Kubánský zbrojní průmysl

[Alchymista]

Nie, keď si pozrieš fotku detailne, jasne vidno na boku kolesá.

[El Diablo]

Spoznal si to podľa krytu vrtule že?

Můžeš nějak rozvést, co tím myslíš? Takovéhle příspěvky tu totiž nemají co dělat... kopapaka

Ten kryt ale vypadá nějak divně, jakoby neměl čep nahoře, ale na boku.

[Rase]

Po pár letech klidu, se Kubánský zbrojní průmysl vrací v plné parádě. Tentokrát ukuchtili vlastní kolové vozidlo palebné podpory. Jedná se o masivně překopaný podvozek z BTR-60 osazený upravenou věží z tanku T-62, ale s manuálně nabíjeným kanónem. Vozidlo bylo nazváno BTR-116 a údajně již existuje mninimálně 10 těchto strojů. http://defence-blog.com/army/cuba-unvei ... hicle.html

[Amiz]

Článek o jediné (poslední) kubánské ponorce. Pravda, trochu ho dehonestuje že je ze Sputniku, ale co naděláš....
https://cz.sputniknews.com/svet/2020030 ... otografii/

[Rase]

Kubánský zbrojní průmysl:
https://www.armyweb.cz/clanek/kubansky-zbrojni-prumysl

Kubánský systém BTR-100, tedy BTR-60 s novou věží a kanónem D-10 z tanku T-55.

Kubánské BRDM-2 osazené minometem ráže 120 mm.

[Rase]

Jakýsi nový Kubánský torpédový člun, poprvé spatřený roku 2021.

http://www.hisutton.com/Cuba-Torpedo-Boat-2024-10.html

[Ataman]

A ještě Polarem již dříve zmíněná ponorka:
http://www.hisutton.com/Delfin.html
http://www.hisutton.com/Delfin-Class-Submarine.html

Neviděl sem, nepotkal sem, tak tumáte aspoň Rio Jatibonico:

[Rase]

Kubánské BMP-1 osazené zbraňovou nástavbou se sovětskou houfnicí D-30 ráže 122 mm. Dá se to odtáhnout za hlaveň

[Raiden]

Zajímavé co tihle dokáží stvořit...

[Rase]

Kuba aktuálně předvedla své elitní jednotky, jako demonstraci síly a příklad nezlomného odhodlání při obraně vlasti. Jde o kubánské tzv. Delta Force, členy speciálních jednotek "Černé vosy" Revolučních ozbrojených sil.

[Rase]

Vleklá krize na Kubě se blíží vrcholu

Raúl Castro je nejmocnějším mužem na ostrově, ostatně, padesát let působil jako ministr obrany a deset let jako prezident země poté, co jeho bratr Fidel v roce 2006 těžce onemocněl. Na Kubě se letos chystají údajně velkolepé oslavy Fidelova života, který zemřel 25. listopadu roku 2016. Ostrov se však aktuálně zabývá spíše tím, jestli se kubánská revoluce výročí vůbec dočká. Kuba totiž na chod země zoufale potřebuje ropu, kterou přestala po dopadení Madura dodávat spřátelená Venezuela. Tato jihoamerická země se přitom stala po rozpadu Sovětského svazu sponzorem kubánské revoluce, Caracas Havaně dodával zlevněnou ropu a peníze za kubánské profesionály (lékaře, žoldáky atd.), jež ve Venezuele najímali jak Hugo Chávez, tak Nicolás Maduro. Kuba od dvojice těchto lídrů získávala v době ropného boomu až 100 000 barelů denně, objem, který podle odborníků Kuba potřebuje, aby vláda mohla udržet rozsvícená světla a mohly fungovat autobusy, vlaky a továrny, píše list the New York Times (NYT) s tím, že v poslední době ale tyto dodávky spadly na 35 000. Současnou "díru" se snaží zacelit Mexiko se svými zhruba 22 000 barely. Ke konci minulého roku ale dokázalo Mexiko na Kubu přepravit jen 7 000 barelů. Mexiko je navíc pod tlakem USA a jeho prezidentka se zavázala dodávky nezvyšovat.

