XI. díl. " Operace Husky", Sicílie 1943. Č 34.

Příspěvek od **michan** » 9/5/2011, 06:59

XI.díl. Operace Husky, Sicílie 1943. Č 34.

Závěr.

Vyloděné spojenecké jednotky na Sicílii dosáhly postupně velké převahy v počtu lidí a techniky, oproti obráncům - německo-italským vojskům. Ale ani takovýto velký nepoměr v technice a lidech ve prospěch útočníka nestačil na to, a to ani při neomezené letecké převaze, aby Spojencům boje netrvaly méně než 38 dní. Ano 38 dní bojovali Spojenci v „Operaci Husky“ na Sicílii, než poslední obránce opustil přes Messinskou úžinu ostrov dne 17. srpna 1943. O tom kolik techniky a vojáků se podařilo zachránit vojskům OSY hovoříme v Č 33.
O příčinách proč došlo k tak pomalému postupu amerických a anglických jednotek hovoří historici různě. Zde jsou některé:
- Členitý a hornatý terén, který obránci dokonale využili k pozastavení útočníka.
- Únava spojeneckých jednotek a zvláště se vyzdvihuje nebývalé množství vojáků, kteří trpěli malárií.
- Vyzdvihována je opatrnost spojeneckých generálů při postupu (zde zejména generála Montgomeryho, který Němce znal dobře z Afriky a nechtěl používat obchvatné útoky z moře do týlu nepřítele).
- Bojem několik let prověřené schopnosti manévrového boje německých jednotek, které několikrát v Africe porazily méně zkušené jednotky Američanů, ale i jednotky Britů.

Při uvádění příčin historici zvláště vyzdvihují opatrnost generála Montgomeryho, kterého kritizoval i samotný sir Andrew Cunningham, který ve své zprávě o „Operaci Husky“ uvedl, cituji:

„Po úvodních dnech nevyužila 8. armáda žádné obojživelné příležitosti. Malé LCI (Landing Craft Infantry – vyloďovací čluny pěchoty) zůstaly pro tento účel ve stavu připravenosti… a vyloďovací plavidla byla okamžitě k dispozici… Připadá mi, že tyto neocenitelné klady námořní síly a manévrovací pružnost nebyly využity z nesporně pravověrných vojenských pohnutek. Pro budoucí příležitosti však stojí za úvahu, zdali by se nemohlo ušetřit více času a zabránit nákladným bojům třeba i menšími manévry na křídle, které musí nutně působit na nepřítele znepokojivě.“

No a jejich protějšek – německý velitel „Skupiny armád Jih“ generál polní maršál Kesselring, který v době těchto bojů měl k obraně celé jižní Itálie jenom 2 německé divize? Tak ten neustále očekával, že se Spojenci vylodí v Kalábrii, za zády jeho jednotek, které celou dobu bojovaly na Sicílii v „Operaci Husky“. Podle polního maršála Kesselringa by prý tzv. „vedlejší útok na Kalábrii umožnil, aby vylodění na Sicílii přerostlo ve zdrcující vítězství Spojenců.“
No a vzápětí polní maršál dodával, s velkou úlevou, že k žádnému vylodění naštěstí nedošlo.
Prostě snad mimo některých útočných projevů generála Pattona, rychlosti postupu jeho tanků na sever, směrem na Palermo, všichni velitelé na Sicílii postupovali opatrně.
No a jak to vše viděl generál Montgomery?
Tak generál Montgomery viděl vážný nedostatek především v tom, že byl nedostatek koordinace operací amerických, kanadských a britských jednotek (když to tak vezmeme tak to tak trochu sváděl na generála Alexandera). Montgomery to ve svých pamětech komentoval slovy, že, cituji:

„V průběhu operací bylo nesnadné dospět rychle k potřebným rozhodnutím. Odpovědní vrchní velitelé měli svá velitelství velmi vzdálena jedno od druhého, nežili společně. Nejvyšší velitel Eisenhower byl v Alžíru, vrchní velitel pozemních vojsk Alexander na Sicílii, vrchní velitel válečného loďstva Cunningham na Maltě, zatímco vrchní velitel letectva Tedder v Tunisu. Když bylo zle, nemohli dělat nic jiného než si mezi sebou posílat telegramy. Shromažďovat je (tady Montgomery myslí shromažďovat velitele) k přijetí společných rozhodnutí trvalo dlouho.“

Mnozí historičtí kritikové „Operace Husky“ dodnes tvrdí, že Spojenci měli lépe využít svojí námořní převahy a to nejen kolem ostrova Sicílie, ale i k útokům na italskou pevninu a hned dodávají, že by Spojenci byli udělali lépe, kdyby se pokusili využít svého vojenského úspěchu na Sicílii k okamžitému přesunu vojsk do Itálie ( útoky začaly 3. a 9. září 1943).
Mnozí současní historici po prostudování dalších otevřených historických kanálů tvrdí, že okamžité vylodění v Itálii v době „Operace Husky“ bylo sice svým způsobem reálné, ale zároveň dodávají, že tato myšlenka, spíše provedení této myšlenky, nebere v úvahu širší strategické aspekty ujednání na nejvyšší úrovni, nejen CCS (Sbor náčelníků štábů Spojenců), ale především ujednání prezidenta Roosevelta a premiéra Jeho Veličenstev Winstona Churchila (příprava plánování vylodění ve Francii, které bylo napevno a konkrétně dohodnuto mezi 13. a 24. srpnem 1943 v Quebeku v Kanadě, kde byly předloženy a schváleny plány generála Morgana na invazi do Evropy, jako základ pro další detailnější jednání – „Operace Overlord“. V Quebeku byl stanoven začátek „Operace Overlord“ – předběžně 1. května 1944).

