Rozšírenie domácich mačiek v Europe
Napsal: 6/12/2025, 20:59
Vyzerá to tak, že domáce mačky v Europe pomohli rozšíriť hlavne rimania.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ve ... kum-367779
Výzkum ukázal, že tato zvířata se na náš kontinent dostala poprvé přibližně před dvěma tisíci lety lety, což se časově shoduje s počátkem Římské říše. Tuto migraci podle autorů práce pravděpodobně usnadnil rozkvět námořního obchodu, přičemž některé z těchto prvních kočičích cestovatelů možná přivezli námořníci, aby pro ně lovily myši na lodích.
V dobách Římské říše sloužil Egypt jako obilnice impéria. Římské lodě brázdily Středozemní moře a přepravovaly obilí z úrodných polí Egypta do přístavů zásobujících Řím a další rozlehlá města.
Tato zjištění zásadním způsobem vyvracejí dlouho přijímanou teorii, že k domestikaci koček v Evropě došlo mnohem dříve – před šesti až sedmi tisíci lety, kdy zemědělci z Blízkého a Středního východu údajně přivedli kočky do svého nového domova, když migrovali na západ.
„Ukázali jsme, že nejstarší genomy domácích koček v Evropě pocházejí z období Římského impéria, počínaje prvním stoletím našeho letopočtu,“ popsal hlavní autor studie, paleogenetik Claudio Ottoni z univerzity Tor Vergata v Římě. Ottoni a jeho kolegové využili genetické údaje z kočičích kostí, které byly objeveny na 97 archeologických nalezištích v Evropě a na Blízkém východě. Ty pak porovnávali s genomem současných koček. Celkem se vědci dostali ke 225 kostem domestikovaných i divokých koček, které se našly na místech s historií dlohou až deset tisíc let. Díky tomu dokázali sestavit sedmdesát starověkých kočičích genomů.
Výsledky studie naznačují, že neexistovala jediná hlavní oblast domestikace koček, ale že svou roli sehrálo rovnou několik regionů a kultur v severní Africe. „Načasování genetických vln introdukce ze severní Afriky se shoduje s obdobím, kdy se výrazně zintenzivnil obchod v oblasti Středozemního moře. Kočky pravděpodobně cestovaly jako efektivní lovci myší na lodích převážejících obilí, ale možná také jako ceněná zvířata s náboženským a symbolickým významem,“ shrnuli vědci.
Studie popsala i klíčovou roli, kterou hrály v rozšiřování koček legie. Když si starověká římská armáda vytvářela stanice a pevnosti v jižní a západní části Evropy, musela tam skladovat pro vojáky spoustu zásob. Takže potřebovala, aby o ně nepřišla – tedy, aby se jich nezmocnili hlodavci. A kočky se tak stávaly v tomto ohledu důležitými obránci. Svědčí o tom kočičí ostatky objevené na místech bývalých římských vojenských táborů.
Nejstarší domácí kočka v Evropě identifikovaná v této studii – geneticky podobná dnešním domácím kočkám – pochází z období mezi lety 50 př. n. l. a 80 n. l. z rakouského města Mautern, kde se nacházela římská pevnost u Dunaje.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ve ... kum-367779
Výzkum ukázal, že tato zvířata se na náš kontinent dostala poprvé přibližně před dvěma tisíci lety lety, což se časově shoduje s počátkem Římské říše. Tuto migraci podle autorů práce pravděpodobně usnadnil rozkvět námořního obchodu, přičemž některé z těchto prvních kočičích cestovatelů možná přivezli námořníci, aby pro ně lovily myši na lodích.
V dobách Římské říše sloužil Egypt jako obilnice impéria. Římské lodě brázdily Středozemní moře a přepravovaly obilí z úrodných polí Egypta do přístavů zásobujících Řím a další rozlehlá města.
Tato zjištění zásadním způsobem vyvracejí dlouho přijímanou teorii, že k domestikaci koček v Evropě došlo mnohem dříve – před šesti až sedmi tisíci lety, kdy zemědělci z Blízkého a Středního východu údajně přivedli kočky do svého nového domova, když migrovali na západ.
„Ukázali jsme, že nejstarší genomy domácích koček v Evropě pocházejí z období Římského impéria, počínaje prvním stoletím našeho letopočtu,“ popsal hlavní autor studie, paleogenetik Claudio Ottoni z univerzity Tor Vergata v Římě. Ottoni a jeho kolegové využili genetické údaje z kočičích kostí, které byly objeveny na 97 archeologických nalezištích v Evropě a na Blízkém východě. Ty pak porovnávali s genomem současných koček. Celkem se vědci dostali ke 225 kostem domestikovaných i divokých koček, které se našly na místech s historií dlohou až deset tisíc let. Díky tomu dokázali sestavit sedmdesát starověkých kočičích genomů.
Výsledky studie naznačují, že neexistovala jediná hlavní oblast domestikace koček, ale že svou roli sehrálo rovnou několik regionů a kultur v severní Africe. „Načasování genetických vln introdukce ze severní Afriky se shoduje s obdobím, kdy se výrazně zintenzivnil obchod v oblasti Středozemního moře. Kočky pravděpodobně cestovaly jako efektivní lovci myší na lodích převážejících obilí, ale možná také jako ceněná zvířata s náboženským a symbolickým významem,“ shrnuli vědci.
Studie popsala i klíčovou roli, kterou hrály v rozšiřování koček legie. Když si starověká římská armáda vytvářela stanice a pevnosti v jižní a západní části Evropy, musela tam skladovat pro vojáky spoustu zásob. Takže potřebovala, aby o ně nepřišla – tedy, aby se jich nezmocnili hlodavci. A kočky se tak stávaly v tomto ohledu důležitými obránci. Svědčí o tom kočičí ostatky objevené na místech bývalých římských vojenských táborů.
Nejstarší domácí kočka v Evropě identifikovaná v této studii – geneticky podobná dnešním domácím kočkám – pochází z období mezi lety 50 př. n. l. a 80 n. l. z rakouského města Mautern, kde se nacházela římská pevnost u Dunaje.