Nezaslouzil by si L-39 Albatros samostatny rozsahlejsi clanek?
Prece je to vyrobek Ceskoslovenskeho prumyslu ktery predbehl dobu a bylo jich vyrobeno pres 3000! O tom se nemuze zdat ani jednomu konkurencnimu cvicnemu proudovemu letadlu.
L159 ALCA a její předchůdci
Nemá někdo informace o původní dvoumotorové L-159 vzniklé ještě pod taktovkou ing.Vlčka a také o nadzvukovém Mach Trenéru?
http://www.hitechweb.genezis.eu/aero4_s ... _Sokol.jpg
http://l-39.cz/_L-39/L-39_historie/L-39_X.jpg
L-159 byla vyfocena co by model (knihy Československá letadla 2 a Nebe pro Albatros), Mach trenér pouze co by nákresy (Nebe pro Albatros)
http://www.hitechweb.genezis.eu/aero4_s ... _Sokol.jpg
http://l-39.cz/_L-39/L-39_historie/L-39_X.jpg
L-159 byla vyfocena co by model (knihy Československá letadla 2 a Nebe pro Albatros), Mach trenér pouze co by nákresy (Nebe pro Albatros)
-
Sgt.Pierro
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
-
Sgt.Pierro
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
Poslední let Delfína u AČR proběhl dne 9.12.2002 s pilotem Navrátilem a technikem Sázelem přeletem z letiště Náměšť nad Oslavou do Přerova. Zde byl letoun zakonzervován a připraven k odprodeji. L-29 Delfín trupového čísla 3238 končil u armády s náletem 3536,05 hodin a 6638 přistání. Dnes létá v ČR jeden Delfín v soukromých rukách (OK-ATS) a jeden na Slovensku (OM-JET).
Z Delfínu měl vzniknout jeho nástupce pro základní výcvik L-129 a pro výcvik pokračovací nadzvukový L-39M1. Nakonec padlo rozhodnutí, že se vyvine úplně nová univerzální konstrukce - L-39 Albatros.
Původní projekty nástupce či rozvinutí konstrukce Albatrosu pod vedením Ing. Vlčka (L-159, L-49-to je ta skica v příspěvku skeleta, L-39E) byly poplatné době svého vzniku a nikdy se nerealizovaly pro finanční náročnost a díky politickým rozhodnutím. Ale je třeba uvést, že Československo bylo v té době technologicky na výši vzhledem k licenční výrobě Migů. Modernizace L-39 byly shrnuty ve studii VTER (vojensko-technický a ekonomický rozbor). Modernizované L-39 měly dosahovat s výkonějšími motory těsně podzvukových rychlostí.
Není bez zajímavosti, že soukromí uživatelé v USA, Velké Británii, Francii, JAR a v dalších zemích provozují více než dvě stovky Albatrosů. Některé z nich, především určených pro závody si majitelé na vlastní riziko výrazně upravují, a to sejmutím okrajových nádrží (zde bych byl hodně vděčný, kdyby měl někdo foto), odlehčením nebo sejmutím koncových oblouků ocasních ploch. V roce 2003 zkoušelo americké letectvo na základně Edwards stroj L-39 jako kandidáta letounu pro výcvik a výzkum.
K L-59. Neřekl bych, že Super Albatros byl nějak pohřben. Létá úspěšně v Thajsku 12 ks - L-59T (nedávno byly generálkovány v Aeru), na Slovensku 2 ks - L-39MS a 49 ks v Egyptě - L-59E (zde byly informace, že nejsou v provozu, ale fakticky je má Egyptian Air Force (القوات الجوية المصرية - pro hledání v googlu) ve stavu.
L-159A,T1,B lze považovat v podstatě za novou konstrukci oproti L-39. Není bez zajímavosti, že měl mít L-159 nové křídlo,aby se letové vlastnosti
přiblížily soudobým letounům,ale vzhledem k finanční náročnosti bylo od tohoto upuštěno.Aerem je L-159B považován za letoun 4.generace. Nelze považovat Alcu za stíhačku, nejpřesnější je toto označení: Advanced Light Combat Aircraft - pokročilý lehký bitevní letoun). Přesto na cvičeních mají Alcy za sebou sestřely jak F-16 tak i F-18 a stávají se uznávaným protivníkem. Zde malý citát :
"Nechtělo se jim věřit, co takový prcek dokáže," usmívají se. Alca je totiž ve srovnání třeba s F-16 zřetelně menší (jen na délku o více než dva metry).
