PALBA.CZ

Jednotky JNIM obkľúčili Bamako aj s ruskými mužikmi. Prevratovej malijskej vláde ruské jednotky afrika corps nepomohli proti džihádistom.
https://medium.seznam.cz/clanek/thomas- ... tat-204292
V Africe, konkrétně v Mali, jsou bez větší tuzemské mediální pozornosti obklíčeny jednotky vládní armády v metropoli Bamako, kterou obléhají příslušníci sahelské odnože al-Káidy, organizace Jama'at Nasr al-Islam wal-Muslimin (JNIM). Odřízlé vládní jednotky nemají palivo a munici, čímž je pouze otázkou času, než dojde k finálnímu průlomu a Mali upadne do rukou obávané teroristické organizace, která získá poprvé ve své 40 leté historii vlastní státní území i infrastrukturu.

Ještě před několika měsíci se vláda vojenské junty plukovníka Assimiho Goïty v Mali chlubila svou mocí a uzavírala s ruskými a čínskými firmami jedno partnerství za druhým v oblasti těžby zlata, ropy, ale i uranu. Prvně juntu vzešlou z vojenského puče roku 2020 podporovali ruští Wagnerovci, v současnosti je ale postupně vystřídaly další ruské soukromé armády, zejména nově vzniklé Africa Corps, tedy směsice původních Wagnerovců a dalších bojovníků placených ruskými soukromými a polostátními společnostmi. Jak už to bývá v Africe zvykem, Rusové dodali svaly a Číňané na ně navázali penězi a obě země si za souhlasu ochotného diktátora rozparcelovaly zemi.
Tento scénář probíhá i v sousední Burkině Faso, kde taktéž působí ruské soukromé armády v doprovodu pučisty Ibrahima Traorého a stejná situace je v Guinei, Nigeru a Čadu. Ve všech zmíněných zemích byly dříve rozmístěné převážně jednotky francouzské armády a v Mali působila i mírová mise OSN. Po rozpoutání války na Ukrajině ale došlo k vypuzení západních vojsk diktátory spřízněnými s Rusy a ti vsadili na ochotný Putinův režim. Jak dopadla
přehnaná víra v sílu Ruska, ukazuje právě současné Mali.

Teroristé nikdy nemohou uspět bez podpory místních obyvatel. To ukázala již válka v Afghánistánu v podání Sovětů a později i Američanů a sil NATO. Dokud místní obyvatelé teroristy ukrývají, poskytují jim včasné varování a přechovávají u sebe kontraband, zbraně či osoby, nemohou vládní síly v potření militantních organizací uspět ani pokud by nasadily statisícové vojenské kontingenty.

Rusové jsou v Mali vnímáni jako cizinci, dokonce i více než původní Francouzi, které s Malijci alespoň spojuje společný úřední jazyk a umí se spolu dorozumět. Vládní jednotky Assimiho Goïty se s ruskými partnery cítily silné a neporazitelné, díky čemuž si dovolily několik masakrů civilistů za bílého dne. V každém případě šlo o desítky, někdy i o stovky zavražděných, z nichž mnozí byli umučení a brutálně zohyzdnění. Jen masakry v Dogofry a Mouře byly největšími zvěrstvy spáchanými v Mali za uplynulé dekády a Rusové byli arogantní i v jiných případech. Po výbuchu nástražného systému, který usmrtil v roce 2022 poblíž Hombori vojáka Wagnerovy armády, spustili ostatní Rusové palbu do civilistů na tržišti ve městě a usmrtili podle konzervativních odhadů 20 až 30 lidí, zatímco další vážně zranili. Podobné nájezdy podnikli Rusové po boku vládních vojsk toho samého roku v Sofaře, Ségou, Diabaly a dalších městech.

