Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Britské stíhací letadlo WW1
nasazeno 1917 – 1918
S.E.5a[/align]
VÝVOJ
S.E.5
V polovině roku 1916 bylo spojenecké letectvo pod tlakem moderních německých strojů Albatros. Pod tímto dojmem vyhlásilo britské velení letectva požadavky na nový stíhací letoun. Za tímto účelem byl zkonstruován účelně tvarovaný, výkonný stíhací letoun s dlouhou kariérou. Hnací jednotkou byl revoluční motor Hispano-Suiza 8A o výkonu 150 k (112 kW), který byl tou dobou zrovna zaváděn do licenční výroby. Podmínkou při konstrukci nového stroje byl i požadavek na maximální výrobní jednoduchost.
První prototyp ze tří celkem postavených se dostal do vzduchu 22.listopadu 1916, ale zatím ještě v neozbrojené verzi (Scout Experimental 5 – z těchto názvů a písmen bylo odvozeno jméno letounu S.E.5). Pilotem nového prototypu bylo letecké eso Albert Ball. Ten však z novinky příliš nadšen nebyl, protože dával přednost lehkému a obratnému Nieuportu. Naštěstí Ballovo negativní hodnocení nijak nepoškodilo další vývoj SE.5, stejně tak ani tragická nehoda ideového tvůrce, majora Goodena, který po odtržení křídla na svém stroji zahynul. Po této smrtelné nehodě byla konstrukce výrazně zpevněna, takže stroje SE.5 byly prakticky jedním z nejpevnějších letounů Velké války. Ze tří postavených prototypů byly dva zničeny při nehodách.
v kokpitu prototypu sedí Major Goodden
Výzbroj sériových strojů S.E.5s a S.E.5a byla soustředěna do jednoho synchronizovaného kulometu Vickers ráže 7,7mm, který byl polozapuštěný do trupu. Druhý kulomet ráže 7,7 mm (Lewis) byl umístěn nad horním křídlem. Tento kulomet byl upevněn na kolejnicovém Fosterově závěsu a bylo jej možno vztyčenou rukou stáhnout k výměně zásobníku nebo z něj vést palbu nad letoun. Poloha kokpitu blíže ke středu trupu sice znesnadňovala výhled směrem dolů vpřed, ale celkový výhled pilota byl uspokojivý.
S.E.5a
BOJOVÉ NASAZENÍ
S.E.5s začala používat 56. peruť RFC v březnu 1917 i když na západní frontě zahájila bojové operace teprve následující měsíc průzkumným letem 22. dubna. Prakticky ihned po obdržení nových strojů do předních linií se ukázalo, o jak užitečný stroj jde. Nakonec i Albertu Ballovi jeho vynikající letové vlastnosti zachránily život. Nový S.E.5s byl sice o něco méně obratný než v tomto proslulé Nieuporty, ale pilot se nemusel obávat destrukce při střemhlavém letu, stroj byl dále velmi rychlý a měl i dobrou stoupavost. Ovšem drobných změn se přeci jenom nová stíhačka dočkala, i když se jednalo spíše jen o kosmetické úpravy. Například na polních letištích personál odstranil rozměrné polouzavřené kabiny, kterými v dobré víře pro ochranu pilotů vybavil výrobce letoun. Strojů této verze bylo postaveno celkem 77 ks a jejich pohon obstarával motor Hispano-Suiza 8A (tedy stejně jako prototypy) nebo licenčně vyráběné motory W.4A Python I (výkon 150 k).
