PALBA.CZ

Lord píše: ↑21/2/2026, 21:45 ...
Marxistické myšlenky pracují s tezemi, že vliv na dějiny má spíše masa lidí než jednotlivci, což o Afghánistánu asi platí, protože se nepovažuje za tolik rozvinutý.
Publius s tím zřejmě polemizuje, i když se tam snažili o demokracii, a nakonec tam skončili zase radikálové, tak by bylo možný leda vyměnit jedny radikály za jiné.

Marx tvrdil, že dějiny neurčují "velcí muži" (králové, generálové), ale hluboké ekonomické struktury a pohyb mas.
....

A potom prišli boľševici a vytvorili systém na základe marxizmu-leninizmu na vodcovskom princípe. Dokonca sa objavil aj kult osobnosti. Keď s ním skončili, vládla naďalej úzka skupinka ľudí, ktorá rozhodovala o všetkom podstatnom . Jedna skupina zostala na čele štátu 15-20 rokov. Približne ako v monarchii. Takže to znamená, že boľševici si vytreli zadok s Marxom.

pjaro77 píše: ↑13/4/2026, 15:21 A potom prišli boľševici a vytvorili systém na základe marxizmu-leninizmu na vodcovskom princípe. Dokonca sa objavil aj kult osobnosti. Keď s ním skončili, vládla naďalej úzka skupinka ľudí, ktorá rozhodovala o všetkom podstatnom . Jedna skupina zostala na čele štátu 15-20 rokov. Približne ako v monarchii. Takže to znamená, že boľševici si vytreli zadok s Marxom.

To má bohužel ten následek, že spousta lidí uvažuje stylem - "ale on socialismus vlastně nikdy nedostal šanci".

Ako by si ho predstavovali v praxi ? Spoločné dohody a rozhodnutia, kde každý dostane možnosť povedať svoje sa dajú robiť v malých komunitách pár desiatok až stoviek ľudí. Aj tam väčšinou majú náčelníkov a rady starších, ktorá rozhoduje a radí.
To by sme museli mať nejaký iný spôsob komunikácie, niečo ako spoločné nadvedomie, žiť trvale v osvietenom stave.
Alebo zrušiť štáty ako také a vrátiť sa ku kmeňom. Čo ale ide proti inklinácii socialistov k centrálnemu riadeniu a dlhodobým plánom.

No to nevím, jak by si to představovali v praxi.
Já sám za sebe tak nějak vím, že všude socík zklamal, ať už dostal šanci nebo nedostal
Ale tuhle divnou myšlenku slýchám a čtu dost často.
Lidem holt už otrnulo.

A potom prišli boľševici a vytvorili systém na základe marxizmu-leninizmu na vodcovskom princípe. Dokonca sa objavil aj kult osobnosti. Keď s ním skončili, vládla naďalej úzka skupinka ľudí, ktorá rozhodovala o všetkom podstatnom . Jedna skupina zostala na čele štátu 15-20 rokov. Približne ako v monarchii. Takže to znamená, že boľševici si vytreli zadok s Marxom.

Původního Marxe kdovíjak neznám, ale minimálně u ruských bolševiků to elitářství pochází z principu, že dynamika dějin je jasně daná, ale že ji zná jen nemnoho učenců (rozuměj výše postavených členů strany). Tito učenci pak mohou/musí vést masy k naplnění cíle dějin.

Vzhledem k tomu, že toto přesvědčení vychází z původní marxistické interpretace dějin, bych se nedivil, kdyby při diskusi o revoluční fázi přechodu z kapitalistické do komunistické fáze projevovali elitářské sklony i původní marxisté.

Alfik, to si nevedeli predstaviť ani trockisti a preto radšej len revolucionárčili. Však ono sa to po víťazstve komunistickej revolúcie vo svete nejako vystriebri.

Heiss píše: ↑14/4/2026, 11:25

A potom prišli boľševici a vytvorili systém na základe marxizmu-leninizmu na vodcovskom princípe. Dokonca sa objavil aj kult osobnosti. Keď s ním skončili, vládla naďalej úzka skupinka ľudí, ktorá rozhodovala o všetkom podstatnom . Jedna skupina zostala na čele štátu 15-20 rokov. Približne ako v monarchii. Takže to znamená, že boľševici si vytreli zadok s Marxom.

Původního Marxe kdovíjak neznám, ale minimálně u ruských bolševiků to elitářství pochází z principu, že dynamika dějin je jasně daná, ale že ji zná jen nemnoho učenců (rozuměj výše postavených členů strany). Tito učenci pak mohou/musí vést masy k naplnění cíle dějin.

Vzhledem k tomu, že toto přesvědčení vychází z původní marxistické interpretace dějin, bych se nedivil, kdyby při diskusi o revoluční fázi přechodu z kapitalistické do komunistické fáze projevovali elitářské sklony i původní marxisté.

Takže to malo byť len dočasné ? Vzhľadom na duševnú malosť vedúcich je jednotkou dočasnosti jeden furt.

Takže to malo byť len dočasné ? Vzhľadom na duševnú malosť vedúcich je jednotkou dočasnosti jeden furt.

Myslím, že ano. Marx si představoval, že přechod z kapitalistické fáze do komunistické bude spojen s diktaturou proletariátu a budováním beztřídní společnosti, která bude vyžadovat, aby někdo popohnal dělníky k revoluci. Potom ale revoluční vůdci už nebudou potřeba, takže nakonec dějiny skončí vysněnou egalitářskou společností. Pro zjímavost třeba Kropotkin psal o tom, že se masy jednoho dne prostě rozhodnout přejít na anarchokomunismus a přechodná fáze nebude potřeba.