V reakci na tato zvěrstva se zvedla ohromná vlna odporu a Malijci, bohužel, vyměnili jedno zlo za druhé a začali spolupracovat s teroristy z JNIM, kteří dlouhodobě Rusům vzdorovali a od roku 2023 postupně ovládali území od severu země na hranicích s Mauretánií, až se v letech 2024 a 2025 přiblížili k jižním metropolím. Bojovníci JNIM si počínají neobyčejně koordinovaně, napadají logistické trasy i konvoje s palivy a dnes drží kontrolu nad několika rafinériemi ropy, klíčovými pro zásobování vojsk a jejich podporu. V září roku 2025 zablokovali bojovníci JNIM klíčový koridor mezi Dakarem a Mali, skrze který proudí většina zboží vyváženého do přístavů sousedního Senegalu. JNIM již netvoří pouze vojáci, ale organizace vytvořila vlastní administrativní odnož, která na 80 % území Mali kontrolovaném teroristy vybírá daně, zavádí právo Šaría a kontroluje export či import zboží.
Teroristé z JNIM nejsou hloupí. Metropole Bamako, hlavní město Mali, s 4,2 miliony obyvatel je pro tisícovky velmi dobře vyzbrojených a koordinovaných bojovníků stále příliš velkým soustem. V současnosti tak JNIM město efektivně hermeticky uzavřela a její bojovníci kontrolují logistické koridory, čímž vládním jednotkám dochází palivo i munice a nemohou se dozásobit, protože JNIM disponuje i protiletadlovými bateriemi a příručními střelami MANPAD či Stinger, které zneškodní i bojové vrtulníky Rusů. V Bamaku stoupají ceny základních potravin až čtyřnásobně, uzavřeny jsou školy i úřady a místním dochází pitná voda. Teroristé z JNIM spoléhají, že lokální obyvatelé svrhnou režim vojenské junty sami a Bamako tak padne bez boje.

V letech 2022 a 2023 Rusové vypudili malijské kontingenty francouzské armády i mírové jednotky OSN, čímž je země nyní, padnou-li Rusové, zcela odevzdaná teroristům z JNIM a ISSP. Jak vypadala vláda Islámského státu a radikálních džihádistů, to ukázala Sýrie a dalším vzorem může být dnešní Afghánistán, kde vládnou tvrdou rukou pro změnu islamisté z Tálibánu. Pokaždé, když teroristé převzali nad rozlehlým územím kontrolu, došlo k migračním vlnám a souvisejícímu bezpečnostnímu ohrožení Evropy, kam již dnes skrze Sahel proudí tisíce migrantů měsíčně.

Problémy v saheli narastajú. Islamisti z JNIM, islámskeho štátu aj Boko Haram šíria chaos čoraz viac na juh.
https://medium.seznam.cz/clanek/thomas- ... lem-206729
Sahel, tedy centrální pás Afriky pod Saharou, je dlouhodobě neutěšeným a mimořádně chudým územím, kde o kontrolu nad regionem dlouhodobě před ukrajinskou válkou soutěžily místní vojenské režimy, početné a mocné kmeny, ale také mírotvorné jednotky OSN, které se dlouhodobě snažily o zajištění maximální možné stability v regionu. I před rokem 2022 byl ale Sahel problematický a do regionu se stáhly teroristické organizace al-Káida i Islámský stát z Blízkého východu, kde pro teroristy již dlouhodobě nebylo bezpečno.

