Mám jeětě všetečný dotaz:
Na jaké úrovni motostřeleckách jednotek byly zařazovány granátomety a zda byly běžně u bojových jednotek používány nástavce pro vymetávání puškových granátů na Sa-58?
Malé jednotky ČSLA - pohled za tři desítky let do minulosti
To je poněkud složité. Ne že bych nechtěl nic napsat ale moc toho sám nevím. Já se s těmito zbraněmi setkal jen málo. Více se o nich mluvilo než okoli jiného. Ale pokusím se.
30-mm granátomet AGS-17 je automatická zbraň začleněná do organizace motostřeleckých jednotek. Je určen k ničení živé síly, ničení kulometů, bezzákluzových a protitankových kanónů protivníka. Lze jej využít i k ničení automobilní techniky a lehce pancéřovaných cílů protivníka. Střelbu, přímou nebo nepřímou, je možno vést krátkými dávkami (5 až 7 ran), případně nepřetržitě.
Granátomet může být pro vedení střelby připevněn na podstavec nebo na automobil. Původně to byl prostředek pro vrtulníky - to sebou vezl schránku na 300 ran a dokonce se stal součástí malých bojových plavidel. To byl instalován ve věžičce.
Obsluhu granátometu tvoří střelec a dva pomocníci. Pro případ přepravy na technice je granátomet uložen v přepravní bedně, v pochodové poloze je rozložen na čtyři části, uložené v plátěných obalech. Samotný granátomet a optický zaměřovač nese střelec, podstavec a jednu schránku na náboje jeden, další dvě schránky druhý pomocník. Náboje jsou uloženy v kovových nerozkladných pásech po 10 kusech.
Granátomet AGS-17 se skládá z pouzdra závěru s hlavní, závěru, vratného ústrojí, podavače, spušťadla a víka pouzdra závěru s napínacím ústrojím.
Základní takticko-technická data zbraně:
Hmotnost granátometu (bez podstavce): 18 kg
Hmotnost podstavce SAG-17: 12 kg
Hmotnost schránky s náboji: 14,5 kg
Hmotnost zaměřovače PAG-17: 1 kg
Počáteční rychlost granátu: 185 m/s
Maximální dostřel: 1700 m
Poloměr smrtícího účinku střepin granátu: 7 m
Minimální rychlost střelby (teoretická): 50 až 100 ran/min
Maximální rychlost střelby (teoretická): 350 až 400 ran/min
Byl zařazován jako granátometné družstvo u jednotek s vozidly OT 64 SKOT. Na kterém stupni nevím, údajně u rot. Já ho do roty neuváděl - nevím jak to bylo pravdu. Jisté je, že palebné možnosti roty na BVP nebo roty na OT 64 byly natolik rozdílné, že by to mohlá být i pravda.
Šlo potom o družtvo atomatických granátometů AGS 17 ve sožení:
Velitel
řidič OT 64 s vozidlem
dvě obsluhy AGS 17 ve složení výše uvdeném.
Trochu to vyvolává vzpomínky na družsvo těžkých zbraní, místo tarasnic granátomet.
Více toho nevypotím ani v sauně. Pokud kdokoliv může o těchto zbraních a jejich obsluhách uvést, je vítán a jeho informace stejně tak.
30-mm granátomet AGS-17 je automatická zbraň začleněná do organizace motostřeleckých jednotek. Je určen k ničení živé síly, ničení kulometů, bezzákluzových a protitankových kanónů protivníka. Lze jej využít i k ničení automobilní techniky a lehce pancéřovaných cílů protivníka. Střelbu, přímou nebo nepřímou, je možno vést krátkými dávkami (5 až 7 ran), případně nepřetržitě.
Granátomet může být pro vedení střelby připevněn na podstavec nebo na automobil. Původně to byl prostředek pro vrtulníky - to sebou vezl schránku na 300 ran a dokonce se stal součástí malých bojových plavidel. To byl instalován ve věžičce.
Obsluhu granátometu tvoří střelec a dva pomocníci. Pro případ přepravy na technice je granátomet uložen v přepravní bedně, v pochodové poloze je rozložen na čtyři části, uložené v plátěných obalech. Samotný granátomet a optický zaměřovač nese střelec, podstavec a jednu schránku na náboje jeden, další dvě schránky druhý pomocník. Náboje jsou uloženy v kovových nerozkladných pásech po 10 kusech.
Granátomet AGS-17 se skládá z pouzdra závěru s hlavní, závěru, vratného ústrojí, podavače, spušťadla a víka pouzdra závěru s napínacím ústrojím.