TTD - S.E.5s
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 1
* Rozpětí: 8,509 m (pozdější stroje 8,103 m)
* Délka: 6,375 m
* Výška: 2,895
* Hmotnost prázdného letounu: 634 kg
* Vzletová hmotnost: 878 kg
* Maximální rychlost: 196 km /h (ve výšce 4.500 m byla rychlost již jen 158 km/h)
* Výzbroj: 2x kulomety ráže 7,7 mm (1x synchronizovaný)
* Dostup: 5.181 m
* Stoupavost: 1.981 m za 8 min, 4.572 m za 29 min a 30 sec
* Vytrvalost: 2,5 h
* Motor / Výkon: Hispano-Suiza 8A / 150 k
* Vyrobeno kusů: 77 ks
* Uživatelé: Velká Británie
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S.E.5a
Po prvních 77 ks, začala z linek vycházet nová vylepšená verze, která se pak udržela až do konce války. Změna se dotkla tvaru konců křídel, opěrkou hlavy pilota, dlouhými výfuky a především novým silnějším motorem Hispano-Suiza 8B, který byl již vybaven reduktorem a měl výkonu 200 k 149 kW). Avšak v Británii byl licenčně vyráběn bez reduktoru u firmy Wolseley Motors Ltd. motor W.4A*Viper. Jednalo se o licenci francouzského motoru Hispano-Suiza 8Ab o výkonu 180 koní. Motor měl na rozdíl od francouzského vzoru unašeč vrtule podle britských standardů. Vyjma prvních osmi kusů dostaly všechny ostatní klikový hřídel s protizávažími. Vyráběl se poměrně krátce, záhy byl doplněn (a později nahrazen) motorem Wolseley W.4B Adder , vybaveným reduktorem s výkonem 200 hp (149 kW) se kterým se odstranily problémy s nízkým výkonem prvních motorů a maximální rychlost se zvýšila až 45 km/h.Důvod proč Britové dávali přednost licenčně vyráběným motorům byla jejich nespokojenost s dílenskou kvalitou francouzských dodávek.
Mezi výrobce těchto letounů patřily firmy jako Austin Motors a Vickers. Část letounů byla přestavěna na dvoumístnou cvičnou verzi. V dubnu 1917 se do WW1 zapojila další velmoc na straně Dohody a to USA. Těm však chyběl kvalitní stíhací stroj a proto byla vyjednána licenční výroba u americké firmy Curtiss. Do konce války však stačily za oceánem postavit pouze jeden stroj.
Albert Ball v kokpitu svého S.E.5a
BOJOVÉ NASAZENÍ
Verze S.E.5a byla nasazena na frontu v červnu 1917. V roce 1918 bylo letouny S.E.5 vybaveno 21 perutí britského letectva a dvě perutě Spojených států. Na strojích S.E.5 létalo mnoho z nejlepších britských stíhacích es jako například Billy Bishop, Edward Mannock nebo James McCudden, a lze jej zařadit mezi vůbec nejlepší a nejrychlejší letouny První Světové války. Jejich rychlost byla u pozdějších verzí srovnatelná s francouzským SPADem S.XIII. Sice nikdy nedosáhl takové obratnosti jako Sopwith Camel, ale na druhou stranu nebyl tolik nebezpečný pro nezkušené letce. Legendární britský pilot Albert Ball, který zalétával jeden z prvních třech prototypů letoun zpočátku zavrhoval, nakonec však s tímto strojem nárokoval 17 ze svých 44 sestřelů.
barevné schéma stroje leteckého esa McCuddena
Sholto Douglas, který vedl 84. peruť RFC a létal nejprve na S.E.5, charakterizoval kvality letounu takto:
· Pohodlný s dobrým výhledem.
· Udržuje výkon i manévrovatelnost ve vysokých výškách.
· Stabilní s dobrým zrychlením při střemhlavém letu.
· Schopný prudkého stoupání.
· Použitelný v obranných i útočných manévrech.
· Celkově pevná konstrukce.
· Vybaven spolehlivým motorem.
Celkem bylo postaveno na 5.205 letounů všech verzí a to i po válce.
