PALBA.CZ

Alchymista píše:Pritom vzhľadom k povahe práce nabíjača a jeho pozícii v tanku je najohrozenejším členom posádky - k vážnemu zraneniu môže ľahko prísť aj bez spoluúčasti nepriateľa.

Podle analýz Britů je pravděpodobnost vyřazení nabíječe v boji menší, než porucha atumatického. Ovšem podle mého je to stav stará 15 - 20 let a současná technika je určitě méně poruchová.

Alchymista píše: Nabíjač je tiež jedným z podstatných prvkov, ktoré obmedzujú rast kalibru hlavnej zbrane tanku - človek zvládne spoľahlivo manipulovať len určitú hmotnosť, po jej prekročení jeho manipulačné schopnosti prudko klesajú. Sovieti a po nich i ďalší dospeli k názoru, že ho je možné efektívne nahradiť mechanickým zariadením - a majú prinajmenšom v určitých ohľadoch pravdu...

Nahradit současné zbraně větší ráží zvažovali všichni, ale narazili na problém rozměrů nové zbraně a munice k ní. Vedlo by to k nutnosti zvětšit bojový prostor ve věži a tím i následně rozměry tanku což by vedlo i k nárůstu hmotnosti. Jak pro NATO tak i pro SOvěty to bylo nepřípustné a tak začali vylepšovat stávající zbraně. Ovšem v případě bezvěžových tanků by se to opět dostalo na pořad dne.

kenavf píše: Otázka:Tanky sú ohrozené protivníkom s RPG,ktorý sa väčšinou skrýva niekde v budove za stenou,vykukne,zamieri,vystrelí.V dnešnej dobe majú títo bojovníci prípadne ich pomocníci alebo velitel stojaci blízko neho,telefóny alebo vysielačky.Neexistuje nejeké zariadenie,tri antény ktoré by zachytili tento signál,určil smer odkiaľ ide a tankista by tým smerom vystrelil a zlikvidoval skupinu s RPG aj cez stenu,za ktorou sú schovaní?

Existují, ale nejsou ve výbavě tanku. V tomto konkrétním případě by se identifikovali spíše pomocí removize, pokud by byl rozdíl teplot dostatečný pr odetekci.

Zvetsit bojovy prostor? Ikdyz treba v Abrahmsu ma nabijec cca 4,6 metra krychlovyho jen pro sebe? Kolik zabere automat u jinych tanku?

Dzin píše:

kenavf píše: Otázka:Tanky sú ohrozené protivníkom s RPG,ktorý sa väčšinou skrýva niekde v budove za stenou,vykukne,zamieri,vystrelí.V dnešnej dobe majú títo bojovníci prípadne ich pomocníci alebo velitel stojaci blízko neho,telefóny alebo vysielačky.Neexistuje nejeké zariadenie,tri antény ktoré by zachytili tento signál,určil smer odkiaľ ide a tankista by tým smerom vystrelil a zlikvidoval skupinu s RPG aj cez stenu,za ktorou sú schovaní?

Existují, ale nejsou ve výbavě tanku. V tomto konkrétním případě by se identifikovali spíše pomocí removize, pokud by byl rozdíl teplot dostatečný pr odetekci.

Neviem čí súčastné termovízie dokážu v podmienkach bojiska(prach,dým,..) rozoznať siluety za stenou.Smerové antény indikujúce signál mobilov a vysielačiek by možno indikovali lepšie.

kozlustechnykus : Nerozumíš mi. I tank vybavený automatem by musel zvětšit svůj bojový prostor, pokud do něj chceš dát kanon větší ráže. U obou škol se musí ekvivalentně zvětšit a je to dáno rozměrnější lafetací zbraně, zákluzem, větší municí apod.

kenavf: Nevyjádřil jsem to přesně, záleží na podmínkách. Současné moderní termovize toho jsou opravdu schopny, ovšem záleží na tom z čeho je stěna a jaké jsou podmínky na bojišti, ani ne tak v dýmu a prachu, ale v teplotách mezi jednotlivými součásti. Třeba pokud by pršelo, vyrovnávají se teploty okolí a člověk je potom hůře patrnější, nebo pokud se před ním nachází intenzivní zdroj tepla. Podobně i materiál stěny, například plexisklo jako výborný tepelný izolant velmi dobře zamaskute jakoukoliv tepelnou stopu.