Základní takticko-technická data zbraně:
Hmotnost granátometu (bez podstavce): 18 kg
Hmotnost podstavce SAG-17: 12 kg
Hmotnost schránky s náboji: 14,5 kg
Hmotnost zaměřovače PAG-17: 1 kg
Počáteční rychlost granátu: 185 m/s
Maximální dostřel: 1700 m
Poloměr smrtícího účinku střepin granátu: 7 m
Minimální rychlost střelby (teoretická): 50 až 100 ran/min
Maximální rychlost střelby (teoretická): 350 až 400 ran/min
Byl zařazován jako granátometné družstvo u jednotek s vozidly OT 64 SKOT. Na kterém stupni nevím, údajně u rot. Já ho do roty neuváděl - nevím jak to bylo pravdu. Jisté je, že palebné možnosti roty na BVP nebo roty na OT 64 byly natolik rozdílné, že by to mohlá být i pravda.
Šlo potom o družtvo atomatických granátometů AGS 17 ve sožení:
Velitel
řidič OT 64 s vozidlem
dvě obsluhy AGS 17 ve složení výše uvdeném.
Trochu to vyvolává vzpomínky na družsvo těžkých zbraní, místo tarasnic granátomet.
Více toho nevypotím ani v sauně. Pokud kdokoliv může o těchto zbraních a jejich obsluhách uvést, je vítán a jeho informace stejně tak.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 1/9/2010, 07:06, celkem upraveno 1 x.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
-
Destroyman
- Kapitán
- Příspěvky: 1288
- Registrován: 25/6/2008, 08:35
- Kontaktovat uživatele:
Vzpomínám si, že na granátomet a Sa-58 se ptal jeden vojnožrout už v přijímači - při přednášce o RG.
Přednášející kapitán jen mávl rukou a zahuhlal: "Jestli chceš jet na opušťák v rakvi, tak ti ho klidně seženu" a po chvilce napjatého ticha dodal: "Nikdo předem neví, kam ten granát poletí. Taky ti může jen spadnout pod nohy."
Od tý doby se už na granátomet nikdo neptal....
Přednášející kapitán jen mávl rukou a zahuhlal: "Jestli chceš jet na opušťák v rakvi, tak ti ho klidně seženu" a po chvilce napjatého ticha dodal: "Nikdo předem neví, kam ten granát poletí. Taky ti může jen spadnout pod nohy."
Od tý doby se už na granátomet nikdo neptal....
さようなら。
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Puškové granátomety / nástavce na vystreľovanie puškových granátov a puškové granáty tuším v ČSLA ani vôbec zavedené neboli a ak, tak v množstve mizivom.Pop píše:Mám jeětě všetečný dotaz:
Na jaké úrovni motostřeleckách jednotek byly zařazovány granátomety a zda byly běžně u bojových jednotek používány nástavce pro vymetávání puškových granátů na Sa-58?
Doplňuji :
---73 mm kanón BVP - 1 měl s kumulativní střelou maximální účinný dostřel 1300 metrů. Metná dálka na cíl vysoký 2 metry byla 765 metrů. Taky jsem slyšel od více vojáků, co s tím stříleli, že nad 1000 metrů a větším větru to už bylo jenom "plašení ptáků". Jinak Sovětská armáda běžně používala i tříštivotrhavý náboj. Stříleli s větším náměrem až na vzdálenost 9 kilometrů ( prý ). Vyčleňovali pro to druhosledovou rotu nebo zálohu praporu a používali ji jako dělostřeleckou palebnou podporu.
---Máš správný pocit, AGS byl začleněn v letech 1978 - 1979 na stupni msr na OT - 64 v granátometném družstvu. Bylo tvořeno 2 obsluhami AGS a jedním OT - 64.
---Počty vezených vojáků, jedná se o maximální počty, ne počty organického družstva jsem nalezl zde : OT a BVP z hlediska podmínek soudobého boje : BP 12/81, plk. Ing. Stanislav Kočíř, CSc. OT – 62A 3 + 16, OT – 64A ( s výzbrojí ) 3 + 9, BTR – 50p 2 + 20.
---A nakonec dotaz. Obrázek obsluhy T – 21, který jsem uvedl zde http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3156 má 4 osoby. Oproti tvému je tam navíc jeden nosič střeliva.
Připojil jsem ještě dodatečně - Zavádění BVP do ČSLA :
*BVP – 1 bylo zaváděno od roku 1974 takto : (v roce 1988 – 2074 kusů )
1974 – 49 msp, 1974 až 1976 – 2 roty 8 a 63 msp plně přezbrojeny : 8 msp 1979 a 63 msp 1980, 1975 – 57 msp, 1976 – 10 msp, 1977 – 3 a 79 msp, 1978 – 9 a 62 msp, 1979 – 5 msp, 1981 všechny msr tp 1, 9 a 4 td, 1982 – všechny msr tp zbývajících td
*BVP – 2 bylo zaváděno od roku 1983 takto : ( celkový počet 280 kusů odpovídá 9 praporům, tj. 3 msp ) Zahájení licenční výroby se v různých zdrojích liší, a to buď rok 1984 nebo 1987
1983 – 30 kusů 3. msp Louny ( 1. td ) dodávka ze SSSR, další prapory přezbrojeny postupně
1987 – 79. msp ( 9. td ), pro účely výcviku 63. msp ( 14. td )
Dále je uváděn i 67. msp ( 19. msd ) bez upřesnění roku, ale nezdá se mi to pravděpodobné.