TTD - SE.5a
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 1
* Rozpětí: 8,103 m
* Délka: 6,375 m
* Výška: 2,895
* Plocha křídel: 22,83m2
* Hmotnost prázdného letounu: 639 kg
* Vzletová hmotnost: 930 kg
* Maximální rychlost: 212 km/h
* Výzbroj: 2x kulomety ráže 7,7 mm (1x synchronizovaný)
* Dostup: 5.950 m
* Stoupavost: 1.981 m za 6 min
* Vytrvalost: 2,5 h
* Motor / Výkon: Hispano-Suiza 8Bb / 200 k
* Vyrobeno kusů: 5.125 ks
* Uživatelé: Austrálie, Jihoafrická republika, Kanada, Polsko, USA, Velká Británie
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DALŠÍ TYPY
S.E.5b – byl pouze postaven jeden prototyp
Eberhart S.E.5e – jednalo se o modifikaci 50 strojů americkou společností Eberhart Aeroplane, kde stroje byly osazeny motorem Wright-Hispano E o výkonu 180 koní.
Zdroje:
Stíhací letadla 1914 – 18, 1.díl – Zbyněk Válka – 2000
Vojenská letadla – Václav Němeček – 1989
www.aviation-history.com
www.militaryfactory.com
www.theaerodrome.com
www.acepilots.com
www.wikipedia.org
Britské stíhací letadlo WW1
nasazeno 1917 – 1918
S.E.5a[/align]
VÝVOJ
S.E.5
V polovině roku 1916 bylo spojenecké letectvo pod tlakem moderních německých strojů Albatros. Pod tímto dojmem vyhlásilo britské velení letectva požadavky na nový stíhací letoun. Za tímto účelem byl zkonstruován účelně tvarovaný, výkonný stíhací letoun s dlouhou kariérou. Hnací jednotkou byl revoluční motor Hispano-Suiza 8A o výkonu 150 k (112 kW), který byl tou dobou zrovna zaváděn do licenční výroby. Podmínkou při konstrukci nového stroje byl i požadavek na maximální výrobní jednoduchost.
První prototyp ze tří celkem postavených se dostal do vzduchu 22.listopadu 1916, ale zatím ještě v neozbrojené verzi (Scout Experimental 5 – z těchto názvů a písmen bylo odvozeno jméno letounu S.E.5). Pilotem nového prototypu bylo letecké eso Albert Ball. Ten však z novinky příliš nadšen nebyl, protože dával přednost lehkému a obratnému Nieuportu. Naštěstí Ballovo negativní hodnocení nijak nepoškodilo další vývoj SE.5, stejně tak ani tragická nehoda ideového tvůrce, majora Goodena, který po odtržení křídla na svém stroji zahynul. Po této smrtelné nehodě byla konstrukce výrazně zpevněna, takže stroje SE.5 byly prakticky jedním z nejpevnějších letounů Velké války. Ze tří postavených prototypů byly dva zničeny při nehodách.
v kokpitu prototypu sedí Major Goodden
Výzbroj sériových strojů S.E.5s a S.E.5a byla soustředěna do jednoho synchronizovaného kulometu Vickers ráže 7,7mm, který byl polozapuštěný do trupu. Druhý kulomet ráže 7,7 mm (Lewis) byl umístěn nad horním křídlem. Tento kulomet byl upevněn na kolejnicovém Fosterově závěsu a bylo jej možno vztyčenou rukou stáhnout k výměně zásobníku nebo z něj vést palbu nad letoun. Poloha kokpitu blíže ke středu trupu sice znesnadňovala výhled směrem dolů vpřed, ale celkový výhled pilota byl uspokojivý.
