PALBA.CZ

Etiopské námořnictvo

Speciální komanda etiopského námořnictva aktuálně uskutečnila operace proti etnicko-nacionalistickým skupinám v severní zóně Shoa v regionu Amhara. Mohlo by to být poprvé, co se etiopské námořnictvo účastnilo boje od svého zformování. Námořnictvo u vnitrozemské Etiopie může působit poněkud zvláštně, ale málo se ví, že v minulosti měla Etiopie poměrně úctyhodnou námořní sílu.
V roce 1955 bylo založeno etiopské císařské námořnictvo a jeho první námořní základna vznikla o rok později v Massawě. Na svém vrcholu mělo etiopské císařské námořnictvo sílu 11 500 osob. Provozovalo směs hlídkových člunů, torpédových člunů a malých ponorných člunů přivedených z USA a Evropy. Když byl císař Haile Selassie sesazen v roce 1974 komunistickým pučem, došlo postupně k obratu a námořnictvo bylo vybaveno Sovětskými plavidly. V roce 1991 mělo etiopské námořnictvo dvě fregaty, osm raketových plavidel, šest torpédových člunů, šest hlídkových člunů, dvě obojživelná plavidla a dvě podpůrná a výcviková plavidla, většinou sovětského původu. Etiopská občanská válka a Eritrejská válka za nezávislost skončily v roce 1991 a Eritrea se stala nezávislou, čímž Etiopie zůstala bez přístupu k moři. Etiopské námořnictvo dál existovalo, ale zůstalo ponecháno ve zvláštní a neobvyklé pozici, kdy nemělo žádné domovské přístavy. Nicméně, pod vedením svého velitelství v Addis Abebě, pokračovalo v občasných hlídkách v Rudém moři z přístavů v Jemenu. V roce 1993 se Jemen rozhodl těchto lodí rozhodli zbavit - některé ani nebyly schopné plavby a tak je Etiopané nechali v Jemenu, kde byly sešrotovány. Plavbyschopné lodě se přesunuly do Džibuti. Nějakou dobu se mělo za to, že etiopské námořnictvo by mohlo přežít na základně v Assabu v Eritrei nebo v Džibuti. Etiopie dokonce požádala, aby si pronajala molo v Assabu, ze kterého by operovalo přeživší etiopské námořnictvo. Eritrea však žádost odmítla. V roce 1996 již bylo Džibuti unavené mít ve svých přístavech cizí námořnictvo. Etiopské námořnictvo zaostalo v placení svých přístavních poplatků a pod touto záminkou se Džibutsko 16. září 1996 zmocnilo všech zbývajících lodí a dalo je do dražby, aby zpětně uhradilo poplatky. Eritrea projevila zájem o 16 z nich, ale nakonec se omezila na nákup pouze čtyř – raketového člunu třídy Osa-II a tří hlídkových plavidel Swiftships – aby se vyhnula prohloubení mezinárodní krize s Jemenem. Zbytek lodí byl sešrotován. Později v roce 1996 bylo velitelství etiopského námořnictva v Addis Abebě rozpuštěno a etiopské námořnictvo tak přestalo existovat. Jeho jediným pozůstatkem byl hlídkový člun GB-21, který byl přestěhován do vnitrozemí k jezeru Tana a byla obsazen personálem etiopské armády a od roku 2009 přežil jako jediné vojenské plavidlo Etiopie.

V červnu 2018 premiér Abiy Ahmed vyzval k rekonstituci etiopského námořnictva v rámci širšího programu reforem bezpečnostního sektoru s tím, že "v budoucnu bychom měli vybudovat kapacitu našich námořních sil". V březnu 2019 Abiy Ahmed podepsal obranné dohody s francouzským Emmanuelem Macronem, včetně dohody o podpoře při zřízení námořní složky. Etiopské námořnictvo (የኢትዮጵያ ባህር ኃይል) nyní sídlí v Džibuti a v Bahir Dar v Etiopii.

