Strategické bombardování

letecké operace na západní frontě

Moderátoři: Pátrač, Tempik

Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

No asi ne, jinak by to zopakovali, ne? Na teorie o záměrném prodlužování války snad nevěříš? :wink:
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Ad. Flaky : Karaya jistě myslel spíše pozdější období války viz. obrana Berlína atd. atp., protože ještě počátkem roku 44 probíhaly specialní kursy Luftwaffe na zacházení s touto zbraní a zdaleka u nich ještě nemohli sloužit jen jak píše Karaya „ děti z HJ „ a já bych ještě dodal starce z Volkssturmu…(tak jak tomu bylo na konci války). Sloužili zde vojáci pravidelné Luftwaffe a ne výše zmiňovaní!!! Již v období, kdy němci veřili že RAF (a celou Britanii lze svalit na kolena pouze ze vzduchu ) již němci budovali silnou protileteckou obrannou strategii ( s odvetami se počítalo ) a i po té , kdy již němci věděli, že nemají a během války nebudou mít šanci na leteckou převahu. To se jistě nepsal ani rok 44. Ad universalnost různých druhů a ráží flaků mě jistě zastoupí jiní technicky zdatnější kolegové……
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Takže flaky podle ráží.

1) 20 mm: proti bojové technice jen omezeně, proti pěchotě a pod. však často využívány. Účinné proti stíhacím bombardérům/bitevníkům.

2) 30 mm: minimálně rozšířené, výroba až na konci války.

3) 37 mm: zde již bylo použití proti pancéřové technice možné, existovala speciální munice. Odvozením vznikl kanon BK 3,7 používaný speciálně proti pancéřové technice na Ju 87 G.

4) 50 mm: poměrně málo rozšířená, nepříliš oblíbená zbraň.

5) 88 mm: proti pancéřové technice excelentní účinky, velmi často používány v této roli.

6) 105 mm: pro polní použití nevhodné pro velké rozměry a hmotnost.

7) 128 mm: velké, těžké, pro boj pozemními cíly nevhodné. V této ráži však vznikl i PT kanon, PaK 44 L/52, který byl ve výzbroji Jagdtigra a existoval i v tažné versi.
Naposledy upravil(a) YAMATO dne 30/5/2005, 16:39, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Yamato: nemusel jsem dlouho čekat…… :wink:
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

YAMATO píše:A co ovlivnění výroby? Názory se různí. Co považuji za jednoznačný ůspěch, to bylo rozvrácení výroby paliva a dopravního systému.
Výsledky bombardování se začaly projevovat až ke konci války při nasazení tisíců bombardérů. Válečná výroba Třetí říše kupodivu stoupala – bylo to zapříčiněno racionalizací výroby, efektivním využíváním zdrojů a na úkor ostatní části Evropy, kdy říše vyráběla zbraně a ostatní okupované státy, dodávaly suroviny, potraviny, a spotřební zboží.

Bombardování nedokázalo nikdy plně vyřadit nějakou továrnu z provozu, tehdejší bombardování nebylo tak přesné a účinné a spíše jen narušovalo výrobu, nebo jí dočasně přerušilo a za týden fabrika jela opěr na plnou kapacitu. Uspokojivého výsledku bylo dosaženo obvykle jen při opakovaných náletech a při nasazení stovek bombardérů. Když Spojenci zjistili malou efektivnost svého počínání, soustředili se na strategickou výrobu. Tedy např. bombardování závodů na výrobu ložisek – ložiska potřebujete zákonitě v každém stroji, tanku, letadle atd., takže jejich nedostatek je velkým problémem. Němci reagovali přesunem výroby do podzemních továren.

Němci se snažili výrobu decentralizovat, aby byla méně zranitelná. Odpovědí Spojenců byl útok na dopravní systém a rafinérie. Bombardovali uzlová centra – seřazovací nádraží, depa, klasická nádraží, výroby benzínu z uhlí, útoky „kotlářů” apod.

Velká Británie a částečně USA měly už před válkou strategii, že lze jen pomocí letectva vyhrát válku. Pozemní armáda měla být deklasována jen na zlomení posledních zbytků odporu a okupaci. Británie už budovala silné strategické letectvo před válkou, včetně vývoje bombardérů. Co říci závěrem? Dovedu si představit efektivnější vynaložení prostředků než na výrobu tisíců bombardérů.