S.E.5a
BOJOVÉ NASAZENÍ
S.E.5s začala používat 56. peruť RFC v březnu 1917 i když na západní frontě zahájila bojové operace teprve následující měsíc průzkumným letem 22. dubna. Prakticky ihned po obdržení nových strojů do předních linií se ukázalo, o jak užitečný stroj jde. Nakonec i Albertu Ballovi jeho vynikající letové vlastnosti zachránily život. Nový S.E.5s byl sice o něco méně obratný než v tomto proslulé Nieuporty, ale pilot se nemusel obávat destrukce při střemhlavém letu, stroj byl dále velmi rychlý a měl i dobrou stoupavost. Ovšem drobných změn se přeci jenom nová stíhačka dočkala, i když se jednalo spíše jen o kosmetické úpravy. Například na polních letištích personál odstranil rozměrné polouzavřené kabiny, kterými v dobré víře pro ochranu pilotů vybavil výrobce letoun. Strojů této verze bylo postaveno celkem 77 ks a jejich pohon obstarával motor Hispano-Suiza 8A (tedy stejně jako prototypy) nebo licenčně vyráběné motory W.4A Python I (výkon 150 k).
TTD - S.E.5s
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 1
* Rozpětí: 8,509 m (pozdější stroje 8,103 m)
* Délka: 6,375 m
* Výška: 2,895
* Hmotnost prázdného letounu: 634 kg
* Vzletová hmotnost: 878 kg
* Maximální rychlost: 196 km /h (ve výšce 4.500 m byla rychlost již jen 158 km/h)
* Výzbroj: 2x kulomety ráže 7,7 mm (1x synchronizovaný)
* Dostup: 5.181 m
* Stoupavost: 1.981 m za 8 min, 4.572 m za 29 min a 30 sec
* Vytrvalost: 2,5 h
* Motor / Výkon: Hispano-Suiza 8A / 150 k
* Vyrobeno kusů: 77 ks
* Uživatelé: Velká Británie
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S.E.5a
Po prvních 77 ks, začala z linek vycházet nová vylepšená verze, která se pak udržela až do konce války. Změna se dotkla tvaru konců křídel, opěrkou hlavy pilota, dlouhými výfuky a především novým silnějším motorem Hispano-Suiza 8B, který byl již vybaven reduktorem a měl výkonu 200 k 149 kW). Avšak v Británii byl licenčně vyráběn bez reduktoru u firmy Wolseley Motors Ltd. motor W.4A*Viper. Jednalo se o licenci francouzského motoru Hispano-Suiza 8Ab o výkonu 180 koní. Motor měl na rozdíl od francouzského vzoru unašeč vrtule podle britských standardů. Vyjma prvních osmi kusů dostaly všechny ostatní klikový hřídel s protizávažími. Vyráběl se poměrně krátce, záhy byl doplněn (a později nahrazen) motorem Wolseley W.4B Adder , vybaveným reduktorem s výkonem 200 hp (149 kW) se kterým se odstranily problémy s nízkým výkonem prvních motorů a maximální rychlost se zvýšila až 45 km/h.Důvod proč Britové dávali přednost licenčně vyráběným motorům byla jejich nespokojenost s dílenskou kvalitou francouzských dodávek.
Mezi výrobce těchto letounů patřily firmy jako Austin Motors a Vickers. Část letounů byla přestavěna na dvoumístnou cvičnou verzi. V dubnu 1917 se do WW1 zapojila další velmoc na straně Dohody a to USA. Těm však chyběl kvalitní stíhací stroj a proto byla vyjednána licenční výroba u americké firmy Curtiss. Do konce války však stačily za oceánem postavit pouze jeden stroj.
Albert Ball v kokpitu svého S.E.5a
BOJOVÉ NASAZENÍ
Verze S.E.5a byla nasazena na frontu v červnu 1917. V roce 1918 bylo letouny S.E.5 vybaveno 21 perutí britského letectva a dvě perutě Spojených států. Na strojích S.E.5 létalo mnoho z nejlepších britských stíhacích es jako například Billy Bishop, Edward Mannock nebo James McCudden, a lze jej zařadit mezi vůbec nejlepší a nejrychlejší letouny První Světové války. Jejich rychlost byla u pozdějších verzí srovnatelná s francouzským SPADem S.XIII. Sice nikdy nedosáhl takové obratnosti jako Sopwith Camel, ale na druhou stranu nebyl tolik nebezpečný pro nezkušené letce. Legendární britský pilot Albert Ball, který zalétával jeden z prvních třech prototypů letoun zpočátku zavrhoval, nakonec však s tímto strojem nárokoval 17 ze svých 44 sestřelů.
barevné schéma stroje leteckého esa McCuddena
Sholto Douglas, který vedl 84. peruť RFC a létal nejprve na S.E.5, charakterizoval kvality letounu takto:
· Pohodlný s dobrým výhledem.