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ethiopian_Navy
https://twitter.com/breaking_bre/status ... 7189475348

Spor s Egyptem o vodu z Nilu

Etiopie zahajuje velké hromadění obrněných vozidel na hranici se Somálskem poté, co Egypt podepsal vojenskou dohodu se Somálskem, jejímž prostřednictvím bude v Somálsku nasazeno 10 000 egyptských vojáků. Eskalace přichází poté, co Etiopie zahájila 5. fázi napouštění Velké přehrady etiopského znovuzrození (GERD) vodou z řeky Nilu. Egypt věří, že po dokončení přehrady nebude mít dostatek vody z Nilu, což vede ke katastrofální situaci jak ohledně vody, tak potravinové bezpečnosti jeho 114 milionů obyvatel. Egypt tvrdí, že 13 let vyjednávání nevedlo k ničemu, a Etiopie se jednoduše snažila získat čas, aby jej postavila před hotovou věc. Egypt tvrdí, že vyčerpal všechny smírné prostředky a je nyní připraven uplatnit svá práva na obranu a ochranu práv a zájmů egyptského lidu. Odborníci už léta varují, že stavba přehrady by mohla vést k první velké "vodní válce", kterou svět viděl. Etiopie má 125 milionů obyvatel.

https://twitter.com/visegrad24/status/1 ... 3949677613

Síly Fano údajně zajaly 150 vládních vojáků

Dva dny intenzivních bojů mezi Fanem a vládními silami v Severním Wollo údajně způsobily posledně jmenovanému těžké ztráty. Více než 150 vládních sil bylo zajato během bitvy v Kalim (u Woldia) v oblasti North Wollo v regionu Amhara. Podle místních etiopských zpravodajských médií jsou stovky mrtvých a několik dalších zraněno. Anchor Media, která sídlí ve Spojených státech, hovořila s Fano Mogesem, který je údajně šéfem politické divize Wollo Fano, a ten příběh potvrdil. Podle něj to byla právě brigáda Asamenew Tsege z Wollo Fano, která poslední dva dny bojovala proti vládním silám ve výše uvedené oblasti. V bitvě jsou údajně zabiti vysocí vojenští velitelé 48. pluku vládních sil. Na sociálních sítích koluje nové video, které údajně ukazuje zajaté vládní síly. Ve videu je zobrazen voják, jak mluví o bitevním zážitku, který vedl k jejich zajetí v Kalimu. "...to, že vláda podceňuje síly Fana, není správné. Dva dny jsme tvrdě bojovali, ale bylo to nad naše síly. Fano síly jsou bojovníci. Byli jsme vyzbrojeni ostřelovači, kulomety BREN a minomety. Všeho se zmocnili," řekl. Na videu bylo vidět stovky lidí v uniformě vládních obranných sil, jak je hlídaly jednotky Fano, když jeden ze zajatých vojáků na videu vyprávěl zážitek z bitvy. Operace byla společná – mezi silami Fano pod velením Mere Wodajo a silami Fano pod velením Fantahun Mohabawu. Podle zdrojů byly oblasti Wollo, Shoa a Gondar v regionu Amhara také svědky bitev mezi vládou a jednotkami Fano. V severozápadním Gondaru utrpěly vládní síly minulý týden velkou ztrátu ve městě Metema Yohannes – podél etiopsko-súdánské hranice. Súdánské zpravodajské zdroje informovaly o uzavření hranic poté, co stovky vládních sil překročily hranici po prohrané bitvě. Anchor Media v pondělí oznámila, že více než 5000 vládních sil bylo údajně zabito v posledních několika týdnech v různých částech regionu Amhara v Etiopii a tisíce byly zajaty. Etiopské obranné síly si v posledních týdnech nárokovaly zisky v regionu, ale mnoho zpráv z jiných zdrojů tomu zřejmě nenasvědčuje. Poslední vládní mobilizace a masivní nasazení sil měly do poloviny září rozhodně vyhrát proti silám Fano. Zdá se, že se to neděje. Mezitím se Egypt pokouší využít Somálsko k využití vnitřní situace Etiopie a také sporu se Somálskem. Opoziční síly obvinily vládu, že nedokázala vyřešit problém v regionu Amhara prostřednictvím dialogu, a vláda dává záminku, že je pro ni obtížné vyjednávat s více aktéry v regionu.