Zda existovala jiná alternativa? Vše záleželo na tom jak se bude vyvíjet situace na východní frontě. Spojenci mohli provést např. invazi do Francie již v roce 1943, říše tehdy byla hodně vyčerpaná – Stalingrad, Kursk, válečná výroba se zvyšovala těžkopádně (vyhlášení totální války). Jelikož spojenci měli chybnou vizi o samospasitelnosti bombardování (později již bylo obtížné změnit směr), bylo lepší pro ně investovat do invazní armády. Naopak ke konci roku 1943 a v roce 1944 se začaly projevovat racionalizační kroky Třetí říše, která začala zavádět i nové účinné typy zbraní.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

No jistě že výroba stoupala, ale je otázka, o kolik víc by se vyrobilo, nebýt bombardování. Bylo by to o desítky % více, čili tisíce letadel, tanků atd. atd.

S tou "nezničitelností" továren bych to také neviděl tak optimisticky, zvláště co se strojů týče. A decentralizace přinesla více problémů než výhod, zbraně byly vyrobeny, ale chyběli důležité součásti (např. zaměřovače aj.), protože se vyráběli někde ůplně jinde a nešlo je dodat. Nebo i byly hotové, ale nebylo možné je převést na bojiště. A pak zase chybělo palivo...

Osobně bych pochyboval o možnosti invaze v roce 1943, když se podívám, jak Spojenci bojovali v Itálii. Je ovšem fakt, že nepříliš vysoká kvalita pozemních armád Spojenců (ve srovnání s Wehrmachtem) byla velmi ovlivněna právě prioritou bombardovacího letectva.

Ona obliba strategického bombardování byla ovlivněna i strašnými ztrátami za WW I. Tohle vypadalo jako způsob, jak při snesitelných ztrátách způsobit nepříteli podstatně větší škody. Což se víceméně i podařilo.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Spojenci dělali po válce studie o účinnosti bombardování, vyslýchali Speera atd. Neříkám, že bombardováním byly způsobeny potíže, o tom žádná. O kolik procent atd. asi někdo těžko spočítá. Je to natolik složitý problém s mnoha proměnnými tak nevím, ano můžeme poté posuzovat jen výsledek o kterém mluvíš ... nedostatek zaměřovačů či jiných součástek ... způsobené bombardováním ... o tom není sporu.
Jinak souhlas ve všem co jsi napsal. Obava s vlastních vysokých ztrát na lidech v poli a vidina vyhrát válku lehčím způsobem zde hrála jistě svoji roli.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

tedy můj závěr je spíš ten, že větší škody vznikaly rozrušováním válečné výroby a koordinace než fakticky. Proto zde i problém zavádět nové typy zbraní a tím výpadky dodavatelů atd. Ano každý stroj, letoun se skládal z vícero částí od více dodavatelů ...
Zavést nové typy znamenalo někdy změnit dodavatele nebo uzpůsobit nové komponenty novým strojům, jedno bylo závislé na druhém, stačil tedy výpadek fabriky na zaměřovače, i když letadla jsme měli už vyrobena a zkompletována a čekat třeba dva týdny než nám je dodají terče ... ale to nemusela být jen tato součástka ... mohlo se jednat i o filtry do motorů, ... suma prodlev se navzájem překrývala a tak docházelo k narušování.

Nebylo to tedy o totálním zničení výroby, ale spíše o výše uváděné hypotéze.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Těch několik desítek % bylo z oficiálních průzkumů účinnosti, přiznávali to i Němci, bohužel kdybych si vzpoměl, kde jsem to četl :(
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Když si jen vzpomenu jakých výsledků dosáhla německá válečná výroba díky racionalizaci výroby přes těžké bombardování a to, že Hitler v říjnu 1941 vydal nařízení na omezení válečné výroby v domnění, že válka je v Rusku je vyhraná a mohlo by dojít k přehřátí německé ekonomiky s dopadem na obyvatelstvo tak nevím ....
Je to komedie ... přijde mi nezodpovědné, že nebyl vytvořen krizový plán výroby ihned od počátku války.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