Dzin píše:kenavf: Nevyjádřil jsem to přesně, záleží na podmínkách. Současné moderní termovize toho jsou opravdu schopny, ovšem záleží na tom z čeho je stěna a jaké jsou podmínky na bojišti, ani ne tak v dýmu a prachu, ale v teplotách mezi jednotlivými součásti. Třeba pokud by pršelo, vyrovnávají se teploty okolí a člověk je potom hůře patrnější, nebo pokud se před ním nachází intenzivní zdroj tepla. Podobně i materiál stěny, například plexisklo jako výborný tepelný izolant velmi dobře zamaskute jakoukoliv tepelnou stopu.

Tvojmu vysvetleniu som v podstate rozumel.Ale trocha tvrdohlavo sa vraciam k tej variante so signálom mobilov a vysielačiek.Nebolo by to citlivé na prostredie a počasie a bol by to ďaľší údaj o pozícii protivníka.V boji sa každá informácia naviac hodí.Napríklad na autá sa vyvinuli tie mikrofóny,ktoré automaticky osádke identifikujú z ktorého smeru je ostrelovaná(odstrelovačom) a podľa toho môžu okamžite viesť obrannú alebo útočnú činnosť správnym smerom.

kenavf: Ano, to jde a dělá se to. Ale podstata je, že tank nemá takovou aparaturu ve své výbavě. Podobné věci dělají speciální týmy ať už zpravodajské nebo REB. Ovšem ty se nezaměřují na vojáky s vysílačkama, ale na hodnotnější cíle, radiové uzly, velitelské prostředky apod.

Nebyla ta souprava součástí prototypu modifikace TUSK, respektive Leo2 PSO?

Ne, to jsou rušičky.

1) Abrams má kromě koaxiálního kulometu ještě velitelský M2HB ve 12,7x99 BMG... A 7,62x51 kulomet M240 u poklopu nabíječe. Pokud by tedy Abrams v zápalu boje najel mezi nepřátelskou pěchotu, předpokládalo se, že velitel se vysune a bude pálit ze své M2, nabíječ se vysune a bude pálit ze své M240 a střelec bude pálit ze své koaxiální M240. Ano, je to riskantní, ale méně riskantní, než aby pálil jen střelec a pěšáci mezitím Abrams sundali zboku RPG -- a 3 nezávislé kulomety lepší jednoho.

2) zastupitelnost tam je a počítá se s ní skutečně až po velitele, který střílí a sám si nabíjí.

3) automatika je ošemetná věc.
Ze systémů PVO ji jako jeden z prvních měl původní MIM-104 Patriot, ale moc se neosvědčila, protože u SCUDů mířil na palivovou nádrž jako největší kus, zatímco hlavici nechal plavat, a krom toho měl tendenci střílet po vlastních. Představte si automatiku v tanku za neideálních podmínek: ve zmatku bojiště nebo při střelbě na velké vzdálenosti:

Člověk vidí, jak má umístěný zaměřovací obrazec a jestli z laserového dálkoměru dostal spíše poslední, nebo první odraz. Počítač je pilný blbec a netuší to. Dále, když se střelec netrefí, velitel tanku ho koriguje. Jak bude korigovat počítač? Cvakat do něj
> "100"
> "-"
> "enter"?

A to nemluvím o rozpoznávání cílů. A to nemluvím o volbš vhodné munice pro různé druhy cílů.

A to nemluvím o intuitivní reprioritizaci: když střelec vidí, že na něj jede BVP-2 a dostane rozkaz na něj zaměřit, ale v zaměřovači najednou uvidí, že 20m od toho Bevka leží pěšáci a právě na něj odpálili PTŘS, na Bevko se vykašle, přepne na COAX, lasene vzdálenost a za další vteřinu již pěšáky kropí, aby navádění té PTŘS pěkně pustili. Pilný blbec počítač bude sveřepě zaměřovat BVP a až jej velitel donutí zaměřit pěšáky, bude pozdě a PTŘS bude právě pálit čelní pancíř.

A to nemluvím o tom, když nepřátelský sniper zlikviduje domeček termovize. Všimněte si, že Sosna-U i TIS u Abramse či Leopardu 2 jsou kusy skla velké jako kráva. Snadný a měkký cíl. Když tento kanál inkasuje zásah, střelec použije záložní optický kanál, ručně si nastaví nadsazení a jede dál.

Stejně tak v případě výpadku hydrauliky či elektriky: i Abrams ještě umí plně manuální režim, kdy střelec točí věží klikou a zaměřuje opticky, nabíječ nabíjí ručně a velitel kouká dalekohledem,

Zato počítač má v obou případech totální smůlu.

Možno to tu už bolo.

josefg píše:

Alchymista píše:Vybíjanie kanónov
Takže sú len dve možnosti - strelu normálne vystreliť, alebo vyraziť z hlavne nejakým nástrojom (vyterákom) cez ústie hlavne. V boji je realizovateľná len prvá možnosť.

