Alfik píše: ↑23/11/2022, 09:35Panebože to jsou zase nesmysly...
Takže takhle to je, pro ty vaše neznalosti:
1) V Rusku, stejně jako v Řecku, Srbsku či Bulharsku, mají za
ááá) OBČANSKÝ kalendář, a ten je stejný jako u nás, gregoriánský, a za
bééé) CÍRKEVNÍ kalendář, což je juliánský kalendář - ovšem v reformované podobě z r. 8 n.l., kdy jej císař Augustus pozměnil tak, že od té doby má cca o 11 minut delší dobu než gregoriánský. Tato odchylka produkuje chybu cca 1 den za 128 let. Před touto reformou měl chybu 1 den za 4 roky - neobsahoval totiž přestupné roky.
2) Nový rok se tudíž slaví ve všech těchto zemích stejně jako u nás, v témže termínu, ale Vánoce, jako církevní svátek, slaví podle svého církevního kalendáře. Stejně jako my. Jenže náš církevní kalendář je gregoriánský - papež Gregor XIII totiž "stavěl mosty" (jeden z titulů papeže je pontificus, tedy "stavitel mostů"
) až dlooouho po církevním rozkolu, v 16. stol.
3) Dárky děti dostávají dvakrát. Ale pokaždé jiného typu.
Na Nový rok dostávají od Dědka Mrazíka a Sněguročky dárky světského typu, jako naše děti na Vánoce. A na jejich, tedy pravoslavné Vánoce, jdou do chrámu a pokud něco dostanou, tak jedině dotejkanou ikonu nebo křížek svěcenou vodou na čelíčko. A doma pak nějaké ovoce a sladkosti, za to že si nestěžovali že je v chrámu zima jak v psírně
Ostatně naše děti dostávají taky dvakrát - na Mikuláše, v den kdy Sv. Nikolaos, biskup ze Smyrny, zemřel (btw. St. Nikolaos, Nikolas, Niklas, Claus apod., je totožný se Santa Clausem), a na Vánoce.
4) Půlka Ukrajiny jsou buď praktikující katolíci, nebo jsou alespoň (jako každý u nás) kulturně katolíci. Druhá půlka jsou pravoslavní. Třetí půlka
jsou muslimové, židé, apod. Spešl v západní části Ukrajiny je mnohem víc katolíků.
Není tedy problém ani s Vánocemi, ani s Chanukou, a Ramadán ať si slaví až se jim bude chtít.
Paradoxně, mohou děti slavit ještě víckrát než u nás
protože po Vánocích a Novém roce můžou s nějakým tím pravoslavným kámošem oslavit ještě ty jejich Vánoce
V podstatě ano, s tim, že leckde za
ááá) se na Dědka Mrazíka už vybodli
nabo za
bééé) ho nikdy neměli
a dárky si dávaj 24/25.12.
A tady jeden Kechlibar:
https://kechlibar.net/2022/12/23/takova ... xDtz0Jcbls
A aby sme věděli s kým máme tu čest i bez fejsbuku:
"Murzův příběh se od Girkinova dost liší, ale taky je to úžasný příběh.
Nebyl v FSB, naopak byl ve vězení za to, že vystřelil z brokovnice na místní úřadovnu FSB. Murz je podobně jako Girkin nadšený účastník všemožných rekonstrukcí historických bitev, a taky oba léta letoucí blogují na livejournalu, nejpopulárnější ruské blogerské platformě, kde působí opravdu rozmanití lidé ze všech stran názorového spektra. Murz si kolem roku 2005 založil internetovou skupinu Rudý Blitzkrieg, kde jednak oslavovali ruská vítězství, ale především chodili házet rajčata na své ideologické odpůrce… Schytali to (většinou opoziční) politici jako Ilja Jašin, ale taky třeba redaktor Komsomolky, který napsal článek o druhé světové válce, s nímž Murz nesouhlasil.
S jiným člověkem, s nímž měl spor o výklad nějaké historické události, zase uspořádali souboj na šavle (spoustu lidí k souboji vyzval, ale tento nešťastník to přijal).
Ale nejznámějším se stal jeho rajčatový výpad proti novinářce Julii Latynině, taky kvůli nějakému historickému článku. Účastnil se útoku na polské velvyslanectví (polil budovu rajčatovou šťávou) a do zahrady lotyšského velvyslanectví hodil umělý penis s poměrně sprostým vzkazem. Byl spolu se svými kumpány zadržen policií při házení myší, krys a pískomilů na jakési opoziční shromáždění a taky po nesplněné výhrůžce ostřelování liberální opoziční demonstrace minometem.
V roce 2007 udělal Murz něco ještě šílenějšího než obvykle. Vždycky tvrdil, že jeho „rajčatový terorismus“ je terorismem rovných příležitostí; že při svých akcích nepreferuje liberální opozici, ale spíš ji tak nějak vždycky potká. A tak se Morozov jedné chladné jarní noci vyzbrojil upilovanou brokovnicí, vystřelil na moskevskou kancelář Jednotného Ruska na Kutuzovském prospektu a napsal o tom blog. Jelikož se mu podařilo zasáhnout i kancelář FSB sídlící ve stejné budově, nedopadla tato eskapáda dobře. Dostal tři roky za výtržnictví, nedovolené ozbrojování a přilepili mu ještě paragrafy podpory extremismu a podněcování sociálních neshod na základě jeho blogu.