A dotaz : chtěl jsem udělat organizační struktury naší armády od 1945, ale předešel jsi mně. Doplním tedy tvůj článek o období 1945 - 1958. A potom postupně vyšší stupně - prapor, pluk.
---73 mm kanón BVP - 1 měl s kumulativní střelou maximální účinný dostřel 1300 metrů. Metná dálka na cíl vysoký 2 metry byla 765 metrů. Taky jsem slyšel od více vojáků, co s tím stříleli, že nad 1000 metrů a větším větru to už bylo jenom "plašení ptáků". Jinak Sovětská armáda běžně používala i tříštivotrhavý náboj. Stříleli s větším náměrem až na vzdálenost 9 kilometrů ( prý ). Vyčleňovali pro to druhosledovou rotu nebo zálohu praporu a používali ji jako dělostřeleckou palebnou podporu.
---Máš správný pocit, AGS byl začleněn v letech 1978 - 1979 na stupni msr na OT - 64 v granátometném družstvu. Bylo tvořeno 2 obsluhami AGS a jedním OT - 64.
---Počty vezených vojáků, jedná se o maximální počty, ne počty organického družstva jsem nalezl zde : OT a BVP z hlediska podmínek soudobého boje : BP 12/81, plk. Ing. Stanislav Kočíř, CSc. OT – 62A 3 + 16, OT – 64A ( s výzbrojí ) 3 + 9, BTR – 50p 2 + 20.
---A nakonec dotaz. Obrázek obsluhy T – 21, který jsem uvedl zde http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3156 má 4 osoby. Oproti tvému je tam navíc jeden nosič střeliva.
Připojil jsem ještě dodatečně - Zavádění BVP do ČSLA :
*BVP – 1 bylo zaváděno od roku 1974 takto : (v roce 1988 – 2074 kusů )
1974 – 49 msp, 1974 až 1976 – 2 roty 8 a 63 msp plně přezbrojeny : 8 msp 1979 a 63 msp 1980, 1975 – 57 msp, 1976 – 10 msp, 1977 – 3 a 79 msp, 1978 – 9 a 62 msp, 1979 – 5 msp, 1981 všechny msr tp 1, 9 a 4 td, 1982 – všechny msr tp zbývajících td
*BVP – 2 bylo zaváděno od roku 1983 takto : ( celkový počet 280 kusů odpovídá 9 praporům, tj. 3 msp ) Zahájení licenční výroby se v různých zdrojích liší, a to buď rok 1984 nebo 1987
1983 – 30 kusů 3. msp Louny ( 1. td ) dodávka ze SSSR, další prapory přezbrojeny postupně
1987 – 79. msp ( 9. td ), pro účely výcviku 63. msp ( 14. td )
Dále je uváděn i 67. msp ( 19. msd ) bez upřesnění roku, ale nezdá se mi to pravděpodobné.
A dotaz : chtěl jsem udělat organizační struktury naší armády od 1945, ale předešel jsi mně. Doplním tedy tvůj článek o období 1945 - 1958. A potom postupně vyšší stupně - prapor, pluk.
Je to složité. Dát toto dohromady není jednoduché. Omlouvám se pokud jsem Ti vlezl do špenátu. Ale byla to reakce na přímou žádost jiného palbáka a proto jsem skončil jen u malých jednotek a ještě jsem vypustil tankové.
Za všechny doplňující informace děkuji. Dále se v této oblasti nebudu angažovat, abych Ti nedělal křoví.
Za všechny doplňující informace děkuji. Dále se v této oblasti nebudu angažovat, abych Ti nedělal křoví.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
S tím bych se i ztotožnil. Já jsem na to nikdy a nikde nenarazil. Tedy na možnost odpalování granátů pomocí Sa 58. Ale možné je všechno. Samopal vz. 58 je ve výzbroji velmi dlouhou dobu a je otázka jestli v 50. či 60. letech něco takového opravdu nebylo.Alchymista píše:Puškové granátomety / nástavce na vystreľovanie puškových granátov a puškové granáty tuším v ČSLA ani vôbec zavedené neboli a ak, tak v množstve mizivom.
Jako voják jsem vždy záviděl americké pěchotě podvěsné granátomety, které jí dávali velkou taktickou výhodu v přímém boji. A vím, že pěchota západních armád tuto možnost - tedy odpalování granátů pomocí reukovaných nábojů z hlavně ruční zbraně - měla.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Ještě doplněk k nefunkčností této pušky u HS . Spolužák který tam sloužil mi říkal již začátkem 80-tých let, že je to jen nachromovaný obal. Celá vnitřní část je vybrakovaná, z důvodu hmotnosti.en bych dodal, že flintu vz. 52/57 má armáda ve výzbroji dodnes.