Menší rozměry, možnost letět pomaleji a současně velká obratnost L-159 vycházejí z původního zadání: lehký bitevní letoun. Tedy stroj určený především pro podporu pozemních jednotek, nikoli pro vzdušné souboje. I když podle svědectví pilotů z čáslavské základny ani v nich není stroj zdaleka bez šancí.
"Náš letoun unese méně výzbroje než F-16, to je fakt. Jenže při útoku na prostorově omezené a přitom bráněné cíle, využije F-16 i L-159 efektivně zhruba stejně munice," říká hlavní konstruktér vojenských letadel Miloš Trnobranský z Aera Vodochody. "Stopadesátdevítka navíc svůj náklad dopraví k cíli podstatně levněji," dodává další hledisko. Právě z těchto důvodů o podobném stroji již začala uvažovat i americká armáda.
"Jasně, že nedokáže všechno. To ostatně asi žádné letadlo. Taky se nepočítá s tím, že někam poletíme jen my sami a jen se stopadesátdevítkami. Související úkoly by obstaraly další typy letadel. Tak se to i v NATO cvičí," připomíná kapitán Pažúr.
"Stopadesátdevítka má ve srovnání s konkurenčním britským hawkem střední dobu poruchy více než dvojnásobnou, ve srovnání s letouny jako jsou F-16 či F-18 je na tom ještě lépe," říká konstruktér z Aera Vodochody Miloš Trnobranský.
V polemikách na téma L-159 se objevují názory, že tento lehký bitevník nemá smysl, když existuje americký těžký bitevník A-10 Thunderbolt. Stejně tak kritici často vytýkají českému stroji nedostatečnou rychlost ve srovnání s letouny F-16, F-18 nebo Gripen.
Jenže v obou případech jde o srovnávání pověstných hrušek a jablek. Těžký bitevní stroj A-10 je, zjednodušeně řečeno, postavený okolo rotačního kanónu. Byl konstruován před zhruba 30 lety a jeho hlavním posláním byl boj s početnými tankovými svazy Varšavské smlouvy. V současnosti již je schopen plnit i jiné úkoly, ale filozofie thunderboltu zůstala stejná. V době, kdy je důležité eliminovat malé cíle v lokálních střetnutích, tento stroj často není odpovídající zbraní.
"Alka splňuje mnohá kritéria pro letoun čtvrté generace, Thunderbolt patří do dvouapůlté. Alka je rovnou víceúčelový stroj, primárně určený pro podporu pozemních jednotek. Kromě toho může úspěšně zasahovat proti pomalejším vzdušným cílům, jako jsou vrtulníky," vysvětluje nadporučík Daňko. Lehký bitevník je levnější a v lokálně omezených bojích odvede efektivněji stejnou práci, jako těžké specializované stroje.
Nedá se použít ani srovnání s F-16 nebo gripeny. "To jsou stíhačky. Nadzvukové mašiny, určené především pro vzdušný boj," konstatuje Daňko. "Stopadesátdevítka je schopná vzdušného boje především na svoji obranu, pro útok na nepřátelské stíhače máme gripeny," říká Daňko.
"Že si ale alka dovede poradit i se stíhačkou, dokazují výsledky ze cvičení NATO," dodává.
Tolik citát.
TS-11 Iskra. Na letišti v Moninu v SSSR proběhly porovnávací testy pro standartní cvičný letoun Varšavské smlouvy. Konkurz byl vyhlášen v roce 1961 a účastnily se ho tři typy letadel- československý L-29 Delfín, ruský Jakolev Jak-30 a polská TS-11 Iskra. V porovnávacích testech, které trvaly 6 týdnů, se ukázalo, že Iskra má nejvyšší výkony, ale dlouhý rozjezd a dojezd a je velmi citlivá na řízení, tudíž nejméně vhodná pro výcvik, Jak-30 vysokou rychlost. Delfín má o 1/3 vyšší zásobu paliva než Jak-30 i TS-11 a příjemné letové vlastnosti, dovoluje přesné a jednoduché provedení startu i přistání a má lepší výhled z obou kabin. L-29 samozřejmě vyšel jako vítěz. Z dnešního pohledu asi jen dobře, z 266 polských Isker jich více než 100 havarovalo nebo bylo poškozeno.
Projekt PZL I-22 Iryda v podstatě zkrachoval. Letouny byly zařazeny do polského letectva v počtu 8 ks a již byly z provozu vyřazeny. Letoun byl po konstrukční stránce nedotažený se špatně zvolenou koncepcí.
