PALBA.CZ

kenavf:
Srovnání obou principů je možné pouze v minimální rovině.
U klasického řešení hnací části je podstatná to, že chybí tryska - inertní přepážka, zadržující vysoký tlak v spalovacím prostoru střely a řízeně jej přepouští do prostoru hlavně.

Mirek58 píše:kenavf:
Srovnání obou principů je možné pouze v minimální rovině.
U klasického řešení hnací části je podstatná to, že chybí tryska - inertní přepážka, zadržující vysoký tlak v spalovacím prostoru střely a řízeně jej přepouští do prostoru hlavně.

Ano máš pravdu,podobalo by sa to len vzdialene.
Lenže to riešenie s dutinou s vybušninou a tryskami má určitú hmotnosť a na jej urýchlenie spotrebuješ časť energie z nábojky.Vstupujú tu zase do toho faktory ako je rýchlosť horenia streliviny,rýchlosť šírenia tlaku v hlavni(odpor v potrubí).Možno to malo skôr iný význam.Niekde na Palbe alebo na Discovery (??) som počul takú teoriu že keď sa na projektil dala "intenzívnejšie" stopovka alebo nejaká iná výbušnina,ktorá počas letu projektilu horela,tak strela mala lepšie aerodynamické vlastnosti.Vznikol lepší,uzavretý aerodynamický profil.

U moderných APFSDS je podstatné, ako prebieha horenie prachu - a teda, aký je priebeh tlaku pozdĺž hlavne. K normálnej zbrane má priebeh tlaku tvar vlny s maximom niekde pred nábojovou komorou a potom poklesom smerom k ústiu. Hladkohlavňové kanóny majú priebeh tlaku v inom tvare - maximum je veľmi pretiahnuté, takmer až k ústiu hlavne. To sa dosahuje spomalením horenia prachových zŕn - a tým sa dosiahne, že strela je na podstatnej časti dráhy v hlavni urýchlovaná "vysokým tlakom", blízkym maximálnej tlakovej odolnosti hlavne...

kopapaka - z tých troch náporovým motorom doplnených striel je reálne funkčná asi len tá posledná - v ostatných dvoch prípadoch sú náporové jednotky príliš malé, než aby mali nejaký významný vplyv na let strely - možno by dokázali pokryť aspoň čiastočne stratu rýchlosti odporom vzduchu, ale i to pochybujem. Len u poslednej strely sa zdá, že motor by mohol mať rozmery a zásobu paliva dostatočnú na nejaké efektívne zvýšenie rýchlosti letu strely.

Rýchlosť ~3000m/s je s klasickými strelivinami na báze nitrocelulózy prakticky nedosiahnuteľná - proste plyny vznikajúce horením prachovej náplne majú také vlastnosti (teplota - tlak - konštanty), že už pri cca 2500-2800m/s v nich vznikajú rázové vlny a energia sa na nich "stráca" a nedá sa využiť na urýchľovanie strely v kanále hlavne (kanál hlavne sa proste aerodynamicky upchá). Dá sa tomu čiastočne brániť zväčšením dĺžky hlavne - ale treba vedieť, že potrebné zväčšenia dĺžky hlavne sú násobky bežnej dĺžky hlavne tankového kanónu...
Druhý problém je rast hmotnosti prachovej náplne - už na prekročenie rýchlosti ~2000m/s musí byť hmotnosť prachovej náplne na báze NC výrazne (násobne) väčšia ako hmotnosť strely a pre rýchlosti ~2400-2500m/s musí byť hmotnosť prachovej náplne viac než desaťnásobkom hmotnosti strely. Dnes sa to už čiastočne obchádza prachovinami na báze trhavín - známe je hlavne použitie pentritu a hexogénu, ale aj tie majú svoje limity, hoci o čosi vyššie ako NC prachoviny, a teoreticky by sa tých 3000m/s možno dosiahnuť dalo.

kenavf - silné stopovky, sacie dutiny, dnové generátory, raketové motory s nulovým ťahom... - to sú všetko prostriedky na zníženie či elimináciu tzv. "dnového" alebo "sacieho" vírového odporu strely. Ten však predstavuje len časť čelného odporu.

No zľava sprava, delená munícia ťahá za kratší koniec, v prípade podkaliberiek . Rusko vyvíjalo kde aké Svince, ale narážali napr. na presnosť. Rusko sa však, z pochopiteľného dôvodu, neženie za super APFSD. Ak by chceli tak nová ARMATA ponesie kanón s prieraznosťou viac ako 1meter na 2km, ale načo ? Dnešná munícia pre tanky je hlavne o črepinách, maximálne o priepale.

Prečo má delená munícia horšiu presnosť?

Zrejme nejde o delenú muníciu ako takú, ale o technológie výroby a dosiahnuteľné/dosahované výrobné presnosti.
Niekde som čítal, že zmetkovitosť prvých nemeckých striel DM33 (alebo DM43?) dosahoval v prvom období výroby až 80% - teda parametre pre prebratie splnila len každá piata vyrobená strela.

Julesak viem kam mieriš svojimi otázkami - Prečo by mala byť delená munícia horšia ako unitárna ? Do dnešnej doby sa nikomu nepodarilo zaviesť respekt. dokázateľne vyvinúť , delenú muníciu s projektilom APFSD, ktorá by dosahovala úrovne poslednej nedelenej munície s APFSD projektilmi.

