U-864 - Operace Caesar

[Rosomak]

Dnes (29. 12. 2008) šel na ČT2 dokument U-864 - Hitlerovo poslední smrtící tajemství.
Krátce - ponorka se vydává na tajnou plavbu - má dopravit do Japonska proudové motory, německé a japonské(!) techniky, mající za úkol rozjet v Japonsku výrobu proudových letadel. Na palubě jsou také díly a dokumentace k raketám V-2.
U-864 byla ponorka třídy IX, kterou potopila dne 9. února 1945 britská ponorka HMS Venturer, při potopení zahynulo všech 73 osob na palubě.
Je to jediný prokazatelný útok jedné ponorky na druhou, přičemž obě byly ponořeny.
Ponorka byla detekována v březnu 2003 2,2 míle v hloubce 150 metrů od ostrova Fedie (60.46N, 04.35E) a v současné době se řeší co s nákladem 65 tun rtuti na palubě, která měla sloužit pro výrobu zbraní - nyní tento náklad kontaminuje vodu v norských vodách.

Plavbu ponorky po vyplutí z německé ponorkové základny v Kielu 5. prosince 1944 doprovázejí nehody. Ponorka najede na dno a kapitán ač loď není poškozená kapitán Ralf-Reimar Wolfram (31. března 1912 - 9. února 1945) se rozhodne pro opravu v suchém doku v norském Bergenu.
Tento svůj záměr ohlásí radiem, což způsobí, že Británie vyhlásí generální hon na tuto ponorku (ve zprávě uvádí že náklad je po najetí na dno v pořádku) nedbaje na skutečnost, že tím může prozradit že umí dešifrovat Enigmu a provede nálet na základnu v Bergenu speciálními bombami dne 12. ledna 1945.
Dok je zasažen, ale ponorka útok přečká a vyplouvá na moře, ale se zpožděním.
6. února se projevuje závada na ponorce, na jednom z jeho dieslových motorů. Kapitán opětovně oznamuje Bergenu, že se do něj vrací na opravu, což je pro Brity díky Ultra skvělá zpráva pokusit se zopakovat na ni hon.
Díky hluku motoru jej uslyší jedna z hlídkujících ponorek HMS Verturer, jejíž kapitán Launders pomocí hydrofonu a periskopovému pozorování pozoruje periskop U-864, který její kapitán neopatrně používá pro kontrolu trasy. Je si dobře vědom hluku který vytváří, ale používá pouze kličkování v periskopové hloubce, takže kapitán Vertureru má dostatek času přečíst vzorec úhybných manévrů a po třech hodinách sledování vypouští čtyři torpéda do předpokládaného směru s časováním 17,2 sekundy.
Tři torpéda míjí, čtvrté ale ponorku zasahuje doprostřed. Výbuch ji rozlomí a vymrští částečně nad vodu, což vidí jeden z norských rybářů.
Ponorka i se svým tajemstvím zůstává na 58 let utajena v archivech, než je zjištěna v rybách vylovených v těchto vodách nebezpečné množství rtuti (o tom, že ponorku náhodně objevili rybáři nějak nemohu skousnout) a byla vyslána expedice k prozkoumání vraku a stavu 1857 kanystrů s rtutí, které pomalu rezavějí.
V celé oblasti je zakázán rybolov a uvažuje se, že ponorka bude zalita do betonu, aby rtuť dále neunikala. Její tajemství tak bude bezpečně pohřbeno.

Kdo neviděl, dostupné je to např. zde: http://www.uloz.to/509561/u-864-cz.avi

Po shlédnutí dokumentu vyvstalo několik otázek:
1) Kapitán byl s ponorkou na moři již od roku 1943, proč se dopustil tolika chyb?
2) Proč kapitán neměl nařízen radiový klid vzhledem k důležitosti mise?
3) Uvádí se závada na dieselovém motoru. Ponorka ale měla dva, mohla plout jen na jeden.
4) Jak ponorka mohla jet na dieselový pohon, když byla ponořena a jen občas vysunula periskop? Nebylo to náhodou tak, že kapitán nepoužíval periskop, ale loď jela na šnorchl, kterým byl tento typ vybaven?
5) Co všechno bylo obsahem nákladu této ponorky?
6) Byla to pouze jediná mise, nebo těch ponorek bylo více?
7) Pokud jich bylo více, proplula nějaká?
8) Měly jaderné údery na Japonsko s těmito misemi nějakou souvislost?
9) Jakým způsobem doopravdy detekoval HMS Verturer U-864?
10) K jaké zbrani měla sloužit přepravovaná rtuť? Nebyl také přepravován antimon a neměla být výsledkem červená rtuť, k jejíž syntéze chyběl Německu jen jaderný reaktor?

