PALBA.CZ

Estonská armáda provedla svou první ostrou střelbu s vícenásobnými raketomety M142 HIMARS. Země získala celkem šest kusů tohoto systému, který byl ověřen v praxi na Ukrajině.

V prosinci 2022 se Estonsko rozhodlo nakoupit šest amerických raketových odpalovacích zařízení M142 HIMARS spolu s logistickým, výcvikovým a muničním balíčkem v hodnotě přes 200 milionů eur. Všechna pořízená vozidla byla dodána 30. dubna na leteckou základnu Ämari na palubě těžkého transportního letounu An-124 společnosti Antonov Airlines. Spolu s HIMARS plánoval Tallinn pořídit i muniční balíček v hodnotě 1,2 miliardy eur.

Památník svobody v Rize, vysoký 43 metrů, je symbolem lotyšské nezávislosti, který přežil nacistickou okupaci a sovětskou anexi.

19. srpna nad 90 let starou žulovou a měděnou památkou přeletěl další symbol, který měřil přibližně stejně (43 metrů), ale byl vyroben z velmi odlišných materiálů: dvojice bombardérů B-1B Lancer amerického letectva, lemovaných menšími švédskými a maďarskými stíhačkami JAS 39 Gripen.

Maďarsko se účastní misí NATO na ochranu vzdušného prostoru od svého vstupu do aliance v roce 1999 a svou poslední misi v Pobaltí zahájilo začátkem tohoto měsíce. Novinkou na scéně je švédské letectvo, které zahájilo svou první misi na ochranu vzdušného prostoru Pobaltí v dubnu poté, co se k alianci připojilo v březnu 2024 v reakci na rozsáhlou ruskou invazi na Ukrajinu.

Americké letectvo se také podílí na misi Baltic Air Policing, ale nejaderné bombardéry byly v Evropě za jiným účelem. Přistály na letecké základně Ørland v Norsku 9. srpna, aby se cvičily s evropskými spojenci. Posádky bombardérů B-1 cvičily s norskými stíhačkami F-35, které nacvičovaly překonávání nepřátelské protivzdušné obrany, aby umožnily bombardérům ničit cíle.

Dne 25. září 2025 vyslalo NATO do vzduchu dva Gripeny maďarského letectva, nasazené v litevském Šiauliai v rámci mise Baltic Air Policing, aby zachytily formaci ruských stíhaček letících blízko lotyšského vzdušného prostoru. Formace zahrnovala tři MiGy-31, Su-30 a Su-35.

Velitelství spojeneckých vzdušných sil (AIRCOM) uvedlo, že pětičlenná formace letěla blízko vzdušného prostoru NATO, aniž by dodržovala mezinárodní předpisy pro bezpečnost letů. Ačkoli to v tomto případě nebylo upřesněno, toto prohlášení je často doprovázeno zmínkou o absenci podaného letového plánu a absenci rádiového spojení s řídícími letového provozu, jakož i o vypnutých transpondérech.

Ruské bombardéry z Baltské flotily zasáhly cíle na cvičišti v Kaliningradu, pobaltské enklávě obklopené spojenci NATO, uvedla státní média.

Cvičení se zúčastnily posádky 10 víceúčelových stíhaček Su-30SM2 a taktických bombardérů Su-24M z flotily. Cvičení zahrnovalo bombardování cílů rychlostí přes 620 mil za hodinu, uvedla oficiální tisková agentura Tass, a nácvik úniku letadlům a protivzdušné obraně. Cvičení zahrnovalo také střelbu na nepřátelské obrněné kolony.

Spojenci v NATO se obávají, že Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina má ambice daleko za hranicemi Ukrajiny, včetně bývalých sovětských pobaltských států, a mohlo by k tomu dojít, pokud si Moskva spočítá, že aliance nedodrží svůj závazek k vzájemné obraně podle článku 5.

Tři pobaltské státy, znepokojené obrovskými vojenskými výdaji Ruska od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022, vypracovávají krizové plány, které by se měly vypořádat s možností, že statisíce lidí uprchnou před nahromaděním ruských vojsk nebo útokem.

