A to mali ďalšiu veľkú zbierku radioaktívneho odpadu v Murmansku a na Kole, ktorého odstránenie financovala prevažne Europa.
https://www.vojsko.net/zpravy/142-uvahy ... eho-odpadu
17. října 1993 před zraky posádky lodi Greenpeace ruský tanker TNT 27 vylil 900 tun radioaktivního odpadu, 200 km od jap. břehů, do Japonského moře. Premiér Viktor Černomyrdin po ostrém diplomatickém protestu Japonska, znečišťování Tichého oceánu tekutými radioaktivními odpady zakázal.
Avšak admirál Igor Kasatonov ( zatímco se ve městě Bolšoj Kameň u Vladivostoku do tankeru TNT 27 přečerpávalo několik dalších tisíc tun radioaktivní vody/čas. Vesmír) prohlásil, že rus. armáda bude radioaktivní odpad dál vylévat do moře …
Rusové nahromadili přes 10 miliónů curie radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva .Norská nadace Bellona uveřejnila mapu ruských jad. skládek v Barentsově moři a v Karském moři u souostroví Nová Země ,a konstatuje, že z poloostrovu Kola Rusové udělali skládku s největší koncentrací jaderného odpadu na světě :
7.4.1989 se v Norském moři po požáru potopila jad. ponorka Komsomolets (zemřelo 42 ze 69 mužů na palubě) .12.8.00 spadla na dno (asi 112 m) Barentsova moře před přístavem Zapadnaja Lica, ale ve větší vzdálenosti než K159, po dvou výbuších torpéd,ze kterých unikalo palivo (oficiální verze) supermoderní jad. ponorka Kursk/K141 (23 námořníků přežilo v jednom oddělení min. tři dny, jak to dosvědčují dopisy na rozloučenou, ale Kreml povolil mez. pomoc až za osm dnů …) . Ponorku Kursk nechal Putin po 12 měsících složitých příprav vyzvednout nizozemským konsorciem za osm miliónů dolarů ( byla vyzbrojena protilodními raketami Granit s jad. náložemi a raketovými torpédami Škval s jad. náložemi ) … Nevěrohodné je tvrzení MOW, že všechny tři černé skříňky na palubě nebyly v době výbuchu zapnuty .
30.8.03 se potopila na frekventované obchodní a rybářské trase 5,5 km od ostrova Kildin před přístavem Zapadnaja Lica nedaleko norských hranic zrezivělá na pontonech tažená ponorka K-159 se dvěma jad. reaktory s vysoce radioaktivním palivem do nich vloženým v roce 1972 … Tu MOW slíbila vyzvednout do jednoho roku, dosud tak neučinila .
Vezmeme-li to směrem od norských hranic v přístavu Zapadnaja Lica je skladováno 21.860 kontejnerů s vyhořelým jad. palivem . Na ponorkové základně Vidjajevo je vyhořelé jad. palivo skladováno v 17 vracích,původně ponorek. Na základně v Severomorsk je vyhořelé jad. palivo uloženo ve dvou jad. křižnících, dnes již „na odpočinku“ … Na základně Gremiša je vyhořelé jad. palivo skladováno v 767 kontejnerech, dále v šesti jad. reaktorech a v 19 rezavějících ponorkách „ na odpočinku“ . V loděnicích v Severodvinsk se povaluje 588 kontejnerů s vyhořelým jad. palivem …
Další oblastí, kterou Rusové pokryli jad. odpadem, je murmanská oblast , kde na dně moře , poměrně mělkého, ale v některých částech s velmi silnými mořskými proudy, leží i potopené lodě ze 2.sv. v. , např. blízko Murmanska leží něm. ponorka U307 a britská korveta, 1,5 km západně od ostrova Kildin leží v 60 metrové hloubce nacisty torpédované US plavidlo Liberty a Thomas Donaldson .
Jaderný odpad, pocházející z jad. elektrárny Kola (Rusko jich má celkem 10) , z murmanské základny ledoborců a z jad. ponorek Severní Flotty, je ve městě Murmansk skladován v neuvěřitelně hazardních podmínkách, ale ruské úřady si o zdraví obyvatel Murmanska starosti nedělají, a protože podle nich „ mají všechno pod kontrolou „ , dodnes nevypracovaly žádný evakuační plán obyvatel …
Starosta Murmanska prohlásil, že „Murmansk je nejvzornějším ruským městem“ , zatímco ředitel Úřadu pro jadernou bezpečnost poloostrovu Kola prohlásil, že „ o jad. odpadu není třeba vyhlašovat lidové referendum, protože obyvatelstvo Murmanska se ohledně jad. odpadu neznepokojuje … „ ( Obyvatelé se ani znepokojovat nemohou, protože se k nim nedostanou žádné informace , ani statistiky …
Nicméně mezin. společenství, zejm. skandinávské státy,si s nebezpečným jad. odpadem starosti dělají, a již od 90.let se marně snaží vštěpit Rusku alespoň základní kulturu v oblasti jad. bezpečnosti … Norsko a Finsko již na počátku 90.let pochopily, že je v jejich zájmu pomoci Rusku financovat likvidaci jeho jad. smetiště . Také Washington se od roku 1991 v této pomoci finančně angažoval ročním příspěvkem 1.3 mld dolarů .EU prostřednictvím svého programu TACIS financovala v letech 91-04 několik set programů na likvidaci rus. jad. odpadu v celkové částce 448 miliónů euro , třebaže to byla jen kapka v moři .