https://borkena.com/2024/09/09/ethiopia ... -soldiers/
https://twitter.com/amorawwub/status/18 ... 1946613864

Amharská milice, která je součástí Fano, zahájila velkou ofenzívu na druhé největší město země. Již ovládají velkou část města a menší střety i nadále probíhají. Gondar má 443 156 obyvatel a jeho ztráta by pro Etiopskou vládu znamenala největší porážku za poslední roky. V důsledku války v Amhaře, která začala v roce 2023, Gondar zaznamenal nárůst násilných zločinů, včetně loupeží, únosů a vražd. No a teď válka přišla přímo do města.

https://addisstandard.com/heavy-fightin ... asualties/
https://twitter.com/thomasvlinge/status ... 3038196064
https://twitter.com/thomasvlinge/status ... 6518872472

Když si uvědomím, co v Africe civilizovaný svět utopil za 60 let od dekolonizace prachů na různé pomoci, nevratné půjčky a dotace, tak se mi dělá mdlo. Všechno rozkradené nebo zničené při nekonečných povstáních a rasových bojích, nebo použité na nákup zbraní - viz Bokassa např.

seabee píše: ↑18/9/2024, 20:47 Když si uvědomím, co v Africe civilizovaný svět utopil za 60 let od dekolonizace prachů

Tak zistí, ze je to zlomok toho co odtiaľ ukradol pred dekolonizaciou.

Juraj Tichý píše: ↑18/9/2024, 20:57

seabee píše: ↑18/9/2024, 20:47 Když si uvědomím, co v Africe civilizovaný svět utopil za 60 let od dekolonizace prachů

Tak zistí, ze je to zlomok toho co odtiaľ ukradol pred dekolonizaciou.

Koukám, že jsi na VÚMLu nespal

Hej, ako 5 ročný som ju navštevoval.

Juraj Tichý píše: ↑18/9/2024, 21:06 Hej, ako 5 ročný som ju navštevoval.

A odkaz s tou bilancí máš? - pokus o vtip.

O.K. připouštím tvou argumentaci. Ale pak pořád platí, že ty peníze z civilizovaného světa byly určené na nápravu křivd a ne jak píšu výše: na rozkradení, nebo zničení při nekonečných povstáních a rasových bojích, nebo použité na nákup zbraní - viz Bokassa např.

Pozeral som taký dokument, tuším to bola Etiopia. V koloniálnych dobach im postavili železnicu.
Po páde kolonializmu samozrejme postupne zanikla. V 90tych rokoch žiadali peniaze na opravu tratí aj pôvodných diezlovych a dokonca aj parných rušňov. Nedostali.
Len na nove europske rušne a tiež by zaplatili opravu železnice, ak to príde urobiť európska firma.
Taký ten príbeh o chudobnom a rybe...

Juraj Tichý píše: ↑18/9/2024, 21:48 Pozeral som taký dokument, tuším to bola Etiopia. V koloniálnych dobach im postavili železnicu.
Po páde kolonializmu samozrejme postupne zanikla. V 90tych rokoch žiadali peniaze na opravu tratí aj pôvodných diezlovych a dokonca aj parných rušňov. Nedostali.
Len na nove europske rušne a tiež by zaplatili opravu železnice, ak to príde urobiť európska firma.
Taký ten príbeh o chudobnom a rybe...

V osmdesátých se pro Etiopii uspořádal Live Aid - Koncert pro Afriku. Vybrané a poskytnuté peníze použil diktátor Mengistu Haile Mariam na rozpoutání Rudého teroru a pozdější vlády na boj a genocidní praktiky proti Eritrei. Takže není divu, že jim potom už nikdo nic nedal. Bohužel.

Mně by zajímalo jestli se byznys v Africe vyplácí.
Tím myslím, že **mám dojem**, že investice se většinou nevrátí. Důvod je v tom, že časem dojde k převratu, válce či "znárodnění". Zkrátka, že se tam investovat s dlouhodobou vizí nevyplatí. Tedy ideální investice je podmazat tamní náčelníky, odvézt co se dá a rychle... (tedy starý dobrý způsob fungování) nepočítat, že tam něco zůstane dlouho např. fabriky apod. A samozřejmě jim prodávat zbraně, protože zabíjet se mezi sebou je tam na prvním místě. Minulé generace rozhodně nebyli hlupáci a zvolili správný postup na základě zkušeností.
Možná se pletu a v Číně, Francii, US apod. jsou spokojení jak se jim africké investice krásně vrací...