Vytahování nevystřelených nábojů je u některých zbraní přímo zakázáno.
AGS 17 stoprocentně. Minomety snad s výjimkou zezadu nabíjených a i tady pochybuju. 30mm dvoj kanón kanon na ještěrce, (z doslechu) Zbývá tedy pouze výstřelem, nebo dílna k malé radosti zbrojířů. Pro vysvětlení, když se seknu kolegové zbrojíři mne určitě opraví, tak automatických zbraní se většinou střílí ze zadní polohy, aby náboj byl v rozpálené komoře co nejmenší dobu, protože by mohlo dojít k samo odpálení. (nevystřelený náboj v komoře je u těchto zbraní obvykle následek selhání a to už bývá i problém.
Toto ovšem není tank, který po nabití už má náboj v komoře vždycky. Tady bych viděl otázku vybíjení právě v tom jestli a jak moc se vodící kroužky střely už zařízly do drážek.
Třeba u AGS 17 se při pokusu o vybití náboj roztrhl nábojka šla ven a granát zůstal v hlavni.
Tak že na zodpovědné probrání vybíjení té které zbraně je třeba mít především nastudovanou její obsluhu a bezpečnostní opatření, v dokumentaci ke zbrani to musí být popsáno .

Mínomet sa pri zlyhaní nábojky normálne vybíja volá sa to vylievanie hlavne u starších typoch npr.vz 82 sa počká cca. 3 min. a potom obsluha vyleje mínu z hlavne. Pri novších typoch sa vyskrutkuje zápalník a mina sa vyleje. Tankový kanon sa vybíja zásadne iba výstrelom.

Je třeba, oddělit vybití nucené, chtěl bych, ale nejde to,(zpravidla "nevystřelilo" to) kdy nejde nic jiného dělat. A vybití z vlastního rozhodnutí, mohl bych vystřelit, ale nevystřelím. Proto se voják cvičí činnost na povel "PALBU ZASTAVIT" aby si nekomplikoval život.

josefg píše:Je třeba, oddělit vybití nucené, chtěl bych, ale nejde to,(zpravidla "nevystřelilo" to) kdy nejde nic jiného dělat. A vybití z vlastního rozhodnutí, mohl bych vystřelit, ale nevystřelím. Proto se voják cvičí činnost na povel "PALBU ZASTAVIT" aby si nekomplikoval život.

No a potom príde na rad zase tá otázka.Ako sa vybije taký "zlyhaný" náboj.Pretože manipulovať sa s ním musí ako s ostrým.Musí existovať nejaký "vytláčač" ktorý vytlačí zlyhaný náboj z hlavne smerom do veže tanku.Vytláčač bude mať samozrejme taký tvar aby nepôsobil na stred strely(prípadnú rozbušku).Samozrejme by sa asi jednalo o servisný(opravárenský) úkon a nie bežnú činnosť v boji.

Už to bylo popsáno. U nábojů které se nezaříznou do drážek (resp. naopak ) se hlaveň "vyleje" nebo náboj vyhodí vyhazovač nábojnice.
U nábojů které jsou zařízlé, plus u děleného střeliva, se dá jedině vystřelit - a pokud to nejde, tak šup do dílen ke zbrojíři, ten vezme k tomu určené nástroje, tzn. např. vytloukací tyč a bronzovou/ dřevěnou palici a bumajzluje přes hlaveň náboj ven - vzad. To že vzad je logické - je to kratší cesta

kenavf píše: No a potom príde na rad zase tá otázka.Ako sa vybije taký "zlyhaný" náboj.Pretože manipulovať sa s ním musí ako s ostrým.Musí existovať nejaký "vytláčač" ktorý vytlačí zlyhaný náboj z hlavne smerom do veže tanku.Vytláčač bude mať samozrejme taký tvar aby nepôsobil na stred strely(prípadnú rozbušku).Samozrejme by sa asi jednalo o servisný(opravárenský) úkon a nie bežnú činnosť v boji.

Ano, jsou to dva problémy, činnost na povel "PALBU ZASTAVIT" jsou běžné a nacvičené postupy, jak ukončit bezpečně střelbu z konkrétní zbraně, které se voják naučí zvládat při základním výcviku a běžně je plní.
A nucené vyproštění selhaného náboje z hlavně. Aby to pro civilistu nebylo tak jednoduché, co zbraň to jiný postup. A ne všechny jsou zvladatelné silami jednotky.

Netýka sa to síce len Abramsu.