Mohu se mýlit, ale nebyl v družstvu jen jeden kulomet? Němělo by v počtech být kulometčík a pomocník kulometčíka (nabíječ).Rojem, který byl určen po sesednutí z obrněného transportéru k boji po vlastních ve složení:
- dva kulometčíci s 7,62 mm universálními kulomety vz. 59,
- dva nabíječi kulometčíka se samopaly vz. 58,
- dva samopalníci vyzbrojení samopaly 7,62 mm vz. 58,
- střelec z pancéřovky RPG-7
- pomocník pancéřovníka, který kromě samopalu vz. 58 nesl munici pro RPG-7
Naposledy upravil(a) Sawyerik dne 23/8/2009, 14:12, celkem upraveno 1 x.
Malé pěší / střelecké jednotky naší armády ( do stupně rota ) od roku 1945 do roku 1958 Jedná se o doplnění článku Pátrače, aby tímto bylo pokryto celé poválečné období. Rozdělil jsem článek do dvou částí : .
Zbraně a obrněná technika .
TTD jsem neuváděl, na Palbě jich byla většina již dostatečně popsána, v případě zájmu doplním. Zbraně nově zaváděné jsou již popsány ve zmiňovaném článku, zde uvedené zbraně byly až na výjimky postupně vyřazovány v průběhu 1. poloviny 50. let, případně uskladňovány pro mobilizační potřebu. V roce 1954 bylo ve výzbroji střeleckého vojska 10 typů ručních zbraní, počínaje pistolí a konče tarasnicí T – 21, již většinou sovětského a československého původu. Je nutno zdůraznit, že ČSR a její armáda měla v rámci Varšavské smlouvy zvláštní postavení, neboť dokázala vyvinout a zavést československé typy zbraní, nejvíce se to projevilo právě v ručních zbraních, dále v obrněných transportérech, raketometech a dělostřelectvu.
Procentuální původ pěchotních zbraní v roce 1945 a jejich počty:
Původ................pistole...samopaly....pušky......LK.....TK.....PT pušky
73 % německé....3914.......25162......244322...celk. 23162......nula
16 % sovětské....8454.......19232.......54274...3852....1185.....1983
9 % předmnichovská čs. a 2 % ostatní
----Počty pěchotních zbraní k 1. únoru 1949
samopaly.....LK.........TK.........pancéřovky
66457........19500....2752.........1381
Typy jednotlivých druhů zbraní:
**Pistole : 7,62 mm vz. 33S ( TT ), 7,65 mm vz. 27 ( ČZ ), 9 mm vz. 24 ( ČZ ), 9 mm vz. 38N ( Walther )
**Samopaly : 7,62 mm vz. 41S ( PPŠ – 41 ), 7,62 mm vz. 43S ( PPS-43 ), 9 mm vz. 38N a 40N, 9 mm vz. 38/42 It ( Beretta ) .
**Pušky : Zařadil jsem zde i německou útočnou pušku na náboj 7,92 x 33 vz. 44N vzhledem k použitému náboji, 7,92 mm vz. 24 ( čs ), 7,92 vz. 98k N, 7,62 mm vz. 91/30 S, 7,62 mm vz. 44S, 7,92 mm vz. 43N ( samonabíjecí )
**Lehké kulomety : 7,92 mm vz. 26, 7,62 mm Děkťarev, 7,92 mm vz. 34N
**Těžké kulomety : 7,92 mm vz. 37, 7,92 vz. 24 „Š“, 7,62 mm vz. 10S Maxim
**Pancéřovky: kořistní typ 60N ( panzerfaust ), kořistní typ 44N ( panzerschreck ) Obě zůstaly většinou ve skladech z důvodu nedostatečné spolehlivosti válečné výroby. Pancérovka P 27
**Tarasnice : jediný typ Tarasnice vz 21
**Minomety : 50 mm 38S a 41S, počet v roce 1948 – 252, hmotnost miny 0,85 kg, hm. M v bojové poloze 10 kg, úsťová rychlost 97 m/s, dostřel 800 m, rychlost střelby 15 – 30 ran/min, 50 mm ( dvoupalcový ) britský Mk I ve výzbroji čs. obrněné brigády ( GB ) počet nezjištěn, hmotnost třtrh. miny 1 kg, hmotnost M v bojové poloze 4,8 kg, dostřel 500 yardů ( 457 m ), rychlost střelby 8 ran/min.