Když byl v roce 2009 po odpykání osmnácti měsíců podmínečně propuštěn, „Rudý blitzkrieg“ se rozpadl. Morozov sám uvádí, že skončil s „aktivismem“ a své „rajčatové období“ odmítl jako dětinské. Našel si práci, založil rodinu (s jakousi slečnou Rabinovičovou), nový blog Bojový kocour Murz, dělal vtipné memy, jen v roce 2012 neodolal a zašel si hodit rajčata na akci, na níž se vyskytoval Jašin i Latynina, protože „tu koncentraci hnusu na jednom místě nemohl vydržet“.
Jenže pak přišel rok 2014. Konečně příležitost něco doopravdy dělat. Murz se zamiloval do Girkina a v květnu 2014 s vlastní výstrojí odcestoval jako dobrovolník do Doněcké lidové republiky.
Svou výpravu popsal na blogu a je to úžasné čtení.
Podle jeho slov byl navzdory předloženým dokladům (a jako poměrně známá internetová osobnost) zaměněn za agenta strany Euromajdan, podroben „intenzivnímu výslechu“ (mučení formou zavěšení na mříž, což mělo za následek otok rukou a hematom na holeni) a poté vydán ukrajinské straně. Ukrajinci ho poté předali ruským pohraničníkům, kteří Murzovi uložili pokutu 2 000 rublů za nelegální překročení hranice. Doněčtí povstalci ho údajně okradli o pomůcky a neprůstřelnou vestu v hodnotě 30-35 000 rublů. Murz byl také oloupen o své osobní věci.
Nicméně v podrobném popisu toho, co se stalo, napsal, že je připraven znovu vyrazit na pomoc Doněcké republice: „To, že se na jednom konkrétním místě vyskytuje nějaký neprofesionální paranoik s právem rozhodovat o osudech lidí, neznamená, že věc DLR je špatná. Stejně jako mnoho nevinných obětí „Stalinových represí“ neznamená, že jsme se v roce 1941 „měli vzdát Hitlerovi“. Jakmile se uzdravím a zlepším svou finanční situaci, jsem připraven, pokud bude republika stále potřebovat dobrovolníky, vstoupit do domobrany a bojovat za ruský lid Donbasu do poslední kapky krve. A myslím, že to je jediný správný postoj ruského nacionalisty,“ uvedl.
A skutečně, druhá cesta na Donbas již proběhla bez problémů a od té doby zde Murz čas od času bojuje, pak se zase vrací do Moskvy a shání pro povstalce peníze.
V roce 2017 se rozvedl se slečnou Rabinovičovou, protože „jeho životní prioritou je válka“ (slečna Rabinovičová to zhodnotila přímočařeji: „šoustej si s Girkinem“).
V roce 2019 dostal Bojový kocour přesně v den svých 40. narozenin mrtvici, po níž „veškerý další život vypadá jako nudné a bezvýznamné bloudění k prknu s rakví“.
Nakonec se však Murz postavil na nohy a ani zpackané manželství, ani podlomené zdraví mu nezabránily v boji za svatou věc Velkého Ruska. Od začátku války píše – se svou obvyklou upřímností – blogy o situaci na frontě, které jsou dobré, přece jen má velkou místní znalost.
V lednu 2021 Murz nečekaně přilil olej do ohně Navalného show, když jako první zveřejnil informaci o bezletové zóně kolem Putinova paláce. Již v roce 2019 psal, že po Putinově smrti (ačkoliv Putina nemá rád) pravděpodobně zavládne anarchie, „k moci se dostanou podlí liberálové a všechno se okamžitě začne hroutit, stejně jako v roce 1917. A když vítězní nepřátelé piští radostí, je čas je přibít na kříž. Povinností každého vlastence je připravit se na tuto událost, aby v hodině X byl připraven zachránit Moskvu a Rusko. Bude to dlouho očekávaný Den minometů.“
Hezké zhodnocení této bohaté ruské subkultury přinesl jistý (spíše zetkařský) diskutér na livejournalu: „Jsou to hrdinové v původním slova smyslu. Věční teenageři, kteří nechtějí žít obyčejný život, kteří jsou poblázněni vlčí romantikou a navždy si zvolili vlčí životní styl. Z definice jsou nepoužitelní pro běžný život; jejich životním cílem je získat slávu a zemřít slavnou smrtí, čímž předají svému druhu symbolický kapitál. Smrt pro hrdinu není něco strašného nebo náhodného jako pro obyčejného manžela, je to jejich hlavní cíl, který důstojně korunuje jejich život.“
Ale nám to vyhovuje, protože nemají potřebu nám lhát.
Lucie Sulovská
Včera jsem nevědomky překládala text, který Girkin zveřejnil od svého kamaráda, rovněž vojenského bloggera Andreje Morozova (Murzy). Text je vynikající a mám info, že ho do češtiny překládá Marian Kechlibar, tak stačí počkat (včera večer sháněl korekturu, je to opravdu pracný text, dlouhý, plný odborných vojenských výrazů i svérázných nadávek). U Murzy jde o svého druhu coming out, vždycky byl kritický, ale takovýhle girkinovský rant napsal poprvé. Na konci píše, že se radši nechá zastřelit v boji, než aby viděl ruskou porážku. Jsou to kluci srdcaři."