PALBA.CZ

Maltské fugasy

Až zase jednou budete bloumat po pláži na Maltě, tak koukejte kam šlapete, jelikož můžete zapadnout do nezvyklé jámy - fugasy! Fugas je druh obvykle improvizované nebo provizorní ženijní munice - určením a použitím se řadí mezi ženijní miny. Zpravidla jsou vyráběny v polních podmínkách vojenskými jednotkami z lokálně dostupných materiálů. No a právě na Maltě vytvářeli fugasy Maltézští rytíři jako další prvek ochrany ostrova. Jednalo se o důmyslný kamenný minomet vytesaný přímo do skalního nábřeží. Jeho primárním účelem bylo vystřelovat na blížící se osmanské (či pirátské) lodě množství kamení. O stavbě fugas bylo rozhodnuto roku 1715 pod vlivem francouzských vojenských inženýrů. Počáteční pokusy pod vedením vojenského inženýra Mondiona však zřejmě selhaly a až v roce 1741, pod vedením Marandona, byla zbraň úspěšně zavedena. K prvnímu zkušebnímu odpalu došlo 28. září 1740. Dle historických záznamů bylo na Maltě postaveno 50 těchto fugas a dalších 14 na Gozu. Některé se zachovaly až do dnešních časů. Pokud jde o samotnou konstrukci, tak v podstatě šlo o vytesanou jámu ve nakloněného tvaru trychtýře. Ve spodní části byla uložená dřevěná bedna (impregnovaná dehtem proti vlhkosti) naplněná více než 50 kg střelného prachu. Sem vedla zápalná šňůra. Následně se vše překrylo množstvím pečlivě vyskládaných kousků kamene. Po zapálení výbušniny střelný prach explodoval a vymrštil kameny proti nepříteli. Obsluhu každé fugasy zajišťovalo až 5 mužů, kteří museli pracovat rychle a koordinovaně, aby zvládli zasáhnout nepřítele, případně i zbraň co nejrychleji připravit k dalšímu výstřelu.

Zdroj:
https://vassallohistory.wordpress.com/the-fougasses/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fugas

O reálné účinnosti této podivné zbraně mám značné pochybnosti už jenom proto, že jí nebylo možné mířit a obsluha musela čekat až cíl vpluje do jejího jistě velmi úzkého palebného pole. Myslím, že za těchto okolností byl zásah hlavně dílem náhody.

To by chtělo nějaké dálkové spouštění

Během druhé světové války byly sovětské těžké statické plamenomety označovány jako fugasy, zejména typy FOG-1 a FOG-2.
Fugasy se ale používaly i po válce a náplň se dala upravit podle potřeby, včetně napalmu nebo pyrogelu.

Jinak ti Rase blahopřeji za indexaci v google, moc se o tom lidí nedozví, a specifické heslo.

Druhoválečné statické plamenomety

Pokud jde o ty plamenometné fugasy (miny), tak ty se vyráběly v SSSR ještě před druhou světovou válkou na posílení obrany stálých a polních opevnění. Byly tvořeny nádobou s hořlavinou, směrovým vývodem a pyrotechnickou výmetnou náplní iniciovanou minovou rozbuškou nebo řízené dálkově elektrickou jiskrou. Šlo vlastně o jednoduchý plamenomet na jedno použití. Během druhé světové války bylo v SSSR vyrobeno přes 15 000 těchto zařízení a používaly je především speciální palebné jednotky. Sovětské těžké statické plamenomety (фугасные огнеметы) FOG-1 a FOG-2 se používaly ještě dlouho po válce (dostaly se i do ČSLA). Starší zmíněný typ byl ukořistěn Wehrmachtem během operace Barbarossa. Překvapivě na Němce asi učinil dojem, jelikož jej okopírovali a sami zavedli jako Abwehrflammenwerfer 42 (obranný plamenomet 1942). Zbraň tvořila válcovitá nádoba o výšce cca 53 cm, do které se vešlo maximálně 29,5 litrů směsi lehkých, středních a těžkých olejů. K němu byla připojena druhá, menší láhev obsahující pohonnou látku – obvykle černý prach nebo směs dusičnanu celulózy a diethylenglykolu. Vedle něj byla uprostřed palivového válce zakřivená plamencová trubice o průměru 50 mm a délce asi 50 cm; Pokud byla nádoba zakopána, pouze tato část vyčnívala nad povrchem země. Pokud byla mina odpálena elektrickým signálem nebo nástražným drátem, výbušný detonátor zapálil pohonnou látku, která vytlačila palivo z nádrže. Druhé malé výbušné zařízení zapálilo palivo. Plamen byl asi 4,5 m široký a 2,7 m vysoký s dosahem necelých 30 metrů. Zásoba hořlaviny vydržela na zhruba 1,5 sekundy. Tyto protipěchotní zbraně se obvykle zakopávaly ve vzdálenosti 10 až 27 metrů k obraně silničních blokád, výsadkových ploch na plážích, přístavních zdí a dalších protipěchotních překážek. Byly obklopeny buď dalšími minami, nebo ostnatým drátem. Dodejme, že po druhé světové válce se ke stejnému účelu používaly napalmové miny.