**Obrněné transportéry ---Universal ( Bren Carrier ) hmotnost 3,75 t, výkon motoru 63 kW, pancéřování 8 – 11 mm, nejvyšší rychlost 48 km/h, jízdní dosah 200 – 250 km, osádka 4 – 5, výzbroj – 1 x kulomet 7,7 mm.
---polopásové OPp 3t N ( něm. HK k1 6 P ) hmotnost 8,4 t, výkon motoru 74 kW, pancéřování 7 – 12 mm, maximální rychlost 52 km/h, jízdní dosah 180 km v terénu, osádka 2 + 10, výzbroj – 2 x kulomet 7,92 mm.
---polopásový M 3 Halftrack ( USA ) výkon motoru 11 kW, pancéřování 6 – 12 mm, maximální rychlost 72 km/h, jízdní dosah 280 – 320 km, posádka 3 + 10, výzbroj 12,7 mm velkorážný kulomet za kabinou, další 2 x 7,92 mm na čepech na okrajích korby
Vlastní organizační složení
**Po květnu 1945
----družstvo 9 příslušníků ve složení velitel družstva a jeho zástupce-miřič z lehkého kulometu, kteří měli být poddůstojníci. Družstvo dotvářel jeden vojín-střelec a šest vojínů-úderníků .
----pěší četu tvořila čtyři družstva a velitel čety (důstojník), zástupce velitele čety (poddůstojník) a dva odstřelovači (příslušníci mužstva), celkový počet 40 mužů. Část úderníků měla být vyzbrojena samopaly .
----četa automatčíků : složení bylo obdobné jako v případě pěších čet, pouze jeho příslušníci se místo střelců a úderníků nazývali automatčíci a byli vyzbrojeni pouze samopaly.
----pěší rota se v této době měla skládat z jedné čety automatčíků (1.) a dvou pěších čet (2. a 3.), minometné čety s 2 minomety 50mm (7 osob), kulometné čety s 2 těžkými kulomety (11 osob), zdravotní hlídky (5 osob) a velení roty (velitel, výkonný rotmistr, účetní rotmistr a dva odstřelovači), celkem 148 osob.
**Říjen 1947 Pokus o „odlehčení“ roty : čety o 3 družstvech a přesun těžkých podpůrných zbraní na stupeň prapor
----pěší družstvo 9 vojáků disponovalo lehkým kulometem
----pěší četa v síle tří družstev
----pěší rota : tři pěší čety a pomocné družstvo. Samopalníci (dříve automatčíci) byli soustředěni v samopalné četě přímo podřízené veliteli praporu. Počet osob v pěší rotě je uváděn: čtyři důstojníci, 2 rotmistři, 3 délesloužící poddůstojníci a 88 vojáků presenční služby, celkem 97 osob.
**V 50. letech
----pěší družstvo 9 osob : velitel (četař), střelec z lehkého kulometu (svobodník), nabíječ (vojín), tzv. výtečný střelec (vojín), jeden úderník vyzbrojený samopalem (vojín) a čtyři úderníci vyzbrojení puškou (vojíni).
----pěší četa : velitel (nadporučík) a jeden odstřelovač, tři pěší družstva, celkem 29 osob.
----pěší rota : velitel roty (kapitán) s tzv. staršinou (poddůstojník), tj. bývalým výkonným rotmistrem a pozdějším výkonným praporčíkem, tři pěší čety, kulometná četa (disponovala dvěmi těžkými kulomety).
----mechanizovaná družstva a čety v letech 1951 až 1958 byly v podstatě obdobná. Od svých "pěších" protějšků se lišily pouze přidělením obrněné nebo automobilní techniky ke své přepravě.
----V roce 1954 došlo k přejmenování pěších jednotek na střelecké.
----Po zavedení tarasnic reorganizace kulometné čety na četu doprovodných zbraní : dr TK Gorjunov – 2 kulomety a družstvo tarasnicové – 2 T 21.
Organizaci od přelomu 50. a 60. let popsal již Pátrač.
Zdroje :
Vojenské dějiny Československa V. díl, Naše vojsko 1988 .
časopisy Střelecká revue, ATOM, ATM, ATMilitaria, Bojová příprava
Československé vojenství, Pavel Minařík
Zbraně a obrněná technika . TTD jsem neuváděl, na Palbě jich byla většina již dostatečně popsána, v případě zájmu doplním. Zbraně nově zaváděné jsou již popsány ve zmiňovaném článku, zde uvedené zbraně byly až na výjimky postupně vyřazovány v průběhu 1. poloviny 50. let, případně uskladňovány pro mobilizační potřebu. V roce 1954 bylo ve výzbroji střeleckého vojska 10 typů ručních zbraní, počínaje pistolí a konče tarasnicí T – 21, již většinou sovětského a československého původu. Je nutno zdůraznit, že ČSR a její armáda měla v rámci Varšavské smlouvy zvláštní postavení, neboť dokázala vyvinout a zavést československé typy zbraní, nejvíce se to projevilo právě v ručních zbraních, dále v obrněných transportérech, raketometech a dělostřelectvu.