· Udržuje výkon i manévrovatelnost ve vysokých výškách.
· Stabilní s dobrým zrychlením při střemhlavém letu.
· Schopný prudkého stoupání.
· Použitelný v obranných i útočných manévrech.
· Celkově pevná konstrukce.
· Vybaven spolehlivým motorem.
Celkem bylo postaveno na 5.205 letounů všech verzí a to i po válce.
TTD - SE.5a
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 1
* Rozpětí: 8,103 m
* Délka: 6,375 m
* Výška: 2,895
* Plocha křídel: 22,83m2
* Hmotnost prázdného letounu: 639 kg
* Vzletová hmotnost: 930 kg
* Maximální rychlost: 212 km/h
* Výzbroj: 2x kulomety ráže 7,7 mm (1x synchronizovaný)
* Dostup: 5.950 m
* Stoupavost: 1.981 m za 6 min
* Vytrvalost: 2,5 h
* Motor / Výkon: Hispano-Suiza 8Bb / 200 k
* Vyrobeno kusů: 5.125 ks
* Uživatelé: Austrálie, Jihoafrická republika, Kanada, Polsko, USA, Velká Británie
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DALŠÍ TYPY
S.E.5b – byl pouze postaven jeden prototyp
Eberhart S.E.5e – jednalo se o modifikaci 50 strojů americkou společností Eberhart Aeroplane, kde stroje byly osazeny motorem Wright-Hispano E o výkonu 180 koní.
Zdroje:
Stíhací letadla 1914 – 18, 1.díl – Zbyněk Válka – 2000
Vojenská letadla – Václav Němeček – 1989
www.aviation-history.com
www.militaryfactory.com
www.theaerodrome.com
www.acepilots.com
www.wikipedia.org
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
- Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3768
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
I když jsem se docela dost snažil, tenhle odstavec jsem nepobralkacermiroslav píše:Změna se dotkla tvaru konců křídel, opěrkou hlavy pilota, dlouhými výfuky a především novým silnějším motorem Hispano-Suiza 8B, který byl již vybaven reduktorem a měl výkonu 200 k 149 kW). Avšak v Británii byl licenčně vyráběn bez reduktoru u firmy Wolseley Motors Ltd. motor W.4A*Viper. Jednalo se o licenci francouzského motoru Hispano-Suiza 8Ab o výkonu 180 koní. Motor měl na rozdíl od francouzského vzoru unašeč vrtule podle britských standardů. Vyjma prvních osmi kusů dostaly všechny ostatní klikový hřídel s protizávažími. Vyráběl se poměrně krátce, záhy byl doplněn (a později nahrazen) motorem Wolseley W.4B Adder , vybaveným reduktorem s výkonem 200 hp (149 kW) se kterým se odstranily problémy s nízkým výkonem prvních motorů a maximální rychlost se zvýšila až 45 km/h.
Takže byl nějaký motor HS 8B (200 hp), který tam byl, nebo nebyl? V Británii vyráběli tedy motor W.4A bez reduktoru a ten v S.E.5 byl? A to byla licence toho HS 8B, nebo HS 8Ab? A tím unašečem je myšleno přesně co? Ten reduktor? Každopádně končí to motorem W.4B, se kterými předpokládám létala většina S.E.5. Je tomu tak? Co je vlastně licence čeho?