Nová pancéřovka Carl-Gustaf M4

http://www.armadninoviny.cz/nova-pancer ... av-m4.html

Akosi sa mi nepozdávajú tie výkony proti homogénnemu pancieru.

Tandemová HEAT 751 si dokáže poradit i s reaktivním pancířem a poté ještě s 500 mm pancíře – dolet je ale jen 500 metrů.

U novej zbrane sa mi to zdá málo alebo je táto zbraň určená prevážne na iné ciele ako tanky?Je vôbec efektívne použiteľná proti tankom?(snáď len strelbou z poschodových budov)

Dole pod videem:

"Víceúčelová HEDP 502 ničí lehce pancéřovaná vozidla, méně odolné budovy i „měkké" cíle. Granát MT 756 s pomocným raketovým motorem naopak slouží pro likvidací cílů uvnitř budov."

Konkrétne u delenej munície E u T-72 zlyhá nábojka vlastne zlyhá kombinovaná zápalka je postup:pri neodpálení elektricky sa odpaľuje mechanicky pokiaľ zlyhajú obe kombinácie čo sa stane raz za xxx rokov tak sa nabije nová nábojka a strela sa vystrelí.Takto sa postupuje aj u Dany a Zuzany u D-30 a 2S-1, je to to isté jedine výstrelom.
pre admina: pokiaľ to tu nepatrí zmazať

Bax píše:Dole pod videem:

"Víceúčelová HEDP 502 ničí lehce pancéřovaná vozidla, méně odolné budovy i „měkké" cíle. Granát MT 756 s pomocným raketovým motorem naopak slouží pro likvidací cílů uvnitř budov."

To beriem, ale zaujíma ma jej efektivita použitia ako protitankovej zbrane proti Abramsu,Leopardu,...,T-72(90).Dokáže si poradiť s nejakým moderným tankom?
Z článku by som pochobil, že jej použitie je hlavne proti trochu mäkkším cielom, ale je označovaná ako protitanková(v iných článkoch)
(Česká armáda má vo výzbroji staršiu variantu M3.)

kenavf píše:U novej zbrane sa mi to zdá málo alebo je táto zbraň určená prevážne na iné ciele ako tanky? Je vôbec efektívne použiteľná proti tankom

Nová práve že nie je zbraň, ale asi len náboj/strela. Na ozdôbky ako rukoväte, zameriavač, polstrovanie zabudni - to je len bižutéria (teda - zameriavač bižutéria nie je, ale ani ten "nestrieľa").
Carl Gustav je v základe konštrukcia z konca 40. rokov, odvtedy je síce niekoľko krát modernizovaný (196?,199?) a viac menej udržiavaný na úrovni doby, ale... Staršia zbraň má vždy nejaké "vrodené" konštrukčné limity, ktoré nemožno prekročiť. Nové konštrukčné materiály síce zbraň odľahčia a zlepšia jej užitkové vlastnosti, ale "vrodené" vlastnosti nezmenia/nezlepšia.
To vytvára tvrdé obmedzenie na akýkoľvek nový náboj - proste ak chceš vystreliť ťažšiu, účinnejšiu strelu, musíš ubrať napríklad na počiatočnej rýchlosti a tým na dostrele, pretože hlaveň zbrane znesie len určitý tlak, ktorý za žiadnych okolností nesmieš prekročiť. Môžeš pridať napríklad raketový motor - lenže to zasa strelu predĺži a skráti jej vedenie v hlavni - a tým klesá presnosť (alebo rastie cena strely s vyššími nárokmi na výrobnú presnosť - a rastie tiež citlivosť strely na manipuláciu).
Čo si pamätám, Carl Gustav mohol pôvodne strieľať na pohyblivé ciele len do 150-200 metrov a do 700 metrov na stacionárne ciele, po prvej modernizácii do 400 metrov na pohyblivé ciele a do 1000 metrov na stacionárne ciele s nábojmi s raketovým motorom. Ak je tých 500 metrov efektívny dostrel na pohyblivé ciele, tak to nie je špatné, ak je to skutočne "dolet" (na stacionárne ciele), tak nič moc.
Ostatne, Carl Gustav bol pôvodne protitanková zbraň, ale postupne sa z neho stalo skôr "príručné pechotné delostrelectvo", než protitanková zbraň a pôsobenie proti tankom prešlo na iná zbrane - PTRS Bill a podobne, schopnosť pôsobiť proti tankom si síce zachoval, ale podobne ako väčšina iných starších bezzáklzových zbraní, skôr v núdzovej úlohe. Jedným z tvrdých obmedzení je napríklad jeho kaliber - 84mm je už dnes na slušnú kumulatívnu nálož dosť málo.