Juraj Tichý píše: ↑18/9/2024, 21:48 Pozeral som taký dokument, tuším to bola Etiopia. V koloniálnych dobach im postavili železnicu.
Po páde kolonializmu samozrejme postupne zanikla. V 90tych rokoch žiadali peniaze na opravu tratí aj pôvodných diezlovych a dokonca aj parných rušňov. Nedostali.
Len na nove europske rušne a tiež by zaplatili opravu železnice, ak to príde urobiť európska firma.
Taký ten príbeh o chudobnom a rybe...

To bylo v Kongu. Etiopie navíc nikdy nebyla evropská kolonie (Italům to nevyšlo), tak moc nechápu, proč zrovna tady řešíte nějaké vykořisťování a kolonialismus. Moc jim ale nepomohlo, že za studené války byli na "rudé" straně.

Mam pocit, ze jedina fungujuca krajina v ciernej casti Afriky je Botswana. Inak je to ako cez kopirak, kmenove vojny, genocida, korupcia, hiv a malaria.

Fano pokračuje ve svém tažení napříč Amharou. Je potvrzeno, že amharští milicionáři mají plnou kontrolu nad městem Dabat a údajně dobyli i nedaleké město Debarq, ležící severně od Gondaru.

https://twitter.com/ThomasVLinge/status ... 1973617949

Třístranné setkání.
Lídři Eritreje, Egypta a Somálska se ve čtvrtek setkali v eritrejském hlavním městě Asmaře. V prohlášení deklarovali své přání chránit svou územní celistvost – možný odkaz na Etiopii, se kterou mají všechny tři země napětí. Egypt byl kritický k výstavbě Velké etiopské renesanční přehrady v Addis Abebě, zatímco Somálsko má obavy z toho, že Etiopie podepsala na začátku tohoto roku přístavní dohodu se svým separatistickým regionem Somaliland. Eritrea byla mezitím zklamaná, že byla vyloučena z mírových rozhovorů, které ukončily tigrajský konflikt v Etiopii – která hraničila s eritrejským územím. Somálský ministr informací však popřel, že by summit byl zaměřen na Etiopii, a řekl, že šlo pouze o spolupráci mezi těmito třemi vládami.

https://www.bbc.com/news/articles/cdje7pkv1zxo
Via The Geopolitical Futures Daily Memo

Zažehnána válka mezi Etiopií a Somálskem

Tureckému prezidentovi se povedl velký diplomatický úspěch. Etiopie a Somálsko si podaly ruce a zažehnána byla další možná velká válka. Spor mezi africkými zeměmi zažehla etiopská dohoda se separatistickým somálským regionem Somalilandem. Etiopský premiér Abiy Ahmed touží po přístupu k moři a ten měl Somaliland poskytnout. Na oplátku by ho Etiopie v budoucnu uznala jako nezávislý stát. To pobouřilo Somálsko a v africkém rohu začaly blikat všechny výstražné kontrolky. Utvořila se dokonce různá spojenectví a obranné dohody, které se měly v případě války spustit. Uklidnit situaci se hned od začátku snažila právě Ankara, která uspořádala celkem tři kola rozhovorů. Turecko totiž do Afriky proniká právě skrz africký roh a jeho investice by konflikt ohrozil. Nakonec se všechny strany dohodly, že další rozhovory zahájí v únoru 2025, potrvají do čtyř měsíců a budou respektovat územní celistvost Somálska. Zároveň uznají "potenciální výhody" etiopského přístupu k moři.

https://www.voxpot.cz/valka-zazehnana-e ... -usmirily/
https://twitter.com/trtworld/status/1867249308245860383