Země je už několik posledních let v hluboké ekonomické krizi, chybí potraviny, léky a palivo. Ostrov zažívá mnohahodinové výpadky elektřiny a ve městech včetně Havany se kupí hromady odpadu, protože popeláři nemají dostatek pohonných hmot. Od roku 2021 uteklo přes milion Kubánců (desetina populace) a je těžké najít někoho, kdo je mladší 40 let a přeje si v zemi zůstat. Reálné mzdy kolabují. Hladu, který byl dříve vzácný, přibývá a kojenecká úmrtnost se více než zdvojnásobila, shrnul nedávno stav státu deník Financial Times (FT). A to odkazoval na oficiální data, která dost pravděpodobně ani nevypovídají o míře krize v plném rozsahu. Podle reportu think tanku OCDH z loňského roku žije v extrémní chudobě 89 % kubánských rodin a 70 % lidí jí jen jedno jídlo za den. Jen 3 % Kubánců se podle studie v lékárnách dostanou k lékům, které potřebují. V zemi chybí pohonné hmoty a vypadávají dodávky elektřiny i vody. Loni došlo k několika celoostrovním blackoutům, přičemž částečné výpadky jsou na denním pořádku a mimo Havanu je běžné, že proud nejde i 18 hodin v kuse. Economist uvádí, že ještě v roce 2019 se dal pořídit jeden dolar za 20 pesos, ale v roce 2025 už to podle platformy El Toque spravované kubánskými novináři a blogery v exilu bylo 450 pesos. Krizi Kuba zažívá i ve službách, bydlení a sektorech výroby, na kterých dřív ekonomika stála.

Kuba kvůli stupňujícímu se tlaku USA a zanedbávání ekonomických reforem čelí nejspíš ještě větší krizi než v 90. letech, kdy se vypořádávala s důsledky rozpadu Sovětského svazu. Krize započala v roce 1991 a trvala prakticky až do přelomu tisíciletí. Toto období doprovázel celonárodní hlad, výpadky elektřiny a chybějící palivo. Na Kubě se tehdy doslova zastavil život, protože přestala jezdit auta a městská hromadná doprava. Z ostrova v roce 1994 v zoufalství po moři uteklo na 30 000 lidí. Raúl Castro se tehdy odklonil od odkazu svého rigidně ideologického bratra a spustil ekonomické reformy včetně povolení soukromého podnikání (byť v omezené formě). Po zhroucení cukerného průmyslu začala Kuba vyvážet i lidi - konkrétně pronajímat různé profesionály. Kubánský režim do světa vysílá především lékařské mise. Za Fidela hlavně do Venezuely, kde nechal vedle zdravotníků zaměstnávat celou plejádu společnosti: vojenské velitele, agenty, učitele, sportovní trenéry, vodohospodáře, experty na rozvod elektrické energie, dělníky, animátory, statistiky či sekretářky. Raúl ho následoval, počet těchto "odběratelů" ale rozšířil o desítky zemí. Kubánci pracovali a v mnoha případech dosud pracují v Brazílii, Kataru, Itálii, Haiti, či celé řadě zemí v Africe a na Pacifických ostrovech. Často také nacházíme množství kubánských žoldáků v nejrůznějších koutech světa.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... tro-296933


