PALBA.CZ

X-59 QueSST (není to rendr).

První testovací let XB-1 od společnosti Boom

Letoun XB-1 společnosti Boom má za sebou první let. Testovací nadzvukový letoun při letu nad poušti Mojave sice nepřekonal hranici zvuku, patří ale mezi hlavní aspiranty na znovuzrození komerčního supersonického létání. Stroj s přezdívkou "Baby Boom" o délce 19 m a rozpětí křídel 6,4 m pilotoval hlavní testovací pilot společnosti Bill Shoemaker, který ve výšce 2 100 m a rychlosti 439 km/h otestoval základní vlastnosti letounu, včetně bezpečnostních prvků. Let trval zhruba 30 minut. Pohon zajišťují tři motory GE J85-15 s celkovým tahem 12 300 liber. XB-1 je jen testovací stroj, zmenšenina toho, co start-up teprve chystá. Do komerčního světa plánuje společnost nasadil letoun "Boom Overture", který bude oproti XB-1 třikrát větší a pojmout má mezi 64 a 80 cestujícími. Boom už získal závazek o koupi na minimálně 130 strojů od Japan Airlines, American Airlines a United Airlines, které projevilo zájem do roku 2029 pořídit až 50 strojů a využívat je primárně na letech New York - Londýn, což byla ikonická trasa Concordu. Ten ji zvládl za tři hodiny, Overture by měl dosáhnout stejného času. Důležitým aspektem je podle šéfa společnosti právě udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí. Concordy byly nákladné zejména kvůli palivu, které spotřebovávaly.

https://youtu.be/2aT4okUYPoI

Vysoké náklady důkazem finišování SR-72

Podle čtvrtletní finanční zprávy Lockheed Martin na nejmenovaném vysoce utajovaném leteckém programu vykazuje výrazné ztráty. Konkrétně se uvádí, že ve druhém čtvrtletí překročil náklady o 45 mil dolarů a od roku 2022 je to již dohromady 335 mil dolarů (7,5 mld Kč). Tyto ztráty mohou nadále narůstat, protože společnost čelí "pokročilým nákladům na pořizování". Program se má potýkat s problémy s výkony kvůli složitému designu a problémům se systémovou integrací. Vše tedy ukazuje na značné investice do technologicky náročného leteckého programu v rozsahu stovek milionů nebo vyšších stovek milionů dolarů ročně. Podle amerických médií jde o další důkaz pokračujícího, či dokonce finišujícího, programu hypersonického průzkumného a bombardovacího letounu SR-72. Zprávy také naznačují přesun programu z vývojové do výrobní fáze. Ještě se hodí připomenout, že tyto vysoké náklady se následně rozplynou v jednotkové ceně za tyto komplexní letouny a firma tak získá zpět všechny své investice.

https://www.sandboxx.us/news/evidence-i ... roduction/
https://armyrecognition.com/news/aerosp ... e_vignette

Naši a možná i světoví novináři opět vykazují nulové ekonomické znalosti, nebo naopak nekonečnou senzacechtivost. Investice do výroby a vývoje přece nejsou ztráty!!!!!!!! Co je na tý žurnalistice učí?

No ako sa to vezme. Teraz cisto uctovne. Tieto naklady samozrejme vo vykaze ziskov a strat odcerpavaju zisk spolocnosti. V utcitom momente, ked je projekt realisticky dochadza k aktivovaniu tychto nakladov do majetku spolocnosti. Zjednodusene povedane, kym je projekt vo vyvoji, su to straty, ked sa dokonci a idu do majetku uz nie su.

Seabee: zřejmě to bude kvůli tomu, jak to uvádí LM. Ten těžko bude říkat kolik miliard nalévá do tajného projektu

skelet píše: ↑24/8/2024, 21:56 Seabee: zřejmě to bude kvůli tomu, jak to uvádí LM. Ten těžko bude říkat kolik miliard nalévá do tajného projektu

Jo to je jasný. Ale říkat tomu ztráty, to zase moc nenaladí akcionáře!
Close
555.01
quote price arrow down-2.02 (-0.36%)

Edit 23:55
Čtvrtletní výsledky:
https://investors.lockheedmartin.com/st ... b5feca527e
Gross profit 2,130
Other income, net 18
Operating profit 2,148

V milionech dolarů a čárka není desetinná, ale oddělující tisíce. Tož tak s tou ztrátou. A profit snad nemusím překládat?

Jsou prachy co do toho MO nasype a prachy, o kolik to firma přepálí (ročně). Očividně s tím MO nemá problém a leje dál - o co jde uvidíme za kolik, 20 let (zase)?

ZA mě je fajn, že Skunk Works zase jedou. Asi si opráším starší knihu, co o nich mám.

Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji co jsem slíbil. A co já vám slíbím, to vám nikdo nedá!!!