[Hektor]

Mohol by mi niekto vysvetliť na čo im bola tá ortuť?

[Dancer]

Áááá, fantom zvaný červená rtuť je tu zas. Kde se ale o něm dočíst více?

[Sisa]

Co vše bylo obsahem nákladu této ponorky:
plány Me 163 20ks
plány Me 262 33ks
dodatkové plány k oběma letadlům 9 + 3 ks
jedna bedna dílů pro obě letadla
šest beden dílů a plánů moturu Junkers
jedna bedna plánů a dílů motoru BMW
jedna bedna s plány motoru Walter
1857 nádob s rtutí (65 tun)
několik desítek beden s plány a nákresy leteckých a námořních systémů

[Pátrač]

Dancer -červená rtuť je termín moderní doby. Ta Německá byla obyčejná rtuť a podle všeho sloužila k výrobě některého z typů rozbušek a potom i pro náplně některých přístrojů.

EDIT: najeď si na Seznam, napiš do vyhledávače ČERVENÁ RTUŤ a máš co číst půl dne.

[Dancer]

Pátrač: Ano, je toho tam stejně a ve stejné rovině, jako článků o UFO. Nikdo v podstatě nikdy tu látku neviděl, pouze se domnívají o její reálnosti a vlastnostech odvozených na základě chování látek podobných + aplikovaní fyzikálních a chemických procesů. S určitostí o ní píšou autoři spikleneckých teorií. Nic seriózního a fundovaného s konkrétními informacemi (fyzikální vlastnosti, teplota tání, varu, hustota... atd.).
Připomíná mi to elixír mládí - všichni by ho chtěli, občas se objeví úvaha, že by vlastně něco takového mohlo být (jen s jinými vlastnostmi), ale reálně nic ověřeného. Já nepopírám, že je možná existence červené rtuti, jen je kolem toho víc mystiky, než faktů.

PS: Moje otázka byla pouze řečnická/provokativní. Tady nejde o kvantitu informací, ale kvalitu. Proto jsem také napsal "fantom"

[Pátrač]

Ono to tak také je. Kolem té věci se dělal humbuk hlavně v letech 1990 až 1993. To všichni kdo chtěli ukázat jak bojují proti komunistům a jak jsou dobří proti organizovanému zločinu tak všichni hledali pašeráky a pokud byli z bývalého SSSR tak to bylo vůbec nejlepší.

I ta šílená akce, kdy URNA přepadla jen tak Mošnovské letiště , napáchala neuvěřitelné škody, pro nic a za nic ztloukli hodně lidí se nakonec, protože nenašli nic ale ani vůbec nic, zdůvodnila tím, že tam měla být tato látka.

JInak jsem zachytil informaci že podobnou ponorku, která měla taky cosi do Japonska vézt když skončila válka v Evropě získali i s nákladem Američané. Prostě se jim posádka i s lodí vzdala. Má o tom někdo nějaké ponětí?

[Hektor]

Tá druhá viezla nejaký rádioaktívni materiál a Japonských vedcov tí vraj spáchala sebevraždu.

[vodouch]

V mém malinkatém miniarchivečku je tato poznámka: "Němci předávali Japoncům výsledky svých výzkumů; na jaře 1945 vyplula do Japonska velká minonosná ponorka, v minových komorách vezla olověné krabice s uranem"

[Mantra]

4) Jak ponorka mohla jet na dieselový pohon, když byla ponořena a jen občas vysunula periskop? Nebylo to náhodou tak, že kapitán nepoužíval periskop, ale loď jela na šnorchl, kterým byl tento typ vybaven?

Příteli to je postřeh, já jenom seděl a koukal jak jsou, byli britové dobrý!! Máš recht. Jeůikož jsem ale pobíhal než sledoval, proč nejeli na elektrické motory?
Kvůli čemu byly ty dieselové tak hlučné?

[Hans S.]

