Proslýchají se podivné zprávy
Nejprve si shrňme průběh diskuse k výzbroji Lw roku 1938. Při diskusích o stíhacích letounech Lw jsme zjistili, že Lw měla ve výzbroji, ze svých nejmodernějších strojů a v daném období, prakticky jen Bf-109 řady B a C:
viz whitedog
Z upravenej tabuľky vyplýva kvalitatívny skok vo výzbroji luftwaffe. Ad contrio, aké „nekvalitné stroje“ mala luftwaffe v 38. Počty možno považovať za ilustračné, sú uvádzane pre úplnosť citácie.
Uvedená skutočnosť je v prospech B-534, ktorá by si mohla zabojovať o niečo priaznivejších podmienok (mala výrazne vyššiu šancu stretnúť a zničiť „nekvalitné stroje) ako mali PZL-11 v 39r.
L + K č.2/89
....podobná situace byla i s leteckým materiálem. Převážná většina verzí i typů, kterými byla luftwaffe v září 1938 vybavena, mizí během jara 1939 z výzbroje. Bojové stroje, staré necelé dva roky či méně, jsou bez rozpaků vyřazovány jako nezpůsobilé bojové služby a nahrazovány modernějšími typy, Máme k dispozici alespoň přibližné údaje, které tuto situaci potvrzují.
V září 1938 mělo německé letectvo v první linii následující počty bojeschopných letounů, resp. o rok později, při napadení Polska, působily luftwaffe tyto typy a verze bojových letounů:
............................ (ČSR kampaň)1938.......1939(Poľská kampaň)................................
..........................................éra B-534............éra PZL-11..............................................
Heinkel He 111B.................... 219 ks............. X
Heinkel He 111E.................... 141 ks......... 38 ks
Heinkel He 111F ..................... 30 ks............. X
Heinkel He 111J....................... 78 ks............. X
Heinkel He 111H......................... X ............400 ks
Heinkel He 111 P..........................X.............349 ks
Junkers Ju 86A/D/G................ 200 ks............. X
Dornier Do 17E/M ........... cca 300 ks........ 119ks +40 ks
Dornier Do 17Z.............................X............. 212ks
Junkers Ju 87 A ................. cca 120 ks............ X
Junkers Ju 87 B.............................X............. 366 ks
Junkers Ju 88A..............................X............. 18ks
Henschel Hs 123A.............. cca 150 ks......... 40 ks
Messerschmitt Bf 109B/C......... 510 ks......... 36 ks (len C)
Messerschmitt Bf 109D................X.............. 389 ks
Messerschmitt Bf 109E................X............... 631 ks
Messerschmitt Bf 110C................X................ 68 ks
Messerschmitt Bf 110D................X................ 27 ks
Arado Ar 68E/F................... cca 400 ks.......... 28 ks (len F)
Dornier Do 17F/P................ cca 180 ks.......... 257 ks (len P/S)
Heinkel He 45M................... cca 150ks........... 14ks
Heinkel He 70F........................... 49 ks..............X
Henschel Hs 126A-O.................. 42 ks............ 275 ks
Celkem ..............................cca 2500 ks ...... cca 3300 ks …
.
.
.
a viz Hans S.
Johane, pokud se nepletu, tak Bf 109 D nebyl v dobách Mnichovské krize u Luftwaffe buď vůbec, nebo jen v minimálních počtech. Jestli si to pamatuji správně, tak většina výroby tohoto typu spadala do podzimu 1938. Stroj se vyráběl sice intenzivně, ale jen v poměrně krátkém období, na konci roku nastupoval slavný Emil.