Agrese ze strany USA a vágní podpora Číny

Aktuálně komunistický režim na Kubě zažívá nejtěžší chvíle za dlouhé dekády a vláda USA nezastírá, že jeho pád patří k cílům Washingtonu. USA podle prezidenta na Kubě zasáhnout neplánují, protože to ani nebude potřeba. K pádu režimu podle Trumpa bude stačit výpadek dodávek ropy z Venezuely. Na pomoc Havaně se však nehrnou ani její spojenci - nezdá se, že by pro Havanu byli ochotní riskovat. Pokud jde o angažmá Číny na ostrově, tak USA už několik let Čínu podezřívají ze zapojení do činnosti odposlouchávacích základen na Kubě, jejichž rozvoj v posledních letech zaznamenali už i nezávislí analytici ze satelitních snímků. Nově rozšířené základny podle typů identifikovaných zařízení slouží k tzv. signálovému zpravodajství (SIGINT), tedy odposlouchávání elektronických signálů, a Kuba je pro Čínu nejspíš prvním místem na západní hemisféře s takovými kapacitami. Na dosah by přitom měly být klíčové americké základny a potenciálně je poloha výhodná i pro špionáž satelitů. Kromě toho má Kuba pro Čínu i ideologický význam i status komunistického partnera. "Probíhají pravidelné stranické výměny mezi Komunistickou stranou Číny a Komunistickou stranou Kuby, školení kádrů a přenos know-how v oblasti kontroly médií, digitálního dohledu a komplexního řízení společnosti," popsal David Gardáš, sinolog působící v projektu Sinopsis. Samozřejmostí je vzájemná diplomatická podpora a z pohledu Kuby i nezanedbatelná ekonomická pomoc. "Čína je jedním z hlavních obchodních partnerů a významným zdrojem financování. Od začátku tisíciletí poskytla Kubě miliardy dolarů v rámci rozvojového financování, zejména pak v infrastruktuře, energetice, zemědělství a turismu," řekla Sophie Wintgens, expertka se zaměřením na vliv Číny v Latinské Americe působící mimo jiné na Svobodné univerzitě v Bruselu (ULB). Propojení se v posledních letech prohloubilo zejména díky zahrnutí Kuby do čínské iniciativy Nové hedvábné stezky v roce 2018.

Nic z toho ale z Kuby pro Čínu nedělá výjimečně důležitou zemi v porovnání s jinými státy v regionu – a už vůbec ne globálně. Z dosavadních reakcí Pekingu se nezdá, že by Čína měla chuť do záchrany Kuby investovat zásadně víc než ve Venezuele. Po americkém únosu Madura z Caracasu podpořila Kubu diplomaticky a odsoudila americkou blokádu i tlak, ale kromě ujištění o "pevné podpoře" kubánské suverenity nic nepodnikla, ani Washingtonu ničím nepohrozila. S nejvyšší pravděpodobností to tak i zůstane. Všichni oslovení experti se shodují (a nejen ti), že krajně nepravděpodobné by byly snahy Číny udržet Kubu silovou pomocí zahrnující risk střetu z USA. Nečeká se ale ani žádná masivní ekonomická pomoc. Podle Wintgens snahy Číny o udržení kubánského režimu můžou být dokonce nakonec ještě diskrétnější než ve Venezuele. Očekávat můžeme tedy spíš mírné posílení ekonomické podpory a v souladu s tím podle analytiků nejspíš bude i celková strategie ve zbytku Latinské Ameriky - může se snažit hrát roli spolehlivého partnera a nabízet "stabilní alternativu" k nevyzpytatelným USA a doufat, že to nakonec přinese ovoce. Pokud jde o ekonomické vazby mezi Havanou a Pekingem, tak obchod se pohybuje zhruba okolo jedné miliardy dolarů ročně, což je v latinskoamerickém měřítku malé číslo. Pro srovnání, čínsko-brazilský obchod přesáhl v uplynulém roce 170 miliard dolarů. Pomoc se nedá očekávat ani z Ruska, jehož vliv v Latinské Americe je podstatně menší než čínský. Trump se nejspíš nemusí bát, že mu čekání na pád Kuby zkazí Čína s Ruskem nějakým robustním zásahem. Na druhou stranu ale není vyloučené, že režim se udrží u moci i bez jejich pomoci. Opozice je totiž na ostrově roztříštěná a ne všichni Kubánci viní za současnou krizi současný režim.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... nou-295655