PALBA.CZ

Kedysi začiatkom 20teho storočia alebo skôr v 19tom storočí by sa to tak dalo chápať. Už v medzivojnovom období táto mentalita - susedný štát napadli z vesmíru ale nás to moc netrápi, dôležité je že "dôstojník dostane svoj čaj o piatej a oslavné pozdravy miestodržiteľovi kolonie" pôsobí zastaralo.

Invázia z vesmíru by nebola vnímaná takto pohodovo. Ľudstvo by bolo šokované a potentované za ušami a pripravovalo by sa na možný budúci stret vo veľkom. Američania, keď zistili, ako sa posunuli počas druhej svetovej technologie pochopili, že ich už oceán v ďalšej vojne neochráni. A budú musieť masívne investovať do špičkovej vedy aj techniky, čoho výsledkom boli desiatky labákov pod DoE, testovacie polygony a základne pod obranou.
Taktiež by sa zistením, že je tu niekto iný na inej planéte naštartoval svetový celozáujem o vesmír.

S mentalitou je to v tomhle dost těžké. Na stranu jednu, meziplanetární invaze je něco, co by dost lidí vyděsilo bez ohledu na období, na stranu druhou, tohle je zatím přelom desátých a dvacátých let.

Pak je tady ještě ten faktor, že si všichni myslí, že marťané nejsou schopni přežít v pozemské atmosféře kvůli místním patogenům, takže to už nikdy nezkusí (v podstatě jediní, kdo si myslí, že to zkusí znovu, jsou lidé v bezprostředním okolí vypravěče Války světů a pak pár představitelů britského režimu). Do toho potom přišla Schlieffenova válka a lidé řešili úplně jiné problémy. Mě to až tak nesmyslné nepřijde – vezmi si, kolik katastrof od epidemií po války se opakovalo, i když bychom se z nich přece měli poučit.

Nějak nevím, ale nemohu se zbavit dojmu, že by mimozemská invaze reálně způsobila psychycké zhroucení většiny lidstva. Sice se o tom ve veřejném prostoru bavíme a spekulujeme, jak by to bylo, ale pořád tak nějak víme, že je to jen fantazie. Pokud by se ukázala reálnou, došlo by k obrovskému střetu s hodnotovým žebříčkem většiny lidí. Reakce na to by dle mého byla obvyklá tomu, když se lidé střetnou s fakty, které nezapadají do jejich názoru a tedy popření.

Schlieffenova vojna by sa stala po invázii z vesmíru nezaujímavou vecou. Ani by k nej nedošlo. ľudstvo by riešilo úplne iné problémy - vesmírne, svetonázorové a tiež biologické.

Dzin píše: ↑14/7/2026, 15:54 Nějak nevím, ale nemohu se zbavit dojmu, že by mimozemská invaze reálně způsobila psychycké zhroucení většiny lidstva. Sice se o tom ve veřejném prostoru bavíme a spekulujeme, jak by to bylo, ale pořád tak nějak víme, že je to jen fantazie. Pokud by se ukázala reálnou, došlo by k obrovskému střetu s hodnotovým žebříčkem většiny lidí. Reakce na to by dle mého byla obvyklá tomu, když se lidé střetnou s fakty, které nezapadají do jejich názoru a tedy popření.

Stačí sa pozrieť na záver filmu Deň odhalenia.

Něco podobného by se dalo čekat i se španělskou chřipkou nebo covidem (a zvláště s tou chřipkou) – že se lidstvo zaměří na úplně jiné problémy než války a politiku, ale následný vývoj v obou případech ukázal, že pokud dojde na to pokračovat ve válčení, jsme v tom celkem dobří bez ohledu na okolnosti.

Ale jo, pandemie je úplně něco jiného než mimozemská invaze, už jenom proto, že na nějakou formu nemocí jsme zvyklí z každodenního života. Blbé (nebo vlastně dobré) je, že nemáme žádnou historickou případovou studii, která by měla podobný efekt a význam jako marťanský vpád, takže v tomhle těžko rozhodneme, co je pravděpodobnější.