Když jsem hledal nějaká přesnější čísla o ztrátách v „Operaci Husky“, a to jak Spojenců, tak vojsk OSY, nalezl jsem naprosto rozdílná čísla. Jen tak pro zajímavost:

Volkmar Kühn – Němečtí parašutisté ve II. světové válce je vyčíslil takto:
Spojenci – 19 739 mrtvých, zraněných a nezvěstných.
Italské ztráty byly – 160 000 zajatých, mrtvých, zraněných a nezvěstných (v závorce má uvedeno, že většinu tvořili zajatci).
Německé ztráty:
32 000 mrtvých, zraněných a nezvěstných.
Protože to je o německých parašutistech dodává, že na Sicílii opět němečtí parašutisté ukázali, že umějí bojovat a odolávat mnohonásobně silnějšímu nepříteli. Dodává, že to byl právě především boj německých parašutistů 3. parašutistického pluku z 1. parašutistické divize, kteří bojovali s pozemními jednotkami, kteří zdrželi Spojence tak, že se Němci i Italové mohli ze Sicílie stáhnout s menšími ztrátami.

U dalšího historika – Donald Sommerville – Druhá světová válka den za dnem – se dozvíme úplně jiné ztráty.
Sommerville říká, že Němce stála celá operace asi 10 000 padlých, či zajatých a mnoho raněných.
Britové a Američané podle něho měli asi 7 000 padlých a 15 000 zraněných vojáků.
O Italech jenom dodává, že bylo zajato přes 100 000 italských vojáků.

Jiří Brož – Středomoří v ohni druhé světové války - říká čísla, která, skoro podobná, najdete i na Wikipedii, a která zde také uvedu:
Za 38 dní bojů na Sicílii měli Spojenci 5 532 mrtvých, 14 410 zraněných a 2 872 nezvěstných.
Dodává, že na německé straně došel pozdější průzkum k závěru, že na Sicílii zahynulo 24 000 německých vojáků, 5 500 se jich dostalo do zajetí a 13 500 bylo evakuováno.
Italská armáda měla zabitých a raněných 7 000 vojáků a 130 000 jich bylo zajato.

Ve Wikipedii jsem pak našel ještě rozvrstvení mrtvých a raněných u Spojenců, kde se říká:
USA – 2 237 mrtvých a 6 544 zraněných.
Velká Británie – 2 721 mrtvých a 10 122 zraněných.
Kanaďané – 562 mrtvých a 664 zraněných.

Ani zde ve Wikipedii a u Brože není shoda, neboť sečtu-li mrtvé u Spojenců:
Wikipedie: 2 237 + 2 721 + 562 = 5 520, což není 5 532 u Brože a zároveň to také není i s jeho nezvěstnými 2 872, ono číslo 7 000 od Sommervilla, neboť Brožovo 5 532 + 2 872 = 8 404.

Chtěl jsem na tomto příkladu uvést jak složité je v dnešní době vzít historické prameny a napsat správně čísla ztrát.
Přesto je mě rozvrstvení Jiřího Brože nejbližší.

Shoduji se však především se závěrem Jiřího Brože, který je i mým závěrem. O těchto faktech vím z mnohé historické literatury již několik desítek let.
Co bylo vlastně tedy na „Operaci Husky“ to nejdůležitější?
- Především to byl ten fakt, že když Spojenci obsadili Sicílii tzv. „Vykopli bránu do Evropy“, čímž si vytvořili příznivé podmínky k vylodění do jižní Itálie.
- Lépe se Spojeneckému loďstvu ovládaly trasy ve Středomoří.
- Spojenci získali další letiště ( kvalitní letiště) k útokům na vojenské cíle v okupované Evropě.
- Jako další fakt je ta skutečnost, že mnohé spojenecké divize získaly bojové zkušenosti. Byly to bojové zkušenosti z první velké „obojživelné operace“, které provedly na nepřátelském území, a které spolu se zkušenostmi z „Operace Torch“, vylodění v Africe, měly být dále využity. A ony, jak víme, byly. Spojenci tyto bojové zkušenosti z „obojživelné operace“ využili v menší míře při vylodění v jižní Itálii, ale především je využili o rok později, v „Operaci Overlord“, při vylodění v Normandii.

Nyní si dám zřejmě několik měsíců pauzu, abych připravil vylodění a boje v Itálii 1943 až 1945 ( mám ještě i další pracovní aktivity).

Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463

V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821

Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180

O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S. a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S. a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.

O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142

Případné doplnění a diskusi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=112&start=40