(
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2038&start=200 )
Byť pan kolega Hans S. sice uvádí i možnost, že 1.stroje Bf-109D mohly být k disposici již i roku 1938, tak i on zmiňuje, že letouny by byly vybaveny motory Jumo 210 Ga, a tedy s výkonovými charakteristikami na úrovni řady „C“. Já si dovolím jen podotknout, že mezek „Dora“ byl o něco těžší, takže oproti „C-éčkům“ by měl menší poslušnost na řídící páce, horší manévrovatelnost a i stoupavost …
Ani s Befy řady „C“ to není tak jednoduché:
„Současně se zahájením výroby motorů Jumo 210 Ga o vzletovém výkonu 522 kW (700 k) u firmy Junkers se rozběhla i výroba letounů verze Bf 109 C-1, které byly těmito motory poháněny. Výzbroj verze C byla rozšířena o dva kulomety MG 17 ráže 7,92 mm umístěné v křídle. Nový systém výzbroje byl testován již dříve na prototypech V7 (D-IALY) a V8 (D-IPLU). Kulomety byly umístěny za podvozkovými šachtami a vedení nábojových pásů bylo uloženo za nosníkem podél jeho horní a dolní části. Zásoba střeliva činila 420 nábojů na zbraň. Verze C se také vyznačovala novými, upravenými výfuky. Varianty C-2 až C-4 existovaly pouze v prototypových exemplářích a nebyla zahájena jejich sériová výroba. Bf 109 C-2 byl vybaven pátým kulometem MG 17 ráže 7,92 mm střílejícím kanálem v bloku motoru a osou vrtule. Prototyp Bf109 C-3 (Bf109 V9) byl vyzbrojen dvěma kanóny MG FF ráže 20 mm se zásobou 60 nábojů na zbraň. Kanóny byly umístěny v křídle místo kulometů MG 17. Jejich bubnové zásobníky byly zespodu zakryty kapkovitými krytkami. Výzbroj varianty C-3 doplňovaly trupové kulomety MG 17 uložené nad motorem. Bf 109 C-4 byl, kromě čtyř kulometů MG 17 umístěných na stejných místech jako u varianty C-1, vyzbrojen rovněž kanónem MG FF ráže 20 mm střílejícím osou vrtule.“
(
http://airwar.xhaven.net/muzeum/nemecko ... efault.htm )
Je mi sice známo, že některá z variant Bf-109 C(2 nebo3) byla vyrobena v ověřovací sérii o několika desítkách kusech. Podle mých informací jde o Bf-109C2, ale někteří kolegové uvádějí C3. Podstatné to příliš není. Část této série byla určena na vývoz z Německa a část použita k testovacím účelům. I člověk věci neznalý tuší, že stroje, které prošly zátěžovými testy toho již moc, v operačním nasazení, neodlétají.
............................................................................................................
Pro dokreslení jen dodám, že dnes v simulátoru Il-2 ještě není Avia B-534, ani Bk-534, IV.verze v „bojovém ladění motorů". Pro kolegy, kteří nesledovali probíhající diskuse, objasnění. B-534 ve IV.výrobní verzi měly motor buď laděný k operačně-výcvikovému nasazení, tedy s maximální rychlostí ne nad 390 Km/h. Pro bojové nasazení, se motor výkonostně „zvedal“ na 850 koní a rychlost u B-534 a Bn-534 (=varianta pro noční stíhání) stoupla na 405 Km/h u Bk-534, s čistě kulometnou výzbrojí, pak na 409 Km/h.
............................................................................................................
Zadání téhle rozehry mělo (a doufám, že do budoucna i bude) vycházet ze snahy o maximální dosažitelnou věrnost rekonstrukce událostí, které se nestaly. Tedy událostí o obraně RČS na podzim roku 1938, a to konkrétně dne 4.11.1938.
Na tréningu jsem se však doslechl, že „naši piloti Lw“ do výzbroje požadují stíhačky Bf-109 C1,2;D, ba dokonce (snad?) i E. Dále jsem zaznamenal informaci, že jim stíhačky C1,2 a D byly přislíbeny. Chci věřit, že mé informace jsou jak nepodložené, tak mylné. Protože jinak se z akce stává … zatím jen věc diskutabilní, ale k frašce chybí celkem málo.
Jsou-li však pravdivé, pak jsem ochoten akceptovat maximálně tak stroje Bf-109C1. Se skřípěním zubů, protože B-534, jak již výše řečeno, v Il-2 nelétá více jak 390Km/h. A i s tím skřípěním zubů jen za naásledujících podmínek:
1) Bf-109B2 v poměru k C1 3:1
2) C1 výrazně delší časové nároky na veškerou údržbu, po poškození zvláště (vázlo u nich zásobování náhradními díly)
3) C1 by nelétaly doprovody, ale mohly by být pouze povolávány ze zápolí.
4) Půjde-li rekonstrukce i v příštím roce a B-534 budou mít „bojové ladění“ na Il-2, pak souhlasím s vypuštěním bodu 3) a v bodě 1) nahrazením poměru 3:1 poměrem 2:1
Konečně, domnívám se, že pro další konání téhle akce, v příštím roce a pak třeba i dále, by měl být ustaven jakýsi „přípravný výbor“, který nastaví vše potřebné v dostatečném časovém předstihu. Tak, aby k takovýmhle zmatkům dále nedocházelo.
P.S.:
Kousavá poznámka závěrem. Má-li Lw dostat do výzbroje i „Emily“ navrhuji překřtít akci na:“Jak by Lw s ČSL vymetla o několik let později, kdyby ČSL stagnovalo“. Pak by, samozřejmě, bylo možno do výzbroje Lw zařadit i stroje jako Fw-190D, Ta-152 nebo Me-262.
očekávám, že většina bojů bude probíhat na ose Budějovice - Plzeň, tzn. Záhřeb - Celje.
