Německý stíhací letoun - prototyp
doba vzniku 1918
Společnost Schütte-Lanz byla před Velkou válkou známá především jako konstrukční a stavební firma se zaměřením na stavbu vzducholodí pro německou císařskou armádu. Aby si čtenář udělal představu, o jaké složité a velké vzdušné obry se jednalo, uvedu pár faktů. První vzducholoď SL.I typ A z roku 1911 byla dlouhá 131 m, průměr měla 18,4 m a měla kapacitu nosného plynu 19.000 m3. Užitečná zátěž byla 4500 kg a cestovní rychlost 38,3 km/h. Poslední za války stavěný model SL.22 typ F z roku 1918 byl již dlouhý 198,3 m, průměr 22,96 m a kapacita plynu 56.350 m3. Cestovní rychlost mohla dosáhnout 95,4 km/h a užitečné zatížení dosahovalo 37,5 tuny. Není snad překvapením, že společnost, která byla schopná konstruovat takto složité a obrovské vzducholodě, se hned na začátku války vrhla i na stavbu letadel těžších než vzduch.
SCHUTTE-LANZ D.VI
Poslední rok Velké války se vyznačoval velice pokročilými dvouplošníky se silnými motory, které umožňovali atakovat rychlostní hranici 200 km/h a umožňující souboje v akrobatických obratech. Začalo se ale také znovu pracovat na jednoplošnících, od kterých se očekávalo, že snížením čelního odporu se podaří dosáhnout větší rychlosti a také snížení nákladů spojených se sériovou výrobou. Ve společnosti Schütte-Lanz tak vznikl projekt hornoplošníků, který ale svým pojetím nebyl úplně čistokrevným hornoplošníkem, jako spíše jeden a půl plošníkem se zvláštním umístěním spodního křídla. Konstruktéři potřebovali řešit otázku zajištění dostatečné tuhosti pro horní baldachýnové křídlo a pojali to opravdu originálním způsobem. Zatímco jiné konstrukční kanceláře použili pro podepření baldachýnového křídla systém vzpěr, tak konstruktéři Schütte-Lanz udělali sice to samé, ale zároveň tyto vzpěry ve tvaru „V“ pokryly nosnou plochou. Vzniklo tak křídlo, které z čelního pohledu nebylo horizontální ale šikmé. Spodní okraj křídel byl napojen na spodní hranu trupu na levé i pravé straně a v horní části, kde toto „V“ křídlo končilo, pokračovalo již jen jako vzpěra napojená na spodní stranu baldachýnového křídla. Konstruktéři tímto systémem chtěli podržet dostatečný vztlak ploch křídel.
Model D.VI byl poháněn vodou chlazeným řadovým šestiválcovým motorem Mercedes D.III o výkonu 120 kW (160 k). Původní verze motoru pocházela již z roku 1914 a dá se říct, že se jednalo o pohonnou jednotku, která byla úspěšně používaná po celou dobu První světové války a pohánějící velké množství německých letounů od takových výrobců, jakým byl AEG, Albatros, Aviatik, Fokker, Gotha, Halberstadt, Hannover, LFG, Pfalz a další.
Trup letounu byl v zadní části obdélníkového průřezu a kolmými boky, takže to připomínalo typickou konstrukci konkurenčního výrobce Fokkera. Pilot seděl v kokpitu hned za odtokovou hranou horního křídla, které mělo v tomto místě velké vykrojení pro lepší výhled pilota směrem vzhůru před sebe. Ocasní plochy byly umístěny na horní straně trupu, směrovka byla relativně malá. Podvozek byl jednoduchý, pevný s nápravou a koly a napojením vzpěrami „V“ a systémem ocelových lanek k trupu. Na konci trupu byla běžná podtrupová ostruha, která byla včetně odpružení.
Prototyp vznikl na jaře roku 1918 a dne 29. května 1918 došlo k prvnímu vzletu. Již při prvním letu ale došlo k nehodě a letoun se zřítil a vrak již nebyl nikdy opraven. Podle fotky vraku se zdá, že zkušební pilot z havarovaného stroje vyvázl živý. Zcela zničený byl podvozek, vrtule, pravé křídlo bylo v místě vzpěr zlomené a došlo k poškození i vzpěr držících horní baldachýnové křídlo nad trupem.