L-59T - Tunisko
L-59E - Egypt
PZL I-22 Iryda
A pro zajímavost - v USA upravený kokpit L-39ZA
Z Delfínu měl vzniknout jeho nástupce pro základní výcvik L-129 a pro výcvik pokračovací nadzvukový L-39M1. Nakonec padlo rozhodnutí, že se vyvine úplně nová univerzální konstrukce - L-39 Albatros.
Původní projekty nástupce či rozvinutí konstrukce Albatrosu pod vedením Ing. Vlčka (L-159, L-49-to je ta skica v příspěvku skeleta, L-39E) byly poplatné době svého vzniku a nikdy se nerealizovaly pro finanční náročnost a díky politickým rozhodnutím. Ale je třeba uvést, že Československo bylo v té době technologicky na výši vzhledem k licenční výrobě Migů. Modernizace L-39 byly shrnuty ve studii VTER (vojensko-technický a ekonomický rozbor). Modernizované L-39 měly dosahovat s výkonějšími motory těsně podzvukových rychlostí.
Není bez zajímavosti, že soukromí uživatelé v USA, Velké Británii, Francii, JAR a v dalších zemích provozují více než dvě stovky Albatrosů. Některé z nich, především určených pro závody si majitelé na vlastní riziko výrazně upravují, a to sejmutím okrajových nádrží (zde bych byl hodně vděčný, kdyby měl někdo foto), odlehčením nebo sejmutím koncových oblouků ocasních ploch. V roce 2003 zkoušelo americké letectvo na základně Edwards stroj L-39 jako kandidáta letounu pro výcvik a výzkum.
K L-59. Neřekl bych, že Super Albatros byl nějak pohřben. Létá úspěšně v Thajsku 12 ks - L-59T (nedávno byly generálkovány v Aeru), na Slovensku 2 ks - L-39MS a 49 ks v Egyptě - L-59E (zde byly informace, že nejsou v provozu, ale fakticky je má Egyptian Air Force (القوات الجوية المصرية - pro hledání v googlu) ve stavu.
L-159A,T1,B lze považovat v podstatě za novou konstrukci oproti L-39. Není bez zajímavosti, že měl mít L-159 nové křídlo,aby se letové vlastnosti
přiblížily soudobým letounům,ale vzhledem k finanční náročnosti bylo od tohoto upuštěno.Aerem je L-159B považován za letoun 4.generace. Nelze považovat Alcu za stíhačku, nejpřesnější je toto označení: Advanced Light Combat Aircraft - pokročilý lehký bitevní letoun). Přesto na cvičeních mají Alcy za sebou sestřely jak F-16 tak i F-18 a stávají se uznávaným protivníkem. Zde malý citát :
"Nechtělo se jim věřit, co takový prcek dokáže," usmívají se. Alca je totiž ve srovnání třeba s F-16 zřetelně menší (jen na délku o více než dva metry).
Menší rozměry, možnost letět pomaleji a současně velká obratnost L-159 vycházejí z původního zadání: lehký bitevní letoun. Tedy stroj určený především pro podporu pozemních jednotek, nikoli pro vzdušné souboje. I když podle svědectví pilotů z čáslavské základny ani v nich není stroj zdaleka bez šancí.
"Náš letoun unese méně výzbroje než F-16, to je fakt. Jenže při útoku na prostorově omezené a přitom bráněné cíle, využije F-16 i L-159 efektivně zhruba stejně munice," říká hlavní konstruktér vojenských letadel Miloš Trnobranský z Aera Vodochody. "Stopadesátdevítka navíc svůj náklad dopraví k cíli podstatně levněji," dodává další hledisko. Právě z těchto důvodů o podobném stroji již začala uvažovat i americká armáda.
"Jasně, že nedokáže všechno. To ostatně asi žádné letadlo. Taky se nepočítá s tím, že někam poletíme jen my sami a jen se stopadesátdevítkami. Související úkoly by obstaraly další typy letadel. Tak se to i v NATO cvičí," připomíná kapitán Pažúr.
"Stopadesátdevítka má ve srovnání s konkurenčním britským hawkem střední dobu poruchy více než dvojnásobnou, ve srovnání s letouny jako jsou F-16 či F-18 je na tom ještě lépe," říká konstruktér z Aera Vodochody Miloš Trnobranský.