Rok 2022 ale změnil veškerou již dříve chatrnou bezpečnostní architekturu Sahelu, jehož součástí jsou Mali, Čad, Burkina Faso, Mauretánie, Súdán, Senegal a Niger. O vývoji v Africe se po rozpoutání agresivní války na Ukrajině příliš nemluvilo, ale právě Sahel byl středobodem Putinových aktivit kvůli potřebě odstavit Evropu od energií a nerostných surovin,...
Historie ale pokaždé ukázala, mimo jiné i v Sýrii a Afghánistánu, že Rusům - ani Američanům - boj s teroristy nejde v místech, kterým příliš nerozumí, a uplatnění síly zahraničních vojsk funguje na oko dobře v krátkodobém horizontu, dlouhodobě se ale místní občané vzbouří a skrze podporu teroristických skupin nakonec zahraniční síly vytlačí tak, či onak. Zatímco se Američané a vojska NATO v Afghánistánu i Iráku alespoň snažili o vytvoření čehosi, co by vzdáleně připomínalo udržitelný právní stát, Rusové postupovali jinak. V Mali, Burkině Faso a v Súdánu nasadili soukromé armády, bezuzdně země drancovali a posléze od spřátelených vlád získali i dlouhodobá práva na nerostné suroviny, což jim ale dnes není příliš platné.
Bylo to právě řádění Rusů v Sýrii , které vládu Bašára Asada nezachránilo, ale naopak proti prezidentovi země sjednotilo většinu jeho opozice a v Africe se stalo přesně to samé. Vojenská junta v Mali s Rusy v zádech zanedbala rozvoj státu a přímo zapříčinila růst síly Islámského státu, respektive sahelské organizace ISGS a také místní odnože al-Káidy, nazvané JNIM složené převážně z berberských nomádských válečníků a Tuaregů, kteří se v pouštním regionu umí pohybovat a dělí se do ohromných a bohatých rodinných klanů.

Islámský stát a al-Káida dnes kontrolují území o velikosti Francie. Na tomto území dříve žilo zhruba 32,5 milionu lidí, ale čtyři miliony občanů států prchly do zahraničí a momentálně nemají střechu nad hlavou a navíc jsou mezi nimi infiltrovaní i příslušníci ISGS a JNIM. Tito teroristé ukrytí mezi prchajícími následně rozšiřují vliv organizací i na území dosud relativně stabilní Nigérie a dalších států, díky čemuž se vliv teroristů šíří jako infekce celou Afrikou. Dnes lze registrovat příhraniční střety i v Beninu, Togu, zmíněné Nigérii a malé ozbrojené skupiny členů JNIM byly zpozorovány i v Pobřeží slonoviny. Sahel byl sice nestabilní minimálně posledních 30 let, ale dnešní situace se vymyká zažité praxi. Pokud by se po vzoru Mali zhroutilo i několik dalších chatrných vlád a teroristé rozšířili svá kontrolovaná území, hrozí přeliv nestability i do regionů, které jsou pro Evropu skutečně důležité. Jde již o zmíněné Pobřeží slonoviny, Ghanu, Nigérii a pás států na západním pobřeží, jehož úrodná půda přeje pěstitelům kávy, kakaa a kaučuku.
S destrukcí již existujících států, které alespoň minimálně plnily svou roli, lze také očekávat humanitární krizi nedozírných následků a související migrační vlny, jejichž dopady, jak lze u milionových pohybů obyvatelstva domyslet, také nebudou bez ohromného počtu obětí. Již dnes je díky situaci v Mali a Burkině Faso v pohybu přes 4 miliony místních.

Situace v regionech Sahelu a na území sousedících států si již všímají i celosvětová média, ale dosud jsem nečetl články popisující souhrn všech událostí, nýbrž pouze kusé informace o vývoji v Súdánu, Mali a Nigérii. Problém je ale daleko rozsáhlejší a vzestup teroristů vyvolaný primárně destabilizací regionu Ruskem podporovanými puči má potenciál časované bomby a důsledky rozmachu teroristických organizací bude nutné dříve či později řešit.