Sovětský statický plamenomet FOG-2 se dostal i do výzbroje poválečné ČSLA (spolu s kořistními Abwehrflammenwerfery 42). Dosah činil 100–150 metrů a nádrž měla objem 25 litrů zápalné směsi. Náplň byla volitelná dle použití, pro válečné se počítalo s napalmovou nebo pyrogelovou směsí, takticky pak pro umístění na komunikacích a k ochraně objektů. Pro výcvik se jako náplň používala obvykle jen nafta zahuštěná kaučukem, ale v praxi se do něj lilo vše, co bylo tekuté a hořelo. Byly k dispozici dvě verze – se zahnutou výmetnicí/sifonem (plamenomet) a rovnou (pro simulaci jaderného výbuchu při výcviku). Výmetnou (již modernizovanou) náplň tvořilo pouzdro se čtyřmi dutými válečky z nitrocelulosového materiálu (raketové palivo) cca 400 g, žárová slož termátového typu (cca 100 g) s obsahem hořčíku a elektrický palník. Vkládala se do příslušného otvoru v tlakové nádobě a uzavírala šroubovacím uzávěrem s malým otvorem pro vývod elektrického palníku. Hlaveň byla uzavírána hliníkovým těsněním (2 mm plech), které umožnilo po odpálení výmetné slože dosáhnout vhodného tlaku v nádobě – po jeho překročení došlo k protržení těsnění a výstřiku silně předehřáté náplně. Účinek na nekrytou živou sílu nebo lehká vozidla byl enormní, ale plamenomet si dokázal poradit i s lehčími typy tanků. Použití však vyžadovalo jisté zkušenosti a praxi. V roce 1957 zavedla ČSLA do výzbroje plamenometných jednotek těžký pěchotní ohňomet TPO-50 (ТПО-50), který byl zkonstruovaný v SSSR koncem války. Určení bylo obdobné jako u předchozích modelů a zdárně tak nahradil doposud používané kořistní těžké plamenomety i sovětské statické plamenomety FOG-2. Zde již však šlo o mobilní zařízení (dvoukolý vozíček). Vyřazená statická zařízení následně používaly pouze jednotky chemického vojska a ženisté právě v roli fugasu pro ženijní zátarasy (na což byl vhodnější). Po zrušení plamenometných jednotek zůstal ve výzbroji ČSLA jen zmíněné FOG-2.

https://www.armedconflicts.com/FOG-2-FOG-2-t187407
https://www.valka.cz/Tezky-pechotni-pla ... -50-t87832
https://de.wikipedia.org/wiki/Abwehrflammenwerfer_42

Americký voják s německým statickým plamenometem Abwehrflammenwerfer 42.

Fugasy byly také na opevnění v Normandii. Tím se myslí plamenomet, který je umístěn jako pastička.
Například když se dostane někdo do předzákopu, tak to tam vyšlehlo.