Důvod, proč neplout na akumulátory je jednoduchý - k jejich úplnému vybití došlo během několika hodin při vysokém výkonu a při nízkém sotva vydržely jít přes den. Ponorky na ně dokázaly urazit tak okolo 100 mil maximálně. Při nízkém výkonu se ponorka samozřejmě dosti ploužila a dle situace mohlo být výhodnější její posazení na dno a čekání na noc.

Schnorchel byl sice jistým krokem vpřed - ponorka mohla plout na diesely, ale neslo to dvě nevýhody. První je zřejmá: Jevilo se to podobně, jako neustále vysunutý periskop. To zase tolik nevadilo, protože objekt je to malý a už v malých vlnách téměř neviditelný (zvláště periskopem jiné ponorky) a ani tehdejšími radary nezachytitelný. Horší bylo, že hluk dieselů mohl přilákat z poměrně velké vzdálenosti lodě vybavené různými hydrofony a zároveň zcela ohlušil hydrofon vlastní. Ten tak nemohl ponorku varovat před blížícím se nebezpečím. Pravděpodobně právě toto bylo příčinou zániku výše uvedeného stroje i s celou posádkou.

Spalovací motory jsou obecně mnohonásobně hlučnější, nežli samotné elektrické. Je to dáno kombinací všeho: značným otěrem všech kovových částí počínaje, přes jednotlivé exploze ve válcích až po hluk vznikající ve výfuku. Vše se navíc projevuje vibracemi a ty mohou ústit v další hluk.
Nevím, jestli na ponorkách (a případně na kterých) byl použit dieselelektrický pohon. To by znamenalo, že elektromotory šly za všech okolností a jen se k nim přidávaly diesely při plavbě na hladině, nebo od roku 1944 se Schnorchelem i pod hladinou. Ale dost možná byly obě větve oddělené zcela.

[kacermiroslav]

Dorazilo do Japonska více německých ponorek s tajnými materiály? pokud se nepletu, tak podle německých plánu Japonci například stavěli své verze Me 262 a další stroje.

[Hans S.]

Nějaké ponorky tam dorazily a následně operovaly v Indickém oceánu + nějaká moře, která neznám. Počet kusů už si nepamatuji, ale překvapilo mě, že jich nebylo zase tak málo. Ponorky měly základny v přístavech ovládaných Japonci.

[Sisa]

Hans S. : Základny tam měly. A to v Penangu, v Singapuru, v Batávii a v Kóbe. Skupině ponorek na Dálném Východě velel Fregatní kapitán Wilhelm Dommes. Všechny ponorky byli typu IX.
Základna v Penangu byla Němci využívána již v roce 1943.

[vodouch]

Schnorchel byl sice jistým krokem vpřed - ponorka mohla plout na diesely, ale neslo to dvě nevýhody. První je zřejmá: Jevilo se to podobně, jako neustále vysunutý periskop. To zase tolik nevadilo, protože objekt je to malý a už v malých vlnách téměř neviditelný (zvláště periskopem jiné ponorky) a ani tehdejšími radary nezachytitelný.

Od dubna 1942 užívali spojenci centimetrový (magnetronový) radar, který zachytil ponorku, plující na hladině, na 7-18 km (různé zdroje), vysunutý periskop, beziehungsweise schnorchel, na 1200m; Němci jej neměli umět rušit. Byli si patrně vědomi indikace schnorchelu radarem; jeho hlavici pokryli (pro snížení odrazu radarového záření) rýhovanou gumou. Schnorchel měl sice ve vstupu vzduchu bezpečnostní ventil proti vniknutí vody, ale předpokládám, že byl vysunut spíš víc než míň, aby proud vstupujícího vzduchu nebyl neustále přerušován uzavíráním bezpečnostního ventilu. A protože byl schnorchel slušná roura, myslím, že jej bylo možno periskopem zahlédnout. Navíc maximální rychlost (pro typy ponorek VII a IX) s vysunutým schnorchelem byla 6 uzlů, jinak by se schnorchel ulomil-proto zřejmě Venturer (určitě poháněný elektromotorem), U 864 dohonil.

[Hans S.]

Těžko říct, jak moc musel být Schnorchel venku. Jestli tam byly slušné ventilátory, tak toho času mohlo stačit třeba méně. Kdo ví
Z hlediska zachycení radarem bude hodně bude určitě záležet na podmínkách. Já na tuhle tématiku načetl jen úplné minimum pro utvoření si obrázku (Ponorky číhají; P. H. Freyer). Pokud se pamatuji, tak vystopování ponořené ponorky radarem autor označoval jako nepravděpodobné. Ale je to napsané někdy v 60. letech, kdo ví, kolik měl informací.