Procentuální původ pěchotních zbraní v roce 1945 a jejich počty:
Původ................pistole...samopaly....pušky......LK.....TK.....PT pušky
73 % německé....3914.......25162......244322...celk. 23162......nula
16 % sovětské....8454.......19232.......54274...3852....1185.....1983
9 % předmnichovská čs. a 2 % ostatní
----Počty pěchotních zbraní k 1. únoru 1949
samopaly.....LK.........TK.........pancéřovky
66457........19500....2752.........1381
Typy jednotlivých druhů zbraní:
**Pistole : 7,62 mm vz. 33S ( TT ), 7,65 mm vz. 27 ( ČZ ), 9 mm vz. 24 ( ČZ ), 9 mm vz. 38N ( Walther )
**Samopaly : 7,62 mm vz. 41S ( PPŠ – 41 ), 7,62 mm vz. 43S ( PPS-43 ), 9 mm vz. 38N a 40N, 9 mm vz. 38/42 It ( Beretta ) .
**Pušky : Zařadil jsem zde i německou útočnou pušku na náboj 7,92 x 33 vz. 44N vzhledem k použitému náboji, 7,92 mm vz. 24 ( čs ), 7,92 vz. 98k N, 7,62 mm vz. 91/30 S, 7,62 mm vz. 44S, 7,92 mm vz. 43N ( samonabíjecí )
**Lehké kulomety : 7,92 mm vz. 26, 7,62 mm Děkťarev, 7,92 mm vz. 34N
**Těžké kulomety : 7,92 mm vz. 37, 7,92 vz. 24 „Š“, 7,62 mm vz. 10S Maxim
**Pancéřovky: kořistní typ 60N ( panzerfaust ), kořistní typ 44N ( panzerschreck ) Obě zůstaly většinou ve skladech z důvodu nedostatečné spolehlivosti válečné výroby. Pancérovka P 27
**Tarasnice : jediný typ Tarasnice vz 21
**Minomety : 50 mm 38S a 41S, počet v roce 1948 – 252, hmotnost miny 0,85 kg, hm. M v bojové poloze 10 kg, úsťová rychlost 97 m/s, dostřel 800 m, rychlost střelby 15 – 30 ran/min, 50 mm ( dvoupalcový ) britský Mk I ve výzbroji čs. obrněné brigády ( GB ) počet nezjištěn, hmotnost třtrh. miny 1 kg, hmotnost M v bojové poloze 4,8 kg, dostřel 500 yardů ( 457 m ), rychlost střelby 8 ran/min.
**Obrněné transportéry ---Universal ( Bren Carrier ) hmotnost 3,75 t, výkon motoru 63 kW, pancéřování 8 – 11 mm, nejvyšší rychlost 48 km/h, jízdní dosah 200 – 250 km, osádka 4 – 5, výzbroj – 1 x kulomet 7,7 mm.
---polopásové OPp 3t N ( něm. HK k1 6 P ) hmotnost 8,4 t, výkon motoru 74 kW, pancéřování 7 – 12 mm, maximální rychlost 52 km/h, jízdní dosah 180 km v terénu, osádka 2 + 10, výzbroj – 2 x kulomet 7,92 mm.
---polopásový M 3 Halftrack ( USA ) výkon motoru 11 kW, pancéřování 6 – 12 mm, maximální rychlost 72 km/h, jízdní dosah 280 – 320 km, posádka 3 + 10, výzbroj 12,7 mm velkorážný kulomet za kabinou, další 2 x 7,92 mm na čepech na okrajích korby
Vlastní organizační složení
**Po květnu 1945
----družstvo 9 příslušníků ve složení velitel družstva a jeho zástupce-miřič z lehkého kulometu, kteří měli být poddůstojníci. Družstvo dotvářel jeden vojín-střelec a šest vojínů-úderníků .
----pěší četu tvořila čtyři družstva a velitel čety (důstojník), zástupce velitele čety (poddůstojník) a dva odstřelovači (příslušníci mužstva), celkový počet 40 mužů. Část úderníků měla být vyzbrojena samopaly .
----četa automatčíků : složení bylo obdobné jako v případě pěších čet, pouze jeho příslušníci se místo střelců a úderníků nazývali automatčíci a byli vyzbrojeni pouze samopaly.
----pěší rota se v této době měla skládat z jedné čety automatčíků (1.) a dvou pěších čet (2. a 3.), minometné čety s 2 minomety 50mm (7 osob), kulometné čety s 2 těžkými kulomety (11 osob), zdravotní hlídky (5 osob) a velení roty (velitel, výkonný rotmistr, účetní rotmistr a dva odstřelovači), celkem 148 osob.