Francouzské jednotky ale Mali, Niger i Čad opustily a stejně dopadli i členové mírových jednotek OSN, jejichž stažení v roce 2023 z Mali a sousední Mauretánie rozhodně situaci nepomohlo. Zasáhnout proti teroristickým organizacím v regionu Sahelu by nyní mohla pouze některá z velmocí, ale stále existuje riziko opakování další Sýrie nebo Afghánistánu, kde externí zásah vedl pouze ke krátkodobému úspěchu a po ukončení mise se situace naopak ještě zhoršila.
Číňané nemají důvod riskovat a Američané se soustředí na jiné problémy ve Venezuele, na Ukrajině a v Tichomoří. Evropané se soustředí na Rusko a navíc je těžké navázat na předchozí mise v době, kdy dříve spolupracující vlády již nadále neexistují a v regionu není sjednocující síla, která by mohla zajistit následnou stabilní vládu. Upřímně jsem nyní dlouho přemýšlel, jak poněkud pochmurný text zakončit něčím alespoň minimálně pozitivním, ale na vývoji nelze najít pozitivního zhola nic. Genocidní čistky v Súdánu v doprovodu teroristů kontrolujících 80 % území Mali a obléhajících čtyřmilionové Bamako nejsou něčím, co by se Evropy dotklo okamžitě, ale migrační vlny zesílí a v ohrožení jsou i dosud stabilní africké regiony, jejichž export je pro některá odvětví zcela zásadní.
Posílení teroristů v Africe bude mít totožné, ne-li horší následky a nejlepším řešením krize by byly investice do stability místních států, které ale někdo musí také kontrolovat a vymáhat na místě plnění jejich rolí. Dříve na občanské konflikty v Rwandě, Somálsku nebo na Balkáně dokázala reagovat Organizace spojených národů, ta je ale nyní kvůli pozici Ruské federace v bezpečnostní radě nefunkční a efektivně tak neexistuje mezinárodní entita, pod kterou by se státy nyní dokázaly sjednotit.

Starší článok o vzťahoch al-kajdy a islamskeho štátu v saheli. Chvíľu spolupracujú:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/sv ... ouri-50629