Ruské úřady tuto pomoc od samého počátku zlehčovaly, např. šéfinženýr jad. elektrárny Kola Vladimir Bokov ostře kritizoval spolupráci v rámci programu TACIS, kritizoval západní bezpečnostní technologie a prohlásil o nich, že mají pro Rusko minimální přínos …
Bokov prohlásil, že „Západ by měl dát Rusku peníze, ale měl by si nechat od cesty své rady a doporučení, „ a svoje tvrzení shrnul do „úžasné“ myšlenky, že „ Auto může mít klimatizaci nebo nemusí , bezpečnost jízdy řidiče to ale neovlivní … „
Podle toho i rusko- evropská spolupráce s jad. elektrárnou Kola vypadala : trvalo několik let, než se přešlo od podepsaného projektu k jeho realizaci (ruská a bruselská byrokracie se mohly i skvěle doplňovat ) …
Ruské námořnictvo v rámci své tradiční přísné mlčenlivosti odmítá nejen inspekce vídeňské MAAE, ale své aktivity urputně zatajuje i před ruským GAN , protože námořnictvo není podřízeno ruské vládě, ale jen ruskému prezidentovi .
Námořnictvo stáhlo z aktivní služby kolem 200 jad. plavidel, z nich 110 patřilo Severní flottě . Třicet jad. ponorek je natolik zrezivělých, že se každým dnem i se svým jad. palivem mohou potopit.
Podle nadace Bellona se v zálivu Andrejeva , 80 km západně od Murmanska na dně moře povaluje 21.640 kontejnerů vyhořelého paliva ( odpovídá to asi 93 jad. reaktorům) . Třebaže jde o nebezpečné skladování , Rusko učinilo „pokrok“ , protože až do roku 92 tekutý i pevný jad. odpad volně házelo do Barentsova a Karského moře …
Plavidlo Lepse,postavené v roce 1936, naplněné až po okraj jaderným odpadem ,stojí na okraji murmanského nábřeží jako jad. sarkofág, obehnaný od veřejnosti jen ostnatým drátem . Od roku 1981 slouží jako popelnice pro jad. odpad ledoborce Lenina, od roku 1988 jako popelnice imobilní .V jeho útrobách je 260 kg uranu 235, a nikdo neví, jak se plavidla i s jeho nebezpečným nákladem zbavit, údajně by to stálo 14 miliónů dolarů .Kdyby se odpadu chtěly rus. úřady zbavit „ručně“ , 5.000 dělníků by bylo vystaveno masívním dávkám ozáření … Nadace Bellona alespoň financovala výstavbu dvoupatrové ocelové budovy , která slouží jako kontrolní věž tohoto nejnebezpečnějšího plavidla na světě .
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_aha
Na základně 569 v zátoce Andrejeva bylo během studené války skladováno vyhořelé palivo ze sovětských jaderných ponorek. V únoru 1982 se ve stěně jedné z chladicích nádrží objevila prasklina a radioaktivní voda začala unikat do moře. Námořnictvo se nejdříve pokusilo prasklinu utěsnit, ale když se to nepovedlo, nařídilo přesunout palivo do suchých úložišť - palivové tyče uložilo do kovových trubek a zalilo betonem.
Záchranné práce trvaly sedm let a podílelo se na nich tisíc lidí. Během té doby vyteklo do Barentsova moře 700 000 tun vysoce radioaktivní vody. Jaderné palivo mělo být ze zátoky Andrejeva odvezeno na bezpečnější místo, jenže po rozpadu SSSR se na provizorně zabezpečenou jadernou skládku jaksi zapomnělo.
V rezivějících kontejnerech dlouhá léta zůstávalo 22 000 vyhořelých palivových tyčí a odborníci se děsili, kdy dojde k další katastrofě. Celá oblast byla pro cizince neprodyšně uzavřena - i proto, že na druhé straně zátoky dodnes funguje základna ponorek ruské severní flotily.
„Objel jsem celý svět a byl jsem snad v každé zemi, která používá jadernou energii. Něco tak strašlivého jsem ale nikdy neviděl,“ řekl listu The Guardian bývalý námořní důstojník a ekolog Alexandr Nikitin, který jaderné skladiště v ruské Arktidě monitoruje už léta. „Pokud zacházíte s jaderným odpadem, musíte být velice opatrní. Tady ho prostě vzali a hodili ho na místo, kde je ještě nebezpečnější,“ dodává.
Rezivějící kontejnery dlouhá léta nahlodával arktický mráz a odborníci se dokonce obávali, že v radioaktivní márnici by mohlo dojít k řetězové reakci. Začátkem tisíciletí se vynořily i obavy z možného zneužití vyhořelého paliva.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/sv ... sku-285781