Nejde ani tak o vpád ale spoznanie, že ľudstvo by zistilo ako veľmi sa líši realita proti našim predstavám o mimozemštanoch a o časopriestore. Aj umelecké predstavy marťanov a venušanov z americkej UFO filmovej vlny z rokov 195x sú dnes úsmevné, nieto ešte predstavy z belle epoque, keď si mysleli, že budeme vystreľovať astronautov na mesiac delom.

Na druhou stranu koncept invaze z Marsu či jiného vesmírně blízkého tělesa je asi jediný fyzikálně relevantní. Případně pokud zapojím božské bytosti, to by byl druhý možný scénář, který by byl do určité míry obhajitelný. Proto se mi líbí meziválčená americká (pulp) scifi, která je smíchána s prvky fantasy.

pjaro77 píše: ↑14/7/2026, 18:10 Stačí sa pozrieť na záver filmu Deň odhalenia.

Ač se mi Den odhalení líbil, nemyslím si, že by lidé reagovali tak, jako ve filmu. To mi přijde lepší reakce v BLízkých setkání, kde se vše omezí na poměrně malou skupinku, dlouhodobě psychicky připravovaných na podobný kontakt.

Na druhou stranu koncept invaze z Marsu či jiného vesmírně blízkého tělesa je asi jediný fyzikálně relevantní. Případně pokud zapojím božské bytosti, to by byl druhý možný scénář, který by byl do určité míry obhajitelný. Proto se mi líbí meziválčená americká (pulp) scifi, která je smíchána s prvky fantasy.

Máš nějaké oblíbené? Já jsem se dostal jenom ke Star Stealers, kde se vesmírem řítí vyhaslá hvězda, jejíž obyvatelé chtějí skrze gravitaci ukrást Slunce, a pak Monsters of Mars, kde jeden vědec sestaví stroj, který z lidí udělá radiové vlny a pak je pošle k přijímači, čímž nedopatřením spustí invazi marťanských reptiliánů.

Pokud neberu evrgrín Lovecrafta potom poslední dobou prakticky jen komiksy, třeba Triganké impérium. Jak nejsem nijak dobrý angličtinář tak jsem primárně odkázán na překlady a v češtině to není moc rozšířená literatura.

Pokud neberu evrgrín Lovecrafta potom poslední dobou prakticky jen komiksy, třeba Triganké impérium.

Wow, to vypadá skoro jako staré komiksy o Johnu Carterovi z ábíčka.

Jak nejsem nijak dobrý angličtinář tak jsem primárně odkázán na překlady a v češtině to není moc rozšířená literatura.

Jj, je toho málo, ale občas se něco najde.

Česky vyšla povídka Clarka Ashtona Smithe Bestie z Averoigne (sbírka Mimo prostor a čas), která je o tom, jak okolí středověkého kláštera navštíví mimozemská bytost, na kterou jsou všechny liturgie a zaříkání krátké. Snad ještě v meziválečném období vydávali Burroughsovy příběhy o Johnu Carterovi, na základě kterých pak v ABC vycházely komiksy, poslední, o kterém vím, roku 2013.

Přímo v Československu napsal o Marsu Václav Rypl: jmenovala se Synové nebes a je zajímavé, že autor byl tuším důstojník čs. armády. Příběh vypráví československý legionář, který se na cestě ze Sibiře seznámil v Číně s prastarým textem popisujícím jak Mars postupně chladl a jak problémy v marťanské společnosti zabránily úspěšné evakuaci na Zemi a vybudování nového lepšího světa na mladší a teplejší planetě. Motiv stáří planet se pak tuším objevuje i ve Válce světů.

Zajímavé je, že s ním potom pracoval i Ludvík Souček v Tušení stínu, podle kterého byl Mars ještě v historické době zelený a zrudl vlivem katastrofy, která vymýtila tamní život.

Jinak, československá produkce pak dala světu ještě dva romány Josefa Müldnera spojené prostředím, ve kterém se odehrávají: Zločin doktora Modrana a Hvězdnou lavinu. Nejsou sice o Marsu, ale je to dost zajímavé sci-fi, resp. post-apo, a podrobnější výzkum a hledání ve skenech českých digitálních knihoven by mohl na světlo světa přinést literární poklady nevídané ceny.