V polemikách na téma L-159 se objevují názory, že tento lehký bitevník nemá smysl, když existuje americký těžký bitevník A-10 Thunderbolt. Stejně tak kritici často vytýkají českému stroji nedostatečnou rychlost ve srovnání s letouny F-16, F-18 nebo Gripen.
Jenže v obou případech jde o srovnávání pověstných hrušek a jablek. Těžký bitevní stroj A-10 je, zjednodušeně řečeno, postavený okolo rotačního kanónu. Byl konstruován před zhruba 30 lety a jeho hlavním posláním byl boj s početnými tankovými svazy Varšavské smlouvy. V současnosti již je schopen plnit i jiné úkoly, ale filozofie thunderboltu zůstala stejná. V době, kdy je důležité eliminovat malé cíle v lokálních střetnutích, tento stroj často není odpovídající zbraní.
"Alka splňuje mnohá kritéria pro letoun čtvrté generace, Thunderbolt patří do dvouapůlté. Alka je rovnou víceúčelový stroj, primárně určený pro podporu pozemních jednotek. Kromě toho může úspěšně zasahovat proti pomalejším vzdušným cílům, jako jsou vrtulníky," vysvětluje nadporučík Daňko. Lehký bitevník je levnější a v lokálně omezených bojích odvede efektivněji stejnou práci, jako těžké specializované stroje.
Nedá se použít ani srovnání s F-16 nebo gripeny. "To jsou stíhačky. Nadzvukové mašiny, určené především pro vzdušný boj," konstatuje Daňko. "Stopadesátdevítka je schopná vzdušného boje především na svoji obranu, pro útok na nepřátelské stíhače máme gripeny," říká Daňko.
"Že si ale alka dovede poradit i se stíhačkou, dokazují výsledky ze cvičení NATO," dodává.
Tolik citát.
TS-11 Iskra. Na letišti v Moninu v SSSR proběhly porovnávací testy pro standartní cvičný letoun Varšavské smlouvy. Konkurz byl vyhlášen v roce 1961 a účastnily se ho tři typy letadel- československý L-29 Delfín, ruský Jakolev Jak-30 a polská TS-11 Iskra. V porovnávacích testech, které trvaly 6 týdnů, se ukázalo, že Iskra má nejvyšší výkony, ale dlouhý rozjezd a dojezd a je velmi citlivá na řízení, tudíž nejméně vhodná pro výcvik, Jak-30 vysokou rychlost. Delfín má o 1/3 vyšší zásobu paliva než Jak-30 i TS-11 a příjemné letové vlastnosti, dovoluje přesné a jednoduché provedení startu i přistání a má lepší výhled z obou kabin. L-29 samozřejmě vyšel jako vítěz. Z dnešního pohledu asi jen dobře, z 266 polských Isker jich více než 100 havarovalo nebo bylo poškozeno.
Projekt PZL I-22 Iryda v podstatě zkrachoval. Letouny byly zařazeny do polského letectva v počtu 8 ks a již byly z provozu vyřazeny. Letoun byl po konstrukční stránce nedotažený se špatně zvolenou koncepcí.
L-59T - Tunisko
L-59E - Egypt
PZL I-22 Iryda
A pro zajímavost - v USA upravený kokpit L-39ZA
-
Sgt.Pierro
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
-
Sgt.Pierro
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
Nedalo mi to a dal jsem si práci to najít. Samozřejmě, že na tom obrázku je jedna z možných podob nového letounu, ne nějaký konečný projekt. Nový letoun by měl vzlétnout do roku 2025. To jaké by měl mít motory se asi vůbec ještě neřeší. Tuto fotografii uveřejnilo L+K č.3/2008.
A teď citát z tohoto Letectví:
Jednou z tradičních oblastí českého leteckého průmyslu jsou vojenská cvičná letadla. Očekává se, že v následujících 25 letech bude ve světě potřeba asi 3700 cvičných letadel a asi 600 lehkých bojových letounů. Jen přímá náhrada za zvolna dosluhující L-39 je odhadována na asi 600 strojů. Na trh v nejbližší době vstoupí cvičná letadla čtvrté generace a L-159 a její cvičné verze budou patrně jen omezeně konkurenceschopné. Bylo by vhodné aby český letecký průmysl mohl za čas přijít na trh se zcela nově koncipovaným strojem pro komplexní výcvik, jeho úkolem by bylo nejen zvládnutí pilotáže, ale ve značné míře i nácvik plnění bojových úkolů. Letoun by se mohl uplatnit v letectvech, která nyní používají pro základní výcvik turbovrtulové stroje.