Při zvýšení výkonu o 10% je nárůst rychlosti cca o 25% velice málo pravděpodobný, takřka vyloučený (pokud by nedošlo ke značné změně výškových vlastností motoru). Tam těch vlivů (pokud je to pravda) muselo být téměř určitě více.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
- kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Collombo:
Možné je všechno...
Ten kryt tam opravdu byl a popis to celkem vystihuje:Pánové
Mám podezření, že to je jen ten hrb za opěrkou hlavy/zad pilota a mi honíme duchy...
Já sem to viděl v monografii v L+K, na výkrese. Jestli tam byla i fotka, to fakt nevím. Ale vypadalo to dost velké, ze zadu otevřené. Určitě to dost omezovalo výhled ( při tehdejších materiálech se ani není čemu divit ) a tak trochu mě napadá, že to je možná další důvod skoku výkonů u S.E.5a, ty výkony budou z oficiálních měření ( nejspíš ), takže S.E.5 ty kryty ještě měly a S.E.5a už ne...odstranil rozměrné polouzavřené kabiny,
Možné je všechno...
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Kryt kabiny SE-5
Tady jsou nějaké obrázky za Squadron Signalu. Bohužel mám to v doc a nevím, jak to sem vložit.
- Přílohy
-
- SE 5.doc
- (499 KiB) Staženo 191 x
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Vrchní velitel RFC generálporučík Sir David Henderson napsal o letounech Dohody v porovnání s německými stroji k dubnu 1917 toto:
"Není pochyb o tom, že Němci vyrobili v posledních několika měsících značné množství rychlých jednomístných scoutů, z nichž nejlepší je Albatros (sic). Letadla, působící na naší frontě, která se mohou průzkumným Albatrosům rovnat nebo je dokonce předčí, jsou dva francouzské typy - Spad a Nieuport - a anglický Sopwith Triplane. Kromě nich jsou ještě schopny obstát perutě malých Sopwithů a Martinsydů. Mezi naše prvotřídní dvoumístné stroje, schopné použití pro ofenzivní boje, můžeme počítat de Havilandy 4 a Bristol Fightery: na každém z nich létá momentálně jedna peruť. FE 2D s motorem Rolls-Royce je dvoumístná stíhačka , která ještě nějakou dobu nebude překonaná: těmito letadly jsou vybaveny tři perutě. Sopwithy 1 1/2-Strutter jsou používány přednostně pro průzkum: i ony tvoří tři perutě. Tento týden by měl Anglii opustit peruť jednomístných stíhaček SE 5 a my věříme, že se jim nevyrovná žádný německý stroj. Zpoždění při výrobě většího množství těchto stíhacích strojů je zaviněno téměř bezvýhradnými průtahy v produkci motorů. Britské motory srovnatelné s těmi, které Němci používají už posledních osmnáct měsíců, se nám dostávají do rukou teprve nyní; s jedinou vyjímkou motoru Rolls-Royce, jehož dodávky jsou však omezené.
"Není pochyb o tom, že Němci vyrobili v posledních několika měsících značné množství rychlých jednomístných scoutů, z nichž nejlepší je Albatros (sic). Letadla, působící na naší frontě, která se mohou průzkumným Albatrosům rovnat nebo je dokonce předčí, jsou dva francouzské typy - Spad a Nieuport - a anglický Sopwith Triplane. Kromě nich jsou ještě schopny obstát perutě malých Sopwithů a Martinsydů. Mezi naše prvotřídní dvoumístné stroje, schopné použití pro ofenzivní boje, můžeme počítat de Havilandy 4 a Bristol Fightery: na každém z nich létá momentálně jedna peruť. FE 2D s motorem Rolls-Royce je dvoumístná stíhačka , která ještě nějakou dobu nebude překonaná: těmito letadly jsou vybaveny tři perutě. Sopwithy 1 1/2-Strutter jsou používány přednostně pro průzkum: i ony tvoří tři perutě. Tento týden by měl Anglii opustit peruť jednomístných stíhaček SE 5 a my věříme, že se jim nevyrovná žádný německý stroj. Zpoždění při výrobě většího množství těchto stíhacích strojů je zaviněno téměř bezvýhradnými průtahy v produkci motorů. Britské motory srovnatelné s těmi, které Němci používají už posledních osmnáct měsíců, se nám dostávají do rukou teprve nyní; s jedinou vyjímkou motoru Rolls-Royce, jehož dodávky jsou však omezené.
