Trajan
Třicátá legie Ulpia a II. Legio Traiana Fortis byly založeny v r.105 n.l císařem Trajanem (Cassius Dio, Roman Histories, 55.24.3), který v té době válčil v Dácii (dnešním Rumunsku). Třicátá byla pojmenována po císaři, který byl členem rodiny Ulpiů. Legie byla nejdřív umístěna v Brigetiu (Szöny) v Panonii Superior, odkud krátce před tím odešla XI. Legio Claudia. Přinejmenším nějaké dílčí jednotky se účastnily války proti Dacianům. Protože se jednotky které se účastnili tažení chovali statečně, třicátá legie Ulpia dostala přídomek Victrix, „vítězná“.
Je možné, že se legie také účastnila Trajanovi kampaně proti Parthskému impériu.Důkazy o tom, že by celá legie byla na východě nejsou. Je pravděpodobnější, že byl k XV. Legio Apollinaris která zcela jistě bojovala v Mezopotámii pro posílení přidán pouze odřad XXX. Legie. Zbytek legie prováděl stavební úpravy podél Dunaje. Mnoho nápisů z archeologických vykopávek, tuto činnost přesvědčivě dokládá.
Památník v Xanten s vyobrazením standarty XXX. Legie.
Po r. 118 n.l., legie na rozkaz Quinta Marcia Turba Fronta osobního přítele císaře Hadriana dostala nelehký úkol pacifikovat Dácie, kteří po Trajanově smrti začali projevovat značnou neposlušnost. Pro XXX. Legio Ulpia Victrix to znamenalo nelehkou policejní práci.
Po r.122 n.l, byla legie vyslána do Xanten ( Castra Vetera) v Germanii Inferior, které bylo do té doby základnou pro VI. Legio Victrix která byla převelená do Británie. Xanten byl situovaný v soutoku Rýna a Lippe, řeka která byla často užívaná Římany pro vpády do neporobené Germanie. Třicátá legie zůstala v Xanten po staletí repektive je zde Třicátá zmiňována ještě v r. 400 nl. a občanské osídlení blízko vojenské základny bylo po nějakou dobu jednoduše nazývané Tricensimae, výrazem znamenající "třicátý či třicítka".
Helma legionáře uložená v muzeu v Bonnu.
Nápis z r. 164 zmiňuje centuria , který přestavěl svatyni Jupitera v Kolíně nad Rýnem . Stejný muž postavil dvě svatyně pro Mercuria a Matres Paternae . Další nápisy prokazují, že guvernér Germanie Inferior používal vojáky Třicáté jako provinční úředníky. Dílčí jednotka 50 vojáků provozovala šest pecí v Iversheimu.Další odřad legie byl umístěn spolu s I. Legio Minervia ( další legií v této provincii) v Bonnu. Další jednotky Třicáté zřejmě zůstaly v Remagenu…….Třicátá tedy byla rozmístěna opravdu „plošně“ . Nápisy prokazují, že obě zmíněné legie často operovaly společně, včetně stavebních projektů a mnoho nápisů se jednoduše zmiňuje o „armádě Germania Inferior“ (exercitus Germaniae Inferioris, často je užívána zkratka EXGERINF).
EXGERINF
Během vlády Lucia Septimia Severa ( r.198-211 nl.), dílčí jednotky těchto dvou legií a dvou legií z Germanie Superior (VIII. Legio Augusta a XXII. Legio Primigenia) sloužily jako posádka v Lyonu, hlavním městě galských provincií. Počet nalezených nápisů XXX. Legio Ulpia Victrix je pozoruhodně je vysoký a dokazuje že vojáci Třicáté legie byli po celé Galii. Jejich přítomnost je doložena v Châlons, Paříži, Bourges, Auch (blízko Pyrenejí) a Col du Grand Saint Bernard.
Člověku se podsouvá myšlenka, že XXX. Legio Ulpia Victrix byla dočasně na úřadu práce a podle toho s ní bylo zacházeno. Během vlády Antonina Pia r.138-161 nl., byla dílčí jednotka Třicáté umístěna v Mauretania, kde musela bojovat proti Maurům. Kdy se I. Legio Minervia účastnila kampaně proti Parthskému impériu ( Lucius Verus r.162-166), vojáci Třicáté byli s nimi. Je pravděpodobný, že další jednotky se zapojily do válek Marka Aurelia proti Marcomanům r.165-175 a 178-180 nl., a kampaně guvernéra Galie Belgicy, Didia Juliana proti Chaukům v r. 173 nl.
V r.193 nl. vypukla občanská válka. Nalezené mince prokazují, že Třicátá legie ihned sympatizovala s Luciem Septimiem Severusem. To bylo poněkud odvážné, protože další uchazeč o trůn Clodius Albinus, měl třicátou „blíž po ruce“ a případná odveta pokud by Severus prohrál by se „třicátníkům“ asi nelíbila, nicméně vyšlo jim to. V r. 196/197,se legie účastnila bojů, i následného Severusova vítěztví. Odměněnou legii z Xanten byl titul Pia Fidelis ( věrná a loajální ). Po r.208 se Třicátá pravděpodobně účastnila jeho skotské kampaně, a v r.235 nl. byly dílčí jednotky aktivní během perské kampaně Severuse Alexandera. Z archeologických nálezů víme, že r. 240 nl. se hranice Dolního Rýnu zhroutila a tudíž je možné předpokládat, že XXX. Legio Ulpia Victrix utrpěla porážku. Ne však zdrcující protože byla schopna znovu dobýt Holandskou oblast řeky. Třicátá byla opakovaně v ohni boje v letech 256-258, kdy Frankové napadly Galii. Císař Gallienus je byl schopen za použití EXGERINF zastavit.
V r.260 byli nepoučitelní Frankové zpátky a tentokrát byli poraženi generálem Postumem, který byl následně prohlášen císařem a založil Gallské Impérium. XXX. Legio Ulpia Victrix sympatizoval s uchvatitelem, protože byl jediný kdo mohl v té době do Galie přinést mír. Idyla bohužel netrvala dlouho. Po r. 274 nl., si římský císař Aurelian „vzpoměl“ na legie v Galii a většinu jich odvelel pryč. Toho samozřejmě ihned využili nedočkaví Frankové znovu přešli přes Rýn a holandská oblast řeky včetně Flander byla ztracená. Po další téměř čtvrt století, se Xanten stalo nejsevernější římskou pevností.
Coin XXX. Legie
Generál Constantius I Chlorus, který chtěl restaurovat provincii v původní podobě, již operoval s novým modelem mobilní armády, založené na kavalérii která se stala páteří římské armády. Legie podél řeky Rýn pozbyly své důležitosti. Byly umístěny v silně opevněných hradech, kde se předpokládalo, že budou pozorovat nepřítele a čekat, až dorazí kavalérie, kterou pak jako pěšáci podpoří. XXX. Legio Ulpia Victrix zůstala v Xanten pravděpodobně na místě bývalého občanského osídlení, ale ztratilo svůj původní význam. Třicátá mizí z historie v době kdy se Rýnská hranice zhroutila v r. 407 nl.
Symboly XXX. Legio Ulpia Victrix byly bohové Neptun a Jupiter a používala i Kozoroha. Je známo že během vlády císaře Galliena r.253-268, používala jen Neptuna, pak za „Galského" císař Victorina r.269-271 nl. Kozoroha a pod britským uchvatitelem Carausius jen Neptuna.