Pozn. je zajímavé jak různé zdroje uvádějí L-159 jako letoun od druhé do čtvrté generace:-)
A teď citát z tohoto Letectví:
Jednou z tradičních oblastí českého leteckého průmyslu jsou vojenská cvičná letadla. Očekává se, že v následujících 25 letech bude ve světě potřeba asi 3700 cvičných letadel a asi 600 lehkých bojových letounů. Jen přímá náhrada za zvolna dosluhující L-39 je odhadována na asi 600 strojů. Na trh v nejbližší době vstoupí cvičná letadla čtvrté generace a L-159 a její cvičné verze budou patrně jen omezeně konkurenceschopné. Bylo by vhodné aby český letecký průmysl mohl za čas přijít na trh se zcela nově koncipovaným strojem pro komplexní výcvik, jeho úkolem by bylo nejen zvládnutí pilotáže, ale ve značné míře i nácvik plnění bojových úkolů. Letoun by se mohl uplatnit v letectvech, která nyní používají pro základní výcvik turbovrtulové stroje.
Pozn. je zajímavé jak různé zdroje uvádějí L-159 jako letoun od druhé do čtvrté generace:-)
-
Sgt.Pierro
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
Znám se s bývalým ředitelem Aera, který působil ve fabrice za dob vlády Boeingu a podle jeho slov jediný důvod proč se Alca neprodala ani jedna byl totální bojkot ze strany tohoto giganta. Proč se můžeme jen domýšlet. Zájem o Alcu byl, ale narazilo to vždy na politická lobby za jiné výrobce (nakonec proč Hawk vyhrál v Indii, když byla Alca vyhodnocena jako lepší) a nebo na naše tradiční odběratele letounů bylo uvalené embargo na vývoz amerických zbrojních technologií a protože je Alca částečně americká, tak to ani jinak dopadnout nemohlo. Proto se až v současnosti Aero dalo dohromady se Saabem, který má pomoci Alcy prodat.Sgt.Pierro píše:Zajímavá úvaha. Pokud by se podařilo umístit několik stovek zmíněnýh letadel na trhu, pak ani ne tak uplně nereálná. Nicméně si nejsem zcela jistý zda by o Aera byl ve světě zájem. Jako příklad může dobře posloužit L 159 Alca, která se zatím uplatnila jen v českém letectvu...
-
Sgt.Pierro
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
Zde ještě něco málo k BoeinguSgt.Pierro píše:pepahu s tou blokací ze strany američanů ti to věřim. Je škoda, že alka na tohle lobbování a nečistou hru tak říkajíc dojela a kupříkladi indický kontrakt padl. Embarga na vývoz US technologií jsou také víceméně účelová. Do jaké míry sahá současná spolupráce se Saabem??
http://www.radio.cz/cz/clanek/98288
Zde spolupráce se Saabem, podle mých posledních informací by měl Saab pomoc i při prodeji Alcy
http://www.aero.cz/main.php?pageid=171& ... _cs_id=720
Zde docela zajímavá informace o privatizaci PZL Aerem
http://www.aero.cz/main.php?pageid=171& ... _cs_id=722
-
Sgt.Pierro
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
-
kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Já si myslím, že za vše hovoří tato věta bývalého premiéra Miloše Zemana:
„Firma Boeing nebyla naprosto schopna včlenit L-159 do své světové obchodní sítě. Podle některých analýz či expertíz se dokonce k podniku Aero Vodochody chová, jako kdyby nebyla jeho spoluvlastníkem.“
Z toho je zcela jasné, že úmyslem Boeingu koupí Aera Vodochody nebylo nic jiného, než se zbavit konkurence a na trh prosazovat jen své modely. Proto paradoxne stejná firma posílala na výběrová řízení nejen L-159 (i když to mnohdy nebyla ani jejich zásluha), ale i své starší modely.
„Firma Boeing nebyla naprosto schopna včlenit L-159 do své světové obchodní sítě. Podle některých analýz či expertíz se dokonce k podniku Aero Vodochody chová, jako kdyby nebyla jeho spoluvlastníkem.“
Z toho je zcela jasné, že úmyslem Boeingu koupí Aera Vodochody nebylo nic jiného, než se zbavit konkurence a na trh prosazovat jen své modely. Proto paradoxne stejná firma posílala na výběrová řízení nejen L-159 (i když to mnohdy nebyla ani jejich zásluha), ale i své starší modely.