A někdo je tady zaměřen silně proamericky.
Nemyslím si.
Jinak si myslím, že tady šance vyhrát jen SB byla. Po operaci Gomorah (zničení Hamburku) bylo Německé velení i veřejnost (škody byly tak hrozné, že se je německý rozhlas ani příliš nepokoušel zahladit) silně otřeseny. Speer si tehdy poznamenal a Hitlerovy i osobně řekl, že pokud bude v rychlém sledu následovat tak 5-6 dalších měst, morálka a výroba se v podstatě zhroutí. Bohužel si ani britové, ani američané neuvědomili, jak těžká rána byla Němcům v podobě Hamburku zasazena.
Ne že by si to Spojenci neuvědomili, ale zopakovat útok podobného rozsahu bylo velmi obtížné. Hamburk byl jako cíl relativně ideální; byl na pobřeží, pomocí H2S se dal snadno identifikovat, bombardéry strávily celkově málo času nad nepřátelským územím, podařilo se zmást německou obranu, bylo to relativně blízko, cíle byly koncentrovány u sebe. Takovéto nálety se nedaly opakovat donekonečna (a hlavně v ne každém případě).
Třeba známá Bitva o Berlín byla Harrisovým pokusem o ukončení války. Protože se však Berlín rozkládal na obrovské ploše, byl silně bráněn, bylo to daleko (takže útok vyžadoval i dlouhou noc) etc etc, nepodařilo se dosáhnout podobného efektu jako při Gomorrah.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Ano, to zní jako logické vysvětlení.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Atlantis píše:Právě na východě se musely sovětské letecké armády rvát v podstatě s 60% Luftwaffe po celé dva roky prakticky sami. Celou dobu tam byly soustředěny nejsilnější svazy-prakticky neustále tam bylo asi 3000 letadel. V podstatě tam se dalo říci, že si LW vylámala zuby-byť za cenu obrovských ztrát druhé strany.

Gomorah: Ono stačilo poslouchat rádio a uvědomit si. No nic.
Ano, ale na frontě nebyla situace kritická. Na nálety na Říši Němci jednoduše reagovat museli, na nálety na frontě ne (vzpomeňme třeba provokační lety stíhaček RAF nad Francii). Tedy SB byla akcí, která donutila Němce bojovat nad svým územím, nikoliv někde mimo.
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

když se podívám, jak Spojenci bojovali v Itálii.
Nepřijde mi relevantní srovnávat terén Itálie (kde vládl neschopný Clark) a severozápadní Francie...
Spojenci dělali po válce studie o účinnosti bombardování, vyslýchali Speera atd.
Četli jste někdo z toho vůbec něco..? Mám na mysli USSBS, BBSU, Speerovy výslechy etc.

Btw YAMATo zapomněl jsi ve svém výčtu flaků na 10.5 cm L/65 C 33.

Lord: a to nebylo cílem SB? Rozrušovat, ničit a znemožňovat protivníkovi válečnou výrobu?
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Á, pravda, díky za upuzornění, doplním.

Clark byl špatný, ale je otázka, jestli to byla vše jen jeho vina, podle mě ne, prostě Angloamerické pozemní jednotky nestály za mnoho. Právě získání téměř absolutní vzdušné nadvlády jim umožnilo takové pokoky v roce 1944.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Ano cílem to možná bylo. Psal jsem jen, že si Spojenci od něho slibovali víc.

Například na počátku války byl tvořen německý letecký průmysl především velkým množstvím firem, které spotřebovávaly mnoho surovin při dlouhých dodacích lhůtách. V této době docházelo též ke zvyšování výroby (v letech 1939 a 1940 bylo vyrobeno téměř 20 000 strojů). Dělo se však především pouze zapojením průmyslu okupovaných zemí (ČSR, Francie a Holandska). Jejich produkce tvořila přibližně 13 % veškeré německé.

K výrazné změně došlo v letech 1941/42 kdy průmyslová rada letectva, vedená maršálem Milchem, započala přechod k moderní a racionálnější masové velkosériové výrobě pod patronací několika největších koncernů. Různé použití nízkého počtu typů, jejichž počet zůstal omezen, mělo být zajištěno velkou variabilitou a adaptabilitou stávajících. Samozřejmě docházelo i k vývoji nových strojů, ale většina jich nikdy nevešla do výzbroje. Německý průmysl též od roku 1943 těžce postihovaly spojenecké nálety, ale produkce neustále stoupala. Došlo ke zintenzivnění výroby (pracovní doba stoupla až na 72 hodin týdně), zaměstnávání desetitisíců vězňů a továrny byly přemístěny do podzemních úkrytů.