Tak Lockheed skutečně vykazuje na nejmenovaném tajném programu ztrátu za kvartál 45 mil. a celkem na programu už 335 mil. USD. Jako ztrátu to už může vyčíslit, protože s Pentagonem ten program před několika lety kontrahovala za fixní ceny, jak bylo tenkrát v módě a od té doby přivedlo už na pokraj krachu vícero firem - ať už pro jejich vlastní neschopnost (Boeing), nebo objektivně kvůli kovidovému a post-kovidovému vývoji.

Ale celkem jako koncern vykazuje pořád zisk přes dvě miliardy - jak už jsem výše uvedl.

Rase píše: ↑2/4/2024, 09:58 Letoun XB-1 společnosti Boom má za sebou první let. Testovací nadzvukový letoun při letu nad poušti Mojave sice nepřekonal hranici zvuku, patří ale mezi hlavní aspiranty na znovuzrození komerčního supersonického létání.

Jde to nějak pomalu. Při pátém letu letos 7. října poslali letoun XB-1 do vzduchu již (?) popáté. Tentokrát seděl za kniplem vrchní zkušební pilot Tristan “Geppetto” Brandenburg, který si s letounem XB-1, poháněným motory GE J85-15, zaletěl do výšky 5 425 metrů a během 50minutového letu dosáhl rychlosti Mach 0,69 (791 km/h). Jak výška, tak i rychlost představují nový rekord pro tento letoun.

Ale fikané:!:Boom během tohoto letu testoval pozoruhodný „rozklepávací“ systém FEM (flutter excitation system), který záměrně vytváří za letu vibrace. Pomáhá tak inženýrům odhalit potenciálně slabá místa konstrukce, především za vyšších rychlostí. Pro zkušebního pilota to jistě musí být úchvatný zážitek. Jak je vidět, prototyp XB-1 se zvolna blíží ke hranici rychlosti zvuku. Podle Boom Supersonic by za tuto hranici měl vydat po pěti dalších zkušebních letech.

https://www.osel.cz/13735-testovaci-pro ... .sznhp.box

V úterý proběhl první let experimentálního letounu NASA X-59 QueSST. Toto nadzvukové, ale tiché letadlo, které pro americký vesmírný úřad NASA dala dohromady americká společnost Lockheed Martin, uskutečnilo svůj první testovací let nad pouští v jižní Kalifornii. Podle výrobce se jedná o významný milník v historii letectví. Jednomotorový letoun letěl při svém prvním testu očekávaně podzvukovou rychlostí – dosáhl rychlosti 370 km/h a výšky 3660 metrů. Let řídil hlavní testovací pilot NASA pro projekt X-59 Nils Larson, který byl jediným členem posádky na palubě. Doprovázelo jej sledovací letadlo NASA. Let začal vzletem z letiště Palmdale, po hodině byl zakončen přistáním na Edwardsově letecké základně. Stroj je určen k ověření potlačení aerodynamického třesku při nadzvukových rychlostech. To by v budoucnosti mělo přispět k rozvoji civilního nadzvukového letectví. Cílem tedy je mít letadlový stroj, který překoná zvukovou bariéru s minimálním hlukem – a takový krok by tedy podle agentury Reuters mohl skutečně připravit cestu pro rychlejší komerční leteckou dopravu. Tvar letounu X-59, který je dlouhý 30 metrů a rozpětí křídel činí 9 metrů, je totiž speciálně navržen tak, aby výrazně omezil výbušný sonický třesk, který běžně vzniká při překonání rychlosti zvuku. Hluk by měl být redukován na tlumené "sonické klepnutí", které nebude hlasitější než prásknutí dveřmi od auta. Hluková zátěž v podobě sonického třesku vzniká tehdy, když letadlo překročí rychlost zvuku, tj. cca 1225 km/h. Podle společnosti Lockheed je zdokonalení této technologie tichého nadzvukového letu klíčem k překonání jednoho z hlavních problémů komerčního nadzvukového létání: zákazu těchto letů nad obydlenými oblastmi kvůli hluku. Vývoj a zprovoznění letounu nebylo levné. NASA zaplatila společnosti Lockheed Martin od roku 2018 více než 518 milionů dolarů (10,8 mld Kč) za vývoj a testování X-59.

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... l-40546187

Boeing 2707 byl projekt amerického nadzvukového dopravního letadla. Skupina Boeing jej začala vyvíjet v roce 1967 jako reakci na francouzsko-britský Concorde. První zkušební lety byly plánovány na rok 1970 a první stroje měly být zákazníkům dodány v roce 1974. Projekt byl nejprve zcela přepracován a poté v roce 1971, po skončení dotací americkou vládou, zrušen. Šlo o soutěž velmocí v budování nadzvukových letadel (SST – Supersonic Transport). V SSSR se v dílnách Tupolev vyvíjel Tupolev Tu-144 a Velká Británie ve spolupráci s Francii vytvořila Concorde.

https://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_2707