Rabo, když "víš", tak prosím Tě napiš, proč.
Přiznám se, že ani mě není jasně PROČ.
Tedy jaký fyzikální či technologický zákon / postup brání tomu, aby dělená munice APFSD dosáhla přesnosti té nedělené.

Protože z čistě z provozních důvodů je nedělená munice APFSD problém. Z logiky věci příjdou kanóny větších ráží - náboje budou větší, delší a těžší

Problém je i delená munícia - a možno ešte väčší, pretože dĺžka strely je ostro obmedzená možnosťami nabíjacieho zariadenia.
Strely M829A3 sú veľmi dlhé, okolo 930-950 mm. Tak dlhá strela sa do nabíjacieho zariadenia súčasných ruských tankov nedá umiestniť a maximálna dĺžka súčasných ruských striel končí niekde na 750-800mm.
http://www.atk.com/wp-content/uploads/2 ... 24x375.jpg

Jo, delší je vyvinutá vyvinutá pro T-95 (zrušené) a ARMATA, použitelná je i v SPRUT-B.

Alchymisto, tomu rozumím, ale to není problém dělené munice, nýbrž problém konstrukce stávajících nabíjecích zařízení.
Bude-li mít nový tank jinak řešenou věž či montáž kanónu, může být nabíjecí zařízení schopno nabíjet střeny s délkou třeba metr a ráže třeba 150 mm.
Nedělená munice takové ráže a délky penetrátoru cca metr bude mít délku cca 1,2 metru a hmotnost přes 30 kilo. A to už pro nabíječe bude problém velký. Nabíjecí automat tedy bude nutností. A pro ten je dělená munice výhodnější - manipulace je jednoduší, a automat nemá ty časové ztráty jako nabíječ.

No a Rabo naznačoval, že z nějakého technického nebo fyzikálního důvodu je přesnost dělené munice nižší než u nedělené. A já prostě nevím proč.

Nejspíš zde hraje roli nutná hmotnost penetrátoru a tím pádem i štíhlost, díky aerodymamice.

Skeptik píše:Rabo naznačoval, že z nějakého technického nebo fyzikálního důvodu je přesnost dělené munice nižší než u nedělené. A já prostě nevím proč.

Připojím se k otázce. Nároky na nabíjecí mechaismus, na prostor ve věži apod. chápu, ale proč přesnost?

Alchymisto, tomu rozumím, ale to není problém dělené munice, nýbrž problém konstrukce stávajících nabíjecích zařízení.

Pozor, nejde o všeobecný problém delenej munície, ale o konkrétny v prípade Sov./Rus tankov. Moje tvrdenie sa opiera presne o to čo napísal Alchymista - nabíjacie zariadenia v Ruských tankoch majú svoje limity. Pri súčasných nabíjacích zariadeniach, zásobníkoch a ďalších miestach uloženia munície mimo zásobník, neumožnilo Rusko sériovo vyrobiť a pravdepodobne ani vyvinúť porovnateľnú APFSD muníciu s najnovšou v NATO. A nepodarilo sa to ani iným konštruktérom munície mimo Ruska, ktorí s snažili vyrobiť novú muníciu pre Téčka.
Samozrejme pri novom tanku takéto obmedzenia nie sú a ARMATA môže v poho disponovať delenou muníciou, ktorá bude vymakaná . Posledné projekty Sov/Rus tankov však naznačovali, že by sa mohlo prejsť na nedelenú muníciu.

Zdravím, jmenuji se Michal a právě píšu bakalářskou práci na téma rusko-čečenský konflikt. Nicméně tu práci píšu spíše z pozice politologa než vojenského experta, proto bych potřeboval pomoci s určením vojenských oddílů útočících na Groznyj. Pokud by někdo věděl, byl bych moc rád. díky

Jednotky: 19. MsD, 106. GvVDD, 131. OMsBr, 276. MsPlk

Diakon píše:Zdravím, jmenuji se Michal a právě píšu bakalářskou práci na téma rusko-čečenský konflikt. Nicméně tu práci píšu spíše z pozice politologa než vojenského experta, proto bych potřeboval pomoci s určením vojenských oddílů útočících na Groznyj. Pokud by někdo věděl, byl bych moc rád. díky

Jednotky: 19. MsD, 106. GvVDD, 131. OMsBr, 276. MsPlk

Michale, je mi jasné, že informace potřebuješ a že jsou pro Tebe velmi důležité, ale.... ani tři úplně shodné příspěvky Ti neurychlí je získat. Prosím, vyber si který zůstane a ostatní smázni. Pokud to nepůjde, napiš mi, které mám odstranit.

Virtuální prohlídka tanku T-80BV http://perfectumlab.com/gallery/panoram ... ye&lang=en

Archívne video - polka 90-tych - samovyprostenie tanku T-80:

Ruské tanky si tie drevené brvná na samovyprostenie nosia aj v súčasnosti a sú štandardom aj pri T-90A http://77rus.smugmug.com/Military/Tank- ... 2-74-L.jpg

Zajimave video. A nejake, kde zapomene zastavit by nebylo?