Účinky bombardování se začaly významně projevovat teprve až díky masivním náletům na ropné rafinérie a dopravní síť v létě a na podzim 1944.

Za celou válku bylo vyrobeno přibližně 120 000 německých letadel (nejvíce v roce 1944 - asi 40 000) a používáno bylo několik tisíc ukořistěných strojů.

V Německu strategické bombardování zasáhlo 49 největších měst, 39 % obydlí bylo zničeno nebo vážně poškozeno. Pro ilustraci toho, jak se tehdy chápalo strategické bombardování: po výbuchu atomové bomby nad Hirošimou zahynulo 78 tisíc lidí, při bombardování Tokia v noci z 9. na 10. března 1945 víc než 83 tisíc lidí – a při bombardování Drážďan v noci z 13. na 14. února 1945 přišlo o život více než 100 tisíc lidí. Za celou válku bylo zabito celkem na 500 000 německých civilistů.

Výroba a údržba letounů a jejich podpůrné infrastruktury si vyžádala ohromné množství investic. I přes ohromné škody, které Německu způsobovali spojenecké bombardéry výroba zbraní v průběhu války stoupala, morálka německých vojsk a německého národa zůstala nezlomena a mnohde naopak díky bombardování stoupala touha po odplatě a vůle k odporu.

3. listopadu 1943 sdělil velitel Bomber Command Air Marschal Harris ministerskému předsedovy W. Churchilovy, že 19 německých měst (Hamburk, Kolín, Essen, Dortmund, Düseldorf, Hannover, Mannheim, Bochum, Mülheim, Köln-Deutz, Barmen, Elberfeld, Mönchengladbach/Rheydt, Krefeld, Aachen, Rostock, Rermschied, Kassel a Emden) bylo "takřka zničeno" a až na malé zbytky nemohou být nijak úspěšná německému válečnému úsilí.

Dalších 19 (Frankfurt, Stuttgart, Duisburg, Brémy, Hagen, Mnichov, Norimberk, Štětín, Kiel, Karslruhe, Mainz, Wilhelmshaven, Lübeck, Saarbrücken, OSnabrück, Münster, Rüsselsheim, Berlín a Oberhausen) označil jako "vážně poškozená". Air Marschal Harris pochopitelně přeháněl - podle velitelství bombardovacího letectva (Bomber Command) bylo v roce 1943 zničeno 36% výrobních kapacit devětadvaceti městech, na které bylo útočeno. I teto odhad však byl vysoce nadsazený. Ve skutečnosti byli škody způsobené německému průmyslu jen nepatrné a rychlost s jakou Němci dokázaly uvádět do provozu poničené výrobní kapacity překvapila i je samotné.

Poválečná studie USSBS (United States Strategic Bombing Survey) zjistila, že v roce 1943 přišlo Německo díky bombardování jen o 9 % z celkového objemu výroby a o dalších 17 % v průběhu roku 1944, ovšem z hlediska absolutního jeho válečná produkce až do poloviny roku 1944 rostla. Albert Speer později řekl: "Celkové škody, které utrpěl zbrojní průmysl během útoků v roce 1943 byly zanedbatelné. Ohromné, ale současně neúčinné plošné bombardování nedosáhlo žádných důležitých účinků na německé válečné úsilí až do počátku roku 1944."

Mezi lety 1939 a 1945 anglo-američtí spojenci svrhly na Německo 3,4 milionů tun bomb.

Z tohoto množství bylo

57,9 % svrženo roku 1944
23,5 % roku 1945
12,8 % roku 1943
3 % roku 1942
2 % roku 1941
0,8 % roku 1940

Z těchto čísel je patrné, že spojenecké bombardování Německa nemohlo mít pro válečné úsilí protihitlerovské koalice větší význam až do období, kdy již německá vojska utrpěla definitivní porážku (a to především díky nenahraditelným ztrátám zkušené "živé síly") v bojích na východní frontě.
Za nejdůležitější přínos anglo-americké bombardovací kampaně je tak dnes mnohými odborníky považován pouhý objem prostředků které vázala v rámci protivzdušné obrany Třetí říše, nikoliv škody které způsobilo samo bombardování.