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Nikdy jsem nerozuměl tomu, proč neměl dva synchronizované kulomety, Lewis nad křídlem je fajn, hlavně když se dal polohovat, ale i tak.
Pro mě je to krasavec, Camel byl moc nebezpečný svým pilotům, tohle jim dovolovalo mačkat z letadla maximum.
Pro mě je to krasavec, Camel byl moc nebezpečný svým pilotům, tohle jim dovolovalo mačkat z letadla maximum.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Já myslím, že to bylo z toho důvodu, aby mohli vést palbu šikmo vzhůru atd. Proto byl jeden kulomet synchronizovaný, aby se mohlo střílet natáčením celého letadla a ten druhý byl umístěn na horním křídle, aby mohl střílet zespodu na bombardéry, vzducholodě atd.
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Lewis nad křídlem a s tím související hmotnost, tři kulomety byly zkrátka dost.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Nemyslel jsem tři dohromady ale Lewis dát pryč a místo něho druhý, synchronizovaný Vickers. Camel si s tím poradil, němci taky. Pro pilota je to jednodušší, nemusí jednou rukou mačkat spoušť na kniplu a druhou na Lewisu
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Jo takhle. No to zas by ztratili tuhle schopnost, střílet do horních úhlů. A na klasiku měli zase ty zmiňované Camely. Evidentně jim to problém nedělalo, takže bych to asi shrnul, že s takovýmto výzbrojním schématem byli Briti prostě spokojeni.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Až na Se 5 měli všichni výzbroj před sebou, Camel, Snipe, Spad, i Nieuport.
Se 5 je výjimka, ale byly verze Camela co to měli obdobně, Comet ( noční Camel) a námořní Camel.
Comet kvůli oslnění při střelbě, námořní Camel nevím.
Němci všichni před sebou, RU něco nad, ale později vše před sebou.
Ale vzpoměl jsem si, možná že Lewis díky tomu že nestřílel přes vrtuli mohl používat nějaké zápalné střelivo, se kterým byl problém při střelbě vrtulí, někde jsem to před lety četl.
Se 5 je výjimka, ale byly verze Camela co to měli obdobně, Comet ( noční Camel) a námořní Camel.
Comet kvůli oslnění při střelbě, námořní Camel nevím.
Němci všichni před sebou, RU něco nad, ale později vše před sebou.
Ale vzpoměl jsem si, možná že Lewis díky tomu že nestřílel přes vrtuli mohl používat nějaké zápalné střelivo, se kterým byl problém při střelbě vrtulí, někde jsem to před lety četl.
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Může být. Také to byla zřejmě pro tento typ útoku, na rozdíl od tebou jmenovaných, mnohem stabilnější platforma.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
Oproti letadlům s rotačním motorem rozhodně, taky ta zvedlá křídla, ale u němců kteří preferovali pokud možno spíše řadové motory nic takového nebylo nebo o tom nevím.Zemakt píše:Může být. Také to byla zřejmě pro tento typ útoku, na rozdíl od tebou jmenovaných, mnohem stabilnější platforma.
Re: Royal Aicraft Factory S.E.5, S.E.5s, S.E.5a
U Němců jsem to také nikde nezaznamenal. Jinak to může být i kombinace několika faktorů, kdy jeden z důvodů je prostě "síla zvyku". Vždyť dohoda takto umístěné zbraně používala již dávno na spoustě modifikací Niueportů.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"