Kdo je vůdce Sil rychlé podpory Hemedti
Dobytím Fáširu v súdánském Dárfúru získaly Síly rychlé podpory (RSF) kontrolu nad celou západní částí Súdánu. Posádkové město bylo poslední, které v oblasti držela armáda, jíž velí současný vládce Súdánu Abdal Fatah Burhán. Svou neuvěřitelnou brutalitu opět prokázal velitel RSF Muhammad Hamdán Dagalo zvaný "Hemedti". Muhammad Hamdán Dagalo, který se narodil v letech 1974 až 1975, pochází z arabsky hovořícího klanu Maharija z pomezí Dárfúru a Čadu, který se živil chovem stád velbloudů. Do Dárfúru se celá široká rodina přesunula v sedmdesátých a osmdesátých letech kvůli válce. V chudé oblasti už žili černošští zemědělci, s nimiž se arabští pastevci velbloudů dostávali do sporů. Součástí arabských milicí Džandžavíd, které napadaly usedlé Fury, se stala i skupina vedená Hemedtiho strýcem Džumou Dagalem. Násilí v Dárfúru eskalovalo v roce 2003, když se vzbouřili Furové a další místní černošská etnika, Masalité a Zaghalové. Tehdejší súdánský prezident diktátor Umar Bašír, který současně řešil vzpouru na jihu Súdánu, proti černošským vzbouřencům využil arabské milice Džandžavíd známé svou brutalitou. Vypalovaly vesnice a jejich obyvatele ozbrojenci znásilňovali a vraždili. Podílela se na tom i Hemedtiho jednotka. Podle zprávy mírových sborů Africké unie v listopadu 2004 zavraždila 126 lidí včetně 36 dětí ve vesnici Adwa. Masakry v Dárfúru se nakonec dostaly před Mezinárodní trestní tribunál. Z genocidy obvinil čtyři lidi včetně prezidenta Umara Bašíra. Ten soudu unikl. Před soudem nakonec stanul jen Ali Andal Ramán Kušajb, označovaný za plukovníka plukovníků, jenž byl odsouzen za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, připomněla BBC. Hemedti tehdy stíhaný nebyl, byl považován za příliš nízko postaveného. Tehdy ale začala jeho cesta k vrcholu moci. Chvíli se postavil proti Bašírovi, po němž požadovaly milice Džandžavíd žold. Nakonec ale obrátil a vedl vládní jednotky, které potlačily milice Džandžavíd. Za odměnu získal kontrolu nad největším zlatým dolem v Dárfúru Džabal Amir. Hemedtiho rodinná firma Al Gunaid se záhy stala největším exportérem zlata v Súdánu. Nebyly to však jediné příjmy. Další plynuly z vyděračství, výpalného a pašování lidí, kteří se pak přes Libyi pokoušeli dostat do Evropy. V roce 2013 Bašír umožnil Hemedtimu ustavit novou polovojenskou jednotku RSF, do které se integrovala velká část milic Džandžavíd. Takovou moc mu dal prezident proto, že se bál možné vzpoury armády a chtěl mít sílu, která by jí byla protiváhou. RSF potlačily další vzpouru tradičních obyvatel v Dárfúru, méně dobře si vedly v horách Núba u hranic s Jižním Súdánem, který si nakonec vybojoval samostatnost. Další zkušenosti v boji získaly ve válce v Jemenu. Když v roce 2015 Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty hledaly vojáky do bojů proti vzbouřeným Hútíům v Jemenu, obrátily se na Súdán. Ten poslal jednotku vedenou Abdalem Fatahem Burhánem. Hemedti, který si uvědomil význam kontraktu, si vyjednal vlastní soukromou dohodu s oběma zeměmi a poslal do nich příslušníky RSF. Tehdy se sblížil s prezidentem emirátů Muhammadem bin Zajídem. Další výcvik poskytla příslušníkům RSF ruská PMC Wagner výměnou za podíl na těžbě zlata. V době sílících protestů proti své vládě Umar Bašír na začátku roku 2019 povolal do hlavního města Chartúmu milice RSF a Hemedtiho označil za svého ochránce. Bál se, že by se k protestujícím lidem mohla přidat armáda. Hemedti mu však nepomohl, a naopak se v dubnu 2019 spojil s armádou a Umara Bašíra svrhli. Boje o moc pokračovaly. Vojenská rada, v níž Burhán a Dagalo figurovali, nechtěla předat moc civilistům. Nakonec však pod tlakem USA, Británie, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů vznikla dohoda, která zajistila, že vedle sebe působily civilní vláda a vojenská rada. V jejím čele stál Burhán. Oba nejmocnější muži v Súdánu se však střetli v roce 2023. Burhán požadoval, aby se RSF začlenily do armáda. RSF povstaly a obklíčily v Chartúmu nejvyšší velitelství i základny. Město se stalo centrem bojů, kde se válčilo o každou ulici. Současně ale propukly boje v Dárfúru, kde RSF začaly útočit na etnikum Masalitů, což si vyžádalo 15 tisíc obětí. RSF v tvrdých bojích nakonec ztratily v květnu Chartúm a už v únoru bylo prolomeno obklíčení klíčové dopravní křižovatky Ubajd v centru země. Postupně ale ovládly celý západ země, což vyvrcholilo nyní pádem Fáširu.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... .seznam.cz
https://www.bbc.com/news/articles/c3vn17r29v9o
https://twitter.com/criticalthreats/sta ... 6304955697