**Říjen 1947 Pokus o „odlehčení“ roty : čety o 3 družstvech a přesun těžkých podpůrných zbraní na stupeň prapor
----pěší družstvo 9 vojáků disponovalo lehkým kulometem
----pěší četa v síle tří družstev
----pěší rota : tři pěší čety a pomocné družstvo. Samopalníci (dříve automatčíci) byli soustředěni v samopalné četě přímo podřízené veliteli praporu. Počet osob v pěší rotě je uváděn: čtyři důstojníci, 2 rotmistři, 3 délesloužící poddůstojníci a 88 vojáků presenční služby, celkem 97 osob.
**V 50. letech
----pěší družstvo 9 osob : velitel (četař), střelec z lehkého kulometu (svobodník), nabíječ (vojín), tzv. výtečný střelec (vojín), jeden úderník vyzbrojený samopalem (vojín) a čtyři úderníci vyzbrojení puškou (vojíni).
----pěší četa : velitel (nadporučík) a jeden odstřelovač, tři pěší družstva, celkem 29 osob.
----pěší rota : velitel roty (kapitán) s tzv. staršinou (poddůstojník), tj. bývalým výkonným rotmistrem a pozdějším výkonným praporčíkem, tři pěší čety, kulometná četa (disponovala dvěmi těžkými kulomety).
----mechanizovaná družstva a čety v letech 1951 až 1958 byly v podstatě obdobná. Od svých "pěších" protějšků se lišily pouze přidělením obrněné nebo automobilní techniky ke své přepravě.
----V roce 1954 došlo k přejmenování pěších jednotek na střelecké.
----Po zavedení tarasnic reorganizace kulometné čety na četu doprovodných zbraní : dr TK Gorjunov – 2 kulomety a družstvo tarasnicové – 2 T 21.
Organizaci od přelomu 50. a 60. let popsal již Pátrač.
Zdroje :
Vojenské dějiny Československa V. díl, Naše vojsko 1988 .
časopisy Střelecká revue, ATOM, ATM, ATMilitaria, Bojová příprava
Československé vojenství, Pavel Minařík
Sawyerik - skutečně si myslím, že v tom chybu nemám. V msdr na BVP byly skutečně dva kulomety.
RAYTHEON - je to možné. Ale myslím si, že funkce chemického instruktora nebyla funkce tabulková, podepřená samostaným vojákem. Myslím si, že to byla funkce tabulková, ale konal ji určený voják s potřebným vycvikovým kursem a vybavený potřebnou technikou. Tedy :
- chemickým průkazníkem CHP- 73 a
- intenzimetrem IT - 65
Vybavení ro OPZHN bylo poměrně sofistikované ale to by chtělo vojenského chemika.
Komisař:
Děkuji za podrobný a rozsáhlý post. Dovolil jsem si do něj vstoupit a trochu ho upravit do větší přehlednosti. Pokud bys chtěl a povolil mi to, mohl bych tam vložit i několik obrázků.
RAYTHEON - je to možné. Ale myslím si, že funkce chemického instruktora nebyla funkce tabulková, podepřená samostaným vojákem. Myslím si, že to byla funkce tabulková, ale konal ji určený voják s potřebným vycvikovým kursem a vybavený potřebnou technikou. Tedy :
- chemickým průkazníkem CHP- 73 a
- intenzimetrem IT - 65
Vybavení ro OPZHN bylo poměrně sofistikované ale to by chtělo vojenského chemika.
Komisař:
Děkuji za podrobný a rozsáhlý post. Dovolil jsem si do něj vstoupit a trochu ho upravit do větší přehlednosti. Pokud bys chtěl a povolil mi to, mohl bych tam vložit i několik obrázků.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 24/8/2009, 07:22, celkem upraveno 1 x.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
to Pátrač
Možná se jedná o opileckou pýchu ale pokud se pamatuji správně, jednalo se o záklaďáka, který absolvoval chemickou poddůstojnickou školu vJihlavě, a měl plánovanou hodnost desátník. Jinými slovy - byla to tabulková funkce v rámci motostřelecké roty.
Na straně druhé, nechci být účastníkem napodobeniny hry Smoljaka&Svěráka "Švestka" a hádat se o něco, nač má vychlastaná paměť už prostě sloužit nemůže, jsem již stařičký a vetchý a jsem si toho vědom.
PS Neboj, čeká Tě to taky................
Možná se jedná o opileckou pýchu ale pokud se pamatuji správně, jednalo se o záklaďáka, který absolvoval chemickou poddůstojnickou školu vJihlavě, a měl plánovanou hodnost desátník. Jinými slovy - byla to tabulková funkce v rámci motostřelecké roty.
Na straně druhé, nechci být účastníkem napodobeniny hry Smoljaka&Svěráka "Švestka" a hádat se o něco, nač má vychlastaná paměť už prostě sloužit nemůže, jsem již stařičký a vetchý a jsem si toho vědom.