[Pátrač]

Nějaké ponorky tam dorazily a následně operovaly v Indickém oceánu + nějaká moře, která neznám. Počet kusů už si nepamatuji, ale překvapilo mě, že jich nebylo zase tak málo. Ponorky měly základny v přístavech ovládaných Japonci.

Škoda, to by byl možná velmi zajímavý a cenný článek. Třeba se toho někdo ujme. Ponorková válka v obou velkých válkách byla vysoce vyhrocené střetnutí a mělo na průběh bou válek velký vliv. Možná by se dalo spočítat kolik na dnech moří leží zbraní, zbraňových systémů a jiné techniky.

Asi by se tím dalo vybavit několik plnokrevných armád. Takže jestli někdo zná nějaký pramen nebo link, tak bych byl vděčný.

[Rosomak]

Já bych se zaměřil na chybějící ponorky:
U-882, U-884, U-885, U-886, U-887, U-888, U-900, U-902, U-906, U-908, U-909, U-910, U-911, U-912, U-913, U-914, U-915, U-916, U-917, U-918, U-919, U-920.
A chybějících dvacet ponorek mezi U-930 U-951.
Takže celkem 41 ponorek. To je celkem dost.

Ještě chybí další ve vyšších řadách, ale tyto jsou zajímavé především z toho důvodu, že je to oblast velkých transportních typů.
Možná jsou důvody jednoduché, např. zničena v docích, nebo nová řada, ale při německé preciznosti se mi to nezdá.
Rád přivítám další názory.

[Hans S.]

V pramenu, který zmiňuji výše, je zjednodušeně popsán osud všech ponorek Kriegsmarine. Spousta označení bylo vynecháno. "U-cokoliv" lze chápat spíše jako výrobní číslo, nežli název. Stejně jako kdekoliv jinde - výrobní bloky nemusejí být dotažené do konce, ale být sestaveny třeba v podobě od 1 do 50, od 60 do 75, od 75 do 100, od 105 do 135..atd..atd.

[Tere-LI]

Já bych se zaměřil na chybějící ponorky:
U-882, U-884, U-885, U-886, U-887, U-888, U-900, U-902, U-906, U-908, U-909, U-910, U-911, U-912, U-913, U-914, U-915, U-916, U-917, U-918, U-919, U-920.
A chybějících dvacet ponorek mezi U-930 U-951.
Takže celkem 41 ponorek. To je celkem dost.

Ještě chybí další ve vyšších řadách, ale tyto jsou zajímavé především z toho důvodu, že je to oblast velkých transportních typů.
Možná jsou důvody jednoduché, např. zničena v docích, nebo nová řada, ale při německé preciznosti se mi to nezdá.
Rád přivítám další názory.

Dle knihy "Ponorky číhají" od P.H. Freyera jsem dohledal něco o následujících ponorkách:
U-882: zakázka zrušena před zahájením stavby
U-884: kpt. Konrad Luders, zničena 30.3.1945 během stavby při náletu
U-885: zakázka zrušena před zahájením stavby
U-886: zničena při stavbě během náletu v Brémách dne 30.3.1945
U-887: zakázka zrušena před zahájením stavby
U-888: zakázka zrušena před zahájením stavby
U-900: zakázka zrušena před zahájením stavby
U-902: zakázka zrušena před zahájením stavby
U-906: zničena v průběhu stavby při náletu, 31.12.1944 v Hamburku
U-908: zničena v průběhu stavby při náletu, 31.12.1944
U-909-920: zakázka zrušena před zahájením stavby
U-930-951: zakázka zrušena před zahájením stavby

EDIT: na stránkách Uboat.net je přímo vyhledávač k osudu jednotlivých ponorek, proto předávám:

U-882, U-884, U-885, U-886, U-887, U-888, U-900, U-902, U-906, U-908, U-909, U-910, U-911, U-912, U-913, U-914, U-915, U-916, U-917, U-918, U-919, U-920.

Další stránky (U-boats of the Reich) pak uvádějí seznam (zřejmě aktivních) ponorek a na něm je z výše jmenovaných pouze ponorka U-884. Není ale uveden její osud.
Podobný seznam je též uveden zde.

Když už se bavíme o U-864 (původní téma), tak tady je něco málo k ní.