Atlantická charta (14.8.1941)

Osobnosti a vojáci Velké Británie.
Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Atlantická charta (14.8.1941)

Příspěvek od kacermiroslav »

Historické dokumenty

Atlantická charta
14.8.1941
WW2


Společná deklarace prezidenta Spojených států amerických R.D.Roosevelta a Winstona Churchilla v zastoupení vlády Jeho Veličenstva ve Spojeném království. Pokládají za správné u příležitosti svého setkání uvést ve známost některé společné zásady politiky svých zemí, na nichž zakládají svoje naděje v lepší budoucnost světa.

Za prvé:
Jejich země neusilují o územní nebo jiné zvětšení.

Za druhé:
Nepřejí si žádných územních změn, jež by nebyly v souhlase se svobodně vyjádřeným přáním národů, jichž se týkají.

Za třetí:
Respektují právo všech národů zvolit si vládní formu, v níž chtějí žít, a přejí si, aby byla vrácena svrchovanost práva a samostatná vláda těm, kdož jich byli násilím zbaveni.

Za čtvrté:
Budou usilovat, s náležitým zřetelem ke svým nynějším závazkům, aby všechny státy, velké i malé, vítězné i poražené, měly rovných podmínek lepší přístup k světovému obchodu a ke světovým zdrojům surovin, jichž potřebují je svému hospodářskému blahobytu.

Za páté:
Přejí si uskutečnit co nejúplnější spolupráci všech národů na poli hospodářském, tak, aby všem byly zajištěny lepší pracovní podmínky, hospodářský rozvoj a sociální bezpečnost.

Za šesté:
Věří, že po konečném rozdrcení nacistické tyranie bude nastolen mír, který všem národům poskytne prostředky k bezpečnému životu uvnitř jejich hranic a který zaručí, že všichni lidé ve všech zemích budou moci prožívat svůj život bez strachu a nouze.

Za sedmé:
Takový mír by měl umožnit všem lidem plavit se bez překážky přes volné moře a oceány.

Za osmé:
Věří, že všechny národy světa z důvodů realistických a i z důvodů duchovních musí dospět k tomu, že upustí od používání násilí. Protože v budoucnosti nelze žádný mír zachovat, dokud pozemní, námořní, nebo letecké výzbroje budou používat národy, které hrozí nebo by mohly hrozit útokem přes své hranice, jsou přesvědčeni, že dokud nebude zřízena širší soustava všeobecné bezpečnosti, je nezbytné takové národy odzbrojit. Rovněž budou pomáhat při všech praktických opatřeních, jež mírumilovným národům ulehčí drtivé břímě zbrojení a budou podporovat taková opatření. Dokument pak byl oficiálně podepsán dne 14.srpna 1941 v Londýně. Atlantická charta sehrála významnou roli při utváření protiněmecké koalice a také se stala jedním ze základních pilířů, na které později navázala Charta OSN.




Zdroje:
XX.století o sobě, dějiny v dokumentech – Kvaček, Kuklík, Mandelová, Pařízková – Dialog 2005

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Ve dnech 9. až 12.srpna 1941 se na palubě bitevní lodě Princ of Wales (ta co se podílela na potopení německé bitevní lodě Bismarck) v zátoce Argentia u pobřeží Newfoundlandu, konalo setkání prezidenta Spojených států a britského premiéra. Výsledkem tohoto setkání byl osmy bodový dokument nazvaný Atlantická charta, v němž byly oznámeny cíle války a poválečného uspořádání světa.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“