PS Neboj, čeká Tě to taky................
kutečně si myslím že máš pravdu. Je mi ale líto, já proběhl v rychlosti a nakonec i v pomalosti všechno co se dalo ale nic jsem k tomu nenašel. Mám tady v Prostějově chlapíka, co byl vojenským chemikem přes 30 let. Už jsem ho dlouho nepotkal ale v týdnu za ním zaskočím - ten mi řekne jak to bylo. Potom to uvedeme na správnou míru.
Každopádně děkuji za snahu práci doplnit a dopřesnit.
Každopádně děkuji za snahu práci doplnit a dopřesnit.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Dobře, mě se to zdálo tak jak jsem to napsal způsobilé- přiřadit k jednotkám výzbroj. Navíc jsem se pokoušel hledat i souvstažnosti a obrázky to trochu vylepšily. Každopádně děkuji za spolupráci.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 28/8/2009, 20:13, celkem upraveno 1 x.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
**Dle mých informací byla u roty ještě spojka na motocyklu JAWA 350 ( 360 ) a pomocník výkonného praporčíka.
**Doplňuji, co jsem našel v Bojové přípravě č. 6/81 str. 63 npor. Ing. Otakar MIKA. V článku píše o chemickém pozorovateli roty, který obsluhuje IT 65 a CHP 71, ale v části o přípravě plánu cvičení roty a kontrol chemického materiálu se mu neukládají žádné povinnosti ! Zato všechny činnosti včetně plánování, provádění kontrol a inventur přímo spolu s výkonnými praporčíky jsou ukládány chemickému instruktorovi praporu. Ten má k dispozici mimo již uvedených přístrojů :
---soupravu pro kontrolu ozáření jednotlivce SKOJ 58, pro úplnost dodáván, že dozimetry byly používané DK ( dozimetr krystalový ) 62 a DK 70. Až budu mít k dispozici foťák, doplním.
---polní zkušební komoru PZK-M-10
---souprava pro opravu prostředků jednotlivce
---radiometr, typ neuveden
Z výše uvedeného bych se přikláněl k názoru, že u roty byl chemický pozorovatel, který nebyl samostatná tabulková funkce, protože neměl takové povinnosti, jaké by mu byly určeny, kdyby byl tabulkový.
**Doplňuji, co jsem našel v Bojové přípravě č. 6/81 str. 63 npor. Ing. Otakar MIKA. V článku píše o chemickém pozorovateli roty, který obsluhuje IT 65 a CHP 71, ale v části o přípravě plánu cvičení roty a kontrol chemického materiálu se mu neukládají žádné povinnosti ! Zato všechny činnosti včetně plánování, provádění kontrol a inventur přímo spolu s výkonnými praporčíky jsou ukládány chemickému instruktorovi praporu. Ten má k dispozici mimo již uvedených přístrojů :
---soupravu pro kontrolu ozáření jednotlivce SKOJ 58, pro úplnost dodáván, že dozimetry byly používané DK ( dozimetr krystalový ) 62 a DK 70. Až budu mít k dispozici foťák, doplním.
---polní zkušební komoru PZK-M-10
---souprava pro opravu prostředků jednotlivce
---radiometr, typ neuveden
Z výše uvedeného bych se přikláněl k názoru, že u roty byl chemický pozorovatel, který nebyl samostatná tabulková funkce, protože neměl takové povinnosti, jaké by mu byly určeny, kdyby byl tabulkový.
Já si to myslím také. Byla to asi funkce vázaná na jinou práci. Zajímavé je že pokud se týká motospojek, viděl jsem ledaskde hodně motorek ve skladech NZ ale nikdy to nebyla JAWA. Vždy to byla ČZ 175. Byl to takový vojenský výrobek. I světlo bylo vojenské. Tedy myslím tím to, že čelní světlomet byl adaptovaný reflektor z P-V3S.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
***Našel jsem ověřenou informaci, proto upřesňuji : pomocník výkonného praporčíka a motospojka byl jeden a tentýž voják.
***Dále JAWA 350 je jistá, je ale možné, že se používala i ČZ 175, ale žádnou její fotku jsem nenašel.
***K chemikovi u roty další podrobnosti : v BP 2/76 je článek od kpt. Miloše Jarmana "K výcviku pozorovatelů - signalistů", kde se přímo uvádí, že toto byla druhá odbornost. Takže je to potvrzené z dalšího důvěryhodného zdroje.
***Dále JAWA 350 je jistá, je ale možné, že se používala i ČZ 175, ale žádnou její fotku jsem nenašel.
***K chemikovi u roty další podrobnosti : v BP 2/76 je článek od kpt. Miloše Jarmana "K výcviku pozorovatelů - signalistů", kde se přímo uvádí, že toto byla druhá odbornost. Takže je to potvrzené z dalšího důvěryhodného zdroje.