Estonsko, Lotyšsko a Litva již dlouho vyjadřují svým ostatním státům NATO obavy z možné ruské agrese a poukazují na ruské kybernetické útoky, dezinformační kampaně a vpády ruských stíhaček a dronů v posledních několika měsících.

„Hrozby se mohou lišit,“ řekl Renatas Pozela, který se jakožto šéf litevského hasičského sboru podílí na plánování pro případ nouze, které se zintenzivnilo od května, kdy se tři země dohodly na spolupráci v oblasti civilní ochrany. Podrobnosti o počtu potenciálních evakuovaných, na které se úředníci připravují, jsou zde zveřejněny poprvé.

„Je možné, že podél hranic Pobaltí uvidíme mocnou armádu s zjevným cílem dobýt všechny tři země během tří dnů až týdne,“ řekl Pozela.

Sabotáž komunikací nebo dopravních spojení, masový příliv migrantů, občanské nepokoje mezi rusky mluvícími menšinami nebo falešné zprávy vyvolávající masové útěky jsou dalšími scénáři diskutovanými v místních médiích i mimo ně.

„O tom mluvíme každý měsíc, každý týden – v práci, všude,“ řekl 31letý Arminas Raudys, dobrovolník, který tento týden v Litvě hrál roli evakuovaného při cvičení.

Cvičení zahrnovalo evakuaci pouhé stovky lidí z hlavního města Vilniusu, ale dotázaní představitelé uvedli, že plány pro případ nouze, které jsou stále z velké části utajeny, počítají s mnohem většími počty. Je mezi nimi polovina lidí žijících ve vzdálenosti až 40 kilometrů od hranic s Ruskem a Běloruskem, asi 400 000 osob.

Město Kaunas na západě země plánuje ubytovat 300 000 lidí ve školách, na univerzitách, v kostelech a na stadionu, kde nedávno vystoupili Robbie Williams a Roger Waters.

Estonsko připravuje plány na přesídlení desetiny ze svých 1,4 milionu obyvatel do provizorních útočišť, přičemž mnoho dalších se pravděpodobně přestěhuje k příbuzným, řekl Mai. Lze očekávat, že evakuovat se budou dvě třetiny z 50 000 obyvatel rusky mluvícího města Narva, přičemž vláda by pomohla nejméně polovině z nich. „Je to jen pro ty, kteří nemají jinam kam jít,“ řekl.

Lotyšsko odhaduje, že své domovy by mohla opustit třetina z jeho 1,9 milionu obyvatel, uvedl Ivars Nakurts, zástupce velitele lotyšského hasičského a záchranného sboru. „Počítejte se vším,“ doporučil.

Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin vyzval Rusko, aby „ochránilo ruskou menšinu před ponižováním a pronásledováním v pobaltských státech“ a dodal, že Moskva musí udělat vše pro „ochranu svých občanů“.

Toto prohlášení se vztahovalo k rozhodnutí Lotyšska deportovat přes 800 Rusů, kteří neuspěli ve zkoušce z lotyštiny. Podle novely lotyšského imigračního zákona museli Rusové do 30. června složit zkoušku z lotyštiny na úrovni A2, aby mohli požádat o status trvalého pobytu v zemi.

Je třeba poznamenat, že Rusko již v roce 2008 vzneslo podobné požadavky ohledně Gruzie a v letech 2014 a 2022 ohledně Ukrajiny. Podobný tón zazněl i v komentářích k Moldavsku, kde nedávné volby vyhrály síly upřednostňující sblížení se západními zeměmi.

Lotyšské úřady Volodinovo prohlášení odmítly jako „typickou ruskou propagandu zaměřenou na eskalaci napětí“. Ruští komentátoři, jako například Leonid Sluckij, vůdce Liberálně demokratické strany Ruska, tento narativ posílili tvrzením, že Rusové v pobaltských státech jsou součástí „ruského světa“.

pjaro77 píše: ↑16/10/2025, 21:31 Však si ich moskali môžu kľudne zobrať z Lotyšska domov.

Zemakt píše: ↑17/10/2025, 10:41 Už ne Alfíku. Již zde jen paberkuji