záchrany)?
A ještě to sem několikrát dej to tvé proč - přestanu odpovídat. Tanky a linky najeté na benzín dodávaly dál i benzínový tanky, bylo však směřováno k nafťákům. Proč, je to jasné Proč!!!

To o snadné zápalnosti kvůli benzínovému pohonu se traduje i o tanku M4-Sherman. Když ale dělali rozbor toho, proč ty tanky tak často chytly a snadno shořely, závěr byl: munice rozmístěná okolo bojového prostoru, která se při zásahu vznítila atd... Taky potom začali zavádět "wet" uložení munice, tedy pod vodou. Někde jsem viděl, bohužel už nevím kde, i statistiku, kolik procent posádek T-34 a M4 se po zásahu zachránilo a lépe na tom byly kupodivu ty Shermany.
Diesely se začaly dávat z více důvodů, než je jen snadnější zápalnost benzínu proti naftě. Diesel je mimo jiné i jednodušší, pokud zvládneš výrobu bloku a vstřikovačů a taky má vyšší účinnost a nižší spotřebu. A ta spotřeba byla asi docela důležitá, ne? Už jen proto, že čím nižší spotřeba, tím větší je dojezd tanku. A jestli se nepletu, je v ropě víc toho dieselového podílu a benzín je v podstatě něco jako odpad při výrobě nafty z ropy a je i dražší a i to může být jeden z důvodů toho přechodu na dieselový pohon.

jean2005 - OK.

Ono důvodů proč "ano/ne" diesel je celá řada. Domívám se, že samotná vyšší odolnost proti explozi motoru (resp. spíše nádrže) je spíše sekundární, byť vítané plus. Diesely jsou obecně robustnější, snesou tedy dlouhodobě těžší zátěž. Mají vyšší krouticí moment už od nižších otáček, což je konkrétně pro tanky jistě také poměrně výhodné (nejsem motorář, snad jsem neplácl nějakou kravinu), naopak obecně vyšší hmotnost motoru a slabší výkony při vyšších otáčkách u mnohatunového kolosu nehrají už takovou roli.
Jen bych dodal, že s nižší spotřebou dieselů to není tak úplně žhavé - pokud budeme palivo počítat na objem, tedy litry, pak za jistých okolností může být diesel skutečně hospodárnější. Pokud ale budeme uvažovat správně z fyzikálního hlediska, tedy nikoliv s objemem, ale hmotností, pak se situace může měnit.

Ta spotřeba souvisí se spalným teplem a výhřevností. Tj. výkon zůstane stejný, ale paliva se spotřebuje více/méně.
Benzin Super - 10.200 až 42.940 kJ/kg
Motorová Nafta - 10.600 až 44.520 kJ/kg
Letecký benzin - 10.000 až 42.000 kJ/kg

Dále benzin hůře zamrzá než nafta, ale je více korozivnější.

Jak je vidět v tabulce, rozpětí kvality paliv je vysoké.
Důležitými důvody jestli benzin nebo nafta je především v tom, jaké má daná země zdroje a co z těchto zdrojů je nejvhodnější vyrábět a jakým technologickým postupem.
Dalším, jestli tyto tanky nebudou vyžadovat speciální logistiku.
Skutečnost, že nafta v nádrži je hůře zápalná bych proto dnes viděl spíš jako druhořadý problém.

Skutečnost, že nafta v nádrži je hůře zápalná bych proto dnes viděl spíš jako druhořadý problém.

Jako druhořadé to rozhodně nelze brát jednoznačně. Na konci druhé světové chtěli naftu zavést Němci. V té době byla ale pro Německo nevyrobitelná a naprosto nedostatková. Přesto na ní Guderian trval. Proč, když benzín se dal vyrobit uměle? V té době vlastnost nevybuchovat, ale jen hořet, byla asi důležitá.

Mají vyšší krouticí moment už od nižších otáček

Tak to není přesné, oproti benziňáku dosahují maximálního kroutícího momentu za nižších otáček. A to také proto, že nedosahují takových vysokých otáček jako benziňák, který podobného kroutícího momentu dosáhne za vyšších otáček.

Podle mě Rusové zůstali u nafty taky z důvodu, že se jim prostě povedlo vyvinout na svojí dobu jednoznačně prvotřídní motor a náhodou zrovna dieselový a neměli už potřebu dělat něco jiného.
Spotřeba je podle mě celkem bez debat, pročpak se asi poslední dobou tak masivně rozšířily zrovna diesely a turbodiesely? Navíc u spotřeby nejde zdaleka jen o výhřevnost a spalné teplo, ale i o účinnost přeměny energie obecně a tam o něco vede právě nafťák.
Co se týče točivého momentu, tak podle mně při stejném objemu motoru a stejném plnícím tlaku musí mít zase navrch diesel, už jen proto, že má vyšší pracovní tlaky. U zážehového motoru můžete taky zvyšovat kompresní poměr, ale pak ukrutně rostou nároky na oktanové číslo a kvalitu a způsob zážehu a to pro tanky asi opravdu není to pravé, aby musely používat speciální benzín pro závodníky, nebo pro letadla.... A u benzíňáků se sice s otáčkama krouťák zvyšuje, ale ne tolik, jako výkon. A známé heslo závodníků (hlavně na sprinty) je, že: výkon prodává auta, ale točák vyhrává závody...

Jak už jsem psal někde na začátky tohoto tématu, na co je sovětům skvělý diesel když zbytek armády jezdí na benzín. T-34 by byl dobrým tankem i s motorem M-17, ten se při nedostatku V-2 monroval do některých sérii KV-1.

add němci a nafta - většina benzínu byla vyráběna z uhlí, jak to bylo s naftou?