Heiss píše: ↑15/7/2026, 10:51 Wow, to vypadá skoro jako staré komiksy o Johnu Carterovi z ábíčka.

To jo, ale o to lepší.

Heiss píše: ↑15/7/2026, 10:51 Česky vyšla ...

Díky za tipy.

Johna Cartera jsme si četl jen jako komiks, ale nedávno jsme si při cestě vlakem přečetl pár dílů Tarzana a naštvalo mě, že to u nás nevycházelo v 80. letech, když jsem měl doslova ideální věk, aby mě to pohltilo. Ale i teď se mi to moc líbilo, že jsme si řekl, že si musím přečíst další. A Johna bych k tomu přiřadil.

Česky vyšlo několik sešitů o Tarzanovi - Tarzan, Tarzan vězeň pralesa (též v jiných jazycích známo jako Tarzan a klenoty Oparu), Tarzanův syn, většinou jako přílohy k vyjmutí a sešití v různých časopisech, jako Větrník, VTM, a dalších.
Nepochybně nevím o všech, bude jich víc. Sám mám jen něco málo z těchto a něco bylo k nalezení i v knihovnách.
Jo a měly ilustrace od Buriana

Ano, pamätám sa na to. Môj otec ich zbieral v 70tych rokoch, takže som si jeden alebo dva prečítal.

Tarzan - ilustrované příběhy
https://www.databazeknih.cz/knihy/tarza ... ehy-292087
Podľa typu kresby to vyzerá na amerického kresliča Jesse Marsha.

Hlavně je tu v 90. začalo vydávat nakladatelství Paseka a bylo to celkem 25 knih.

Dzin píše: ↑16/7/2026, 11:45 Hlavně je tu v 90. začalo vydávat nakladatelství Paseka a bylo to celkem 25 knih.

No pááni... sou mi věci... dvacetpět? Šmarjá
Mch já měl od B. * raději Ztracený svět. Už proto, že v době kdy jsem jej četl, tzn. někdy okolo r. 75-80, už bylo známo že právě tam kam jej umístil opravdu jsou stolové hory s endemickými rostlinami a hmyzáky co "zapomněli" vymřít

* Errata: Sakra... to nenapsal B. ale D., neméně slavný. Já snad stárnu nebo co

Tak to já hltal Ztacený svět v ABC, byť lepší mi přišla dvojka se vzducholodí.

V ABC bol jeden z najlepších komiksov Mars 44 (resp. Mars SS , keďže 44 je písaný runami), žiaľ nedokončený. Mám ho skopírovaný.
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si- ... o-abc.html

Dvojica Jiříček-Krejzek bola novým šéfom časopisu vyšupnutá kvôli tomu, že Mars 44 bol príliš temný. Škoda, že v tej dobe sa ešte len rozbiehalo komunitné financovanie, stálo by to za to ho dokončiť a spraviť z neho samostatnú knihu.
http://komiksarium.kocogel.info/index.p ... -44-v-abc/

Alfik píše: ↑17/7/2026, 09:17 ....
Mch já měl od B. * raději Ztracený svět. Už proto, že v době kdy jsem jej četl, tzn. někdy okolo r. 75-80, už bylo známo že právě tam kam jej umístil opravdu jsou stolové hory s endemickými rostlinami a hmyzáky co "zapomněli" vymřít
...

Arthur Conan Doyle si vymyslel príbeh na základe indiánskych správ o tajuplných živočíchoch.
Cestovatel a amatérsky zoolog Jaroslav Mareš tvrdil až do smrti, že v okolí jednej stolovej hory niečo je. Na rozdiel od iných tam bol osobne. Viď jeho kniha Kurupira: zlověstné tajemství .
Aj keď kurupira sa podľa neho nenachádza na stolovej hore ale na inom mieste, niekto v Brazílii vraj premenoval od tej doby miesta.
https://tom-stehule.com/2021/05/08/jaro ... e-tajemna/