Jørgen Jørgensen králem Islandu
Island nikdy nebyl zrovna skvělé místo k životu. V roce 1783 zde kupříkladu došlo k sérii sopečných erupcí, které měly za následek vyhubení až 70 % veškerého dobytka, absenci léta a tvrdé následující zimy, což vedlo ke hladomoru. Tehdy zemřelo až 25 % tehdejší populace Islandu (9 000 lidí) a dánský král dokonce zvažoval, že by nechal zbytek islandské populace přestěhovat do bezpečí mimo ostrov. Aby to nebylo všechno, tak v roce 1809 se jeden dánský korzár a obchodník prohlásil islandským panovníkem a vztyčil zde svoji modrou vlajku se třemi sušenými treskami. Jørgen Jørgensen (1780-1841) pocházel z Kodaně a jeho otec byl hodinářem v královských službách. Už jako patnáctiletý odešel na moře, v letech 1798 až 1806 navštívil na palubě lodi Lady Nelson jižní Afriku a Austrálii. Po bitvě o Kodaň vstoupil do dánských služeb jako kapitán lodi Admiral Juul, napadající britská obchodní plavidla (tři dokonce zajal). V březnu 1808 jej Britové chytili nedaleko Scarboroughu a internovali jako válečného zajatce. Dne 26. června 1809 připlul ve funkci tlumočníka na britské lodi Clarence na Island, kde za pomoci posádky svrhl dánského guvernéra, vyhlásil nezávislost ostrova a sám se jmenoval jeho vládcem. Nutno poznamenat, že tehdy žilo v Reykjavíku 300 lidí a Jørgensen se vylodil s pouhými dvanácti ozbrojenými námořníky. Byla však neděle a prakticky všichni obyvatelé města byli tou dobou v kostele. Místního guvernéra Fredericha Christophera Trampeho (1779-1832) tak snadno zastihl v jeho domě odpočívajícího na pohovce (kuchař byl zaneprázdněn přípravou večeře) a uvěznil jej. Jørgensen narušil vykořisťovatelské praktiky a monopol dánských kolonistů, prodejem obilí za výrazně snížené ceny. Svůj stát si představoval jako jakousi liberální / sociální demokracii, přičemž čerpal inspiraci z revolučních hnutí v Americe a Francii. Slíbil rozsáhlé reformy, jako obnovení tradičního sněmu Althing a povolení volného obchodu Islanďanů s cizinou bez dánských prostředníků. Své záměry zprostředkovával řadou proklamací. Přikázal aby mu byly předány všechny zbraně a munice (pod hrozbou trestu smrti). Nutno poznamenat, že venkovský lid zaujal a do jeho armády narukovalo mnoho Islanďanů. Dokonce tak byla zřízena obranná pevnost, zvaná Fort Phelps. Jørgensenova revoluce však neměla trvat dlouho. Dne 22. srpna 1809 dorazila na ostrov britská korveta Talbot pod velením kapitána Alexandera Jonese. Samozvaný vládce ostrova byl zatčen pro útěk ze zajetí a za nelegální opuštění Anglie uvězněn. Roku 1812 byl pro své jazykové znalosti nasazen jako tajný agent britské výzvědné služby. Zvykl si na nákladný život a brzy upadl do dluhů. Za krádeže byl odsouzen k smrti, což však bylo zmírněno na vyhnanství. Roku 1826 se tak nedobrovolně dostal do Tasmánie, kde se však stal uznávaným badatelem - vydal řadu publikací o přírodě i historii ostrova. Na sklonku života dokonce vstoupil do řad koloniální policie a účastnil se operací proti domorodým Tasmáncům. Jørgen Jørgensen je na Islandu známý jako Jörundur hundadagakonungur (Král psích dní), protože vládl pouze v období vrcholného léta, nazývaném tradičně "psí dny" podle toho, že tehdy hvězda Sirius v souhvězdí Velkého psa vychází zároveň se Sluncem.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%B8rg ... %B8rgensen
https://en.wikipedia.org/wiki/J%C3%B8rg ... %B8rgensen
https://en.wikipedia.org/wiki/J%C3%B8rg ... Revolution
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Islandu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Islandsk% ... vstv%C3%AD
https://en.wikipedia.org/wiki/Frederich ... _of_Trampe
https://www.ourtasmania.com.au/northwes ... ensen.html