a potom sa pohádajú:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_pmk

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_kha
Skupina Džamaá Nasr al-Islám wal Muslímín (JNIM) už drtí nejen Mali, ale i další subsaharské státy, jako je Togo či Burkina Faso. Své sítě navíc rozhazuje až k Atlantiku. Pobočka Al-Káidy svůj vzor vidí v novém syrském vůdci, který už se od ní navenek odstřihl. Za sebou teroristé nechávají tisíce obětí. Togo hlásí nejvíce teroristických útoků za celou svou historii, v Beninu džihádisté za první tři měsíce letošního roku zavraždili víc lidí než za celý loňský rok. V Nigeru loni evidovali globálně vůbec největší nárůst počtu obětí spjatých s terorismem. A Burkina Faso je nyní už druhým rokem po sobě zemí, která je islamistickým terorismem nejvíc zasažená.
Poté, co se z oblasti většinově stáhli američtí vojáci, místní pobočka Al-Káidy spolu se zdejší variací na Islámský stát proměnila subsaharskou Afriku v epicentrum radikálního islamismu. A co hůř, teroristé ze JNIM už své sítě informátorů a dodavatelů rozhazují i do dosud relativně stabilních států, jako je Ghana, Senegal nebo Guinea.
Tamní vlády se tak obávají, že brzy budou následovat i bojovníci této nebezpečné skupiny, jejíž plný název zní Džamaá Nasr al-Islám wal Muslímín (Skupina podporující islám a muslimy). Ta se svými šesti tisíci bojovníky patří mezi nejlépe vyzbrojenou sílu v Sahelu a mezi nejmocnější skupiny na světě, píše americký deník The Washington Post (WP).
Před násilím ze strany džihádistů, ale i armád dotčených států už uprchly desetitisíce lidí. Ti nyní žijí na hranicích Ghany a Burkina Fasa. Popisují, jak ozbrojenci JNIM v posledních letech přepadávali mešity a oznamovali lidem, že v jejich vesnicích začíná platit právo šaría a ze státních institucí se stávají legitimní cíle. Ženy i muži se rázem museli začít odpovídajícím způsobem zahalovat, zakázány jsou z vůle radikálů svatební i další obřady, stejně tak hlasitá hudba.
Uprchlíci líčí, že zpočátku náboráře ze JNIM striktně odmítali. Když pak ovšem vlády na džihádismus zareagovaly vlastní vlnou násilí proti místní muslimské menšině, ze skeptiků se stali nadšení rekruti. „Báli se. Pak utekli k nim,“ říká téměř sedmdesátiletý burkinafaský uprchlík Amadou, jehož tři dcery se i s manželi přidaly k JNIM poté, co vládní milice zabily řadu jejich spoluobčanů.
I díky tomu, že v Mali už si teroristé místní občany „vychovali“ tak, že když zaplatí výpalné, nemusejí se bát útoků, mají čas i prostředky dobývání území směrem na jih. „Neohroženě expandují do zemí, které jsme dlouho považovali za solidní bezpečnostní partnery,“ podotýká exporadkyně amerického ministerstva zahraničí Aneliese Bernardová.
Peníze na provoz si teroristé kromě výpalného zajišťují také těžbou zlata, krádežemi dobytka, únosy a pašováním drog nebo motorek, ale také vydíráním řidičů kamionů. Džihádisté totiž mají pod kontrolou silnice napříč státy Sahelu a když takto zastavili například Yakubua Janwiho, který právě vezl náklad čaje, po hádce ohledně velikosti poplatku mu celý vůz zabavili. Řidič pak další den bloudil okolní přírodou, než ho zachránil jiný kamioňák. Auto i s nákladem však jeho šéf získával zpátky další rok.
Zbraně zase džihádisté získávají od poražených vojáků. Podle WP se jen touto cestou podařilo nashromáždit rozsáhlý arzenál kulometů, dronů a protiletadlových zbraní.
„Náš boj však není obranou země nebo etnika, ale náboženství,“ dodali. A když pak dobyli další město Djibo, pohrozili, že si jdou pro prezidenta Ibrahima Traorého. Jen na začátku června pak JNIM na dvou místech zaútočila na stanoviště malijských vojáků, při nichž zemřelo nejméně třicet lidí. Zmocnili se také vojenské základny v Boulkessi ve středním Mali, která se nachází poblíž hranic s Burkinou Faso.
Džihádisté zaútočili i na vojenské letiště a tábor ruských žoldnéřů u severomalijského Timbuktu, kde podle agentury AFP explodovalo auto ozbrojenců s výbušninami. Kromě lokálních vlád totiž islámští radikálové dlouhodobě útočí na síly OSN a Francie přítomné v regionu a poté, co ty uvolnily místo Rusům, právě i na ruské žoldnéře.
„Jsou násilnější, organizovanější a mají víc prostředků. Nejdřív chtěli jen šířit islám, ale teď se zdá, že se chtějí propracovat až k moři,“ uvádí nejmenovaný armádní důstojník z Pobřeží slonoviny. Jeho teorii pro WP potvrzuje i jeden z amerických představitelů, podle nějž JNIM zřejmě svou územní expanzi vnímá jako „osud“. Cílem je nejspíš až Atlantik, díky čemuž by si džihádisté zásadně vylepšili své pašerácké sítě.