Technická specifikace – SCHUTTE-LANZ D.VI
První vzlet: 1918
Posádka: 1
Délka: 6,51 m
Rozpětí křídel horní: 10,8 m
Rozpětí křídel dolní:
Výška:
Plocha křídel:
Prázdná hmotnost:
Užitečné zatížení:
Vzletová hmotnost:
Pohonná jednotka: 1x vodou chlazený řadový šestiválcový motor Mercedes D.III
Výkon pohonné jednotky: 120 kW (160 k)
Poměr výkonu/hmotnost:
Zatížení křídla:
Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným stoupáním
Rychlost maximální:
Dolet:
Dostup:
Doba výstupu:
Zásoba paliva a maziva:
Výzbroj: 2x kulomety Spandau LMG 08/15 ráže 7,92 mm
Postaveno strojů: 1 ks prototyp
SCHUTTE-LANZ D.VII
Ve stejné době, co probíhala práce na modelu D.VI se rozběhl vývoj i na modelu D.VII, který měl být klasickým dvouplošníkem vycházejícím z neúspěšně nabízeného typu D.III. Firma tak doufala, že se podaří alespoň jeden z prototypů přetavit do stroje přijatého do sériové výroby. Po netradičně uchopeném modelu D.VI tak paralelně konstruovali letoun ve standardním uspořádání. Když se podívám na fotky, nemůžu se ubránit dojmu, že se jedná o mnohem více známý a úspěšný stroj Fokker D.VII. Ta podoba tam prostě je.
Po neúspěchu typu D.III, který se v lednu 1918 neúspěšně pokoušel uspět ve výběrovém řízení na nový stíhací letoun císařského Německa, bylo rozhodnuto postavit zcela nový model. Došlo ke změně křídel s větším rozpětím, účinnější řídící křidélka a také výkonnější pohonnou jednotkou. Prototyp poprvé vzlétl v květnu 1918 a po úvodních testech byl stroj připraven na druhou soutěž stíhacích letounů, která se konala od konce května do června 1918.
Na rozdíl od předchozího neúspěšného modelu D.III měl D.VII chladič obdélníkového tvaru, jako v případě chladiče u automobilů, který byl namontován přímo před motor. V tomto případě se jednalo o vylepšený motor Mercedes D.IIIavu, který dával výkon 130 kW (180 k). Pevný konvenční podvozek byl spojen s trupem pomocí vzpěr ve tvaru písmene „V“, na konci trup byla standardní záďová ostruha.
Přestože ani tento model neuspěl v letecké soutěži na nový německý stíhací letoun, nevzdávali v Schütte-Lanz víru a na třech prototypech pracovali až do uzavření příměří v listopadu 1918. Tím se ale kapitola uzavřela. Po příměří již Německo nemohlo dále pokračovat ve vývoji bojové techniky. Tím se uzavřela rovněž kapitola společnosti Schütte-Lanz. Nutno dodat, že v oboru letectví, velice neúspěšná. Asi neznám žádnou další jinou firmu, která by vynaložila tolik energie, postavila tolik prototypů, ale s výsledkem, že ani jeden model nebyl přijatý do sériové výroby.
Technická specifikace – SCHUTTE-LANZ D.VII
První vzlet: 1918
Posádka: 1
Délka: 6,0 m
Rozpětí křídel horní: 9,0 m
Rozpětí křídel dolní:
Výška:
Plocha křídel:
Prázdná hmotnost: 740 kg
Užitečné zatížení: 920 kg
Vzletová hmotnost:
Pohonná jednotka: 1x vodou chlazený řadový šestiválcový motor Mercedes D.IIIavu
Výkon pohonné jednotky: 130 kW (180 k)
Poměr výkonu/hmotnost:
Zatížení křídla:
Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným stoupáním
Rychlost maximální:
Dolet: 1,5 hodina letu
Dostup:
Doba výstupu: 158 m/min
Zásoba paliva a maziva:
Výzbroj: 2x kulomety Spandau LMG 08/15 ráže 7,92 mm
Postaveno strojů: 3 ks
Zdroj:
www.airwar.ru
Index of /enc/fww1
www.wikipedia.org
https://flyingmachines.ru/