Obrázek ukazuje jasný pohled na čínský obrněný transportér Type 89 osazený sovětskou 122 mm houfnicí D-30 etiopské armády. Další obrázky ukazující obrněné transportéry čínské výroby WZ-551 a Type-89 proměněné v samohybné houfnice s houfnicemi D-30 a 122 mm vícenásobné raketometné systémy BM-21 etiopské armády.

https://twitter.com/HammerOfWar5/status ... 1540277665

Možnost získat přístup k moři v Somalilandu

Na začátku roku 2024 podepsal etiopský premiér Abiy Ahmed a lídr Somalilandu Muse Bihi Abdi memorandum o porozumění. Šlo o přelomový krok, který však popudil Somálsko. Pokud by jednání uspěla, Etiopie by výměnou uznání Somalilandu získala pro své námořnictvo na 50 let přístup k části jeho pobřeží a pro své obchodní aktivity zase k přístavu Berbera. Neuznaná země by navíc dostala podíl ve státní letecké společnosti Ethiopian Airlines. Dohoda by tak mohla být výhodná pro obě strany. Addis Abeba po přístupu k moři touží už léta - od oddělení Eritreje je Etiopie vnitrozemský stát. Somaliland by zase uznáním získal naději, že příkladem poměrně vlivné africké země se budou řídit další státy. Časem by tak separatistický region mohl dosáhnout svého dlouhodobého cíle - širokého mezinárodního uznání. Dodám, že země v roce 1991 jednostranně vyhlásila nezávislost na Somálsku, které jej i nadále považuje za své území, byť fakticky funguje nezávisle. Historicky šlo o území Britského Somálska a s jižní částí země, kdysi Italským Somálskem, se spojilo do federace až během dekolonizace v roce 1960.

Z hlediska geopolitiky má Somaliland mimořádně výhodnou polohu u Rudého moře. Zajímavostí je, že Spojené arabské emiráty, již na jeho území provozují přístav Berbera a využívají pro vojenské účely i nedalekou přistávací dráhu. Prezident Somalilandu Abdirahman Mohamed Abdullahi v posledních měsících intenzivně lobbuje v USA a doufá, že získá podporu pro uznání svého státu. "Diskutovali jsme o možnostech spolupráce v oblasti bezpečnosti, obchodu a regionální stability," uvedl pro média. Podle něj americký velvyslanec v Somálsku v poslední době Somaliland několikrát navštívil a v prosinci do regionu dorazili i zástupci amerického ministerstva obrany. Velvyslanec USA Richard Riley i další diplomaté se sice setkali se somalilandským prezidentem a dalšími představiteli, aby projednali společné zájmy, nicméně americké ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že aktivně nejedná o uznání Somalilandu. Uznání od USA, o nějž Somaliland stojí, by nicméně mohlo narušit současnou bezpečnostní spolupráci mezi Washingtonem a Mogadišem, kde Američané hrají klíčovou roli v boji proti radikálním skupinám napojeným na Islámský stát a al-Káidu. Abdullahi však tvrdí, že cesta k uznání vede především přes konkrétní spolupráci v oblastech bezpečnosti, boje proti terorismu, obchodu, potírání pirátství a nelegální migrace. "Pokud mají Spojené státy zájem o přítomnost v Somalilandu, jsou vítány," uvedl. Prezident Abdullahi též výměnou za americkou podporu nabízí své zásoby nerostných surovin (mimo jiné lithia), které Amerika nutně potřebuje pro výrobu čipů i baterií. Ačkoliv Somaliland lithium zatím netěží, v roce 2024 udělil saúdskoarabské firmě Kilomass Co. licenci k průzkumu jeho ložisek. Podle zprávy African Mining z června 2023 se v regionu nachází také cín, drahokamy a další průmyslové nerosty, včetně sádrovce, cementových surovin a zlata. Mezinárodní uznání by mohlo pro Somaliland představovat především zlepšení ekonomické situace a větší možnosti zahraničního obchodu a investic. Pokud zemi neuznávají ostatní státy, nemá například nárok na půjčky od Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu, což brání dalšímu rozvoji, uvádí analytici z americké neziskové organizace Council on Foreign Relations (CFR).

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... sty-282978

Etiopské drony MDAV-1, které si i sami vyrábějí.

https://twitter.com/hammerofwar5/status ... 4071658750