Největší síly dosáhla protiletadlová obrana říše na počátku roku 1945, kdy zahrnovala 10 600 kusů těžkého flaku (75-128mm), 19 360 kusů lehkého flaku (20-40mm), 7500 světlometů a 8 500 letounů. Tato čísla jsou však do jisté míry zavádějící neboť jde o skutečný vrchol její síly - onen úctyhodný počet děl, světlometů a letadel nebyl na západní frontě udržován po celou dobu války, jde o nejvyšší hranici které bylo kdy dosaženo.

Spojenci při své bombardovací kampani ztratily celkem kolem 12 000 těžkých bombardérů (zničeno v boji), v nichž zahynulo přes 100 000 letců (statisticky sestřelení bombardéru nepřežilo 2/3 z jeho osádky, v průměru připadalo 6 zabitých letců na jednoho zraněného). Právě osádky těžkých bombardérů měly mezi letectvem největší ztráty - operační turnus o 30 bojových misích nepřežilo celých 71 % letců (pro porovnání: turnus na středních bombardérech o 50 bojových misích nepřežilo 48 % a stíhací "turnus" o 300 bojových hodinách nepřežilo 24 % letců). Osádky spojeneckých těžkých bombardérů tak měly jedny z největších procentuálních ztrát mezi všemi ozbrojenými složkami v průběhu celé války - předčily je snad jen japonští piloti kamikaze.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Ti to ovšem měli v popisu práce:-))

Jinak odpověď pro Karaya1: Potřeby pro cíl:
1. Blízko u hranic(do 650km), nikoliv ve vnitrozemí. (Vylučuje Berlín či Mnichov)
2. Snadná rozpoznatelnost (Vylučuje Porúří)
3. Co nejvíc se musí příletová trasa vyhýbat tzv Kammmhubertově linii.

Možné cíle: Lübeck, Brémy, Hannover, Brunšvik, Kassel
Možné vedlejší cíle: Mönchen-Glabadchen, Kolín, Porúří, Wilhemshaven, Rheyt.
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

A co německé bombardování Anglie?? To byla také velká "akce"/neštěstí když na Londýn útočili v takových počtech a v určitém období i každý den!!
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

a byl Londýn strategický cíl ? Londýn by musel bejt na hadry a bombardován mnohem víc než byl. Potom by možná Anglie kapitulovala, ale spíše ne. Pokud by měla podporu USA a že Churchill na nic jiného nemyslel. Japonci se po zničení Hirošimi a Nagasaki vzdali, i když předtím urtrpělo mnohem více Tokyo při klasickém bombardování, ale Japonci neměli alternativu, zůstali v boji už sami, bez surovin atd.

V zásadě odklon od bombardování letišť a průmyslových podniků byl chybou. Ovšem největší chybou bylo nezničení radarových stanic. Jak známo Britové svoje stíhací letky decentralizovaly na louky, desítky polních letišť atd., dobrá metoda - menší zranitelnost v defenzivním postavení. Pro Luftwaffe jistě těžké bombardovat každý pecírek.

Ale Agláni tyto letky potřebovaly koordinovat ... a spojit i dohromady do wingu, většího uskupení, pokud možno včas než přilétnou hunové, no a k tomu jim sloužili radary, ale to jsem se dostal zas jinam :)
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

Ale Anglie byla pro strategické bombardování zase něco jiného než bylo Německo tzn. že na německo v konečné fázi války útočili všichni (USA,ANglie i Rusko) a ne že na Anglii útočila LW hlavně z toho důvodu aby demoralizovala obyvatelstvo z důvodu zastavení válečné výroby a tím i zastavení zásobování RAF a potom celkového zničení Britského letectva.
A když se to vezme z pohledu jak moc byla Britská města zničena tak co třeba Coventry??
Je pravda že by se anglie tak lehce nepoložila pže byla na svém ostrově jako když na pevnosti:)
Odpovědět

Zpět na „Válka ve vzduchu“