Ale ano, očekávat, že se vůdcové revoluce vzdají svého postavení je docela naivní, ale nebyla by to první věc na marxismu, která by se alespoň trochu nemíjela s realitou.

Mne sa tie Kropotkinove teorie ľúbia, čo by nie. Takých bolo veľa v minulosti s podobnými snami.
Niečo z toho sa dá nájsť aj v scifi literatúre kde je zobrazaná nová spoločnosť, kde si všetci budú navzájom dobrovoľne pomáhať a zločin je okrajová vec. Napríklad taký Star trek.
Máme tu koniec koncov stovky rokov túžbu po zideologizovanej zlatej minulosti - v Indickej civilizácii zlaté a strieborné júgy, sny detí kvetov, hnutia za návrat k prírode, alebo kresťanské vízie sveta po kristovom príchode.

Len v praxi tieto sny narážajú opakovane na blbú ľudskú povahu.

ve Star Treku není zločin okrajová věc, je opomíjená věc, ale stále existuje, viz. DS9.

Skôr je projektovaný na iné civilizácie ako romulania, borgovia, klingoni, nie ?

Marx NEPOČÍTAL S TÍM, že „diktatura proletariátu“ se rychle změní v „diktaturu nad proletariátem“ ze strany revoluční elity.
Je to klasický příklad, kdy teorie předpokládá altruistické jednání aktérů, ale praxe naráží na mechanismy moci.
Marx ve své historicko-materialistické analýze jednání sice analyzoval u kapitalistů, ale u revolučních vůdců to podcenil.
Pokud přestali věřit myšlence nebo museli pak jednat prakticky, tak v podstatě jako čuníci z Farmy zvířat.

pjaro77 píše: ↑14/4/2026, 15:40 Skôr je projektovaný na iné civilizácie ako romulania, borgovia, klingoni, nie ?

nie.. v ST není kriminalita znázorňována, protože je zobrazována pohledem vojenské nebo spíše paramilitární organizace. Civilní život je zde zmiňován je okrajově. To extra neplatí pro DS9, kde se konstábl Odo běžně potýká se zločinností na hvězdné stanici nebo při odchytů vrahů a pašeráků, kteří přiletí na nějaké lodi. Star Trek, a to ani TOS, není zas taková utopie jak se mezi lidmi často šíří

skelet píše: ↑14/4/2026, 16:49

pjaro77 píše: ↑14/4/2026, 15:40 Skôr je projektovaný na iné civilizácie ako romulania, borgovia, klingoni, nie ?

nie.. v ST není kriminalita znázorňována, protože je zobrazována pohledem vojenské nebo spíše paramilitární organizace. Civilní život je zde zmiňován je okrajově. To extra neplatí pro DS9, kde se konstábl Odo běžně potýká se zločinností na hvězdné stanici nebo při odchytů vrahů a pašeráků, kteří přiletí na nějaké lodi. Star Trek, a to ani TOS, není zas taková utopie jak se mezi lidmi často šíří

Neprobírali jsme tu už, že peníze vlastně ve Federaci nejsou? Díky replikátorům apod?

Jsou, ale pro obchod mimo Federaci. Jinak proč krást a dostávat plat, když máš replikátory. Dá se to přirovnat k obchodu s tulipány. Kdysi sis za jednu cibuli koupil barák, dneska je kupuješ za pár korun v Lidlu.

Takže spodná časť Maslowovej pyramídy bola naplnená, tým pádom sa môžu venovať hornej - osobnému rozvoju, poznávaniu vesmíru, čítaniu kníh, cestovaniu, záhradkárstvu a relaxácii.

Mimochodom romulania, klingoni a spol majú tiež replikátory ?

Mají je všechny civilizace co mají transportéry.

Pro naprostou většinu lidí by to tak fungovalo dobře, stejně jako komunismus, který ale měl přijít až po blahobytu.
A ne věčný tlak na efektivitu v kapitalismu.
Nicméně určitě by se našly skupiny lidí, kteří by chtěli "lepší" replikátory
Protože po uspokojení základních potřeb přichází na řadu reputace, vědomosti a přínos pro společnost.

U těch tulipánů šlo o kombinaci nového luxusního produktu, spekulací a vznikajícího trhu s deriváty.
Myslím si, že v reálu by probíhala šmelina s replikátory.
I když se jaksi předpokládá, že většina lidí v pokročilých společnostech má přístup k replikátorové technologii.
Tak by mohly existovat různé modely, a taky je potřeba servis, ne?

Hlavně se na sockách rozebírají problémy s jídlem, které replikátory vytvářejí.
https://www.youtube.com/shorts/8aI6M7Hj1uQ

Tedy změnil by se "přístup" na kvalitu.
Oficiální modely nedovolí replikovat např. alkohol nad 5 %, drogy, zbraně nebo nebezpečné chemikálie.
Šmelináři by prodávali "odemčený" firmware za Latinum, nebo jiný protislužby.

Ve Federaci nejsou prachy už potřeba, ale potřebují je při obchodu s ostatními.
Latinum je kov používaný jako platidlo. Je nereplikovatelný, což z něj činí univerzální měnu.

https://www.reddit.com/r/startrek/comme ... _used_for/

Pokud mohu replikátoru říct, aby sestavil zlato z atomů, zlato není vzácné.

Filmy se rozebírají např. v tomto vláknu.
viewtopic.php?p=485055#p485055

No a jestli jste ro řešili někde jinde nevím.
Stačí dát vyhledat, pokud víš co.