https://www.voxpot.cz/dzihad-je-zaklad- ... -v-sahelu/
Sahelští džihádisté jsou díky mobilní sestavě k satelitnímu internetovému připojení v posledních měsících velmi úspěšní. Na začátku června například obsadili vojenskou základnu v Mali, přičemž zabili více než čtyřicet vojáků.
Operují i v sousední Burkině Faso. Přes čtyřicet procent celé země je pod kontrolou skupin napojených na Al-Káidu nebo Islámský stát. Celý region na jižním okraji Sahary se pak stal epicentrem terorismu. Minulý rok tam rukou džihádistů zemřelo 3885 lidí.
Starlink býval v nejpostiženějších zemích zakázán. Pašován byl z Libye nebo Nigérie a nelegálním obchodníkům hezky vydělával. „Je to snadné. Zaplatíte řidiče, trošku peněz dáte policistům a projedete bez problémů,“ popsal Maradi, který soupravy pašuje.
Ve snaze sebrat džihádistům komunikační výhodu sahelské státy Starlink postupně zlegalizovaly. Jeho provoz tak spadá pod zákony dané země – a je i možné vyjednat vypnutí služby v určitých oblastech. Jak ale upozorňuje Globální iniciativa proti mezinárodnímu organizovanému zločinu (Gi-Toc), vypnutí by mohlo posílit nespokojenost obyvatel s vládou a džihádistům paradoxně nahrávat.

Pro lepší představu mapka:

https://twitter.com/liam_karr/status/19 ... 7560055817

Pokus o vojenský puč v Beninu

Podplukovník Tigri Pascal a skupina vojáků oznámili státní převrat v Beninské republice a prohlásili, že svrhli dosavadního prezidenta Patrice Talona. Uvedli, že politický život je pozastavený a všechny pozemní, vzdušné a námořní hranice jsou uzavřené. Okolí hlavy státu ale uvedlo, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra a vláda informovala, že kvůli pokusu o převrat zadržela 14 lidí. Pokus o puč odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). "Je to malá skupina lidí, která ovládá pouze televizi. Řádná armáda znovu převzala kontrolu. Země je zcela v bezpečí stejně jako prezident a jeho rodina," sdělil AFP zdroj z Talonovy blízkosti. Podle agentury Reuters to potvrdil beninský ministr zahraničí Olushegun Adjadi Bakari, který uvedl, že většina armády je stále loajální vůči prezidentovi. O selhání puče informoval ve videu na facebooku také ministr vnitra Alassane Seidou, podle něhož se malá skupina vojáků neúspěšně vzbouřila s cílem destabilizovat stát a jeho instituce. AFP s odvoláním na vojenské zdroje informovala o zadržení přibližně desítky lidí včetně možných strůjců pokusu o puč. Všichni z nich byli podle ní součástí armády. Vládní mluvčí následně upřesnil, že v souvislosti s dnešním děním zadržely bezpečnostní složky 14 lidí, neposkytl ale další detaily o jejich původu ani roli v pokusu o převrat. Francouzská ambasáda bezprostředně po oznámení pokusu o puč na síti X sdělila, že se objevily zprávy o střelbě v blízkosti prezidentského paláce, a vyzvala Francouze, kteří se nacházejí v západoafrické zemi, aby nevycházeli z domů. Podle AFP slyšeli svědci v největším městě a ekonomickém centru Cotonou další výstřely i později dopoledne. Reuters v odpoledních hodinách informovala, že podle výpovědí svědků střelba ustala. Skupina vojáků, která se v televizním vysílání označila za Vojenský výbor pro obnovu (CMR), uvedla, že "se sešla 7. prosince a rozhodla, že zbavuje Patriceho Talona funkce prezidenta republiky". Vojáci oznámili také zrušení ústavy i všech institucí a pozastavení aktivit politických stran. Do čela státu se měl podle nich postavit plukovník Tigri Pascal. Talon je u moci od roku 2016 a z úřadu má odejít v dubnu příštího roku po prezidentských volbách, ve kterých nekandiduje. Hlavní opoziční stranu úřady z boje o prezidentské křeslo vyloučily, protože podle nich nemá dostatečnou podporu lidu, vládní kandidát se tak utká s umírněným oponentem.

https://fixupx.com/JakubSzanto/status/1 ... 4956305830
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_dtt
https://cs.wikipedia.org/wiki/Benin
https://cs.wikipedia.org/wiki/Patrice_Talon

Trochu z nedávnej minulosti

Zábery z francúzkej operácie Serval

Zábery z operácie Barkhane